https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-praze-se-na-tramvajove-trati-otestuje-experimentalni-travni-koberec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Praze se na tramvajové trati otestuje experimentální travní koberec

12.11.2021 16:34 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zdroj | Výzkumný ústav rostlinné výroby
Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou na ní testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které včera položili na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.
 
Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení. Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období. Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a pražský Dopravní podnik za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.

Kolejový svršek části tramvajových tratí v evropských metropolích je osázen travními pásy. Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, ale především zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Problematické však zůstávají odolnost rostlin, krátká životnost zelených pásů a náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení.

Zdroj | Výzkumný ústav rostlinné výroby

Najít řešení nyní zkouší vědecký tým v čele s Výzkumným ústavem rostlinné výroby ve spolupráci s DPP v rámci projektu "Genofondy pro město". „Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v ČR a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi," vysvětluje Vojtěch Holubec, národní koordinátor genetických zdrojů rostlin z Genové banky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a koordinátor vědeckého projektu Genofondy pro město.

V rámci prvního pokusu výzkumníci oseli plochy v tramvajových smyčkách DPP Sídliště Řepy, Spořilov a u depa metra v Hostivaři o celkové ploše 270 m2. Na každé z nich použili tři nové osevní směsi s pracovními názvy květnatá nižší, květnatá vyšší a květnatá suchá. Paralelně s tím na experimentálních plochách ve výzkumné stanici travinářské společnosti OSEVA Vývoj a výzkum v Zubří u Rožnova pod Radhoštěm loni v září vyseli další nové směsi – čistě travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami – vhodné pro travní koberce pro tramvajové tratě, a to jak pro slunná, tak i stinná stanoviště. Po ročním předpěstování včera v Zubří proběhlo slupování travních pásů a během noci jejich transport do Prahy. Do maximálně 24 hodin je nutné travní pásy položit na cílová stanoviště. V mezičase DPP z pokusných parcel v tramvajové trati na Bělohorské ulici odstranil stávající zelené pásy včetně půdního profilu až na pražce a navezl nový, speciální substrát vhodný pro předpěstované experimentální zelené koberce.

V Bělohorské ulici na Břevnově byly travní pásy položeny na kolejový svršek tramvajové tratě. U zastávek Drinopol, v úseku dlouhém cca 60 m, budou vědci společně s DPP testovat varianty koberců pro stinná stanoviště, na tramvajové trati nedaleko zastávek U Kaštanu na stejně dlouhém úseku pak pro slunná. Na obou stanovištích se po 6 metrech vedle sebe střídají zelené koberce travní, jetelotravní a jetelotravní s bylinami. Nové koberce obsahují až 26 různých rostlin, dle typu je v nich 77 % travin, 13 % jetelovin a 10 % bylin jako např. v jetelotravní směsi s bylinami pro slunná stanoviště. Najdete v ní třeba kostřavu drsnolistou, kostřavu červenou, lipnici luční, štírovník růžkatý, tolici dětelovou, ale také řebříček obecný nebo třeba mateřídoušku vejčitou. Aktuální půdní podmínky, jako je např. teplota nebo vlhkost substrátu pomůžou vědcům sledovat a nonstop zaznamenávat speciální čidla, která na několika místech umístili do tramvajových tratí nejen na Bělohorské, ale také na Evropské ulici. O záměrech projektu či druhovém složení koberců se cestující dozví také na informačních tabulích, které budou instalovány přímo u pokusných parcel. Hlavním cílem projektu a finálním produktem by měly být nové unikátní osevní směsi vhodné do extrémních podmínek městského provozu, a to včetně doporučeného půdního profilu a potřebného ošetřování.

Zdroj | Výzkumný ústav rostlinné výroby

„V tramvajové sítí v Praze máme zhruba 16 kilometrů tratí se zatravněným svrškem, přičemž jeho celková plocha je téměř 111 tisíc m2. Zavlažovacím zařízením je vybavena zhruba pětina délky zatravněných tramvajových tratí (22 %) a automaticky je zavlažována plocha zhruba 29 tisíc m2. Průměrná roční spotřeba vody při aktivním zavlažování je přibližně 1000 litrů na 1 m2 zatravněné plochy, což představuje roční spotřebu více než 29 milionů litrů vody. Vyjádřeno v nákladech, jedná se o cca 1,5 milionu korun ročně. Pokud bychom chtěli mít ve stávajícím rozsahu celoročně krásně zelené travní pásy na všech úsecích, znamenalo by to nejen investiční náklady na vybudovaní zavlažovacích zařízení, ale také 4-5 násobně vyšší roční spotřebu vody a náklady necelých 6 milionů korun jen na zalévání. Pokud by se v rámci společného výzkumného projektu podařilo úspěšně otestovat a vyvinout travní směsi skutečně odolné vůči extrémním podmínkám, zejména suchu, znamenalo by to pro nás nejen výrazné snížení spotřeby vody a nákladů na jejich údržbu, ale v konečném důsledku by na 100 % splňovaly všechny městotvorné a environmentální vlastnosti, které se od nich očekávají,“ uzavírá Jan Šurovský, člen představenstva a technický ředitel DPP – Povrch.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

12.11.2021 18:59
To je skvělý že celé uložení kolejiště bude v permanentním vlhku.
Odpovědět

Viktor Šedivý

12.11.2021 21:04
A co tam raději dát betonové panely?
Tak, jak se všechny komunikace úmyslně zneprůjezdňují (ubírání pruhů, zúžené pruhy, retardéry a šikany), budeme mít brzy vážný problém s vozidly IZS, která prostě neprojedou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

14.11.2021 17:59
Podmínkou pružného kolejového svršku je štěrkové lože bez bahna, hlíny
a substrátů vytroušených z vagónů. Štěrkové lože se dokonce izoluje od
podloží geotextílií a taky se čistí speciálními stroji odstraňujících
ze štěrku tyto příměsi a rozdrolené kamenivo. Tu se jde opačnou cestou
travního koberce. Pokud bude vůbec tráva růst za sucha na čistém štěrku,
tak musí být kvůli adhezi velmi nízce sečená, protože "namaže" styk
kola s kolejnicí. Nádherně to voní po pražených burácích a končí to
nedobržděním a nehodou. Takže nevím, co si o tom myslet, když to
není ekonomické(udržet lože co nejdéle bez čištění), nebezpečné
(přerostlá tráva) a nebo pouze o zoufalý pokus ekologistů cpát
zeleň všude i za cenu škod a bezpečnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.11.2021 20:27
V Brně je už takový travnatý pás delší dobu u nádraží (proti Malé Americe, tj. pod zdí na Petrov), trpí jen olejovými prohy z tramvají, jinak tam fakt roste.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist