V rezervaci v Novohradských horách přibyly k praturům dvě klisny divokých koní
30.5.2024 13:15
(ČTK)
ejznámější prostor, který Česká krajina využívá, je v Milovicích na Nymbursku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Praturové i divocí koně navíc spásají jiný druh travin, bylin nebo rostlin. Vytvářejí tak přírodní prostředí, protože udržují rezervaci, aniž by musel v krajině zasahovat člověk, uvedl Dostál.
Na jihu Čech se rezervace velkých kopytníků nachází ještě u Třeboně na Jindřichohradecku a u Lipna nad Vltavou na Českokrumlovsku. Rezervace v Novohradských horách se rozkládá na ploše asi deseti hektarů, ale postupně by se měla rozrůst až na 50 hektarů. "Do budoucna bychom v Jihočeském kraji vytvořili i další rezervace, jednáme o tom," uvedl Dostál.
Česká krajina je nezisková organizace, která usiluje o ochranu biologické rozmanitosti a zmírňování dopadů klimatických změn na přírodu i člověka a adaptaci krajiny na změny klimatu. Jednou z jejích hlavních činností je vytváření sítě nestátních přírodních rezervací, které umožní přežití ohrožených druhů rostlin a zvířat, případně jejich návrat do oblastí, kde byly v minulých staletích vyhubeny.
Nejznámější prostor, který Česká krajina využívá, je v Milovicích na Nymbursku v lokalitě o rozloze více než 200 hektarů. Na pozemcích tam žijí stáda divokých koní, praturů a zubrů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Ochránci přírody začali v milovické rezervaci velkých kopytníků používat terénní elektromobil
Milovická rezervace vyšle dva zubry na obnovu populace v ukrajinském národním parku
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku Zdravá krajina. Dostala ji firma podporující Janovský mokřad Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
SV
EB
Emil Bernardy
31.5.2024 07:45 Reaguje na Slavomil VinklerTo je málo jako výběh celoročně,jako pastvina už vůbec ne.Budou se muset přikrmovat.Ta zvířata se budou také množit. A vůbec,co je to "divoký kůň", a pratur...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2024 09:35 Reaguje na Emil BernardyNo to jsou koně a krávy šlechtěné pro celoroční pobyt na pastvině, ale a to zejména se na ně nevztahují veterinární předpisy o péči jako na domácí zvířata. To je extra důležité.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
31.5.2024 12:43 Reaguje na Slavomil VinklerCeloročně venku může být veškerý skot i koně.
A co pračlověk,třeba neandrtálec? Ne celý rok na pastvě,ale s těm pravidly slušného chování stejně. :-)
Odpovědět
A co pračlověk,třeba neandrtálec? Ne celý rok na pastvě,ale s těm pravidly slušného chování stejně. :-)
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2024 14:20 Reaguje na Emil BernardyMelete si své. Nečtete. Veškerý skot a dobytek nemůže být celoročně venku. No některá plemena ano, ale musíte je přikrmovat a zejména jak jsem napsal, vztahují se na domácí zvířata jiné veterinární předpisy.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
31.5.2024 14:40 Reaguje na Slavomil VinklerVeškerý skot.I mléčný.I všechna plemena koní.
Věřte mi.Jsem v tom 35 let.
Odpovědět
Věřte mi.Jsem v tom 35 let.
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2024 15:16 Reaguje na Emil BernardyNo nevěřím. Nechat mléčný skot či domácí koně přes zimu žrát suchý rákos a třtinu..., no možná by všechny nechcíply. Ale jak by vypadaly?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2024 17:32 Reaguje na Slavomil VinklerAbych upřesnil ty předpisy. pokud pojde jelen v lese hladem, je to příroda. Ale pokud pojde domácí kráva hladem, protože jí nestačí v zimě stařina či rákos, je to týrání.
Ta "divoká " zvěř se má chovat tak, aby sežrala co nejvíce biomasy v oboře, ale nebyla tam vnášena žádná biomasa z venčí (přikrmovánív létě či zimě), neb to zvyšuje živiny na ploše.
Odpovědět
Ta "divoká " zvěř se má chovat tak, aby sežrala co nejvíce biomasy v oboře, ale nebyla tam vnášena žádná biomasa z venčí (přikrmovánív létě či zimě), neb to zvyšuje živiny na ploše.
MK
Majka Kletečková
31.5.2024 23:39 Reaguje na Slavomil VinklerVýstižně jste to popsal. S tím souhlasím.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
1.6.2024 06:57 Reaguje na Slavomil VinklerAle milý pane.Skot chovaný extenzivně se samozřejmě nepřikrmuje,ale krmí.I tzv.primitivní plemena,jako highland,jinak skotský náhorní.Pro to aby se dokázala zvířata,která do sebe musí dostat denně cca 20kg sušiny,nakrmit i v zimě,pod sněhem,je potřeba veliká plocha...Náš rozhovor začal odhadem plochy,která uživí jednoho možná 450kg.přežvykavce.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.6.2024 19:30Doslova mne vytáčí ten název REZERVACE! Je to OBORA a nikoliv rezervace.
Pokud někde držím zvířata v zajetí oplocením, tak je to buď pastvina a nebo
obora, ale nikoliv rezervace, která je neoplocená a volně přístupná všem zvířatům včetně predátorů. Opakovaně píšu, že v oploceném prostotu nemají
zvířata na výběr co spásat a tak spásají i to, co by ve volné přírodě
nespásaly. Stačí sledovat, co spasou jako prvé, druhé a nakonec i to, co
jim zbylo ke spasení. Týraný kůň "spásl" podestýlku a dřevěnou ohradu,
dokud nebyl "chovateli" odebrán a u nového chovatele mu už podestýlka
nechutnala, protože dostal voňavé seno a mohl spásat trávu ve výběhu.
Stáda skutečně divokých zvířat putovala krajinou za chutnou potravou
a nikoliv, že by putovala za něčím nechutným a podřadným s nízkou
nutriční hodnotou. To, že někde koně spásali ve volné přírodě rákos
bylo dáno tím, že z okolních pozemků byli vyhnáni a nebo na ně neměli
přístup. Jinak i obyčejná kráva neodolá lepšímu soustu před obyčejnou
travou a z meze mě jako kluka táhla i s řetězem do pole s jetelem ,
či do mladého osení. Pročpak asi i nám chutná lepší jídlo a nejíme
jako vězni v koncentráku řepu a tuřín? No protože na rozdíl od nich
žijeme na svobodě a máme na výběr, co budeme jíst. Otevřete brány
"rezervace" a uvidíte, co budou divocí koně a pratuři spásat. Tvrdím,
že to co žerou nyní nechají bez povšimnutí a pochutnají si na něčem
lepším! Své vám o tom poví zemědělci z okolí Bělověže, kde zasejí,
ale sklidí to zubři, ač mají les plný podle ochranářů chutné stařiny.
Odpovědět
Pokud někde držím zvířata v zajetí oplocením, tak je to buď pastvina a nebo
obora, ale nikoliv rezervace, která je neoplocená a volně přístupná všem zvířatům včetně predátorů. Opakovaně píšu, že v oploceném prostotu nemají
zvířata na výběr co spásat a tak spásají i to, co by ve volné přírodě
nespásaly. Stačí sledovat, co spasou jako prvé, druhé a nakonec i to, co
jim zbylo ke spasení. Týraný kůň "spásl" podestýlku a dřevěnou ohradu,
dokud nebyl "chovateli" odebrán a u nového chovatele mu už podestýlka
nechutnala, protože dostal voňavé seno a mohl spásat trávu ve výběhu.
Stáda skutečně divokých zvířat putovala krajinou za chutnou potravou
a nikoliv, že by putovala za něčím nechutným a podřadným s nízkou
nutriční hodnotou. To, že někde koně spásali ve volné přírodě rákos
bylo dáno tím, že z okolních pozemků byli vyhnáni a nebo na ně neměli
přístup. Jinak i obyčejná kráva neodolá lepšímu soustu před obyčejnou
travou a z meze mě jako kluka táhla i s řetězem do pole s jetelem ,
či do mladého osení. Pročpak asi i nám chutná lepší jídlo a nejíme
jako vězni v koncentráku řepu a tuřín? No protože na rozdíl od nich
žijeme na svobodě a máme na výběr, co budeme jíst. Otevřete brány
"rezervace" a uvidíte, co budou divocí koně a pratuři spásat. Tvrdím,
že to co žerou nyní nechají bez povšimnutí a pochutnají si na něčem
lepším! Své vám o tom poví zemědělci z okolí Bělověže, kde zasejí,
ale sklidí to zubři, ač mají les plný podle ochranářů chutné stařiny.
EB
Emil Bernardy
2.6.2024 08:17 Reaguje na Břetislav MachačekA oplocení,pokud venku je lepší pastva rozeberou,prknoneprkno,drát a elektrika nevadí.
V lepším případě neskončí na silnici nebo pod vlakem.
Dnes mají své místo i nezodpovědní Neználkové.
Ale je to dnes v celé společnosti.
Odpovědět
V lepším případě neskončí na silnici nebo pod vlakem.
Dnes mají své místo i nezodpovědní Neználkové.
Ale je to dnes v celé společnosti.
SV
Slavomil Vinkler
3.6.2024 07:06 Reaguje na Břetislav MachačekO co vám jde s tímto polopravdovým blábolem. Účelem rezervace je přece zvýšit biodiverzitu tím, ze se spotřebovává a přepracovává místní biomasa a to i suchá, stará a nechutná. No ale pak je nutno fakt ta zvířata oplotit, aby se nevrhla na okolní pole. Vy ten rákos, americké astry či stařinu sklízet nebudete.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
3.6.2024 08:23 Reaguje na Slavomil VinklerVelká zvířata a přiroda jsou má práce 45 let,ekologii jsme studovali už od r.snad 1974......proboha,ZOO,obora nebo hobby chov někde co mají společného s nějako biodiverzitou.Dnes je doba,že kdekdo používá slůvka,o jejich obsahu má mlžnou představu,pokud tyto pojmy vůbec obsah mají.Bijomasa.... ..
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.6.2024 15:51 Reaguje na Emil BernardyPokud jste studoval ekologii, tak se podíváte na příklad do Milovic, Josefova, Dubňan, na Plachtu či jinam a posoudíte sám.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.6.2024 17:46 Reaguje na Emil BernardyTo asi znáte o těch nových kouscích, že... Právě že tyto fragmenty v krajině jsou snad posledními nositeli biodiverzity mezi megalány a snobskými zahradami (místo někdejších "hobby" sadů).
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.6.2024 10:16 Reaguje na Slavomil VinklerV rámci biodiverzity vám doporučuji jít příkladem. Tak jako
ta zvířata v ohradách nemají na výběr co spásat, tak zkuste místo běžných potravin jíst to, co považujete v přírodě pro
biodiverzitu škodlivé a nikoliv jíst pouze to, co vám chutná. Zkuste mouku z rákosu a stařiny a nebo slevím na
čerstvou trávu z míst, kde brání v růstu chráněným bylinám. Ty zvířata nutíte žrát to, co by ve VOLNÉ přírodě NIKDY
dobrovolně nežrala a je to stejné, jako když věznitelé
krmili v koncentrácích lidi řepou a tuřínem. Psal jsem tu
o týraném koni co žral podestýlku a dřevo z ohrady a když dostal novou příležitost, tak se podestýlky a ohrady ani nedotknul. Tato ochrana tkzv. biodiverzity je konaná pouze díky týrání zvířat v ohradách, kde je nutí spásat to, čemu by se ve volné přírodě vyhýbala. Tento systém týrání je
pro lenivé ochranáře způsobem, jak se zbavit bezpracně
stařiny a jiných nežádoucích rostlin, což dělali naši
předci rukama a zvířatům dávali pouze chutnou krmi, aby
netrpěly podvýživou z kaloricky chudé stravy. To, že má
někdo nadité břicho kaloricky chudou stařinou ještě
neznamená, že mu chutná a že po ní přibírá více, než
po trávě čerstvé a chutné. Je to potrava z nouze, jako
ta řepa a tuřín pro vězně. Mi ten rákos totiž nevadí a
tak ho sklízet nebudu a komu vadí, ať ho sklízí on sám
a nenutí ho žrát hladová zvířata. Já se s nežádoucí
křídlatkou na koupené zahradě vypořádal bez chemie rukama
a nikoho jsem nenutil aby ji hladový spásal a o totéž
žádám všechny, aby se vžili do situace zvířete, které
musí žrát stařinu a koukat se za plot na chutnou zelenou trávu. Je to jako chroupat ten tuřín a koukat se na své věznitele, jak se olizují při pečínce a jiných dobrotách.
Odpovědět
ta zvířata v ohradách nemají na výběr co spásat, tak zkuste místo běžných potravin jíst to, co považujete v přírodě pro
biodiverzitu škodlivé a nikoliv jíst pouze to, co vám chutná. Zkuste mouku z rákosu a stařiny a nebo slevím na
čerstvou trávu z míst, kde brání v růstu chráněným bylinám. Ty zvířata nutíte žrát to, co by ve VOLNÉ přírodě NIKDY
dobrovolně nežrala a je to stejné, jako když věznitelé
krmili v koncentrácích lidi řepou a tuřínem. Psal jsem tu
o týraném koni co žral podestýlku a dřevo z ohrady a když dostal novou příležitost, tak se podestýlky a ohrady ani nedotknul. Tato ochrana tkzv. biodiverzity je konaná pouze díky týrání zvířat v ohradách, kde je nutí spásat to, čemu by se ve volné přírodě vyhýbala. Tento systém týrání je
pro lenivé ochranáře způsobem, jak se zbavit bezpracně
stařiny a jiných nežádoucích rostlin, což dělali naši
předci rukama a zvířatům dávali pouze chutnou krmi, aby
netrpěly podvýživou z kaloricky chudé stravy. To, že má
někdo nadité břicho kaloricky chudou stařinou ještě
neznamená, že mu chutná a že po ní přibírá více, než
po trávě čerstvé a chutné. Je to potrava z nouze, jako
ta řepa a tuřín pro vězně. Mi ten rákos totiž nevadí a
tak ho sklízet nebudu a komu vadí, ať ho sklízí on sám
a nenutí ho žrát hladová zvířata. Já se s nežádoucí
křídlatkou na koupené zahradě vypořádal bez chemie rukama
a nikoho jsem nenutil aby ji hladový spásal a o totéž
žádám všechny, aby se vžili do situace zvířete, které
musí žrát stařinu a koukat se za plot na chutnou zelenou trávu. Je to jako chroupat ten tuřín a koukat se na své věznitele, jak se olizují při pečínce a jiných dobrotách.
PE
Petr Elias
3.6.2024 09:21Super. Dobrá zpráva.
Navíc když to sejří někoho jako je Macháček (rezervace, ochránci, atd. jsou v jeho rozsáhle skupině třídních nepřátel, které by nejraději zardousil a vzteky zadupal do země), tak je to dvojnásobně dobrá zpráva. :)
Odpovědět
Navíc když to sejří někoho jako je Macháček (rezervace, ochránci, atd. jsou v jeho rozsáhle skupině třídních nepřátel, které by nejraději zardousil a vzteky zadupal do země), tak je to dvojnásobně dobrá zpráva. :)
BM
Břetislav Machaček
5.6.2024 10:37 Reaguje na Petr EliasKlidně ať spadne bomba na Ostravsko, hlavně když zabije kritika
Machačka. Vám nedochází to, že další ohrady jsou o stále větším
omezování prostupnosti krajiny pro jiná zvířata a že v ohradě tu
přírodu řídí člověk a nikoliv ona sama, jak propagují jinde samotní
ochranáři. Les má podle nich být pralesem, ale na louce díky těm
koním a praturům zlikviduji to, co tam sama příroda preferuje. Ale
máte pravdu! Ono není důležité, že se tak děje přinucením těch
zvířat jíst i to, co by ve volné přírodě nežraly, ale důležité
je naštvat takové jako já, kteří tvrdí, že buď stejný metr a nebo
žádný metr, ale nikoliv metr a metr pro každého jiný a jinak taky
ohodnocen. Když na takovou pastvinu vyženu domácí zvířata, tak
ještě zaplatím pozemkovou daň a daň ze zisku za prodej masa. Když
to spásají pratuři, tak daně neplatí a naopak z těch daní dotuje
stát chov včetně odměn pro "chovatele". Ale co, stát na to má stejně, jako na placení těch, kteří sem píšou v pracovní době.
Od vás je o víkendu a jinde na sítích klid, ale úderem začátku
pracovního týdne se nezastavíte. Bodejž by jste nechválil dnešní
režim, když vám umožňuje v práci nic nedělat a nepřejete si nic
jiného, než aby tomu tak bylo navěky.
Odpovědět
Machačka. Vám nedochází to, že další ohrady jsou o stále větším
omezování prostupnosti krajiny pro jiná zvířata a že v ohradě tu
přírodu řídí člověk a nikoliv ona sama, jak propagují jinde samotní
ochranáři. Les má podle nich být pralesem, ale na louce díky těm
koním a praturům zlikviduji to, co tam sama příroda preferuje. Ale
máte pravdu! Ono není důležité, že se tak děje přinucením těch
zvířat jíst i to, co by ve volné přírodě nežraly, ale důležité
je naštvat takové jako já, kteří tvrdí, že buď stejný metr a nebo
žádný metr, ale nikoliv metr a metr pro každého jiný a jinak taky
ohodnocen. Když na takovou pastvinu vyženu domácí zvířata, tak
ještě zaplatím pozemkovou daň a daň ze zisku za prodej masa. Když
to spásají pratuři, tak daně neplatí a naopak z těch daní dotuje
stát chov včetně odměn pro "chovatele". Ale co, stát na to má stejně, jako na placení těch, kteří sem píšou v pracovní době.
Od vás je o víkendu a jinde na sítích klid, ale úderem začátku
pracovního týdne se nezastavíte. Bodejž by jste nechválil dnešní
režim, když vám umožňuje v práci nic nedělat a nepřejete si nic
jiného, než aby tomu tak bylo navěky.
