https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vlci-na-sumave-pod-drobnohledem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vlci na Šumavě pod drobnohledem

30.1.2022 16:12 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Jedna z obojkovaných vlčic zachycená letos na fotografii z fotopasti v Německu.
Jedna z obojkovaných vlčic zachycená letos na fotografii z fotopasti v Německu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Bavorský les
Zoologové sledují na Šumavě a v Bavorském lese tři samice vlka pomocí telemetrických obojků. Z dostupných informací a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se v oblasti za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice.
 
„Data získaná z telemetrického výzkumu jsou pro nás velmi cenná. Můžeme díky nim například zjistit, nakolik se vlci přibližují k lidským obydlím a stádům hospodářských zvířat, zda překonávají jejich zabezpečení - to jsou pro nás i chovatele klíčové informace," komentuje přínos telemetrie Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Informace se používají i pro přípravu Programu péče o vlka, například pro určení způsobů, jak omezit konflikty, které návrat této šelmy do krajiny přináší.

Odchycení a obojkování vlka není jednoduché.
Odchycení a obojkování vlka není jednoduché.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Vorel / ČZU

„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části NP Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ zmiňuje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU.

Každý odchycený jedinec se pohybuje v jiném teritoriu. Odborníci z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a zoologové národních parků Šumava a Bavorský les to umožňuje sledovat formování a vymezování sousedících tří teritorií vlků zjišťují, kde mají tito vlci centrum teritoria, kolik času ze dne v tomto centru tráví a také ve kterou denní či noční dobu odpočinková místa vlk opouští. Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti.

„V říjnu a v listopadu 2021 se nám podařilo odchytit další dvě samice. Jedna z nich patřila do jednoho z teritorií, které vzniklo na přelomu let 2019/20 na území národních parků Šumava a Bavorský les,“ popisuje Aleš Vorel.

Podle aktuálních informací z obojku se tato mladá vlčice ze svého původního rodného teritoria začala přesouvat hlouběji do Německa, do oblasti Frauenau. Od prosince se podle GPS dat pohybuje výhradně v NP Bavorský les, který skoro celý prošla a kde pravděpodobně hledá samce pro založení své vlastní smečky.

Nasazovaní telemetrického obojku vlčici v roce 2021.
Nasazovaní telemetrického obojku vlčici v roce 2021.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Mokrý / Správa NP Šumava

„Rozvoj vlčí populace v oblasti Šumavy je rychlý, avšak ne úplně překvapivý. Už v roce 2017 nám bylo jasné, že mláďata prvního šumavského páru budou hledat nová teritoria a určitě budou obsazovat volné prostory nejen na Šumavě a v Bavorském lese. Odhadujeme, že by v oblasti národních parků a jejich blízkosti mohlo nyní žít mezi dvaceti až třiceti vlky,“ říká zoolog Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

Aktuálně o sobě vlci nejvíce dávají vědět v oblasti Nové Pece, Frymburku, v okolí Horní Plané a také v oblasti Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Místní obyvatelé, ale i pracovníci Správy NP Šumava přímo pozorují vlky nebo nacházejí jejich stopy relativně často a vlci se objevují i v obydlených oblastech. Přitom se vůbec nemusí jednat o nějaké nestandardní chování vlků, jak se někteří lidé domnívají.

„Častější pozorování vlků může být způsobené tím, že se smečka etabluje v novém prostředí. Zjednodušeně řečeno: nejprve novou smečku vidíte, ale po nějaké době zvířata jakoby ‚zmizí‘. To souvisí s tím, že si vlci zjistí fungování lidí v krajině a přizpůsobí se. Mimo vlčích smeček putují přírodou také jednotliví vlci, kteří neznají krajinu a tak je možné je zahlédnout. Občas mohou působit až dezorientovaně. S podobným jevem jsme se už setkali u první vlčí smečky na Šumavě,“ vysvětluje Jan Mokrý.

Také je možné, že někteří pozorovatelé mohou zaměnit psa s vlkem. Své zkušenosti s tím mají i zaměstnanci Správy NP Šumava.

„Ve třech případech jsme vystopovali zvířata do jejich boudy (1x německý ovčák, 2x československý vlčák). Nejzajímavější byl čtvrtý případ nedaleko Strážného, kdy na lesní cestu před kolegyni vyšel vlk. Po chvilce pozorování se vydal přímo k ní a teprve v nepříjemně krátké vzdálenosti se otočil zpět do lesa. Přes poměrně stresovou situaci kolegyně zvíře z větší vzdálenosti vyfotografovala. Až po zvětšení fotografie si všimla psího obojku. Zvíře bylo posléze identifikováno jako saarloosův vlčák pocházející z chovu za hranicemi v Německu,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy NP Šumava. Saarloosův vlčák je podobný československému vlčáku a byl vyšlechtěný v Holandsku.

Monitoring a studium vlčích smeček na Šumavě přírodovědci využívají například k tomu, aby ukazovali život a chování vlků veřejnosti a vyvraceli zažité mýty a dezinformace zjištěnými fakty.

Obojkovaná vlčice krátce po probuzení z narkózy.
Obojkovaná vlčice krátce po probuzení z narkózy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Vorel / ČZU

Vývoj vlčí populace v NP Šumava a NP Bavorský les

- V roce 2015 se na Šumavě usadil vlk, který se pohyboval i na německé straně v NP Bavorský les. Na základě sekvenování DNA z trusu v přírodovědném muzeu Senckenberg byl doložen jeho původ z Itálie.

- V roce 2016 se k němu přidala vlčice. Sekvenování DNA z trusu poukázalo na její původ z pomezí severovýchodního Německa a západního Polska.

- V roce 2017 tento pár společně vyvedl vlčata na území NP Bavorský les. Využívané teritorium nazvané „Srní“ (SRN) zasahuje na území českého i německého národního parku. Po 150 letech to bylo první doložené narození vlčat v Bavorsku a na Šumavě.

- V roce 2018 nemáme informace, zda se této první smečce v tomto roce podařilo odchovat mláďata, ale víme, že roční vlk ze Šumavy byl sražen autem na dálnici u Hamburku. Druhé roční vlče bylo dle analýzy DNA z kořisti také zachyceno v Německu v oblasti Durynska.

- V roce 2019 máme opět potvrzené rozmnožování ve smečce „Srní“. Na fotopasti bylo zachyceno celkem 7 vlků nedaleko obce Srní. Pravděpodobně další pár vlků se pohybuje na Železnorudsku. Několik záznamů je také v jižní části NP a CHKO Šumava.

- V roce 2020 bylo potvrzeno rozmnožování ve dvou smečkách a to ve smečce „Srní“ a ve druhé, pohybující se na Železnorudsku. Tuto smečku nazýváme „Železná Ruda“ (RUD). V lednu 2020 byl nalezen vlčí trus ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Analýzou DNA bylo zjištěno, že se jednalo o stejného vlka, který byl následně sražen autem v březnu 2020 u Horní Vltavice. U Borových Lad se pravidelně vyskytoval jeden vlk. Již druhým rokem byl zaznamenán nepravidelný výskyt vlka na pravém břehu Vodní nádrže Lipno. Dle genetických analýz sebraných vzorků z terénu na území NP a CHKO Šumava bylo v roce 2020 identifikováno 13 jedinců. Na podzim se podařilo poprvé v České republice obojkovat mladou vlčici.

- V roce 2021 máme pomocí fotopastí potvrzené rozmnožování ve smečce „Srní“ a nové smečky „Borová Lada“ (BOR). Vyvedení vlčat ve smečce „Železná Ruda“ máme doloženo pouze pomocí hlasové nahrávky. Čtvrtá smečka s názvem „Zvonková“ (ZVO) se vytvořila z páru, který se na Novopecku a okolí Svatého Tomáše pohyboval od roku 2019. V roce 2021 zde došlo k úspěšnému rozmnožování a tuto smečku nyní tvoří minimálně 5 vlků. I v tomto roce se podařilo obojkovat dvě mladé vlčice. Díky telemetrickému sledování mladé vlčice, která se pohybuje ještě minimálně s jedním vlkem v okolí Pancíře u Železné Rudy. Lze tak usuzovat o pátém teritoriu.


reklama


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (94)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

30.1.2022 11:16
To je dobře. Vlci jsou dobří na klima, brouka a kuří oka. Píše se v ekolistu dost často.
Odpovědět
kk

karel krasensky

30.1.2022 11:37 Reaguje na Michal Ukropec
1+
Odpovědět
RT

Richard Toman

30.1.2022 11:48 Reaguje na Michal Ukropec
Lidé na Šumavě a okolí začínají být trochu nervózní z čím dál častějších setkání s vlky, tak je třeba je uklidnit. Vlk do každé rodiny!!! Pak zavládne mír a láska nad touto krajinou.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2022 09:28 Reaguje na Richard Toman
kdo chce s vlky býti musí s vlky žíti...rozhodli se sami.
Odpovědět
RT

Richard Toman

31.1.2022 10:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A kdo tam chce s vlky býti?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

30.1.2022 11:50
Super! Jsem rád že se vlkům na Šumavě daří!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.1.2022 13:00 Reaguje na Petr Eliáš
Všeho moc, škodí !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2022 09:30 Reaguje na smějící se bestie
to myslíte ty stavby okolo Lipna?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.1.2022 19:29 Reaguje na Petr Eliáš
Já také. Návrat vlka přispívá k obnovování ekologické rovnováhy na Šumavě.
Odpovědět
kk

karel krasensky

30.1.2022 19:59 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 07:05 Reaguje na karel krasensky
Dobrý den. Máte bohužel pravdu, celý ten krásný humbuk okolo vlků, rysů. Tak trošku nejdříve uhnu. Ve vojenském prostoru koně a zubry, kdo bude jednou tyto zvířata tlumit, tj. lovit, na koně málo kdo vstřelí. Trochu to vemu bokem, začnu u vidry. U nás se vyskytovala v přírodě dávno před ochranáři, pracovníci na trati je viděli jak si hrají mladé na ledě klouzaly. Pak je zde vypustily a je po rybách, v této říčce, když jste zastavili bylo zde spousta ryb, nyní prázdnoa na řadě byly rybníky. Zapomínají jak velké má teritorium. Na Šumavě byl vzácný tetřev, tan hnízdí na zemi, to je jeho konec, vlk a rys si ho najdou, snadná kořist. První z těchto oblastí zmizí ta nejkrásnější zvěř a to je srnčí, jelena to vytlačí více do vnitrozemí a až nebude mít vlk potravu posune se. Tím, že bude v denním kontaktu s lidmi, turisti a místní, zvikne si a pak nebude daleko k napadání sídel, hlavně samot. Děti nebudou moc ven. Nedávno u nás nakládal ukrajinec dřevo a proběhla okolo z lesa dívenka kole 16 let, on začal křičet co tu děláte, hned jsme mu nerozuměli a on pak řekl, že u nich je mnoho vlků a lidé do lesa nechodí a natož tak mladý člověk. Ochrana si na tom udělala jen kšeft. Když jsem chtěl u nás od ochranářů pomoci , když stát nechal kvůli spevnění cest v polích, nevím proč, vytrhat keře. Postavil jsem se proti. Ničemu nepřekáželi, ale kšeft byl vysázet nové. Tehdy jsem ukazoval celkem možná tři hnízda, protože, když začli kopat tak vylétl pták, ano byli zde vajíčka. Na ochraně mi řekli, že dostávají dotace od státu a že se bojí. Hotovo vytrháno a po 20 letech to neplní funkci. Ješt k tomu poslal jsem sem i inspekci živ. pr. a vypadalo, že se dohodli, aby nebyla ta ploch větší jak 40 m2 tak vytrhali nejdříve šípek, tím to přerušili a byli na koni. Za odměnu jsem přišel o šanci dělat obci hajnýho. Tak takto se dělá demokracie a ochrana jde v patách.Viz zničená Šumava, Morava a Vysočina. Nyní to pokračuje do vnitrozemí. Budem mít vlky, rysi a neuvidíme zvěř. Přijdem o psy a budem zabedněný.... Vím kapku jsem to přehnal, ale nejsem daleko od pravdy.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.1.2022 07:12 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Jen tak ze zvědavosti. Nechtěl byste si napřed ty vaše domněnky o Šumavě ověřit? A nepatlat do jednoho komentáře milion témat?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 21:06 Reaguje na Petr Eliáš
O Šumavě si nemusím nic ověřovat, měl jsem zde dost přátel mezi lesníky. Ochrana přírody sklamala a hodně. Zapoměli, že zdejší lesy byly vysázené po kalamitách v 19 století. Průběh kalamit tehdy byl podobný té dnešní, tedy kůrovcová. Tehdy padly lesy po smršti, jenže tehdy hodně lesů nebylo přístupných, vše se dělalo ručně a tak jako dnes se objevili překupníci, kteří na tom tvrdě vydělávají a zájem o ukončení kalamitzy nebyl, bylo to kdysi v televizi, ale hodně jsem o ton četl. Nová kalmita začala ještě v osmdesátých letech. V Bavorskym lese padla po smršti kalamita, protože převládají větry západní, tak na naší straně zdělávali brouka Německýho. V devadesátých letech tyto polesí již kalamitní nebyli. Jenže se v lese objevilo kůrovcové kolo, bylo to nejspíš kolo po blesku. Vědci se dohadovali zda to udělat a trvalo to tak dlouho až se kůrovec rozjel tak jako v na OPavsku a postupně ničí Vysočinu. Je mi jasné , že zájmy jsou jinde. Když se krásně u nás obohatí různí překupníci tak jak v tom 19 st. Jenže tehdy se vše nezničilo, podle stáří stromů které ničily až v 90 letech ochranaři. O tetřevu se nemluví, že. S vlkem bude velký problém, na tu Šumavu je jedna tlupa moc. Lituji naše děti ty budou vidět mnoho naší zvěře jen na obrázku. Možná, že vám leží na srdci lov. Jenže lov není likvidace, ale chov zvěře. Kolik myslivců se tomu věnuje a o zvěř se stará, aby se nažral vlk. Je to možná hloupí , ale je to tak. Nemotám vše dohromady, ale vše bohužel spolu souvisí. Zapoměl jsem. při likvidaci kůrovce,kde se tzv. ochránci vázali ke stromům. Byli to študáci a jiní, za peníze vše a jak se objevili novináři tak by se strhali. Stačilo se podívat kolem, když tam byli celé dny, oni neměli lidské potřeby? Kam chodily?
Nemá to cenu, dokud stát povede likvidační politiku proti přírodě tak se nic nezmění. Oni totiž i ze státní správy jsou jen lidé a mají rodiny, nenechají se vyhodit.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.1.2022 21:43 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
„O tetřevu se nemluví.“

Mýlíte se. O tetřevu zde na ekolistu vyšlo loni několik článků.
Tetřev je v posledních letech v NPŠ na vzestupu, z čehož mají radost ornitologové z ČSO, pracovníci správy šumavského národního parku, a předpokládám, že i obyvatelé šumavských obcí.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.2.2022 15:39 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
V tom případě jistě víte, že populace tetřeva je na na Šumavě stabilní (mírně stoupá).

https://www.npsumava.cz/populace-tetreva-hlusce-na-sumave-a-v-bavorskem-lese-je-stabilni-prokazal-to-preshranicni-pruzkum/

Něco málo o šumavských lesích

https://www.npsumava.cz/wp-content/uploads/2019/08/sumavske_lesy_pod_lupou_2016.pdf
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2022 11:08 Reaguje na Petr Eliáš
Řekneme si to o tom mírném stoupaní populace za pár let.
Jinak ano, kde jinde u nás má srovnatelné podmínky a tedy kde jinde by měl prosperovat. Ono 40% plochy Bavorského parku 19% plochy V ŠNP bez přítomnosti člověka ( z důvodu tetřeva), by se mělo projevit.
Odpovědět
kk

karel krasensky

30.1.2022 11:55
Vzhledem k stabilizaci a stoupající početnosti populace vlka v čr je nutno přistoupit k dalšímu.Musí se začít sledovat zdá je ve vlčích smečkách dodržováná genderová výrovnanost a zdá nedochází k diskriminaci a porušování práv LGBT vlčích jedincu.To už je,al ukolem ochranářu,členu vlčích hlídek,greenpeace,hnutí duha,děti země,arnika a dalších neziskových organizaci.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.1.2022 12:59 Reaguje na karel krasensky
1*
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

31.1.2022 05:54 Reaguje na karel krasensky
Každopádně je na to třeba vyfasovat finanční prostředky
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 21:07 Reaguje na karel krasensky
Pravda a dobře napsané. Děkuji.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.1.2022 14:20
Zase vyhozené peníze na výzkum, který je na nic a má pouze posloužit k ospravedlnění stále rostoucího počtu vlků na našem území. Pokud´ by se měl provádět výzkum-sledování ,který by měl cenu a měl posloužit k hledání cesty na soužití vlků s lidmi, tak by se takový výzkum prováděl na vlcích z Broumovské a okolních smeček a podobně. Ale to by nemuseli být takové výsledky, jaké ochránci vlků potřebují. Petrův Zdar
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

30.1.2022 14:36
Vlci jedí maso
Na druhou stranu není co lakovat narůžovo. V sousedním np Šumava, kde jsou některé obce přímo v národním parku, bylo v polovině července zabito 16 ovcí.
https://www.br.de/nachrichten/bayern/erstes-wolfs-rudel-im-bayerischen-wald,QS0VtNB

Se zvláštním souhlasem je nyní v Bavorsku povolen odstřel vlka . Nyní to oznámila vláda Horního Bavorska. Vlk má na svědomí několik zraněných nebo uhynulých zvířat v okresech Berchtesgadener Land, Traunstein a Rosenheim. Podle hornobavorské vlády došlo k napadení v okolí osad. Po zvážení událostí jako celku se komise odborníků obává, že by mohlo docházet k nebezpečným setkáním a konfliktům s lidmi, protože vlk se opakovaně zdržoval v blízkosti domů.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.1.2022 14:59 Reaguje na Miroslav Vinkler
Nakonec se všichni vlci z Evropy stáhnou k nám. Zatímco všude jinde po nich půjdou lovci, u nás bude pro ně taková oáza klidu, kde si budou moci lovit hospodářská zvířata polibosti. On se vdycky najde nějaký ekoterorista, který zdůvodní, proč je jejich odstřel nežádoucí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2022 15:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ufff, tak to už je silné kafe, že k tomu došli Bavoři. Ony jim
jsou přednější krávy a ovce na pastvinách bez železných plotů,
než "regulátoři" spárkaté, kterou si rádi uloví sami. Vlci brzy pochopí, kudy procházela železná opona a už k nim asi od nás
nepůjdou. Přitom NP jsou jediná místa, kde by mohli být.
Odpovědět
DA

DAG

30.1.2022 17:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlasím, že Šumava je jedna z míst, kde by vlci mohli být.
Ale přidal bych Krušné hory a Krkonoše. Ovšem i tak by musela být populace regulována.
Dle mého názoru vlk do některých oblastí v Čechách patří v určitém množství.
Dle mého je stav blížící se memu názoru(samozřejmě není to dogma) akceptovatelný většinou lidí v této zemi.
Nicméně je menšina, která to tak nevidí a pro kterou je jediné správné řešení totální ochrana vlka.
Tato skupina nám zatím vládne a my ji musíme poslouchat.
Nakonec to skončí blbě pro vlky, protože se stanou nenáviděnými. Ochranáři jako ve spoustě ostatních případů pokrčí rameny nebudou se hlásit k zodpovědnosti, nechají to vyšumět a budou se věnovat nějaké jiné zájmové věci.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.1.2022 18:10 Reaguje na DAG
ANO, v určitém množství.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.1.2022 18:40 Reaguje na smějící se bestie
Bohužel to číslo zatím nikdo nestanovil a v programech péče o vlka jej ani stanovit nechtějí. "Nejpřesnější" tedy alespoň nejblíže realitě je asi tvrzení ochranářů , že vlků není nikdy dost.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.1.2022 18:29 Reaguje na DAG
Krkonoše??? Tam je to jak v zábavním parku a už dávno to není národní park, kde by se měla chránit příroda na velkém území. Tam by se vlk nemohl ani v klidu vysr.t, aby neměl nějakého turistu za zadkem.Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.1.2022 18:37 Reaguje na Jan Knap
Vy máte nějaký problém se selfíčkem se seroucím vlkem v pozadí?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

30.1.2022 19:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Není daleko doba kdy nebude problémem ani to selfíčko s vlkem v popředí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.1.2022 19:45 Reaguje na Jarek Schindler
Abych si to ujasnil. Máte na mysli situaci, kdy vlci zvládnou ovládání techniky a na obrázku bude v popředí vlk a za ním pos... člověk?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 21:12 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dobré.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.2.2022 16:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ne , mám na mysli situaci běžnou ve většině zemích s nepřerušeným výskytem vlka.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.1.2022 09:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
kdo se bojí, nesmí do lesa...kolik mají zdokumentovaných útoků na člověka?
Proč mají lovit v lesích, když na pastvách mají takový Kaufáč, kam stačí jen dojít?
Odpovědět
RT

Richard Toman

31.1.2022 10:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To máte pravdu, a místo kule do kožichu jim ještě udělají hezký ohňostroj, že.
Odpovědět
Sl

Slovan

31.1.2022 13:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
Se “zvláštním souhlasem” je to povoleno i u nás už dnes. Ale to by nebyl Vinkler a jeho demagogie, že?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 21:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Je to o tom, že ochrana přírody neřeší osídlení. Oni jsou ve městech berou peníze od státu, udělají si výlet a to je krásný život. Ty platy nebudou dělnické. Projekty něco stojí. Je otázka času v takovém osídlení si brzy zvykne na lidi a pak mu nedá moc odříkání napadnout někoho...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

30.1.2022 15:36
Tak ti ochránci vlků budou blbnout tak dlouho, až dojde k nějakému neštěstí a potom se budou strašně divit, že začne štvanice na vlky. Útoky vlků na lidi v Evropě za období 2002-2020 zpracoval Norský institut pro výzkum přírody. Nejblíže nám došlo k útoku vlka na lidi v roce 2018 v Polsku u města Wetlina. Během několika dní zde vlk napadl dospělého muže a dvě děti. Po druhém útoku byl zastřelen. Podle rozborů se jednalo o čistokrevného vlka v perfektní zdravotní kondici. Dále v tomto období napadli vlci člověka na území Chorvatska, Makedonie, Kosova. V roce 2020 pokousal vlk dítě v Italském Otrantu. Celkem kolem 50 lidí bylo v tomto období napadeno vlky na území Ukrajiny, Běloruska, Moldávie a evropské části Ruska. Petrův Zdar
Odpovědět
JM

Joska Malý

30.1.2022 17:06 Reaguje na Jan Knap
Bylo by fajn, kdyby první napadený byl někdo z vlčí hlídky, aby to neodnesl nějaký nebožák, nedej bohu dítě.
Je to jen otázka času.
Pak nastane gentlmenská dohoda: vlk tu být může, ale nesmí ho nikdo vidět. Jinak se střílí. Mám to tak s pavouky na chatě a funguje to skvěle.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

30.1.2022 19:04 Reaguje na Jan Knap
Vsadím, že větší počet úmrtní Evropě je napadení vlčicí, které jsme si před čase brali jako ovečku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.1.2022 19:12 Reaguje na Pavel Jeřábek
Myslíte si, že existují lidé, kteří si pletou vlka s ovcí?
Odpovědět
Sl

Slovan

31.1.2022 13:03 Reaguje na Jan Knap
Zdroje ze kterých čerpáte by byly? Konkrétně mě zajímá to Polsko a odborný rozbor dané události.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.2.2022 22:04 Reaguje na Slovan
Tak zdrojů je hodně, jenom chtít je najít. Bohužel, pro vás asi jediný zdroj, kterému uvěříte jsou Šelmy.cz .Sice tam mají až legrační chyby, neznají zeměpis a upravují si to všechno k obrazu svému, ale to podstatné se tam dozvíte. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

5.2.2022 08:40 Reaguje na Jan Knap
Stále čekám a furt jste nedodal ani jeden...
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.2.2022 12:14 Reaguje na Slovan
Myslím, že jsem jasně napsal, aby jste si zadal na seznamu šelmy.cz a tam to najdete. Zrovna tak si můžete zadat napadení dětí vlky v Polsku a td. a najdete toho dost. Hledej šmoulo, hledej. Bože, co vás na těch zbytečných humanitních oborech učí. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

5.2.2022 12:37 Reaguje na Jan Knap
Takže zase nic.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.2.2022 16:16 Reaguje na Slovan
Jaké nic??? Dal jsem pro průměrně inteligentního člověka srozumitelný návod, kde to jde najít. Jestli chcete někoho prudit, tak si na to najděte někoho jiného, nemám na to ani čas, ani náladu. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.2.2022 16:12 Reaguje na Slovan
Pan Knap není skoro nikdy ochoten dát odkaz na zdroj, ze kterého čerpá svá tvrzení. Bohužel. Proto tato jeho tvrzení považuji za nepodložená a nevěřím jim.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.1.2022 19:20
Získávání dat je kvůli velké prostorové aktivitě a malé populační hustotě těchto šelem dlouhodobou a nesnadnou záležitostí a tak je fajn, že se podařilo aspoň pár jedincům nasadit telemetrický obojek. Asi není náhodou, že se to podařilo jen u mladých a tedy méně zkušených vlků; odchytit za tímto účelem tak chytré zvíře je zřejmě hodně těžké. Odchytem jedinců na Šumavě za účelem nasazení telemetrického obojku se postupně získávají zkušenosti, které se budou hodit pro efektivnější monitoring vlků i na dalších územích např. na Broumovsku.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.1.2022 19:31 Reaguje na Majka Kletečková
Mě by zajímala metodika odchytu vlků, zda je legální nebo nikoliv.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

31.1.2022 05:58 Reaguje na Hunter
Když se chce , tak se zlegalizuje cokoliv. I to nošení rysa od kotěte po dospělého po školách a školkách, co předváděl "taky jeden ochranář". A to šlo jednoznačně o komerční činnost , na kterou dle směrnice EU nikdo nesmí dostat výjimku z CITES( zvíře z přírody)
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

31.1.2022 11:53 Reaguje na Petr Pekařík
NO tak pokud o tématu nic nevíte, tak bych tady nepříspival. Na každou takovu činnost a manipulaci se zvířaty musí být vypracován projekt pokusů dle povinné osnovy, který schválí příslušná komise na příslušné vysoké škole či ústavu a pak jej musí schválit centrální komise pro ochranu zvířaz. Až pak je možné prpovádět odhyty i značkování.....Nepleťe si zoology s myslivci...
Odpovědět
Hu

Hunter

31.1.2022 15:35 Reaguje na Karel Pavelka
Není to tak dlouho, co zoolog a vlkofil navrhoval použít zakázané nášlapné pasti k odchytu vlků pro účely výzkumu. Ty pasti zakazuje národní i evropská legislativa. Takže když o tématu nic nevíte, tak bych tu nepřispíval.
Odpovědět
JH

Jiří Hušek

31.1.2022 22:31 Reaguje na Hunter
Než začnete zpochybňovat vědomosti druhých, doplňte sity svoje. Tyhle pasti nejsou brutální železa, kterými jste se učil tlumit škodnou. Mají nezraňující drátěné čelisti, které slouží k navléknutí stahovacího oka na tlapu. A samozřejmě je to zcela legální, respektive výslovně povolené. Viz např. https://www.denik.cz/regiony/vedci-chystaji-pasti-na-vlky-chteji-na-selmy-pripevnit-sledovaci-zarizeni-20181226.html
Odpovědět
Hu

Hunter

1.2.2022 10:14 Reaguje na Jiří Hušek
Než začnete chytrovat tak se nejdříve seznamte s problematikou. Protentokrát přejdu invektiy vás dvou chrabrých vyznavatelů ideologických ekobožstev a seznámím vás s platnou legislativou. Zák. 449/2001 ZoM v platném znění, par. 45, odst. 1, písmeno zakazuje: a) chytat zvěř do ok, na lep, do želez, do jestřábích košů, tluček a nášlapných pastí a pomocí háčků, chytat ondatry do vrší,. Z tohoto zákazu není možno udělit vyjímku (par. 45, písmeno 2 téhož zákona). Zák. 246/1992 na ochranu zvářat proti týrání, par. 14, odst. 1: Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře, písm. a) pomocí oka, tlučky, sítě, smyčky, pytláckého oka, harpuny nebo čelisťových pastí anebo pomocí obdobně zkonstruovaného zařízení. Z výše uvedeného vyplývá, že odchyt vlků do nášlapných pastí za použití smyčky je nelegální, jedná se o zakázaný způsob odchytu a porušuje platnou legislativu. AOPK v žádném případě není oprávněna udělit vyjímku na tento způsob odchytu!
Odpovědět
Hu

Hunter

1.2.2022 10:27 Reaguje na Hunter
A evropskou legislativou vás dva ekochytrolíny už vůbec nehodlám zatěžovat, to by při vašem právním povědoí už bylo zcela mimo vaše rozlišovací schopnosti.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.2.2022 12:54 Reaguje na Hunter
https://www.rikovice.cz/file.php?nid=1295&oid=7959972

Se všemi detaily. Příjemné čtení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.2.2022 19:03 Reaguje na Slovan
Jakákoliv drátěná smyčka utahující se kolem chyceného zvířete se nazývá "oko". "Okaři" tak se nazývali pytláci lovící tímto, již dávno zakázaným způsobem. Zvěř chycená za krk se většinou uškrtila. Dravá zvěř chycená za běh si mnohdy, ve snaze o osvobození ukousala končetinu za kterou byla chycena. Je asi pravdou, že žádný vlk zatím asi touto pastí u nás nebyl zraněn. Kolik se jich ale chytlo? Je to ale past co asi před patnícti lety zranila na Šumave rysa který na následky zranění následně uhynul.
Mě na tomto "povolení" zaráží dvě věci. Jak se chce odchytový tým dostat k chycenému zvířeti do 30 minut? A hlavně, kde chtěli v Olomouckém kraji chytat ty vlky? Nějakého chytli? Děkuji za odpověď.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.2.2022 14:02 Reaguje na Jarek Schindler
“Protože výzkum vlka bude probíhat na celém území ČR, bylo toto stanovisko zasláno všem dotčeným krajským úřadům.” - proto i Olomoucký kraj.

“V okolí do pěti deseti kilometrů od pastí budeme mít permanentní službu, která po dálkovém oznámení o odchytu okamžitě vyrazí na místo.” - proto se tam dostanou do 30 minut.

https://www.denik.cz/regiony/vedci-chystaji-pasti-na-vlky-chteji-na-selmy-pripevnit-sledovaci-zarizeni-20181226.html
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2022 19:52 Reaguje na Slovan
Ale Slovane, zase v lepším případě mlžíte. Vždyť vy ani nevíte na co jste tu dal ten odkaz. No a nebo víte a cíleně lžete.
Toto není stanovisko které by někdo zaslal na KÚ.
To je snad "Rozhodnutí o povolení vyjímky
podle § 56 odst. 1 zákona ze zákazů pro zvláště chráněný druh živočicha vlka obecného."
Tak o jakém stanovisku tu lžete?
Navíc "Rozhodnutí o povolení vyjímky" vydané příslušným krajem platí pouze pro ten kraj. Kde kdo chtěl v Olomouckém kraji nyní chytat vlky?
No a těch 30 minut a permanentní služba? To je taky pěkný blábol. 5, 10 km v horském terénu za třicet minut? Možná že chtějí chytat Na Kopečku v ZOO. Tam to asi budou stíhat.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.2.2022 08:58 Reaguje na Jarek Schindler
“ Dne 7. 12. 2020 bylo správnímu úřadu doručeno odborné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR k žádosti Mendelovy univerzity v Brně k monitoringu vlka obecného a rysa ostrovida. Protože výzkum vlka bude probíhat na celém území ČR, bylo toto stanovisko zasláno všem dotčeným krajským úřadům. Správní orgán zapracoval odborné informace stanoviska do tohoto rozhodnutí.” - přímo z odkazu.

Proboha - prostě ty pasti dají na místa, kam se dokáží do těch 30 minut dostat. Co se vám zase nezdá?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.2.2022 16:33 Reaguje na Slovan
Tak asi trochu vím kam dát past. No a dám ji tam kde se zvířata které chci chytit v první řadě vyskytují a pohybují. Těžko při jejím umístění budu uvažovat nad dobou dojezdu. Tedy pokud chci něco chytit. Vím také jaké dojezdové časy měly pátračky či mají hasiči. No a to jsou profesionálové čekající 24 hodin na výjezd.
Znovu: dal jste sem odkaz na "Rozhodnutí o povolení vyjímky
podle § 56 odst. 1 zákona ze zákazů pro zvláště chráněný druh živočicha vlka obecného." Žádný odkaz na to vaše odborné stanovisko jste nepředložil.
Mě zajímá co chce AOPK chytat v Olomouckém kraji, když se tu vlk nevyskytuje. AOPK snad dávala žádost například i na kraj Jihomoravský či Středočeský?
Jedno vysvětlení by tu bylo. Kutal vymyslel způsob jak legalizovat posilování vlčí populace v místě kde se ji nedaří.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.2.2022 08:53 Reaguje na Jarek Schindler
Já si fakt nemyslím, že je v našich horách problém se dostat na místo odchytu během 30 minut. Je tu dost hustá síť lesních cest všeho druhu.
Tak se AOPK proboha zeptejte nebo napište třeba na ten Olomoucký kraj, aby vám dané stanovisko, ze kterého čerpal, přeposlal. Třeba tam chtějí odchytit migrujícího jedince... můžete poslat dotaz těm, co tento projekt vedou.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.2.2022 09:17 Reaguje na Slovan
Odkaz na "projekt" jste dal Vy. Ptán se tedy Vás. Za mě v Olomouckém kraji nesmysl.
Nemyslím si, že by nějaký odchytový tým držel třeba jen měsíční pohotovost čekaje na migrující jedince. Asi se jen tak nedočkají.
Ta hustá síť zase není tak hustá a například v Jeseníkách zdoláváte dost výrazné převýšení. Pěšky se kilometr klidně protáhne na víc jak patnáct minut. No a taky se pod "kopec" nejdříve musíte dostat. Chodím a jezdím tu po horách čtyřicet let tak vím o čem mluvím. Dnes se dostanete třeba až na hřeben, zítra nevyjedete ani kilometr od hlavní cesty. Kvůli sněhu nemusíte vyjed ani ten kilometr klidně 4 až 5 mesíců. Atd.
Odpovědět
Hu

Hunter

2.2.2022 08:32 Reaguje na Slovan
Ten odkaz za prvé nefunguje, takže jsem si nic příjemně počíst nemohl a za druhé žádný odkaz neokecá to, že se jedná o zakázané pasti.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.2.2022 08:47 Reaguje na Hunter
“Nášlapná past se smyčkou Belisle – past s certifikátem AIHTS, kterou je možné používat v EU. Nášlapná past soft catch (leghold trap) typ EZ Grip Traps AIHTS (Agreement on International Humane Trapping Standards) je mezinárodní dohoda o humánních metodách odchytu, kterou podepsala Kanada, EU a Rusko. Pro odchyt vlků bude používána past 8“, pro odchyt medvědů past 12“, kterou je možné používat podle posledního stanoviska Evropské komise z 14. 3. 2018 (Ref. Ares(2018)1412230) v případě, že tyto pasti jsou nezbytné pro vědecký výzkum nebo monitoring, prováděný v zájmu ochrany přírody, neexistuje uspokojivá alternativa, neohrozí negativní dopad na příznivý stav druhu a jsou realizována předběžná opatření, aby chycené zvíře nebylo zraněno a jeho stresová reakce byla redukována na minimum.”

Ten odkaz funguje. Zkuste otevřít v jiném prohlížeči.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.2.2022 11:12 Reaguje na Slovan
To že něco podepsala EU neznamená, že přestala platit národní legislativa, tedy platná na území ČR.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.2.2022 11:14 Reaguje na Hunter
Mimochodem, tyto pasti jsou přesná replika tzv. nášlapných talířových pastí, které mají v Africe na svědomí tisíce a tisíce pomalu utýraných druhů zvěře.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

7.2.2022 19:17 Reaguje na Hunter
Jak ty jejich dojezdy fungují už předvedli na Šumavě když tam zlikvidovali tou podle nich legální pastí rysa.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.2.2022 21:19 Reaguje na Leon Zumr
V jakém to bylo roce?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.2.2022 16:50 Reaguje na Jiří Hušek
A vaše vědomosti? Tyto pasti sice nejsou železa ale nemají ani žádné drátěné čelisti. Ty "drátěné čelisti" to síla. Je to váš výtvor nebo jste ho někde slyšel? Je to ocelové lanko které se jako smyčka utáhne kolem běhu chyceného zvířete. Zvíře chycené v oku- vrchol humanismu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2022 11:19 Reaguje na Karel Pavelka
Je potřeba si to neplést s "centrálním ekomozkem lidstva" Ta komise nebude centrální ale ústřední. ÚKOZ . Já jen kolik toho o tom tématu vlastně víte Vy?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

31.1.2022 09:19
nedávno jsme jednoho samce čapli na fotopasti odhadem určo 70 kg, takže za mě výborná zpráva. Ale co chudáci běžkaři nemůže je ten vlk napadnout ze zálohy a sníst ?
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

31.1.2022 11:54 Reaguje na Robert Jirman
TO je vtip? Asi ano, protože pokud to myslíte vážně, jste zralý na navštěvu psychiatra...
Odpovědět
dm

david matoušek

31.1.2022 12:16 Reaguje na Karel Pavelka
Vtip to určitě je. Ale proč hned psychiatra? Nic nemožného to není. V USA si pamatuju na jednu učitelku, kterou při jednom jejím ranním běhání vlci roztrhali. Prostě smůla, ve špatnou dobu na špatném místě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

31.1.2022 16:54
Koukám, že vlci vždy dokáží rozproudit výživnou diskuzi. To, že dříve nebo později dojde i u nás k napadení člověka, je jasné. Ale mě by pro začátek docela zajímalo, jak se veterinární správa staví k problému možné vztekliny u vlků. Pokud mě paměť nemýlí, tak být pokousán vzteklým vlkem je horší než vzteklým psem, je tam nějaký jiný podtyp nebo co - víte o tom někdo něco blíže?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.1.2022 17:30 Reaguje na pavel peregrin
No jo, kam se hrabou na vlky co do počtu komentářů např. divočáci.
Divoká prasata u nás zabila nejen psy, ale zranila i lidí. Jenže tohle ja tak zprofanované téma, že ani nestojí za to k tomu něco psát, že?
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

31.1.2022 21:26 Reaguje na Majka Kletečková
Jste trochu mimo. Tak za prvé, do doby než LČR přikročili k pronájmu svých honiteb za velké peníze, což bylo dobré pro novou šlechtu.Jenže zvěřemálo, drobná otrávená a zničená v polích, srnčí normované a tak nízké stavy. Malý kšeft, tak se nechali divočáci namnožit. Pamatuji se co jsme se nastěžovali, že mi máme škody a vedle dvě honitby LČR a jedna lesního družstva, kde se do pár let stavy zvedly desetinásobně, u nás zákaz lovu bachyně a sousedi je nelovili, tak to je. Nemíchejte to dohromady. Dnes všichni vědí co se stalo, ale tyto honitby to řešit nebudou, musí nějak vydělat na ty nesmysli. Nevím, ale prase napadlo lodi jen když je pomlácené. Ještě jsem zapoměl na kukuřice pro bioplynky a řepky. Tady je úkryt celý rok.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

31.1.2022 21:52 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Napište prosím konkrétně, v čem jsem trochu mimo. A co nemám míchat dohromady.
Moc se v té Vaší "slátanině" nevyznám. Pravopisné chyby mi nevadí, ale ať to Vaše psaní má hlavu a patu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.2.2022 19:08 Reaguje na Majka Kletečková
Napište konkrétn kdy a kde divoká prasata bezdůvodně napadla a zranila psy nebo lidi?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2022 02:32 Reaguje na Jarek Schindler
viz níže
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

1.2.2022 22:25 Reaguje na Majka Kletečková
Tak kolik je u nás divokých prasat a kolik vlků. A víte o tom, že divoké prase bylo u nás vyhubené a ve volné přírodě se vyskytuje až od roku 1945 a je klasickým příkladem nezvládnutí ochrany druhu???Navíc vlci v minulosti a to i dávné byli u nás sice rozšířeni plošně ale populace měla malou koncentraci-málo početné smečky, bylo to i díky rázu krajiny a velkému rozptýlení zvěře. I proto docházelo k napadení lidí na našem území velice vzácně, na rozdíl od třeba Francie. Tam vznikali velké smečky a je tam dokladováno od středověku do roku 1920 kolem 7 000 smrtelných útoků na člověka a to většinou jsou oběti uvedeny jmenovitě. Některé období to byli stovky útoků s desítkami obětí ročně. Současná situace na našem území, kdy se i díky vysoké koncentraci zvěře a domácích zvířat zvyšuje hustota vlků na malém území a zvyšuje se postupně i velikost smeček, spolu se ztrátou plachosti před lidmi, vytváří podmínky pro to, že je jenom otázkou času, kdy k napadení člověka dojde a myslím, že si dovedete představit, co by to pro vlky znamenalo. Petrův Zdar
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.2.2022 19:19
V případě vlků je krásně vidět rozdílný přístup různých "ochranářů" k různým druhům zvěře a zvířat. Zatím co v případě lovné zvěře je tato "všude katastrofálně přemnožena" u vlků ,bez toho aby někdo řekl nějaké konkrétní číslo, zatím udajně nedošlo k dosažení takzvaného příznivého stavu populace. Co to je? No snad se má situace zlepšit a během tohoto roku by měla AOPK nějaké číslo určující stav vlků u nás "vytvořit".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.2.2022 19:41
Vlk v Evropě se již konečně začal řešít i na půdě Evropského parlamentu. No a co zaznělo.
Poslanci navrhují přepracování Směrnice o stanovištích z roku 1992 kvůli odlišnému stavu oproti době přijetí. Týká se to hlavně vlků. Navrhnou se oblasti bez vlků, snížení jejich ochrany a jednodušší povolení ke střelbě.
„Vlci už nejsou ohroženým druhem, naopak ohrožují jiná zvířata.“
a nebo:
„Ochranáři se k problémům s vlky staví, jako by žili na jiné planetě.“
Poslanci vyjádřili politování nad tím, že Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu odmítl spolupracovat a nechtěl toto téma zatím zařadit na pořad jednání.
Osobně jsem přesvědčen, že u nás budeme zase papežtější než Papež a jakákoliv změna se proti okolní "Evropě" podaří prosadit až s určitým časovým odstupem. No ale nějaká první vlaštovička tu již je. Snad zase zvítězí zdravý rozum nad "zelenou demagogií".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2022 02:30 Reaguje na Jarek Schindler
Jarek Schindler 1.2.2022 19:08 Reaguje na Majka Kletečková
„Napište konkrétn kdy a kde divoká prasata bezdůvodně napadla a zranila psy nebo lidi?“

Případů, kdy divoká prasata v ČR napadla a zranila psy nebo lidi, je dost, např. příbuznému mého kolegy divočák rozpáral velkého loveckého psa na okraji Prahy před několika lety. Loni na konci zimy zranilo divoké prase muže v centru Plzně. O vánocích 2020 zaútočil divočák na lidi v Podolí ve vnitrobloku. V listopadu 2018 dokonce i u nás v Čes. Budějovicích přímo v historickém centru divočák na ulici srazil ženu, před tím poničil obchod.

Bezdůvodně? Záleží, z čího pohledu. Z pohledu mnohých lidí asi ano, z pohledu prasete nikoliv.
„... původně žila divoká prasata v lesích, s jejich ubýváním a zalidňováním se přesunula do jiného prostředí. „Prase našlo druhotné biotopy. Velké lány kukuřice a technických plodin. Prasat je mnoho a dostávají se do těsné blízkosti člověka...“ (Pavel Forejtek ze Středoevropského institutu ekologie zvěře)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2022 10:51 Reaguje na Majka Kletečková
Píšete, případů, kdy divoká prasata v ČR napadla a zranila psy nebo lidi, je dost. Např: před několika lety rotpáraný lovecký pes a navíc zase u vašeho známého. U loveckého psa je riziko poranění vzhledem k jeho zaměření asi podstatně větší. Centrum, Plzně Českých Budějivic a Podolí. To má snad být tím dost? Vzhledem k počtu divočáků a to na rozdíl od pana Forejtka netvrdím, že by jich mělo být mnoho ale tvrdím, že jsou +- dodrživány normované stavy, je to nesmyslné zanedbatelné nic. Pan Forejtek by si měl asi uvědomit, pokud jste jej tedy citovala správně a v kontextu věci, že jeho výroky jsou chybné. Původně prasata sice žila v lesích ale ty lesy ubývaly pouze do konce 18 století. Od té doby u nás vzrostla jejich rozloha o 100%. Zalidňují se obce, znáte nějaký les co by byl lesem i po tom zalidnění? Ano divočáci našli klidné a na potravu bohaté prostředí které jim vytvořil člověk. No a stejný člověk se nyní diví, že to klidné prostředí zvěř využívá. Měli byste jim to v ČSOP zakázat. Pokud je abnormální tlak na krajinu a púvodní bioptopy je asi zbytečné se divit, že zvěř hledá biotopy náhradní. Proč by se nestáhla do megalánů? proč by neosidlovala okraje měst kde je naprosto v bezpečí před lovem a nyní i šelmami. No a teď s vlky to začnš být ještě zajímavější. Ta zvířata hledají a budou hledat před vlkem utočiště mnohdy v blízkosti člověka.
Takže , řekněte panu Forejtkovi ať nekáže bludy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2022 12:25 Reaguje na Jarek Schindler
„Centrum, Plzně Českých Budějivic a Podolí. To má snad být tím dost?“

Ono těch případů je daleko více, než jsem uvedla. Stačí použít Google. Lze tam najít i odkazy na videa, např. z vysílání ČT1. Ale pokud byste po mně chtěl, abych Vám poskytla vyčerpávající přehled, tak to sorry. To si udělejte sám, vyhledávat na internetu, předpokládám, umíte. Pokud Vás to hodně zajímá, zkuste napsat do ČMMJ, jestli tam takový přehled nevedou.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2022 12:26 Reaguje na Majka Kletečková
„divočáci našli klidné a na potravu bohaté prostředí, které jim vytvořil člověk. No a stejný člověk se nyní diví, že to klidné prostředí zvěř využívá.“

O žádném člověku, který se tomu DIVÍ, jsem nic nenapsala. ČSOP se tomu, že zvěř hledá náhradní biotopy také nikdy nedivila. Úmyslně překrucujete a vymýšlíte si.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.2.2022 19:33 Reaguje na Majka Kletečková
Ale jejda. Tak v první řadě jste napsala: "Divoká prasata u nás zabila nejen psy, ale zranila i lidí. Jenže tohle ja tak zprofanované téma, že ani nestojí za to k tomu něco psát, že?"
No a já vám dávám prostor se k tomu vyjádřit. Můžete k tomu tedy něco napsat a vy mě odkazujete na "gúugl"? Jste trochu divná. Jinak divočáků je u nás asi 2000x víc než vlků Pochybuji že najdu jen 10x tolik odkazů na zranění člověka či zabití jiného zvířete divočákem. Vlci i při zatím podstatně menším počtu již vedou.
Jak si asi vysvětlit vaše tvrzení, že prasat je mnoho a dostávají se do těsné blízkosti člověka. Oni se do těsné blízkosti snad dostávají z důvodu, že je jich mnoho? A je jich tedy opravdu mnoho? No a nebo se do blízkosti člověka dostávají z důvodu které jsem popsal?
Tak co si vymýšlím?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.2.2022 22:42 Reaguje na Jarek Schindler
Vysvětlím podrobně, co mne inspirovalo k tomu, že jsem napsala ono " Jenže tohle je tak zprofanované téma, že ani nestojí za to k tomu něco psát, že?"
Jeden lovec touto větou zareagoval na můj komentář pod nedávným článkem o černé zvěři, ve kterém jsem se divila, proč nikdo z našich ekolistích venatores se k tomuto typicky mysliveckému tématu nevyjádřil. Končila jsem slovy „Kdyby tam byla zmínka o jejich VLČÍM KONKURENTOVI, tak by svými poznámkami nešetřili.“

Přesné znění originálu, ze kterého jsem citovala „tohle je tak zprofanované téma, že ani nestojí za to k tomu něco psát. Ale jestli chcete něco o vlcích, tak samozřejmě není problém.“

No a mně se tenhle komentář tak strašně zalíbil, že jsem ho schválně papouškovala. Zdroj jsem ale zapomněla uvést, což je mea culpa, mea maxima culpa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.2.2022 09:11 Reaguje na Majka Kletečková
A víte, že například mě vůbec nezajímá co vás inspiruje paní Kletečková? Mě spíš zajímá proč, když sama bombardujete oponenty různými dotazy a odpověď na ně celkem až histericky vymáháte, se odpovědím na dotazy sama vyhýbáte?
Prostě a jasně kličkujete jak zajíc a skutek utek.
Otázky máte výše tak odpovídejte.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.2.2022 12:37 Reaguje na Jarek Schindler
V konverzaci na téma týkající se divokých prasat lze pokračovat, budete-li mít zájem, pod dnešním článkem https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-ucinne-branit-sireni-africkeho-moru-prasat. Nejsem příznivcem toho psát další příspěvky související s divokými prasaty a nesouvisejícími s vlčí tématikou pod článkem o vlcích.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.2.2022 10:03 Reaguje na Majka Kletečková
Divočák nesouvisí s vlčí tématikou? Vždyť to má být jeden z jeho nejčastějších úlovků. Pomalu 20% své kořisti by měl vlk nacházet právě mezi černou zvěří.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.2.2022 16:22 Reaguje na Jarek Schindler
Já ale na rozdíl od Vás považuji za vhodnější vést diskusi na téma zabití či zranění lidí a psů divočáky pod články, které jsou věnovány přímo divočákům. Na ekolistu se objevují docela často a ač je to téma velmi související s myslivostí, jen málo myslivců podle mého názoru se k nim v posledním roce zde na ekolistu vyjadřuje, což mi přijde škoda. Vy jste v tomto světlou výjimkou. Vlčí články se těší velké pozornosti diskutérů a nechci přispívat k jejich zaplevelování komentáři, které podle mně s tematikou článku nesouvisejí.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist