Vlci se v Krkonoších rozmnožují. Jedno mládě se našlo mrtvé
13.8.2024 10:28 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Zdroj | Správa KRNAP
„Stále ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně sbíráme vzorky vlčího trusu a posíláme je na genetickou analýzu. Nadále rozšiřujeme síť fotopastí, pomocí kterých sledujeme vlčí populaci na území národního parku,“ říká zooložka Karolina Mikslová. „Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií,“ dodala.
Pokud by letošní mládě zardousil jiný vlk, bylo by to součástí jejich přirozeného chování. Pokud by ale vlče zardousil volně pobíhající pes, který nebyl pod kontrolou svého pána, pak by se jednalo o alarmující skutečnost, neboť by zaviněním člověka došlo k usmrcení zvláště chráněného živočicha. Mrtvé vlče bude podrobeno pitvě, která možná ukáže, jak přišlo o život.
Pochopitelně si uvědomujeme složitost soužití vlků a místních hospodářů. Kromě aktivního kontaktu s nimi se neustále snažíme hledat cesty, jak vzájemnou komunikaci ještě zlepšovat. Vyvinuli jsme aplikaci, prostřednictvím které hospodáři dostávají informace o škodách na hospodářských zvířatech v oblasti, kde pasou, aby se měli možnost účinněji postarat o svá stáda. Pomáháme jim i s dotacemi na zabezpečení pastvin. Statistika nicméně ukazuje, že zájem vlků o hospodářská zvířata není velký, což odpovídá odborným studiím1. V loňském roce jsme zaznamenali 12 útoků, do letošního července 6.
Při setkání s vlkem je třeba obezřetnosti. Nezapomínejme, že vlk je divoká šelma. Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Důrazně žádáme, aby návštěvníci nezkoušeli vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky jídla. Majitelé nemovitostí, chataři a chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravy. Přivykat vlky na to, že je člověk zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost utéct. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu, ve dne hůře vidí. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Děkujeme také návštěvníkům, že nám hlásí svá vlčí pozorování, často doprovázená fotografiemi. Prosíme, pokračujte v tom i dál. Je pro nás důležité znát i čas a místo pozorování, ideálně se souřadnicemi v aplikaci Mapy.cz. Svá pozorování hlaste naší zooložce Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon (vč. SMS) na tel.: 731 533 895.
Vlk má své místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně vrací a plní svou roli predátora. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné hospodařit v krajině, kde zároveň žijí divoké šelmy. Právě na území Krkonošského národního parku lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným místem k jejich životu.
Přečtěte si také |
Zkoumáme kritické situace blízkých setkání lidí a vlků, říká Miroslav Kutal
Informace pro návštěvníky i hospodáře v souvislosti s vlky v Krkonoších najdete na našem webu na adrese https://www.krnap.cz/priroda/vlci-v-krkonosich/
Podrobné informace o návratu vlků do české přírody – pro veřejnost i hospodáře o možnostech náhrad škod, jejich výskytu, financování preventivních opatření, postupu při hlášení škody a zabezpečení hospodářských zvířat před útoky vlků – najdete na webu AOPK ČR na adrese http://www.navratvlku.cz.
reklama
Dále čtěte |
Vlk se po srážce s autem podruhé narodil
Po dvou stoletích se do Železných hor vrátil vlk
Dvě v minulosti izolované populace vlka vytvořily chov s mláďaty na Šumavě
Další články autora |
Entomologové oceňují péči o louky v Krkonoších
Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky
Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
ss
smějící se bestie
13.8.2024 11:16No, když už vlci, tak jedna smečka je na Krkonoše, víc než dost !
Odpovědět
Anyr
13.8.2024 13:06„Díky tomu také víme, kolik lidí nerespektuje režim klidových území, kde se smí chodit jen po značených cestách. Fotopasti dokazují, že volným terénem prochází velké množství lidí, mnozí z nich se psy na volno. A to přímo v jádru vlčích teritorií“
- a to je problém. Úplně vidím, jak odpůrci šelem v přírodě čekají, až dojde k prvnímu konfliktu, a pak nadšeně vyrazí do boje, jak jsou vlci nebezpeční, drzí, a jak se musí střílet, než začnou žrát myslivce, karkulky, jejich babičky a třené bábovky.
Jinak jsem ale moc rád, že je tu máme. Snad sežerou tu srnčí, co nám chodí okusovat jabloně a klokoče :D
Odpovědět
- a to je problém. Úplně vidím, jak odpůrci šelem v přírodě čekají, až dojde k prvnímu konfliktu, a pak nadšeně vyrazí do boje, jak jsou vlci nebezpeční, drzí, a jak se musí střílet, než začnou žrát myslivce, karkulky, jejich babičky a třené bábovky.
Jinak jsem ale moc rád, že je tu máme. Snad sežerou tu srnčí, co nám chodí okusovat jabloně a klokoče :D
Ra
Radek
13.8.2024 13:31 Reaguje na AnyrDoba a smýšlení některých jedinců pokročilo už tak daleko že chcou raději v okolí svého bydliště (pokud to nejsou jen pisálci z města :-)) vlky , medvědy , rysy snad i tygry …..o proti srncům .jelenům, muflonum ,prasatům . Je to asi tím že ve své neohrožené velikosti uvěřili tomu že maso co každý den konzumují a kupují v igelitovém pytlíku , tam i vyrostlo a hlavně si myslí si že to tak bude na pořád .
Já zase moc rád pozoruji v našem sadě , brzy ráno laně jak tam na podzim vodí kolouchy na jablka , i moje děti se na tu dobu těší :-)))
Odpovědět
Já zase moc rád pozoruji v našem sadě , brzy ráno laně jak tam na podzim vodí kolouchy na jablka , i moje děti se na tu dobu těší :-)))
Anyr
13.8.2024 15:48 Reaguje na Radek1) Ano, protože je to NORMÁLNÍ, aby v Evropě žily šelmy. Česká příroda je díky lidem NENORMÁLNÍ.
Až na ty tygry, ale rozumím, že jsi chtěl zdůraznit nesmyslnost šelem v ekosystémech, kde je lidsky mají nahradit myslivci (kteří jsou, STATISTICKY PROKAZATELNĚ, mnohem nebezpečnější než vlci, medvědi a rysi).
2a) Nejíme maso, a nevím, proč by se v tom mělo obecně pokračovat, jen proto, že je to norma a tradice. Ale to není na diskuzi k vlkům, ani na diskuzi vůbec, všechny výzkumy už byly provedeny. Kdo nechce, nechce, kdo chce, chce, that's all, bro.
2b) Zabil jsem v životě dost zvířat na to, abych jednak věděl, že v obchodech neroste, a jednak na to, abych věděl, že to v obchodech je téměř výhradně hnusné maso :D Krmit tím sebe a rodinu je minimálně na psychovyšetření.
PS: Jednou si nevšiml, že jsem řízl žluč, a k obědu byly pak jen chlupáče se zelím XD Ale bylo mi jedenáct no :D
3) Přeji ti s dětičkama krásný podzim jako od Lady. Srn bude jistě dostatek :)
Odpovědět
Až na ty tygry, ale rozumím, že jsi chtěl zdůraznit nesmyslnost šelem v ekosystémech, kde je lidsky mají nahradit myslivci (kteří jsou, STATISTICKY PROKAZATELNĚ, mnohem nebezpečnější než vlci, medvědi a rysi).
2a) Nejíme maso, a nevím, proč by se v tom mělo obecně pokračovat, jen proto, že je to norma a tradice. Ale to není na diskuzi k vlkům, ani na diskuzi vůbec, všechny výzkumy už byly provedeny. Kdo nechce, nechce, kdo chce, chce, that's all, bro.
2b) Zabil jsem v životě dost zvířat na to, abych jednak věděl, že v obchodech neroste, a jednak na to, abych věděl, že to v obchodech je téměř výhradně hnusné maso :D Krmit tím sebe a rodinu je minimálně na psychovyšetření.
PS: Jednou si nevšiml, že jsem řízl žluč, a k obědu byly pak jen chlupáče se zelím XD Ale bylo mi jedenáct no :D
3) Přeji ti s dětičkama krásný podzim jako od Lady. Srn bude jistě dostatek :)
EB
JS
Jarek Schindler
13.8.2024 18:23 Reaguje na AnyrNe, není normální aby šelmy této velikosti žili v hustě zalidněné krajině.
Odpovědět
Ra
Radek
13.8.2024 22:37 Reaguje na AnyrDěkuji , bude dostatek i vysoké neboj , prasata mají díky lidem životní prostředí dokonalé , takže i těch bude dostatek . Muflonům a daňkům se bude v těch houštinách co všude krásně rostou po tak zvané kůrovcové kalamitě , také dobře dařit :-))) Ty až se pořádně najíš , pochopíš jak je to nastavené , bude ti líp uvidíš :-)
Odpovědět
EB
EB
Pe
Petr
13.8.2024 17:37 Reaguje na Emil BernardyKeř, kdysi u nás velmi rozšířený a venkovsky běžný, dnes neznámý a zapomenutý. Jeho tvrdá semena se používala na výrobů růženců. Hezky kvete a voní.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
13.8.2024 18:22 Reaguje na AnyrJak lidi chodí jádrem vlčího teritoria je to problém. To, že chodí od nevidím do nevidím teritorii spárkaté zvěře v podstatně větším počtu a nenechají tak zvěř se ani v klidu napást a trávit, problém není. Přitom škody zvěří jsou z většiny stresového původu. Vlk jako zvlášť chráněný živočich? Kritéria pro to zvlášť chránění již dávno nesplňuje. No a s přítomností vlků vám ty jabloňe a klokoče bude okusovat čím dál tím víc zvěře která před vlky ustupuje blíž k lidem. Tak si to užijte. To zas bude řevu že je zvěř přemnožená.
Odpovědět
Ra
Radek
13.8.2024 22:28 Reaguje na Jarek SchindlerTohle mu a jemu podobným nikdy nedojde , vždyť jim nedochází ani to že je vlk všude na světě (tam kde má životní prostor ) dokonce ho loví , jenže tam to z ochranou přírody myslí vážně , tihle hájí pouze šelmy . Nic jiného neumí , vlastně ani to.
Odpovědět
RT
Richard Toman
14.8.2024 03:02 Reaguje na AnyrTak si tý svý jablůnky oplot, psa tam kvůli srnkam potřebovat nebudeš, ty ti přes plot nepolezou.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.8.2024 12:03 Reaguje na AnyrS tím mohu jen souhlasit. Vlci do naší přírody patří, jsem také ráda, že je tu máme. Kéž by vlčí přítomost přispěla k tomu, aby turisté chodili v NP jen tam, kde to je povoleno. Měla by z toho prospěch veškerá divoká příroda národního parku.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
13.8.2024 16:52Ja si myslim, ze do ceskeho narodniho parku (slovo park zde myslim ma mit spis ten vyznam, jaky pouzivame v pripade Stromovky apod.) patri spis
slusne vychovani navstevnici treba i se slusne vychovanymi psy na voditku. Ne vlci, ktere tam nesi pragmaticti, moudri a daleko vic v symbioze s prirodou zijici predkove z rozumnych duvodu vyhubili jiz pred nekolika sty lety. Preferovat vlky pred slusnymi lidskymi navstevniky - to je jako
snazit se reintrodukovat do Krkonos kdysi prirozene tam zijiciho (a kdyz ne zrovna na hrebenech tak v podhuri) neandertalce - a preferovat ho a "chranit" pres navstevniky rodu Homo Sapiens
Odpovědět
slusne vychovani navstevnici treba i se slusne vychovanymi psy na voditku. Ne vlci, ktere tam nesi pragmaticti, moudri a daleko vic v symbioze s prirodou zijici predkove z rozumnych duvodu vyhubili jiz pred nekolika sty lety. Preferovat vlky pred slusnymi lidskymi navstevniky - to je jako
snazit se reintrodukovat do Krkonos kdysi prirozene tam zijiciho (a kdyz ne zrovna na hrebenech tak v podhuri) neandertalce - a preferovat ho a "chranit" pres navstevniky rodu Homo Sapiens
Pe
Petr
13.8.2024 17:03 Reaguje na Miloš ZahradníkNo, jestliže jsme někde vytvořili park přírody a ponechali jí tam její hlavní slovo, pak logicky je to území přírody a ne člověka, a přírodní podmínky mají před návštěvníky přednost. A návštěvníci by tam měli vstupovat pod podmínkou, že ony přírodní poměry budou respektovat a nebudou je nijak narušovat.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
13.8.2024 17:17 Reaguje na PetrNP a CHKO jsou jako nádory.Přicházejí noví politici a ochotníci a mají potřebu další,nové,chceme zemi,prostředky,dej dej dej.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
14.8.2024 11:44 Reaguje na PetrAno, také si myslím, že to tak má být. V NP by měly mít prioritu zájmy o ochranu přírody.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.8.2024 17:47Když se NP zřizovaly, tak důvodem zřízení NP byl zcela něco jiného, než
co se v nich dnes děje. Šlo o zachování krajiny po předcích v takovém stavu, jaký tam oni vytvořili. Pěstovali tam zdravé lesy, květnaté louky
na seno a pastvu a leckde i políčka pro skromnou obživu. Co se ale děje
dnes? Les má být co nejvíc bezzásahový, pokus ponechat bezzásahu louky
se nezdařil a musí se nyní pracně obnovovat a spásat. Ale kvůli vlkům
to už nebude jako kdysi volná pastva, ale kilometry plotů se psy a
placenými pastevci. Z políček jsou buď louky a nebo náletový les a
ubylo potravy pro zvěř jak z těch polí, tak i z luk, které budou při
spásání za oplocením pro zvěř nepřístupné. Ta se pak vydovádí v lese
a když nebude mít v noci kvůli vlkům klid se pást, tak bude okusovat
les. Vlk v lese moc rád neloví a preferuje louky, kde smečka použije
taktiku nahánění, která se v lese kvůli překážkám moc nedaří. To,
že jsou v NP překousnu, protože to bude starost pro vedení NP na
rozdíl od jiných oblastí, kde ty starosti mají chovatelé. A tak by
to mělo taky být. NP by měly být se vším všudy a třeba i s medvědy,
ale ve zbytku republiky by měla být regulace a "výchova" predátorů
pravidlem. Dnes je to spíše naopak a v NP se šelmám nějak nelíbí.
Jsou spíše tam, kde nalézají zvířata na pastvě a nemusejí pracně
lovit třeba tu černou v lánech kukuřice a nebo v lese. Vlk totiž
tu zvěř potřebuje při lovu vidět, být viděn a vystresovat ji.
Odpovědět
co se v nich dnes děje. Šlo o zachování krajiny po předcích v takovém stavu, jaký tam oni vytvořili. Pěstovali tam zdravé lesy, květnaté louky
na seno a pastvu a leckde i políčka pro skromnou obživu. Co se ale děje
dnes? Les má být co nejvíc bezzásahový, pokus ponechat bezzásahu louky
se nezdařil a musí se nyní pracně obnovovat a spásat. Ale kvůli vlkům
to už nebude jako kdysi volná pastva, ale kilometry plotů se psy a
placenými pastevci. Z políček jsou buď louky a nebo náletový les a
ubylo potravy pro zvěř jak z těch polí, tak i z luk, které budou při
spásání za oplocením pro zvěř nepřístupné. Ta se pak vydovádí v lese
a když nebude mít v noci kvůli vlkům klid se pást, tak bude okusovat
les. Vlk v lese moc rád neloví a preferuje louky, kde smečka použije
taktiku nahánění, která se v lese kvůli překážkám moc nedaří. To,
že jsou v NP překousnu, protože to bude starost pro vedení NP na
rozdíl od jiných oblastí, kde ty starosti mají chovatelé. A tak by
to mělo taky být. NP by měly být se vším všudy a třeba i s medvědy,
ale ve zbytku republiky by měla být regulace a "výchova" predátorů
pravidlem. Dnes je to spíše naopak a v NP se šelmám nějak nelíbí.
Jsou spíše tam, kde nalézají zvířata na pastvě a nemusejí pracně
lovit třeba tu černou v lánech kukuřice a nebo v lese. Vlk totiž
tu zvěř potřebuje při lovu vidět, být viděn a vystresovat ji.
ss
JS
Jarek Schindler
13.8.2024 18:35 Reaguje na Břetislav MachačekTak vlk v kukuřici opravdu nebude lovit protože tam ho divočák se svoji stavbou těla převálcuje.Stejný problém a to jak v případě vlka tak i rysa je vyšší nadmořská výška. Hlavní zdrojem potravy je srnčí a to se nad těch 900-1000 m.n.m už ve větších počtech nevyskytuje. Jinak pane Macháčku , zvěř je stresovaná pouhou vlčí přítomností. Začne žít skrytějším způsobem, přesouvá se blíž člověku či opouští vlčí teritorium. No a hlavně tvoří větší tlupy a ty zase dělají větší škody. A velké škody to je to co ochranáři potřebují.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.8.2024 19:57 Reaguje na Jarek SchindlerJe to přesně tak. Ve vlčích teritoriích už má zvěř problém
s říjí, což popsali myslivci z Jablunkovska. Říje je tichá
a neodehrává se na loukách jako kdysi. I pasení už není
tak viditelné a zvěř se více ukrývá. Zvěř cítí vlky
i u krmelců a v zimě se jim vyhýbá, hladoví a věnuje se
okusu a ohryzu někde v houští. O to více tak narostou
škody a důvod zvěř vybíjet, ale co budou potom ti vlci
žrát? Ovce si chovatelé lépe zabezpečí, zvěř bude vybita
a že by přešli vlci na trávu ? Já o tom stresu vím své
a vím co dokážou se zvěří pejskaři, kteří jdou se psem
zkontrolovat krmelce, zda zvěř myslivci dobře krmí. To
jsem před pár léty vytknul ochranářům, kteří hledali
příčinu pro kritiku mnyslivců, že se nestarají o zvěř.
Ač nemyslivec a bývalý ochranář jsem byl na ně neskonale
sprostý, když své chování omlouvali tím, že za pár dnů
pach psa vyčpí a zvěř se může potom jít nažrat. Prostě
zbyteční a navíc škodliví čumilové, co přírodě VŮBEC
nepomáhají, ale spíše pouze škodí. Je to tím, že tomu
vůbec nerozumí, ale poučit se odmítají.
Odpovědět
s říjí, což popsali myslivci z Jablunkovska. Říje je tichá
a neodehrává se na loukách jako kdysi. I pasení už není
tak viditelné a zvěř se více ukrývá. Zvěř cítí vlky
i u krmelců a v zimě se jim vyhýbá, hladoví a věnuje se
okusu a ohryzu někde v houští. O to více tak narostou
škody a důvod zvěř vybíjet, ale co budou potom ti vlci
žrát? Ovce si chovatelé lépe zabezpečí, zvěř bude vybita
a že by přešli vlci na trávu ? Já o tom stresu vím své
a vím co dokážou se zvěří pejskaři, kteří jdou se psem
zkontrolovat krmelce, zda zvěř myslivci dobře krmí. To
jsem před pár léty vytknul ochranářům, kteří hledali
příčinu pro kritiku mnyslivců, že se nestarají o zvěř.
Ač nemyslivec a bývalý ochranář jsem byl na ně neskonale
sprostý, když své chování omlouvali tím, že za pár dnů
pach psa vyčpí a zvěř se může potom jít nažrat. Prostě
zbyteční a navíc škodliví čumilové, co přírodě VŮBEC
nepomáhají, ale spíše pouze škodí. Je to tím, že tomu
vůbec nerozumí, ale poučit se odmítají.
Ra
Radek
13.8.2024 22:17 Reaguje na Jarek SchindlerOchranáři si z toho udělali byznys , pochopili jak na lidi co přírodě fandí ale nerozumí . Bohužel se jim to daří , žije se jim slušně a snaží se zblbnout i poslance . Myslivci opravdoví ochránci přírody jako celku , si to odmakali jenže to nestačí . Pokud ale zvítězí ochranáři , bude špatně . Jak z toho ven ?
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.8.2024 08:32 Reaguje na RadekNení žádná možnost, za vším hledejte peníze a ty jsou nad životem. Stát nic neudělá, dělá líbivou politiku pro lidi a ty ostatní jsou lumpové, to jsou myslivci. Přitom oni nikdy envymlátili zvěř tak jako to dělají ochranáři. Pouze jí tlumili, ano. Jinak by tu liška dávno nebyla a další. Pamtuji si na obloze co lítalo káńat a viděl jsem jak zajíc zahnal káně. Dokázali i káňáta vyhubit. Vše po likvidaci lesů. Na globálním oteplení si udělali kšeft, který zaplatíme. To jsem si představoval vše jinak. Nejdříve likvidace Šumavi. Ještě nedávno psali o myslivci co otrávil orla. Líčil na vydru. Umí si někdo představit ta beznaděj, když něco chováte a ti co vypouštějí predátora, jim nic nenabídnou jiného než co tu běhá a plave, sami se nestarají, ale mají za projekt. Ovšem za to, že onen pán byl myslivec jsou vinni myslivci. A kdo se zastal toho pána. Nyní tu jsou již vlci. Já jako kluk od čtyř let v noci utíkal k babičce přez lesy asi 6 km. Dnes je mraky lumpů a do toho vlk. Nechálu, kdo platí mluvčího, tam má být jen ochranář, dřív ochránci byli i prostí lesníci a myslivci, dnes? Proto vše takto vypadá....
Odpovědět
ss
PE
Petr Elias
15.8.2024 09:39 Reaguje na Radek:D :D Zase ta pitomost s tím, jací myslivci jsou ochránci přírody? :D :D
Odpovědět
Ra
Radek
15.8.2024 10:35 Reaguje na Petr EliasA kdo jíný by to měl podle vaší moudrosti být , než ten který redukuje zvěř tak aby nepůsobila škody , jak na zvěři tak na lesích a zemědělských plodinách , pokud vím tak to dělá myslivec , k tomu ještě sazí plodonosně dřeviny aby zlepšil prostředí zvěři , buduje políčka , napajedla .
Co dělá ochranář městský ? krom chránění šelem a dravců , bobrů i tam kde by se měli redukovat . Tomuhle muže říkat ochrana přírody pouze člověk který o ní málo ví a nebo z toho má jiný profit .
Odpovědět
Co dělá ochranář městský ? krom chránění šelem a dravců , bobrů i tam kde by se měli redukovat . Tomuhle muže říkat ochrana přírody pouze člověk který o ní málo ví a nebo z toho má jiný profit .
PE
Petr Elias
15.8.2024 12:05 Reaguje na RadekJojo. Jen občas sejme kolegu, občas něco upytlačí a občas něco otráví...ale jinak je myslivec takový malý zázrak. :D
Odpovědět
Ra
Radek
15.8.2024 15:29 Reaguje na Petr EliasZatím co vy jste výkvět ochranářské společnosti .
A ano myslivec je takový malý zázrak který pracuje pro společnost v ochraně přírody , ve svém volném čase a zdarma .
Odpovědět
A ano myslivec je takový malý zázrak který pracuje pro společnost v ochraně přírody , ve svém volném čase a zdarma .
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.8.2024 08:34 Reaguje na Jarek SchindlerAno máte pravdu, je mi smutno co se děje.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.8.2024 09:56 Reaguje na Jarek SchindlerZatracení ochranáři. Mohou jistě i za to, že přemnožená zvěř působí škody i tam, kde vlci nikdy nebyli. Zatracení pohraničníci, že nekontrolují a nelegitimují zvěř na hranicích krajů. :(
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.8.2024 10:36 Reaguje na Petr EliasAno, zatracení ochranáři co neznají nic jiného než extrém. Vy jste toho krásným příkladem. Zvěř snad škodí přírodě? Ne škodí člověku a je celkem krásně vidět, že hlavně podle ochranářů není škoda jako škoda. Zatím co ochrana proti zvěři jsou pro majitele podle ochranářů vyhozené peníze, ochrana stád i když ta "ochrana nikdy nebude stoprocentní, je nutnost. Samozřejmě zvěř musí něco žrát a je jedno jestli je to jelen nebo vlk. Spárkatá dělá škody a tak je potřeba ji vystřílet a nahradit ochranáři preferovanými druhy . Zubrem, praturem co s praturem ve skutečnosti nemá nic společného, koněm někde z Anglie. Tedy nahradit naši zvěř zvířaty co konečně začnou dělat to co naše zvěř "nedělá". To vše samozřejmě za "plotem" s notnou dávkou dotací.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.8.2024 11:56 Reaguje na Jarek SchindlerTo vystřílení zvěře a nahrazení preferovanými druhy pochází akorát tak z hlav vaší a vám podobných odborníků... :) Proto pochybuji o vašem duševním zdraví... ;)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.8.2024 08:16 Reaguje na Petr EliasOpravdu? Zatímco kamzík a jelení zvěř v alpinském pasmu Hrubého Jeseníku pusobila ochranářům na tamní květeně a přírodě nedozírné škody a požadavky na snížení stavu se rovnaly její genocídě, tak dnešní pastva domácích zvířat , samozřejmě dotovaná, je naopak nástrojem péče. O mé duševní zdraví strach mít opravdu nemusíte. Spíš bych být vámi přemýšlel, kam se vám a podobným zaběhl rozum.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.8.2024 08:14Co bude následovat po přemnožení. Dopadne to jako s černou zvěří. ve velkých honitbách jí stále hájili, abyměli čím se pochlubit při velkých honech pánů. Drobná není ta zásluhou přemnožených predátorů a obroskou chemizací, kdy rostliny bez chemie nerostou, je na pokraji vyhubení. Zajíc se trochu vzchopil, zásluhou likvidace našich lesů, ale koroptev je pryč a to se začátkem devadesátých let začly stavy zvedat, chemie a likvidace keřů, predátoři. Krkonoše, zásluhou vlka zmizí tetřívek, tak jako zmizel tetřžev po rozmnožení rysa. Jak to bude dál s vlkem. Po přemnožení se začne přibližovat k obytným stavením, turisti to bude pro něj vábení a pak bude co? Pamtuji si když hořelo v Českém Švícarsku, tehdy ti co se o tohle území starají, tvrdili, že se požár vyhoří, že je to přirozené a pak se divili. Tak to dopadne s vlkem. Ovce budou první. Jsme příliš hustě obydlená země, to by musela být obrovská ůzemí. Možná to bude důvod konečně vyhnat lidi z lesů. Ještě podívejte se, likviduje se místní zvěř, srnčí, jelen a vysazuje se zubr, kůň dávno zdomestikovaný, kdo to bude lovit při snížení stavů? Proč se konečně někdo neprobere. Vím ochrana přírody je vázaná na peníze a proto dělají co je potřeba od těch co platí. Vím o čem mluvím. Likvidace keřů aasfaltka v polích, ale hlavně ta ochrana keřů mne stálo práci. Ochránci mi to řekli na rovinu, mi jsme placení a do toho nejdem.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.8.2024 12:10 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK1*. Nevěřím třeba tomu, že tetřev by byl přítelem lidmi zničených suchých holin s občasnými mladými smrčky a buřinou nebo naopak bezzásahových tmavých pralesů a hvozdů s pres sebe popadanými nebezpečnými kmeny stromů. Škoda, že k tomu nenapíšou nic ti ornitologové, co se tu hloupě hádají o názvosloví ptáků.
Odpovědět
Pe
Petr
14.8.2024 12:58 Reaguje na Jarka O.Pokud popadané stromy budeme vnímat jako nebezpečné a suché dřevo budeme chtít z lesa odstraňovat, protože určitě dojde k požáru, tak tímto přístupem nebudeme schopni zajistit přežití přírody a měli bychom být zbaveni volební svéprávnosti, abychom o takových věcech nemohli rozhodovat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.8.2024 14:44 Reaguje na PetrTak s tím přístupem to víc jak 250 let fungovalo a příroda žila. Jen co se v přírodě vyskytl zelený ekosvazák se svým pohledem na přírodu a její ochranu to najednou fungovat přestalo. Ano zbavit zelené ekomozky svéprávnosti nebo je vystěhovat na Sibiř aby si tam té bezzásahové přírody dosyta užili.
Odpovědět
Pe
Petr
14.8.2024 14:59 Reaguje na Jarek SchindlerNo a předtím to fungovalo víc jak 250 milionů let a příroda žila, vyvíjela se a množila :-)
A jen co přišel člověk a začal lesy drancovat, pardon, hospodařit, tak to najednou fungovat přestalo. Stačilo 250 let a příroda má namále.
Odpovědět
A jen co přišel člověk a začal lesy drancovat, pardon, hospodařit, tak to najednou fungovat přestalo. Stačilo 250 let a příroda má namále.
Pe
Petr
14.8.2024 15:25 Reaguje na PetrA když před lidmi to fungovalo, a na Sibiři to funguje stále, tak pak je jednoznačně chyba v současných lidech a jejich snaze přeměnit přírodu na hospodářství a zisk.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.8.2024 10:41 Reaguje na PetrNo a jak to funguje na Sibiři? Sibiř určitě není z opohledu člověka petrou krajinou. No a tamních 100 km2 je jak hektar u nás. A ještě jedna maličkost. Příroda nikde a nikdy neprodukovala nějaké "odolné lesy". To je jen nesmyslná fáma ochranářů.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.8.2024 15:14 Reaguje na Jarek SchindlerAno máte pravdu. Les zde fungoval jak za Císaře pána, za První republiky, tak za komunismu. Přišli tito raubíři a prvně likvidaci si vyskoušeli na Šumavě. Někdo řekne, ale šumava taky byla zničena a to konec 19 st. a pak tu byla mniška a zničeno mnoho lesů. To je pravda, ale bylo to jen tím, že v lesích dělali sedláci a ti museli na jaře na pole, tak neměl kdo v kalamitách dělat. Nemohu najít jednoho profesora jmáno, byl ještě za Rakouska a nebo za První republiky a ten napsal, šedá Německá ekonomika nám dostala do lesů smrk. Právě proto, že se tato dřevina nechala dobře opracovat a byla vytální na vše od kolíbky po rakev, doprovázela nás všude, tak naší povinností bylo se o ní starat a to LČR nedodrželi, možná dohoda s ochranáři, nebo ekonomi, chtějí dovoz a ne vývoz, nevím. Tak je to i s vlkem, sežere jen nás, ochránci dostanou prachy a budou vychechtaný....
Odpovědět
Ra
Radek
14.8.2024 19:02 Reaguje na Jarek Schindlerekosvazák by tam ale nepřežil , potřebuje teplo a zázemí města o divočině pouze píše tady a sní , tak možná na chvíli počítat stopy někde v beskydech a potom psát na faceboku :-)
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.8.2024 10:02 Reaguje na Jarek SchindlerPřijde mi, že jste musel upadnout a udeřit hlavou o nějaký hodně tvrdý povrch. Protože to co tu poslední dobou třepete je docela bizár... :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.8.2024 10:50 Reaguje na Petr EliasVaše starost o mé duševní zdraví je sice dojemná ale k věci byste tam úplně náhodou něco neměl?
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.8.2024 12:02 Reaguje na Jarek SchindlerTo není starost. To je jen zhodnocení. ;) A co k věci? Mám s vámi blábolit o tom, jak to tu před těmi pekelnými ,,zelenými ekosvazáky,, fungovalo? :D :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.8.2024 08:34 Reaguje na Petr EliasA ono to snad nefungovalo? Nebo snad chcete tvrdit, že ta dnes tak cenná a ochranu si zasloužící krajina , kterou nyní potřebují ti zelení svazáci tak nutně chránit ( Křivokládsko, Soutok, Krušné hory) tu je diky těm svazákům? Já osobně bych řekl, že je tu díky těm co v ní hospodařili a hospodaří.
O tom jak to dřív fungovalo a že to na rozdíl od dnešní doby opravdu fungovalo, tu "blábilit nemusíme. To ví každý rozumný. Můžete spíš vysvětlit jak to nyní a to i oproti minulosti a s přispěním obrovských dotací, nyní nefunguje.
Odpovědět
O tom jak to dřív fungovalo a že to na rozdíl od dnešní doby opravdu fungovalo, tu "blábilit nemusíme. To ví každý rozumný. Můžete spíš vysvětlit jak to nyní a to i oproti minulosti a s přispěním obrovských dotací, nyní nefunguje.
Pe
Petr
14.8.2024 13:13 Reaguje na Jarka O.Kde bude chudák tetřev žít a hledat klid, úkryt a potravu, když mu vezmeme buřeň s křovinami a malými stromky, uklidíme popadané stromy a suchou dřevní hmotu, a lesy vyčistíme a budeme v nich těžit dřevo? Takový les bude možná ideální a líbivý pro turisty z města, ale pro divoká zvířata to není k žití.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.8.2024 14:19 Reaguje na PetrMyslím si, že tetřev nemá ve vzrostlých smrkových lesích problém. 200 let tak žil, jakož i jiná havět. Tak hlučno nebo „čisto“ tam není, někdy nějaký takový les navštivte. Ale uznáváte, že lidem, turistům, .. ,se líbí zdravé hospodářské lesy :) 1*
Odpovědět
Karel Zvářal
14.8.2024 14:27 Reaguje na Jarka O.V hosplese rostou stejné stromy, je tam i borůvčí a mraveniště, tedy vše, co tetřev potřebuje. "Původní prales" je jen mantra umanutých neználků, kterým jde spíše o házení videl, než nějakou ochranu přírody/ diverzity.
Odpovědět
Pe
Pe
Petr
14.8.2024 14:55 Reaguje na PetrNebo obráceně, proč tam teda nežije a mizí, když tam má všechno, co potřebuje?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.8.2024 10:17 Reaguje na PetrVíte za co byli placeni panští myslivci?
Za to, že v lesích byla hojnost zvěře pro
lovecké zážitky pánů a jejich hostů. Ti
myslivci líčili na škodnou dnes zakázané
pasti, trávili ji, norovali a vykuřovali
lišky a jezevce. Lovili krkavcovité a
dravce na výrovkách atd. V takových
lesích se tetřev se škodnou často ani
v životě nepotkal stejně, jako bažant
v bažantnici a zvěř v oboře s predátory.
Proto jich bylo podstatně více i v lesích
hospodářských. Navíc mimo místních je
nikdo nerušil a to hlavně v zimě, kdy
je dobývání potravy ze sněhu stálo mnoho
sil. Dnes se už už dostane k potravě a
někdo ho vyplaší a musí s tím začít zase
jinde a tak dokola. Argumentace, že tu
žil i v době samoregulace je pravdivá
potud, že samoregulace je ode zdi ke zdi
a byl to místní vzestup populace a její
místní pokles. Někde byl predátory
odloven, ti odtáhli za potravou jinam
a na to místo naletěli tetřevi z okolí,
protože tam byl dostatek potravy a bylo
méně predátorů. Tak se to cyklicky
opakovalo, ale dnes je to iluzí, neboť
z izolovaných lokalit je do jiných daleko
a po vyhynutí místní populace nemá odkud
ta nová přiletět. Člověk si tak musí
jasně stanovit priority, zda neregulovat
predaci a přijít o její kořist a nebo ji
regulovat a mít úměrné množství obojího.
Jiná možnost neexistuje. Je to jako se
sedlákem, který sní i osivo a nebude mít
co zasít. Musí si ponechat vždy zásobu
a tak samo musím regulovat predátory,
aby mi nesežrali genofond kořisti. Až
k tomu dojde, tak ho budu muset odněkud
doplnit, ale má smysl nakrmit predátory,
které odmítám regulovat? Tak dnes krmí
rybáři ochranářům vydry a volavky raky,
pstruhy, střevlemi a lipany. Jaký to má
smysl? Žádný, pokud nebudou predátoři
lidmi regulováni.
Odpovědět
Za to, že v lesích byla hojnost zvěře pro
lovecké zážitky pánů a jejich hostů. Ti
myslivci líčili na škodnou dnes zakázané
pasti, trávili ji, norovali a vykuřovali
lišky a jezevce. Lovili krkavcovité a
dravce na výrovkách atd. V takových
lesích se tetřev se škodnou často ani
v životě nepotkal stejně, jako bažant
v bažantnici a zvěř v oboře s predátory.
Proto jich bylo podstatně více i v lesích
hospodářských. Navíc mimo místních je
nikdo nerušil a to hlavně v zimě, kdy
je dobývání potravy ze sněhu stálo mnoho
sil. Dnes se už už dostane k potravě a
někdo ho vyplaší a musí s tím začít zase
jinde a tak dokola. Argumentace, že tu
žil i v době samoregulace je pravdivá
potud, že samoregulace je ode zdi ke zdi
a byl to místní vzestup populace a její
místní pokles. Někde byl predátory
odloven, ti odtáhli za potravou jinam
a na to místo naletěli tetřevi z okolí,
protože tam byl dostatek potravy a bylo
méně predátorů. Tak se to cyklicky
opakovalo, ale dnes je to iluzí, neboť
z izolovaných lokalit je do jiných daleko
a po vyhynutí místní populace nemá odkud
ta nová přiletět. Člověk si tak musí
jasně stanovit priority, zda neregulovat
predaci a přijít o její kořist a nebo ji
regulovat a mít úměrné množství obojího.
Jiná možnost neexistuje. Je to jako se
sedlákem, který sní i osivo a nebude mít
co zasít. Musí si ponechat vždy zásobu
a tak samo musím regulovat predátory,
aby mi nesežrali genofond kořisti. Až
k tomu dojde, tak ho budu muset odněkud
doplnit, ale má smysl nakrmit predátory,
které odmítám regulovat? Tak dnes krmí
rybáři ochranářům vydry a volavky raky,
pstruhy, střevlemi a lipany. Jaký to má
smysl? Žádný, pokud nebudou predátoři
lidmi regulováni.
MZ
Pe
Petr
14.8.2024 15:09 Reaguje na Jarka O.A jestli jsem vás pochopil správně, tak ve skutečnosti nejde o nějakého tetřeva, o kterém jste psala, ale jen o turisty, aby si měli kudy pohodlně a bezpečně pochodit a měli k tomu hezký rozhled.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.8.2024 10:56 Reaguje na PetrNo dnes může vodit platící turisty do míst pro normálního člověka zapovězených, jen "odborník či expert" z Hnutí Duha. Inzerují to celkem dostatečně jasně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.8.2024 17:19 Reaguje na PetrNe.Každý vč. tetřeva potřebuje zdravý les, o kterém píše p. Ptáčník nebo p. Zvářal. Tedy každý kromě spekulantů s pozemky, kterým samozřejmě kulturní, obdělávaná krajina ( základní pojmy v ekologii) nevyhovují. A pokud chcete vědět, proč se např. nesmí k Roklanské chatě na Šumavě, tak je to kvůli ostude se zdevastovaným nebezpečným lesem víc než kvůli tetřevovi. Ten zdrhl za hranice do mnohem menšího NP Bavorský les.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.8.2024 20:35 Reaguje na Jarka O.Pojem "zdravý les" je dosti relativní, nicméně udržovaný hospodářský les se dá takto označit. A dovolím si tvrdit, že je vhodnější, než původní temný prales.
Mravenci mají rádi světliny, tetřev samotný - podobně jako šelmy, má rád cesty (v místě pozorování písčité), kde má rozhled a pohodový přesun bez klopýtání a prodírání mokrým borůvčím. Prostě člověkem diverzifikované prostředí mu nadmíru vyhovuje, jako bonus je kontrola početnosti predátorů, liškou počínaje. Jen slepúch/hlucháň to může nevidět:-)
Odpovědět
Mravenci mají rádi světliny, tetřev samotný - podobně jako šelmy, má rád cesty (v místě pozorování písčité), kde má rozhled a pohodový přesun bez klopýtání a prodírání mokrým borůvčím. Prostě člověkem diverzifikované prostředí mu nadmíru vyhovuje, jako bonus je kontrola početnosti predátorů, liškou počínaje. Jen slepúch/hlucháň to může nevidět:-)
MZ
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.8.2024 15:21 Reaguje na Jarka O.A víte, že turisté vůbec nevnímají co tu je za les. To jen obrovská spousta cest a hluk. Turista pěšky, no neblbněte, museli se jim i vyasfaltovat cesty. Tetřev, žil vedle nás a lovil se.ale to byl opravdu klid. Rostla zde bříza a borůvky, keře na lesních loukách. Náběh na les byl vždy nízký keřový, dnes to muselo pryč, pustíme tam zubra. Rys a vlk, jejich skutečná teritoria v přírodě byla obrovská, ale to jsou dnes zdomestikovaná zvířata a to je průšvih. Jsme příliš hustě osídlená krajina, zničená, voda se odvádí ve velkém. Nikoho to nezajímá, z toho prachy nejsou.
Odpovědět
PE
Petr Elias
15.8.2024 10:00 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZajímavé, že o té ,,likvidaci,, místní zvěře říkají myslivecké statistiky něco jiného. :D A proč do toho motáte zubry? Těch je tu asi 150. :D
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
16.8.2024 08:42 Reaguje na Petr EliasTěch 150 zubrů je za 1500 jelenů. No a kdyby bylo těch 1500 jelenů na tak malé ploše jako ti zubři? To by byl teprve rachot a řev kvůli přemnožení.
Odpovědět
EB
