Vlk z Polska se opět pohybuje v oblasti Českomoravské vrchoviny
„Během skoro čtyř měsíců pohybu telemetricky sledovaného vlka původem z Polska jsme s našimi dobrovolníky a spolupracovníky ověřovali desítky míst jeho častějšího zdržování a našli zbytky po konzumaci zhruba desítky srnců," uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA, který se věnuje sledování interakcí mezi lidmi a vlky v rámci nového multidisciplinárního projektu LIFE WILD WOLF.
"Vlk se pohyboval na území šesti krajů včetně okraje Prahy a poznal tak značnou část naší krajiny. Přestože se pohyboval i v poměrně obydlených místech, jeho pozorování lidmi byla vzácná, přemisťoval se především v noci a lovil nejdostupnější divoce žijící kopytníky,“ říká Kutal.
„Nemáme hlášeny žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto ale chovatelům doporučujeme, aby svá stáda preventivně zabezpečili," říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na to poskytuje stát dotace, nově je možné žádat o náhradu újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku opakovaného výskytu vlka. Ta představuje částečnou kompenzaci zvýšených nákladů na jinou organizaci pastvy - tedy například plat pro pastevce, údržbu oplocení, náročnější manipulaci se stádem či péči o pastevecké psy.
"Chovatelé mají také nárok na kompenzaci škod v případě vlčího útoku. Víme, že přítomnost vlků znamená pro chovatele komplikace, právě proto jim stát poskytuje podporu. Pokud informaci o výskytu vlků dostaneme včas, můžeme chovatele v dané oblasti oslovit a navrhnout vhodná preventivní opatření,“ říká dále Hlaváč.
Vlci putují na velké vzdálenosti a dokážou uběhnout až několik desítek kilometrů za noc – ať už při pohybu po svém teritoriu nebo při hledání nového. Naše kulturní krajina je hustě protkaná zástavbou a sítí silnic, které představují obtížně překonatelné bariéry.
Přes dálnici D1 byly ve spolupráci AOPK ČR a Ředitelství silnic a dálnic vybudovány čtyři ekodukty, které živočichům slouží k překonání těchto bariér. Okolí některých ekoduktů však postihla kůrovcová kalamita a stromy jsou vykácené. To využívání ekoduktů velkými savci dočasně komplikuje.
V oblasti Českomoravské vrchoviny se vlci objevují od roku 2016, jde však pouze o jednotlivá migrující zvířata. Více pozorování bylo hlášeno jižně od Telče v roce 2019, ani zde se však vlci trvale neusídlili.
Informace o možnostech financování nákladů na jinou organizaci pastvy najdete jsou zde. Informace o možnostech dotací na zabezpečení hospodářských zvířat najdete zde a zde.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Petr Pekařík
29.3.2023 14:54Jarek Schindler
30.3.2023 10:05Břetislav Machaček
30.3.2023 19:06 Reaguje na Jarek Schindlerkrajina bude stále více neprostupná. Zatím se oplocují pouze ty pastviny v pohraničí, ale s šířením vlků dojde i na vnitrozemí. Kamarád musel oplotit i rybník, protože mu vydry drancovaly ve velkém ryby. Drůbež musíme chránit už nejenom ploty, ale i sítěmi
proti dravcům a tak mohu s těmi ploty stále pokračovat. Ono to
tak nejsou pouze částečně oplocené dálnice a železniční tratě,
ale stále se roztahující satelitní městečka často s ploty jako
kolem věznic z betonu a s kamerami. Ploty a navíc i ty ploty
v lidech samotných, když nejsou schopni chápat jiné lidi a to,
že se nelze vracet o sto let zpět a řešit to nějakými ploty.