https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vypalovani-travinnych-porostu-pomaha-k-ochrane-vzacnych-druhu-pavouku-ukazal-vyzkum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vypalování travinných porostů pomáhá k ochraně vzácných druhů pavouků, ukázal výzkum

30.3.2021 11:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
V České republice je vypalování porostů stále zakázáno. Ilustrační snímek.
V České republice je vypalování porostů stále zakázáno. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Z hlediska ochrany přírody poměrně neobvyklá metoda řízeného vypalování porostů může významně podpořit výskyt vzácných a ohrožených druhů pavouků na stepních lokalitách. Vypalování totiž vytváří stanoviště s rozvolněnou vegetací a obnaženým substrátem, čímž poskytuje podmínky pro teplomilné druhy pavouků. Příkladem je kriticky ohrožený slíďák suchopárový, který preferuje mikrostanoviště vzniklé na vypálených plochách, zjistili vědci z Mendelovy univerzity v Brně.
 

Oheň je přirozenou součástí naší krajiny již po tisíciletí. Na našem území byl oheň využíván při klučení lesů, udržování travinných porostů či ke zvýšení kvality píce pro pastvu hospodářských zvířat. Oheň může být považován za jednu z nejstarších technik používaných v oblasti správy pozemků. "Pravidelné požáry byly od minulosti součástí naší krajiny, a tudíž se jim mnoho organismů přizpůsobilo. Typickým příkladem je vřes. Oheň odstraní nadzemní biomasu a tím podporuje klíčivost jeho semen. Populace vřesu by bez této obnovy po několika letech vymizela," upozorňuje Hamřík.

Podle Tomáše Hamříka z Ústavu ekologie lesa MENDELU jsou vzácné druhy pavouků svým výskytem vázány zejména na otevřená stanoviště, mezi která patří travinné a skalní stepi. Tyto biotopy jsou ohrožené zarůstáním konkurenčně silnými druhy trav a dřevinami, proto je nezbytné pomocí ochranářských zásahů sukcesi potlačovat. Teplomilné druhy pavouků, které vyžadují rozvolněnou vegetaci s holými plochami, zde také ohrožuje nahromaděná stařina, tedy mrtvá rostlinná biomasa. „V ochraně přírody je stále více využíváno řízené vypalování, jehož primárním cílem je odstranění nadzemní rostlinné biomasy. Jedná se o management obnovný, který je vhodné uplatnit pouze jednou za několik let. Na jednorázové vypalování se doporučuje navázat extenzivní pastvou ovcí. Velkoplošné požáry však způsobují významnou mortalitu bezobratlých živočichů, a proto je nezbytné vypalovat pouze malé plochy. Vypalování je také vhodné směřovat na období holomrazů, tedy mimo hlavní aktivitu živočichů," popisuje metodu Hamřík.

Vypalování ale také podporuje expanzivní třtinu křovištní, která je na stepních stanovištích nežádoucí. Tam, kde roste, proto autoři studie doporučují využití jiného zásahu. Nejen v této souvislosti je třeba zmínit význam kombinace vypalování a dalších způsobů péče. „Různým skupinám bezobratlých živočichů vyhovují odlišné podmínky, a proto je vhodné na dané lokalitě vypalování provádět v kombinaci s dalšími zásahy, jako je seč či extenzivní pastva, a tím vytvořit mozaiku mikrostanovišť odlišného charakteru," uvedl vědec.

Slíďák suchopárový
Slíďák suchopárový
Zdroj | Mendelu

Slíďák suchopárový (Alopecosa striatipes) je kriticky ohrožený druh pavouka, který se v České republice vyskytuje velmi vzácně jen v teplejších oblastech. Tento pavouk patří do Červeného seznamu ohrožených druhů v několika středoevropských zemích. „Jak jeho druhové jméno napovídá, tak obývá biotopy se sporou vegetací, jako jsou skalní stepi a okraje borových lesů. Slíďák suchopárový tedy indikuje vysokou ochranářskou hodnotu daného stanoviště, která je zde udržována díky nedostatku živin nebo prostřednictvím ochranářských zásahů," dodal Hamřík, který výsledky své diplomové práce publikoval v prestižním vědeckém časopise Agriculture, Ecosystems & Environment.

V České republice je vypalování porostů stále zakázáno. Řízené vypalování však už patří do oficiální metodiky udržování sekundárních vřesovišť a je také uvedeno v některých plánech péče o zvláště chráněná území. Realizace tohoto managementu je tedy pouze experimentální. Nicméně novela zákona o ochraně přírody a krajiny již řízené vypalování zahrnuje jako standardní způsob péče o zvláště chráněná území. Také výsledky této studie se stávají argumentem, proč má řízené vypalování své místo v praktické ochraně přírody.

Samotný výzkum prováděli vědci v součinnosti s Českým svazem ochránců přírody a Odborem životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Výsledky studie jsou tedy přímo aplikovatelné v oblasti ochrany přírody a krajiny a část z nich již slouží při péči o stepní stanoviště na zkoumané lokalitě, kterou je přírodní památka Pláně v okresu Brno-venkov.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

30.3.2021 12:26
Dřív se vypalovala i téměř kdejaká mez, všechno, kdy se sekala tráva králíkům, atd.. A nebylo tolik klíšťat.
Odpovědět
JD

J D

1.4.2021 00:51 Reaguje na smějící se bestie
Malá korektura: vypalovaly se plochy, které někdo rok dva tři zapomněl posíct. Tedy místa se spoustou stařiny, když někdo dostal nápad, že si to tam zjara nebo v létě poseče, třeba pro králíky. Vypalování každoročně (jednou nebo dvakrát) sečených ploch nemá smysl, poněvadž tam není skoro žádná stařina, takže to ani nehoří. Obecně vypalování malých ploch ničemu nevadí, ba naopak, ale vždycky musí zůstat nevypálený flek a samozřejmě nemůžete poslat do Hořic 200 hektarů najednou. Jednotný postup, který doporučuje pan Šeděnka, uplatnit nejde. Navic se nemůže vypalovat 30. dubna, ale třeba 20. února nebo 10. března.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.3.2021 12:45
Zrovna nedávno jsem četl článek o tom, jak je vypalování travních porostů škodlivé, protože při něm zahyne spousta leckdy i chráněného hmyzu. Asi by se soudruzi ochranáři měli domluvit na jednotném postupu. Tak to totiž vypadá, že levice neví, co dělá pravice.
Odpovědět
JM

Jan Moravec

30.3.2021 13:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pokud neuvedete zdroj a autora onoho článku, těžko s ním lze polemizovat. Názor, že oheň přírodě neškodí, nýbrž pomáhá, každopádně v současné době jak mezi lidmi, kteří ochranu přírodně cenných lokalit prakticky realizují, tak mezi lidmi, kteří se těmito otázkami zabývají akademicky, výrazně převažuje. Což samozřejmě neznamená, že s tím souhlasí úplně všichni "ochranáři" (ochrana přírody není sekta s jedinou přípustnou pravdou) ani, že z "užitečnosti ohně" neexistují výjimky (v přírodě snad nic neplatí absolutně).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

30.3.2021 17:10 Reaguje na Jan Moravec
Ono jde o to, jaký na té ploše chcete mít biotop. Vypalování některé organismy hubí, jiným naopak prospívá.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.3.2021 19:46 Reaguje na Jaroslav Štemberk
V Severní Americe se jednu dobu bránilo tvorbě požárů na lokalitách, kde roste sekvojovec Sequoiadendron giganteum. Nakonec zjistili, že díky podrostovým dřevinám neklíčí semenáčky sekvojovců a nedochází k přirozené obnově tohoto druhu. Takže dneska se to vypalue cíleně a obnova porostů této dřeviny je zajištěna.
Odpovědět
DA

DAG

30.3.2021 14:26 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
jj před lety se to striktně odmítalo, že to zabije spoustu živočichů a teď opak.
Myslím, že na to přesně platí pořekadlo našich předků všeho s mírou.
Na určitých stanovištích to může mít své opodstatnění.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

30.3.2021 15:02
Samozrejme že oheň aj zabíja. Ochrana prírody si všímala iba túto jednu stránku veci a vôbec sa nebrali do úvahy pozitíva vypaľovania porastov. V dnešnej dobe, keď sa podarilo vypaľovanie dostať na absolútne minimum sa ukazuje, že v krajine vlastne veľmi chýba a nedá sa ničím nahraďiť.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

30.3.2021 17:21
I lesní skládka, kam lidé vyvážejí všechno možné, je plná pestrého života. Lidem vadí z estetického hlediska stavební odpad proložený několika pneumatikami. To, že tam mají úkryt ještěrky, už nikoho nezajímá.
Stejně tak hromady hnoje, ze kterých vytéká močůvka aby po pár desítkách metrů zmizela v půdě, jsou prostřeným stolem pro množství hmyzu a na ně navázané hmyzožravce. Kde jsou ty časy, kdy se vyskytovaly celkem často a jejich blízkost si člověk uvědomil zvečera, kdy se mu na předním skle auta rozplácly mastné vykrmené kusy hmyzu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.3.2021 19:48 Reaguje na Richard Vacek
Dříve se hnojem krmil i plankton v rybnících. Dneska je to striktně zakázáno.
Odpovědět
kk

karel krasensky

30.3.2021 19:15

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.3.2021 19:38 Reaguje na karel krasensky
Když je ty "ježky,slepyše nebo třeba nějaké vzacné střevlíky" neupálím, což je skutečně velmi humánní počin, zabráním podpoře výskytu slíďáka suchopárového, který "indikuje vysokou ochranářskou hodnotu daného stanoviště, která je zde udržována díky nedostatku živin nebo prostřednictvím ochranářských zásahů" a zabráním také, aby nějaký další nešťastník svou diplomkou pokračoval v diplomové práci Hamříka, "který výsledky své diplomové práce publikoval v prestižním vědeckém časopise Agriculture, Ecosystems & Environment".
Opravdu, je to schizofrenní.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

30.3.2021 20:44 Reaguje na Jiří Daneš
Tak mu nezáviďte - prostě přiznejte, že Vy byste článek do takového prestižního časopisu nikdy nedal dohromady....
Odpovědět
JM

Jan Marján

30.3.2021 21:58
Stálo by možná za to, uvažovat s řízeným požárem v boji proti kůrovci.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist