YouTube a Google dál bohatnou na ziscích z reklamy u příspěvků, které popírají klimatické změny
29.5.2023 10:47 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Videa popírající klimatickou změnu obsahovala podle CAAD placenou reklamu. V rozporu s tím, k čemu se marketingový tým Google před dvěma léty zavázal.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Y-Boychenko / Depositphotos
U obsahu, který označuje změnu klimatu za výmysl nebo podvod; tvrzení popírající dlouhodobé trendy globálního oteplování, případně tvrzení popírající, že ke změně klimatu přispívají emise skleníkových plynů nebo lidská činnost, by se tedy například na platformě YouTube, spadajícím pod Google, už října 2021 už reklamy objevovat neměly.
Jenže se pořád objevují. A YouTube, potažmo Google, z toho profituje.
Proto zpráva, kterou nyní vypracovala CAAD – tedy Koalice klimatické akce proti dezinformacím – společnosti Google zrovna hezké vysvědčení za tuto iniciativu nevystavila. Shromáždila totiž na 200 příkladů aktuálních dezinformačních videí, které jsou na platformě YouTube stále bez větších obtížích k dohledání. A které předestřely pokřivené informace 73 milionům uživatelů.
Peníze z reklamy nesmrdí
Podstatné na tom je, že tahle videa – popírající klimatickou změnu – obsahovala i placenou reklamu. Přesně v rozporu s tím, co marketingový tým Google před dvěma léty tvrdil. Pod videi, která divákům tvrdila například to, že: „Každý model, který kdy Mezivládní panel pro změnu klimatu předložil, je špatný“ nebo „Neexistuje žádná souvislost mezi CO2 a teplotou" byly umístěné placené reklamy na komerční produkty.
Podle CAAD tím YouTube vydělává na reklamách na dezinformačních videích a porušuje svůj slib, že tímto způsobem na popírání klimatu vydělávat nebude. Sám Google není o nic lepší. CAAD ve své zprávě uvádí, že 63 % vyhledávaných článků, popírajících klimatické změny, stále obsahuje reklamy společnosti Google.
CAAD dále upozornilo na to, že Google se zatím nemá ani k regulování praxe greenwashingu. A stále dává prostor pro reklamu společnostem, které se chlubí nejrůznějšími ekologickými počiny, které ale ve svých důsledcích moc ekologické nejsou. Případně není jejich pozitivní efekt nebo naplnění doloženo.
Zkrátka, navzdory svým původním prohlášením učinil YouTube, potažmo Google, jen velmi málo, aby potlačil popírání klimatických změn. A i nadále podporuje ono popírání a bohatne na něm.
reklama
Dále čtěte |
Evropští vědci vyvinuli algoritmus AI schopný interpretovat zvuky prasat
Geoprostorová umělá inteligence zlepší předpovědi počasí a ochranu přírody
Zemědělci můžou díky dronům přesně ošetřovat pole a šetřit palivo i porost
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (138)
JŘ
Jaroslav Řezáč
29.5.2023 11:45důležité jsou činy, ne bláboly....Googly a Facebooky a podobní vydělávají obří peníze na digitální závislosti a sociálním žalu
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.5.2023 11:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč1*
a těm závislákům se smějí do ksi ch tu !
Odpovědět
a těm závislákům se smějí do ksi ch tu !
RV
Richard Vacek
29.5.2023 13:31Copak klima, ale i na stránkách, které tvrdí, že existuje bůh, aláh, belzezub jsou reklamy.
Dokonce i na stránkách, které tvrdí, že při oteplení o 1.5 st.C nastanou katastrofické nezvratitelné změny.
A co s tím? Já bych reklamu nechal reklamou a na čtenáři bych ponechal ať si vybere nesmysl, kteý mu vyhovuje.
Odpovědět
Dokonce i na stránkách, které tvrdí, že při oteplení o 1.5 st.C nastanou katastrofické nezvratitelné změny.
A co s tím? Já bych reklamu nechal reklamou a na čtenáři bych ponechal ať si vybere nesmysl, kteý mu vyhovuje.
MU
MJ
Marcela Jezberová
29.5.2023 14:44Klimaalarmistická videa "vyrábějí" pro spoustu firem masy nekritických zákazníků ochotných utrácet své těžce vydělané peníze za krámy natřené nazeleno. Takže jde o kšeft, i když se tváří jako spása pro lidstvo.
Proto klidně mohou být reklamy i ve videích s opačným zaměřením. Už si nečlenové zelené sekty stěžovali, že jsou reklamy ve videích zaměřených na varování před klimatickou změnou?
Odpovědět
Proto klidně mohou být reklamy i ve videích s opačným zaměřením. Už si nečlenové zelené sekty stěžovali, že jsou reklamy ve videích zaměřených na varování před klimatickou změnou?
RP
LB
Lukas B.
29.5.2023 15:20pane redaktore, patrně si neuvědomujete, jak Vaše cesta (snad) dlážděná dobrými úmysly je strmá skluzavka do pekla.
mimochodem, jak si definujeme popírání klimatických změn? zkuste třeba zvolit:
a) měření na meteostanicích jsou zfalšovaná
b) data historických teplot před vynálezem teploměru a měřením mohou být zatížená chybovostí a některé parametry je těžké stanovit
c) celá klimatologie je pavěda a klimatologové neumějí počítat
d) ověřování modelů je velmi složité, jedná se o velmi komplexní problém s omezenou možností kalibrace
e) mediální zjednodušený obraz o unisono konsensu "vědců" a o neodvratném a drtivém nárůstu teplot vedoucím k neodvratnému vychcípání všeho je poněkud zkreslený do dramatična
f) opatření prováděná v rámci green dealu jsou sebevražedná pitomost marginalizující naši civilizaci (myslím tím tu evropskou s anticko/židovsko/křesťanskými kořeny)
za mě b),d),e)f). jsem popírač?
Odpovědět
mimochodem, jak si definujeme popírání klimatických změn? zkuste třeba zvolit:
a) měření na meteostanicích jsou zfalšovaná
b) data historických teplot před vynálezem teploměru a měřením mohou být zatížená chybovostí a některé parametry je těžké stanovit
c) celá klimatologie je pavěda a klimatologové neumějí počítat
d) ověřování modelů je velmi složité, jedná se o velmi komplexní problém s omezenou možností kalibrace
e) mediální zjednodušený obraz o unisono konsensu "vědců" a o neodvratném a drtivém nárůstu teplot vedoucím k neodvratnému vychcípání všeho je poněkud zkreslený do dramatična
f) opatření prováděná v rámci green dealu jsou sebevražedná pitomost marginalizující naši civilizaci (myslím tím tu evropskou s anticko/židovsko/křesťanskými kořeny)
za mě b),d),e)f). jsem popírač?
RV
RP
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 08:06 Reaguje na Richard VacekZajímavé, že ty jsi ho ještě nezapnul a jen tu žvaníš pitomosti. :-)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
29.5.2023 17:46 Reaguje na Lukas B.Ja se obavam, ze do znacne miry plati i c). Cest vyjimkam. Ona klimatologie - neplest s meteorologii, ta je lepe uchopitelna stavajici urovni nasich vedeckych znalosti - nikdy moc velkou vedou nebyla, receno decentne. Akorat se tam vzdy vydatne prumerovalo a to vetsinou neni cesta k nejhlubsimu poznani. Nekdo si sice muze myslet opak a argumentovat napr. pouzitim statistiky rekneme v medicine. I tam bych byl spis skepticky a to i v pripade ze ty statistiky jsou udelany zcela korektne. Ten hlavni - metodologicky - problem klimatologie je ale ten, ze statistika je tam p r i n c i p i a l n e nepouzitelna. Nejsem sice odbornik ve statistice, dost dobre ale rozumim matematice teorie pravdepodobnosti na to, abych vyjadril nazor, ze v podstate zadny (!) postup matematicke statistiky nelze v klimatologii korektne pouzit. Z jednoho velmi prosteho duvodu. Mame jen jednu Zemekouli. V meteorologii se to da obejit argumentaci, ze napr. ansambl 30. kvetnu let 1900 - 2022 je uz dostatecne velky, aby se na nem testovala rekneme kvalita prepovedi na pristi den 31. kvetna. Tohle v klimatologii ale muzete udelat az nekdy za milion (mozna uz za 10 000 ale tohle je fakt slozita otazka) let. Prikladat pravitko nebo krivitko k posloupnosti namerenych udaju neni sice zadna velka veda... ale jisteze to ma v mnohych situacich - kdy sledujeme jednu trajektorii z ansamblu mnoha podobnych, jehoz vlastnosti jsme schopni netrivialnim zpusobem pochopit a popsat - smysl. Muzeme prikladat pravitko ci krivitko k prubehu teplot pacienta v poslednich dnech a tydnech atd. a vedecky predikovat, kdy pacient umre. Tohle porad muze byt i netrivialni veda - ale prikladat pravitko ci krivitko k jedne jedine trajektorii, kterou mame k dispozici - k namerenym hodnotam at jiz globalnich teplot nebo mnozstvi ledu v A(nta)rktide atd. je proste sarlatanstvi. Sarlatanu (nekteri, zvlast nekteri "ekologove" jim rikaji "vedci") a jejich stadnich prikyvovacu je ovsemze moc I kdyz ti sarlatani skrz IPCC EU OSN a dalsi instituce ted zdanlive ovladaji cely svet, je treba snazit se jim nepodlehat :)
Resume meho prispevku: Rozdil mezi uplatnenim statistickych metod napr. v medicine a v klimatologii je v prve rade ten, ze mame jen jednu zemekouli
Namodelovat tyu Zemakouli numericky> To na smysl v meteorologii
ale NE v klimatologii. Ono ani v te medicine - mame sice 10 miliard
osob na kterych muzeme testovaty treba nejakou novou skvelou vakcinu
ale ani v medicine veda nepokrocila tak aby se vakciny testovaly
na pocitacovych modelech cloveka.
Odpovědět
Resume meho prispevku: Rozdil mezi uplatnenim statistickych metod napr. v medicine a v klimatologii je v prve rade ten, ze mame jen jednu zemekouli
Namodelovat tyu Zemakouli numericky> To na smysl v meteorologii
ale NE v klimatologii. Ono ani v te medicine - mame sice 10 miliard
osob na kterych muzeme testovaty treba nejakou novou skvelou vakcinu
ale ani v medicine veda nepokrocila tak aby se vakciny testovaly
na pocitacovych modelech cloveka.
LB
Lukas B.
29.5.2023 19:01 Reaguje na Miloš Zahradníkv jiné diskusi jsem přirovnal klimatologii co se týče "tvrdosti" a "ověřitelnosti" k ekonomii a epidemiologii - nelze použít experiment, ať už z důvodů etických, přílišné dlouhodobosti nebo příliš velkého počtu neznámých parametrů. a stojím si za tím.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.5.2023 19:28 Reaguje na Miloš ZahradníkNo ona klimatologie hlavně neumí černou labuť. A to je ta velká neznámá výkyvů. Rumpne Island, nebo Tambora .... a je malá nebo velká doba ledová.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
29.5.2023 21:47 Reaguje na Slavomil VinklerJeden z velkych prispevku mweteorologie svetove vede spocival pred 70 lety v objevu chaotickeho chovani
dynamickych systemu. "Hrackovy" model konvekce meteorologa Lorenze se smesne malym poctem parametru
projevil pri numerickem modelovani podivuhodne projevy tzv. "strange attractors" kdy jednoduse vypadajici system nekolika promennych rizeny nevinne vypadajicimi nelinearnimi diferencialnimi rovnicemi
projevoval chaoticke chovani i pri "hladkych" pocatecnich podminkach. Jednoduse receno ten system si v sone nese "nestabilitu" a chaoticke litani trajektorie reseni te rovnice "od jednoho extremu k druhemu" aniz by k tomu byl potrebny nejaky Island ci Tambora. Jasne ze pad planetky nebo ohromny sopecny vybuch zmeni klimat ale - ke zmene klimatu
takoveto soky nejsou potreba, ani neni treba prilis menit parametry jako zareni Slunce ci koncentrace nejakych, pry pro vyvoj klimatu strasne dulezitych plynu...
Jo a jak je to se skutecnym klimatem, jak vypadaji rovnice jeho vyvoje a jake jsou matematicke vlastnosti reseni tech rovnic? Nikdo netusi, vzdyt jsou to strasne slozite veci pocinaje chovanim okeanu pokracujic chovanim mraku (vzdyt meteorologove ani vlastne nevedi jaka je uhrnna statistika sklenikoveho efektu ruznych typu oblacnosti v ruznych vyskach, to jsou vsechno strasne slozite a dodnes poradne neprozkoumane veci
- ktere nemaji velky vliv na numericky vypocet pocasi na pozitri ale maji zasadni vliv na vyvoj pocasi/klimatu za dlouha casova obdobi
K poznamce Lukase B. Lekarstvi, ekonomie a klimatologie se lisi - krome predmetu zkoumani take prave tim, jakou roli v nich hraje statistika. V lekarstvi, kdyz se zkouma ucinek nejakeho leku na
konkretni nemoc - treba urcity druh nadoru - tak statistika samozrejme je uzitecna vec. V epidemiologii je to se statistikou horsi v tom, ze
ta nemoc je pokazde trochu jina cili porovnavat statistiky v pripade ruznych mutaci daneho viru muze byt problem. V ekonomii je problem se statistikou ze ze jasne porovnatelnych prikladu ucinku ruznych zasahu neni mnoho ale rekneme existuji - treba vychodni versus zapadni Nemecko pred rokem 1990 :)
V klimatologii je zakladni potizi u ten trivialni lec zasadni fakt, ze mame jen jednu Zemekouli kterou sice myuzeme numericky modelovat ale realny uzitek takoveho modelovani by byl asi mensi nez kdybychom na pocitacovem modelu "pacienta Homo Sapiens" porovnavali ucinky ruznych vakcin proti chripce
nebo - uz jsem zapomel jak se jmenovala ta nakazliva nemoc, co se kvuli ni tak silelo pred par lety?
:) Uzitecny pocitacovy model klimatu bude k dispozici sotva dxriv, nez nekdy kolem roku 2300 -
to je vec neporovnatelne slozitejsi nez modely pocasi na blizke dny, tam vam staci "jen" mit superpocitace, miliony prubezne delanych online mereni a par klasickych (Navier Stokes atd.) rovnic
popisujicich dynamiku toho systemu. Ucinky Slunce, sopek, zmen CO_2 a podobnych blbosti se v tech soudobych meteorologickych modelech dle mych znalosti zanedbavaji resp. upravuji dle ruzne zkusmo (pro dany stav klimatickeho ekosystemu "Zeme" kolem roku 2020_ odhadnutych zmen urcitych parametru tech rovnic
Odpovědět
dynamickych systemu. "Hrackovy" model konvekce meteorologa Lorenze se smesne malym poctem parametru
projevil pri numerickem modelovani podivuhodne projevy tzv. "strange attractors" kdy jednoduse vypadajici system nekolika promennych rizeny nevinne vypadajicimi nelinearnimi diferencialnimi rovnicemi
projevoval chaoticke chovani i pri "hladkych" pocatecnich podminkach. Jednoduse receno ten system si v sone nese "nestabilitu" a chaoticke litani trajektorie reseni te rovnice "od jednoho extremu k druhemu" aniz by k tomu byl potrebny nejaky Island ci Tambora. Jasne ze pad planetky nebo ohromny sopecny vybuch zmeni klimat ale - ke zmene klimatu
takoveto soky nejsou potreba, ani neni treba prilis menit parametry jako zareni Slunce ci koncentrace nejakych, pry pro vyvoj klimatu strasne dulezitych plynu...
Jo a jak je to se skutecnym klimatem, jak vypadaji rovnice jeho vyvoje a jake jsou matematicke vlastnosti reseni tech rovnic? Nikdo netusi, vzdyt jsou to strasne slozite veci pocinaje chovanim okeanu pokracujic chovanim mraku (vzdyt meteorologove ani vlastne nevedi jaka je uhrnna statistika sklenikoveho efektu ruznych typu oblacnosti v ruznych vyskach, to jsou vsechno strasne slozite a dodnes poradne neprozkoumane veci
- ktere nemaji velky vliv na numericky vypocet pocasi na pozitri ale maji zasadni vliv na vyvoj pocasi/klimatu za dlouha casova obdobi
K poznamce Lukase B. Lekarstvi, ekonomie a klimatologie se lisi - krome predmetu zkoumani take prave tim, jakou roli v nich hraje statistika. V lekarstvi, kdyz se zkouma ucinek nejakeho leku na
konkretni nemoc - treba urcity druh nadoru - tak statistika samozrejme je uzitecna vec. V epidemiologii je to se statistikou horsi v tom, ze
ta nemoc je pokazde trochu jina cili porovnavat statistiky v pripade ruznych mutaci daneho viru muze byt problem. V ekonomii je problem se statistikou ze ze jasne porovnatelnych prikladu ucinku ruznych zasahu neni mnoho ale rekneme existuji - treba vychodni versus zapadni Nemecko pred rokem 1990 :)
V klimatologii je zakladni potizi u ten trivialni lec zasadni fakt, ze mame jen jednu Zemekouli kterou sice myuzeme numericky modelovat ale realny uzitek takoveho modelovani by byl asi mensi nez kdybychom na pocitacovem modelu "pacienta Homo Sapiens" porovnavali ucinky ruznych vakcin proti chripce
nebo - uz jsem zapomel jak se jmenovala ta nakazliva nemoc, co se kvuli ni tak silelo pred par lety?
:) Uzitecny pocitacovy model klimatu bude k dispozici sotva dxriv, nez nekdy kolem roku 2300 -
to je vec neporovnatelne slozitejsi nez modely pocasi na blizke dny, tam vam staci "jen" mit superpocitace, miliony prubezne delanych online mereni a par klasickych (Navier Stokes atd.) rovnic
popisujicich dynamiku toho systemu. Ucinky Slunce, sopek, zmen CO_2 a podobnych blbosti se v tech soudobych meteorologickych modelech dle mych znalosti zanedbavaji resp. upravuji dle ruzne zkusmo (pro dany stav klimatickeho ekosystemu "Zeme" kolem roku 2020_ odhadnutych zmen urcitych parametru tech rovnic
MZ
Miloš Zahradník
29.5.2023 21:48 Reaguje na Miloš ZahradníkOpravuji, Lorenzuv model chaosu je z let kolem roku 1970 a pozdeji. A pardon za preklepy
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
29.5.2023 22:07 Reaguje na Miloš ZahradníkA jeste jedna nezdvorila poznamka. Pokroky fyziky v 20. stoleti byly dilem tech uplne nejchytrejsich lidi mezi teoretickymi fyziky - coz byla a je intelektualni smetanka ve vede. Tohle se o klimatolozich teda rict opravdu neda - a to maji pritom predmet zkoumani ktery je mozna obtiznejsi, nebo tedy rozhodne komplexnejsi a mnohem vice multidisciplinarni nez jaderna fyzika a dalsi prestizni fyzikalni ci noveji biologicke obory. Je to videt i na metodologii toho oboru - kvantovi fyzici mysli v terminech nekomutujicich operatoru na slozitych abstraktnich prostorech, klimatologove pocitaji tricetilete (proc 30? inu proto ze kdyz je Vam 50 a mate tu moc a vliv neco prosazovat tak v 80 Vam uz nikdo nic moc vycitat nebude) prumery... Tim nijak nezpochybnuji vykony ruznych jinych ved s impaktem na klimatologii. Napriklad studium mekkysu jednoho vyznacneho ceskeho biologa V. Lozka vyrazne pomohlo zmapovat klimaticke zmeny ve stredni Evrope v posledni, prave probihajici poledove dobe. Mnoho se zjistilo
z ledovcovych vrtu, pri zkoumani usazenin pylu v raselinistich atd. Tyhle vysledky si klimatologie privlastnila - OK - ale sama k tomu nejspis, pokud je mi znamo, nepridala temer nic porovnatele dulezitosti :)
Odpovědět
z ledovcovych vrtu, pri zkoumani usazenin pylu v raselinistich atd. Tyhle vysledky si klimatologie privlastnila - OK - ale sama k tomu nejspis, pokud je mi znamo, nepridala temer nic porovnatele dulezitosti :)
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 08:00 Reaguje na Miloš ZahradníkŠkoda, že takhle žvaníte jen tady. Kdybyste nebyl líný a sepsal to vše na papír a vydal, jistě byste získat slávu a hromadu prachů. ;)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 09:01 Reaguje na Miloš ZahradníkTo je pohled na klimatologii, starý nějakých 50 let. Nemám čas to rozebírat, jen k jednomu tvrzení: "Jo a jak je to se skutecnym klimatem, jak vypadaji rovnice jeho vyvoje a jake jsou matematicke vlastnosti reseni tech rovnic? Nikdo netusi,". Kdo hledá, najde. Třeba na https://www.umr-cnrm.fr/gmapdoc/IMG/pdf_arp51ca.pdf máte algoritmický popis jednoho takového modelu a můžete tam klidně hledat chyby, nedostatky, na co klimatologové zapomněli, atd.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 09:45 Reaguje na Ladislav Metelkajá si tedy vůbec nemyslím, že klimatologové jsou hlupáci co neumí počítat nebo že by byli zavilí šmejdi. ale upozorňuji, že ve vědě, kde je nemožný pokus v měřítku 1:1 a kde děje dlouho trvají a kde máme ku statistice jen jeden vzorek je nutno hledět na jakýkoli výsledek se značnou skepsí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 09:50 Reaguje na Lukas B.tedy mám na mysli klimatology dělající vědu, ne politickou klimatologickou církev s proroky, mučedníky a flagelanty. tam jsem těm konspiračním teoriím trochu nakloněn, tohle se pouhou blbostí snad ani vysvětlit nedá.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.5.2023 10:24 Reaguje na Lukas B.Ja to nemyslel jako invektivu vuci skutecnym klimatologum, kteri chapou moznou politickou zneuzitelnost jejich vedy a proto si davaji v tomto smeru pozor. Sam jsem z oboru matematicke fyziky a dobre vim, jak i systemy nesrovnatelne jednodussi (na komplexnost jevu, ktere je doprovazeji) je obtizne matematicky modelovat a ze mame k dispozici vlastne jen "hrackove" modely. Ty mohou prispet k pochopeni podstaty tech jevu ale zapojovat do toho politiky, byrokracii a mocenske vlivy je proste silenost. Vzdyt i u takove "pouhe" turbulence jeji plne pochopeni ceka na nase vnuky (cituji z jedne prednasky nositele Nobelovy cenu kterou jsem uz pred vice lety take navstivil)
Mimochodem, kdyz se nemohou dva mocne staty dohodnout, komu patri loevy breh Dnepru jak se muze budouci multipolarni svet dohodnout na tom, jaky klimat je vlastne zadouci? Az nekdy za sto letu bude vyvoji klimatu uz lepe porozumeno?
Odpovědět
Mimochodem, kdyz se nemohou dva mocne staty dohodnout, komu patri loevy breh Dnepru jak se muze budouci multipolarni svet dohodnout na tom, jaky klimat je vlastne zadouci? Az nekdy za sto letu bude vyvoji klimatu uz lepe porozumeno?
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 10:35 Reaguje na Miloš ZahradníkPlné pochopení turbulence (ve smyslu přesného matematického popisu) je nemožné. Vždycky to bude jen nějaká aproximace.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 10:33 Reaguje na Lukas B.To je jistě nevýhoda klimatologie, ale i řady dalších věd. Samozřejmě modely se validují, ale můžete validovat jen na datech, která máte v dostatečné kvalitě, pokrytí, rozsahu prvků apod. A to je k dispozici jen za posledních cca 70 let. Model Vám klidně spočítá klima i starší, ale 1. nevíte přesně, jak v té době vypadaly forcingy a 2. nemáte validační data v požadované kvalitě a pokrytí.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 10:48 Reaguje na Ladislav Metelkav tom se naprosto shodneme.
a teď dvě blbé otázky, první manipulativní a druhá upřímně zvědavá:
1. vsadil byste veškeré své jmění na jednu kartu? třeba na předpověď vývoje ceny akcií spočítanou podobným numerickým aparátem a s rozpočtem na předpověď srovnatelným s rozpočtem klimatologie?
2) kdy přijde glaciál? (jestli tedy vůbec přijde a co nám o tom říkají modely)
Odpovědět
a teď dvě blbé otázky, první manipulativní a druhá upřímně zvědavá:
1. vsadil byste veškeré své jmění na jednu kartu? třeba na předpověď vývoje ceny akcií spočítanou podobným numerickým aparátem a s rozpočtem na předpověď srovnatelným s rozpočtem klimatologie?
2) kdy přijde glaciál? (jestli tedy vůbec přijde a co nám o tom říkají modely)
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 11:04 Reaguje na Lukas B.ad 1) ne.
ad 2) V nejbližších stoletích to nevypadá. Pakliže jsou glaciály "řízeny" Milankovičovými cykly (velmi pravděpodobné), pak vhodné podmínky nastanou podle některých studií (ale není jich moc) cca za 10 000 let.
Odpovědět
ad 2) V nejbližších stoletích to nevypadá. Pakliže jsou glaciály "řízeny" Milankovičovými cykly (velmi pravděpodobné), pak vhodné podmínky nastanou podle některých studií (ale není jich moc) cca za 10 000 let.
LB
Lukas B.
30.5.2023 11:13 Reaguje na Ladislav Metelka1) děkuji
2) jak to má uchopit klimatologický laik s trochou tuchy o geologii, když si pamatuje, že posledních pár milionů let se ty glaciály a interglaciály tak nějak střídají, s tím, že glaciály jsou řádově 100.000 let dlouhé a interglaciály něco málo přes 10.000 let dlouhé? proč "ten náš" míní tak dlouho přesluhovat?
Odpovědět
2) jak to má uchopit klimatologický laik s trochou tuchy o geologii, když si pamatuje, že posledních pár milionů let se ty glaciály a interglaciály tak nějak střídají, s tím, že glaciály jsou řádově 100.000 let dlouhé a interglaciály něco málo přes 10.000 let dlouhé? proč "ten náš" míní tak dlouho přesluhovat?
MZ
Miloš Zahradník
30.5.2023 11:23 Reaguje na Lukas B.Mimochodem, maji klimatologove nejakou presvedcivou odpoved na otazku, proc poslednich par milionu let se neustal;e stridaji glacialy a interglacialy zatimco predtim v tretihorach (60 milionu let) a druhohorach (pres 100 milionu let) tomu tak nejspis nebylo (znalosti o leedovych dobach v permu a triasu jsou asi jen velmi utrzkovite)
Na tohle asi Milankovicovy cykly nestaci
Odpovědět
Na tohle asi Milankovicovy cykly nestaci
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 11:31 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://www.science.org/doi/10.1126/science.1131297. Nebyla ta periodicita vždycky těch cca 100 000 let, před tím byla kolem 40 000 let. Jedna věc je vliv Milankovičových cyklů, ale musí k tomu být i "konfigurace" klimatického systému, která je na tyto cykly citlivá (složení atmosféry, rozložení pevnin a oceánů, orografie, mořské proudy, zalednění,...)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 11:24 Reaguje na Lukas B.https://en.wikipedia.org/wiki/Milankovitch_cycles#/media/File:MilankovitchCyclesOrbitandCores.png
Milankovičových cyklů je několik a vzájemně se skládají jejich vlivy. Ukazuje se, že rozhodující je insolace na cca 65. stupni severní šířky. Na obrázku máte modelováno, jak se to bude vyvíjet do budoucnosti. V minulosti byly silné výkyvy, teď nás ale podle všeho čeká pár tisíc let klidnějších.
Odpovědět
Milankovičových cyklů je několik a vzájemně se skládají jejich vlivy. Ukazuje se, že rozhodující je insolace na cca 65. stupni severní šířky. Na obrázku máte modelováno, jak se to bude vyvíjet do budoucnosti. V minulosti byly silné výkyvy, teď nás ale podle všeho čeká pár tisíc let klidnějších.
LB
Lukas B.
30.5.2023 11:49 Reaguje na Ladislav Metelkadíky. to jsou všechno předpovědi s parametry, které jsou známé.
a pak samozřejmě může přijít nějaká turbulence, nějaký stín kosmického obláčku, nějaký asteroidek o průměru pár stovek metrů si to může fláknout někam do okeánu....
Odpovědět
a pak samozřejmě může přijít nějaká turbulence, nějaký stín kosmického obláčku, nějaký asteroidek o průměru pár stovek metrů si to může fláknout někam do okeánu....
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 11:58 Reaguje na Lukas B.Takové věci se mohou stát a pak by modelové výpočty šly do háje. Jaká je ale pravděpodobnost, že se to stane?
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 12:32 Reaguje na Ladislav Metelkatěžko říci, to naráží na problém mezí astronomie (nějaký ten mráček co přiletí jednou za 100.000 let se blbě hledá dalekohledem. a 71% povrchu planety je moře, a tam se dopadové krátery blbě hledají, a na spoustě souše to hledání taky nic moc (třeba pod současným pevninským ledovcem, v lůiduprázné tajze, podmáčené tundře nebo zavátý spraší). málokterý kráter je tak pěkný a jednoznačný jako Manicouagan. čili poctivá odpověď na otázku "jaká je pravděpodobnost že se to stane" je "nevíme".
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 12:37 Reaguje na Lukas B.Asteroid o průměru stovek metrů bych vynechal. Takové už máme dobře zmapované, leda by přiletěl k Zemi poprvé, ale i tak bychom o něm věděli hodně měsíců (možná i let) dopředu a byl by čas s tím něco dělat.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 13:03 Reaguje na Ladislav Metelkatam nejde o to, že bych nespal hrůzou, že to do nás švihne kometa/asteroid (nespím hrůzou z věcí daleko přízemnějších a pro lidstvo bezvýznamných, třeba stavební práce na nemovitosti, čekání na výsledky lékařského vyšetření, vývoj na ukrajině a tak, však to určitě znáte).
že bychom měli jako lidstvo čas s tím něco dělat? no teoretický čas bychom měli, ostatně, před dvěma lety byl na tohle téma výbornej hollywoodskej biják (kde si na své přišli a podobnost našli jak klimaalarmisté, tak klimaskeptici), ale představě že lidstvo potáhne za jeden provaz proti asteroidu věřím ještě méně než v úspěch greendealu.
díky za diskusi.
Odpovědět
že bychom měli jako lidstvo čas s tím něco dělat? no teoretický čas bychom měli, ostatně, před dvěma lety byl na tohle téma výbornej hollywoodskej biják (kde si na své přišli a podobnost našli jak klimaalarmisté, tak klimaskeptici), ale představě že lidstvo potáhne za jeden provaz proti asteroidu věřím ještě méně než v úspěch greendealu.
díky za diskusi.
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 13:13 Reaguje na Lukas B.V rámci mise Dart jsme dokázali slušně změnit dráhu měsíce Dimorphos (měsíc planetky Didymos) o průměru cca 160 m. Ono by nešlo o to tu planetku zničit, ale jen odchýlit, zpozdit nebo zrychlit, aby se nedostala se Zemí do stejného místa ve stejném čase.
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 13:37 Reaguje na Ladislav Metelkato samozřejmě ano. jako když na rovině jeden muž s pajcrem dá do pohybu vagon s uhlím.
jestli někde na orbitu nebo na mysu canaveral má "lidstvo" připravenou baterii odkloňovacích dártíků, to by mě věru zajímalo.
Odpovědět
jestli někde na orbitu nebo na mysu canaveral má "lidstvo" připravenou baterii odkloňovacích dártíků, to by mě věru zajímalo.
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 13:41 Reaguje na Lukas B.Myslím si, že by to mohlo jít rychle. Dart letěl na Falconu, těch má Musk v zásobě dost. Okopírovat sondu - to by se dalo rychle, plány existují. A ten impaktor byl jen kinetický, žádné výbušniny, jen hmotnost a rychlost. Všechno by se dalo realizovat za pár měsíců...
Odpovědět
LB
Lukas B.
30.5.2023 14:31 Reaguje na Ladislav Metelkato je dobrá zpráva. ale od turbulence s potenciálem spustit glaciál jsme se už trochu posunuli :)
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
30.5.2023 12:20 Reaguje na Lukas B.To je prave ta zakladni otazka zda to skakani klimatu bylo resp. je zpusoeno nejakymi "vnejsimi" katastrofami
ci zasahy (typu silnejsi Slunce nebo vice CO_2) nebo ze to je proste vnitrni vlastnost" chovani toho systemu. Prave ten objev chaotickeho chovani i u zdanlive jednoducheho systemu popsaneho nekolika malo souradnicemi vedl k nazoru, ze spravnou odpovedi by mohlo byt spis to b}
Odpovědět
ci zasahy (typu silnejsi Slunce nebo vice CO_2) nebo ze to je proste vnitrni vlastnost" chovani toho systemu. Prave ten objev chaotickeho chovani i u zdanlive jednoducheho systemu popsaneho nekolika malo souradnicemi vedl k nazoru, ze spravnou odpovedi by mohlo byt spis to b}
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 12:43 Reaguje na Miloš ZahradníkOn to není čistý chaos, je to tzv. deterministický chaos a i ten má jistá pravidla. Musí se odehrávat v mezích fyzikálně možného, v klimatickém systému existuje spousta zpětných vazeb, které brání "runaway" vývoji. Samozřejmě může existovat více kvazistabilních stavů klimatického systému (např. glaciál versus interglaciál, ale jsou i další - Země zcela bez ledu, Země kompletně zaledněná,...). Ale třeba ta kvazipravidelnost ledových dob ukazuje, že to není zcela náhodný proces a že bude mít nějakou příčinu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
30.5.2023 12:51 Reaguje na Miloš ZahradníkMimochodem, když jste matematik, taková zajímavá hříčka, čistě matematická, bez fyziky, jsou Box-Jenkinsovy modely vývoje průměrných teplot. Zkuste si ho udělat třeba na průměrné měsíční teploty (v tom případě musíte použít SARIMA model). Reziduem je bílý šum, ale když do modelu začnete dávat jiné realizace (náhodně generované) bílého šumu, v některých případech dostanete modelovanou řadu s přechodnými trendy nebo skokovými změnami. To je čistě důsledek autoregresních vlastností teplotních řad. V reálu tohle ale nemůže trvat dlouho, v jistém okamžiku ten vývoj řady nutně narazí na fyzikální omezení.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.5.2023 19:51Samotná klimatická změna je dezinformačně problematická.
Asi jako svého času byla dezinformačně problematická komunistická propaganda za socíku o prosperující socialistické společnosti a zahnívající kapitalistické společnosti.
Odpovědět
Asi jako svého času byla dezinformačně problematická komunistická propaganda za socíku o prosperující socialistické společnosti a zahnívající kapitalistické společnosti.
VM
Vladimir Mertan
30.5.2023 06:07Proč je zpolitizovaná věda nebezpečná Představte si, že se objeví nová vědecká teorie, která varuje před blížící se krizí a ukazuje cestu z potíží.
Tato teorie si rychle získá podporu předních vědců, politiků a celebrit z celého světa. Výzkum je financován význačnými filantropy a prováděn prestižními univerzitami. O krizi se často hovoří v médiích. Vědecká teorie je vyučována na vysokých i středních školách.
Nemám na mysli globální oteplování. Mluvím o jiné teorii, jež se na výsluní dostala před sto lety.
Mezi její příznivce patřili Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Winston Churchill.
Schválili ji soudci amerického nejvyššího soudu Oliver Wendell Holmes a Louis Brandeis, kteří rozhodli v její prospěch. Mezi její slavné zastánce náleželi Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu, aktivistka Margaret Sangerová, botanik Luther Burbank, Leland Stanford, zakladatel Stanfordovy univerzity, romanopisec H. G. Wells, dramatik George Bernard Shaw a stovky dalších. Podporovali ji nositelé Nobelovy ceny. Bádání financovaly Carnegieho a Rockefellerova nadace. Kvůli výzkumu byl postaven Cold Springs Harbor Institute, ovšem mnoho práce odvedly také Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Johns Hopkins. Zákony reagující na krizi byly přijímány ve státech od New Yorku po Kalifornii.
Tyto snahy měly podporu Národní akademie věd, Americké lékařské asociace a Národní výzkumné rady. Říkalo se, že kdyby žil Ježíš, rovněž by přiložil ruku k dílu.
Sečteno a podtrženo, výzkum, přijímání legislativy a ovlivňování veřejného mínění ve prospěch teorie pokračovaly téměř půl století. Ti, kteří se postavili proti ní, byli překřičeni a označeni za reakcionáře, netečné k realitě nebo prostě za obyčejné ignoranty. Při zpětném pohledu je překvapivé, jak málo lidí odporovalo.
Dnes víme, že slavná teorie, která si získala obrovskou popularitu, byla ve skutečnosti pavěda.
Krize, před níž varovala, se nedostavila. A skutky podnikané ve jménu této teorie byly pochybné z morálního i trestního hlediska. V konečném důsledku vedly ke smrti milionů lidí.
Touto teorií byla eugenika a její dějiny jsou natolik otřesné - a pro ty, kteří se do nich zapletli, natolik zahanbující -, že se o nich v současné době mluví málokdy. Je to však příběh, který by měli znát všichni lidé, aby se hrůzy neopakovaly.
Teorie eugeniky postulovala krizi genofondu, jež povede k úpadku lidské rasy. Nejlepší lidé se nemnoží tak rychle jako ti podřadní - cizinci, přistěhovalci, Židé, degenerovaní, nezpůsobilí a "slabomyslní". Nad tímto tématem jako první uvažoval uznávaný britský vědec Francis Galton, ovšem jeho představy byly dovedeny mnohem dál, než zamýšlel. Přijali je vědecky zaměření Američané stejně jako ti, kteří o vědu neměli nejmenší zájem a pouze je znepokojovalo přistěhovalectví podřadných plemen na začátku dvacátého století - "nebezpečných lidských škůdců", kteří ztělesňovali "příliv imbecilů" a znečišťovali nejlepší lidskou rasu.
Eugenici a bojovníci proti přistěhovalcům spojili síly, aby tomu zamezili. Jejich plán spočíval v identifikaci jednotlivců, kteří jsou slabomyslní - panovala shoda v tom, že slabomyslní většinou bývají Židé, ale také mnoho cizinců a černochů -, a těm pak bude zabráněno v rozmnožování izolací v ústavech nebo sterilizací.
Margaret Sangerová prohlásila: "Pečování o darmošlapy na úkor dobrých je nesmírná krutost… neexistuje větší prokletí pro příští generace, než když jim odkážeme rostoucí populaci imbecilů." Mluvila o břemeni péče o "tuto přítěž lidského odpadu".
Podobné názory byly velice rozšířené. H. G. Wells se vyslovil proti "nevzdělaným davům podřadných občanů". Theodore Roosevelt řekl, že "společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady". Luther Burbank: "Přestaňte zločincům a slabochům umožňovat rozmnožování." George Bernard Shaw vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo.
Pro hnutí byl typický otevřený rasismus, vyjádřený texty jako Vzestup barevných proti nadvládě bílého světa od amerického autora Lothropa Stoddarda. Tehdy však byl rasismus považován za nikterak pozoruhodný aspekt úsilí o dosažení vznešeného cíle - budoucího zdokonalení lidstva. Byl to avantgardní koncept, který přitahoval ty nejliberálnější a nejpokrokovější myslitele své doby. Kalifornie se stala jedním z devětadvaceti amerických států, jež přijaly zákony umožňující sterilizaci, ale projevovala v tomto směru nejvíce odhodlání - v Kalifornii se uskutečnilo více sterilizací než kdekoli jinde v USA.
Eugenický výzkum byl financován Carnegieho nadací a později Rockefellerovou nadací.
Druhá jmenovaná se vyznačovala takovým nadšením, že když eugenické bádání přesunulo své těžiště do Německa a zahrnovalo zabíjení chovanců ústavů pro choromyslné plynem, nadace neustala ve výrazné podpoře německých výzkumníků. (Veřejně se o tom nehovořilo, avšak financování pokračovalo ještě v roce 1939, jen několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.) Od 20. let 20. století američtí eugenici žárlili, protože je Němci připravili o vedoucí postavení v rámci hnutí. Němci byli obdivuhodně progresivní. Zřizovali nenápadně vypadající domy, v nichž byli "mentálně defektní" lidé jednotlivě vyslýcháni a pak odváděni do zadní místnosti, což byla v podstatě plynová komora. Tam je zahubil oxid uhelnatý a těla byla likvidována v krematoriích na stejném pozemku.
Z tohoto programu se později vyvinula široká síť koncentračních táborů poblíž železničních tratí, jež umožňovala efektivní přepravu a zabíjení desítek milionů nežádoucích osob.
Po druhé světové válce se nikdo nepokládal za eugenika a nikdo si ani nevzpomínal, že by jím někdy byl. Životopisci oslavovaných a mocných se nerozepisovali o slabosti svých hrdinů pro tuto teorii. O eugenice se přestalo hovořit ve vysokoškolských učebnách, třebaže některé její myšlenky si svou popularitu v zakamuflované podobě zachovávají dodnes.
Z dnešního pohledu stojí za zmínku především tři skutečnosti. Za prvé, bez ohledu na vybudování Cold Springs Harbor Laboratory, univerzitní bádání a snahy právníků neměla eugenika žádný vědecký základ. V té době vlastně nikdo pořádně nevěděl, co je to gen. Hnutí se mohlo rozvíjet díky tomu, že používalo vágní termíny, které nikdo přesně nedefinoval.
"Slabomyslnost" mohla znamenat cokoli od chudoby a negramotnosti po epilepsii.
Neexistovala ani jasná definice "degenerovaných" nebo "nezpůsobilých".
Za druhé, eugenické hnutí bylo ve skutečnosti sociálním programem, jenž se vydával za vědecký. Poháněly jej obavy z přistěhovalectví, rasismus a nežádoucí lidé, kteří se přistěhovali do vaší čtvrti nebo země. Neurčitá terminologie opět pomáhala zakrýt, oč doopravdy jde.
Třetí a nejvíce znepokojivou skutečností je, že se vědecký establishment jak ve Spojených státech, tak v Německu nevzmohl na žádný trvalejší protest. Právě naopak. V Německu se vědci do programu ochotně zapojili. Moderní němečtí badatelé se rozhodli prozkoumat nacistické dokumenty ze 30. let. Předpokládali, že naleznou direktivy, jež vědcům přikazovaly, jaké výzkumy je třeba uskutečnit. Nic takového nebylo zapotřebí. Ute Deichmannová konstatuje: "Vědci včetně těch, kteří nebyli členy [nacistické] strany, snadněji získávali fondy pro svou práci s pomocí pozměněného chování a přímé spolupráce se státem."
Deichmannová hovoří o "aktivní roli samotných vědců ve vztahu k nacistické rasové politice… kdy [výzkum] byl zaměřen na potvrzení rasové doktríny… nelze zaznamenat žádný vnější tlak". Němečtí vědci upravili své badatelské zájmy podle nové politiky. A ti, kteří se nepřizpůsobili, zmizeli.
Michael Crichton Říše strachu - doslov 1. časť
Odpovědět
Tato teorie si rychle získá podporu předních vědců, politiků a celebrit z celého světa. Výzkum je financován význačnými filantropy a prováděn prestižními univerzitami. O krizi se často hovoří v médiích. Vědecká teorie je vyučována na vysokých i středních školách.
Nemám na mysli globální oteplování. Mluvím o jiné teorii, jež se na výsluní dostala před sto lety.
Mezi její příznivce patřili Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Winston Churchill.
Schválili ji soudci amerického nejvyššího soudu Oliver Wendell Holmes a Louis Brandeis, kteří rozhodli v její prospěch. Mezi její slavné zastánce náleželi Alexander Graham Bell, vynálezce telefonu, aktivistka Margaret Sangerová, botanik Luther Burbank, Leland Stanford, zakladatel Stanfordovy univerzity, romanopisec H. G. Wells, dramatik George Bernard Shaw a stovky dalších. Podporovali ji nositelé Nobelovy ceny. Bádání financovaly Carnegieho a Rockefellerova nadace. Kvůli výzkumu byl postaven Cold Springs Harbor Institute, ovšem mnoho práce odvedly také Harvard, Yale, Princeton, Stanford a Johns Hopkins. Zákony reagující na krizi byly přijímány ve státech od New Yorku po Kalifornii.
Tyto snahy měly podporu Národní akademie věd, Americké lékařské asociace a Národní výzkumné rady. Říkalo se, že kdyby žil Ježíš, rovněž by přiložil ruku k dílu.
Sečteno a podtrženo, výzkum, přijímání legislativy a ovlivňování veřejného mínění ve prospěch teorie pokračovaly téměř půl století. Ti, kteří se postavili proti ní, byli překřičeni a označeni za reakcionáře, netečné k realitě nebo prostě za obyčejné ignoranty. Při zpětném pohledu je překvapivé, jak málo lidí odporovalo.
Dnes víme, že slavná teorie, která si získala obrovskou popularitu, byla ve skutečnosti pavěda.
Krize, před níž varovala, se nedostavila. A skutky podnikané ve jménu této teorie byly pochybné z morálního i trestního hlediska. V konečném důsledku vedly ke smrti milionů lidí.
Touto teorií byla eugenika a její dějiny jsou natolik otřesné - a pro ty, kteří se do nich zapletli, natolik zahanbující -, že se o nich v současné době mluví málokdy. Je to však příběh, který by měli znát všichni lidé, aby se hrůzy neopakovaly.
Teorie eugeniky postulovala krizi genofondu, jež povede k úpadku lidské rasy. Nejlepší lidé se nemnoží tak rychle jako ti podřadní - cizinci, přistěhovalci, Židé, degenerovaní, nezpůsobilí a "slabomyslní". Nad tímto tématem jako první uvažoval uznávaný britský vědec Francis Galton, ovšem jeho představy byly dovedeny mnohem dál, než zamýšlel. Přijali je vědecky zaměření Američané stejně jako ti, kteří o vědu neměli nejmenší zájem a pouze je znepokojovalo přistěhovalectví podřadných plemen na začátku dvacátého století - "nebezpečných lidských škůdců", kteří ztělesňovali "příliv imbecilů" a znečišťovali nejlepší lidskou rasu.
Eugenici a bojovníci proti přistěhovalcům spojili síly, aby tomu zamezili. Jejich plán spočíval v identifikaci jednotlivců, kteří jsou slabomyslní - panovala shoda v tom, že slabomyslní většinou bývají Židé, ale také mnoho cizinců a černochů -, a těm pak bude zabráněno v rozmnožování izolací v ústavech nebo sterilizací.
Margaret Sangerová prohlásila: "Pečování o darmošlapy na úkor dobrých je nesmírná krutost… neexistuje větší prokletí pro příští generace, než když jim odkážeme rostoucí populaci imbecilů." Mluvila o břemeni péče o "tuto přítěž lidského odpadu".
Podobné názory byly velice rozšířené. H. G. Wells se vyslovil proti "nevzdělaným davům podřadných občanů". Theodore Roosevelt řekl, že "společnost nemá právo dovolit degenerovaným, aby rozšiřovali své řady". Luther Burbank: "Přestaňte zločincům a slabochům umožňovat rozmnožování." George Bernard Shaw vyjádřil názor, že jedině eugenika může spasit lidstvo.
Pro hnutí byl typický otevřený rasismus, vyjádřený texty jako Vzestup barevných proti nadvládě bílého světa od amerického autora Lothropa Stoddarda. Tehdy však byl rasismus považován za nikterak pozoruhodný aspekt úsilí o dosažení vznešeného cíle - budoucího zdokonalení lidstva. Byl to avantgardní koncept, který přitahoval ty nejliberálnější a nejpokrokovější myslitele své doby. Kalifornie se stala jedním z devětadvaceti amerických států, jež přijaly zákony umožňující sterilizaci, ale projevovala v tomto směru nejvíce odhodlání - v Kalifornii se uskutečnilo více sterilizací než kdekoli jinde v USA.
Eugenický výzkum byl financován Carnegieho nadací a později Rockefellerovou nadací.
Druhá jmenovaná se vyznačovala takovým nadšením, že když eugenické bádání přesunulo své těžiště do Německa a zahrnovalo zabíjení chovanců ústavů pro choromyslné plynem, nadace neustala ve výrazné podpoře německých výzkumníků. (Veřejně se o tom nehovořilo, avšak financování pokračovalo ještě v roce 1939, jen několik měsíců před vypuknutím druhé světové války.) Od 20. let 20. století američtí eugenici žárlili, protože je Němci připravili o vedoucí postavení v rámci hnutí. Němci byli obdivuhodně progresivní. Zřizovali nenápadně vypadající domy, v nichž byli "mentálně defektní" lidé jednotlivě vyslýcháni a pak odváděni do zadní místnosti, což byla v podstatě plynová komora. Tam je zahubil oxid uhelnatý a těla byla likvidována v krematoriích na stejném pozemku.
Z tohoto programu se později vyvinula široká síť koncentračních táborů poblíž železničních tratí, jež umožňovala efektivní přepravu a zabíjení desítek milionů nežádoucích osob.
Po druhé světové válce se nikdo nepokládal za eugenika a nikdo si ani nevzpomínal, že by jím někdy byl. Životopisci oslavovaných a mocných se nerozepisovali o slabosti svých hrdinů pro tuto teorii. O eugenice se přestalo hovořit ve vysokoškolských učebnách, třebaže některé její myšlenky si svou popularitu v zakamuflované podobě zachovávají dodnes.
Z dnešního pohledu stojí za zmínku především tři skutečnosti. Za prvé, bez ohledu na vybudování Cold Springs Harbor Laboratory, univerzitní bádání a snahy právníků neměla eugenika žádný vědecký základ. V té době vlastně nikdo pořádně nevěděl, co je to gen. Hnutí se mohlo rozvíjet díky tomu, že používalo vágní termíny, které nikdo přesně nedefinoval.
"Slabomyslnost" mohla znamenat cokoli od chudoby a negramotnosti po epilepsii.
Neexistovala ani jasná definice "degenerovaných" nebo "nezpůsobilých".
Za druhé, eugenické hnutí bylo ve skutečnosti sociálním programem, jenž se vydával za vědecký. Poháněly jej obavy z přistěhovalectví, rasismus a nežádoucí lidé, kteří se přistěhovali do vaší čtvrti nebo země. Neurčitá terminologie opět pomáhala zakrýt, oč doopravdy jde.
Třetí a nejvíce znepokojivou skutečností je, že se vědecký establishment jak ve Spojených státech, tak v Německu nevzmohl na žádný trvalejší protest. Právě naopak. V Německu se vědci do programu ochotně zapojili. Moderní němečtí badatelé se rozhodli prozkoumat nacistické dokumenty ze 30. let. Předpokládali, že naleznou direktivy, jež vědcům přikazovaly, jaké výzkumy je třeba uskutečnit. Nic takového nebylo zapotřebí. Ute Deichmannová konstatuje: "Vědci včetně těch, kteří nebyli členy [nacistické] strany, snadněji získávali fondy pro svou práci s pomocí pozměněného chování a přímé spolupráce se státem."
Deichmannová hovoří o "aktivní roli samotných vědců ve vztahu k nacistické rasové politice… kdy [výzkum] byl zaměřen na potvrzení rasové doktríny… nelze zaznamenat žádný vnější tlak". Němečtí vědci upravili své badatelské zájmy podle nové politiky. A ti, kteří se nepřizpůsobili, zmizeli.
Michael Crichton Říše strachu - doslov 1. časť
VM
Vladimir Mertan
30.5.2023 06:09 Reaguje na Vladimir MertanDruhý příklad zpolitizované vědy je svým charakterem zcela odlišný, ale dokládá, jaké nebezpečí představuje ovládnutí vědecké práce vládní ideologií a nekritická propagace mylných konceptů médii. Trofim Děnisovič Lysenko byl samozvaný rolník, který, jak se říkalo, "vyřešil problém hnojení polí bez hnojiv a nerostů". V roce 1928 prohlásil, že objevil postup zvaný jarovizace, jenž spočíval ve vlhčení a ochlazování osiva v zájmu pozdější bohatší úrody.
Lysenkovy metody nikdy nebyly podrobeny vědeckému testování, avšak jeho tvrzení, že takto ošetřená semena předávají své charakteristiky další generaci, znamenaly návrat lamarckovských představ v době, kdy zbytek světa přijímal mendelovskou genetiku. Josefa Stalina přitahovaly lamarckovské ideje, jež slibovaly budoucnost nesvázanou dědičnými omezeními, a navíc chtěl zvýšení zemědělské produkce. Lysenko sliboval obojí a stal se miláčkem sovětských médií, která bažila po příbězích chytrých rolníků objevujících revoluční metody.
Lysenko byl popisován jako génius a sám svůj věhlas ze všech sil podporoval. Vynikal zejména v očerňování oponentů. Využíval dotazníky od zemědělců, které dokazovaly, že jarovizace zvyšuje výnosy, a tím se vyhýbal přímému ověření. Státem podporované nadšení ho rychle vyneslo vzhůru. V roce 1937 se stal členem Nejvyššího sovětu.
V té době Lysenko se svými teoriemi dominoval ruské biologii. Výsledkem byly hladomory, které zahubily miliony lidí, a čistky, v jejichž rámci byly stovky nesouhlasících sovětských vědců poslány do gulagů nebo před popravčí čety. Lysenko agresivně napadal genetiku, která byla nakonec v roce 1948 zakázána jako "buržoazní pavěda". Lysenkovy myšlenky nikdy neměly reálný základ, a přece po tři desetiletí řídily sovětský výzkum. Lysenkismus skončil v 60. letech 20. století, ale ruská biologie se z této éry dosud úplně nezotavila.
Nyní se zaobíráme skvělou novou teorií, která si opět získala podporu politiků, vědců a celebrit po celém světě. Tuto teorii znovu podporují významné nadace. Výzkumu se jako kdysi věnují prestižní univerzity. Zase jednou jsou ve jménu nové teorie přijímány zákony a podporovány sociální programy. Kritiků je znovu málo a dostává se jim nevybíravého zacházení.
Zase jednou jsou prosazována opatření, jež mají chabou oporu ve faktech či vědě. Zase jednou se do zdánlivě ušlechtilého hnutí zapojují skupiny, kterým jde ve skutečnosti o něco jiného. Zase jednou jsou k ospravedlnění radikálních činů využívány nároky na morální nadřazenost. Zase jednou krčíme rameny nad tím, že je lidem ubližováno, neboť abstraktní záměr prý převáží nad jakýmikoli důsledky pro člověka. Zase jednou jsou ve službách nové krize používány vágní termíny jako udržitelnost nebo generační spravedlnost - termíny bez pevně stanovené definice.
Netvrdím, že globální oteplování je totéž co eugenika. Podobnosti však nejsou povrchní. A mám za to, že je potlačována otevřená a věcná diskuse o faktech a problémech. Přední vědecké časopisy se v redakčních článcích důrazně postavily na stranu globálního oteplování, na což podle mého názoru neměly právo. Za těchto okolností každý pochybující vědec jasně chápe, že je moudré nechat si své mínění pro sebe.
Jedním z důkazů tohoto potlačování je skutečnost, že mnozí otevření kritici teorie globálního oteplování jsou profesoři na odpočinku. Tito lidé již neusilují o granty a nemusí se střetávat s kolegy, jejichž úsilí o finanční podporu a kariérní postup by touto kritikou mohlo být ohroženo. Ve vědě se staří muži zpravidla mýlí. Ale v politice jsou staří muži moudří, vyzývají k obezřetnosti a nakonec se často ukáže, že mají pravdu.
Dějiny lidského myšlení jsou plné varovných příkladů. Povraždili jsme tisíce svých bližních jen proto, že podle našeho přesvědčení podepsali smlouvu s ďáblem a praktikovali čarodějnictví. Kvůli čarodějnictví dodnes zabíjíme více než tisíc lidí ročně. Domnívám se, že z toho, co Carl Sagan nazval "démony zamořeným světem" naší minulosti, může vzejít jen jediná naděje pro lidstvo. Touto nadějí je věda.
Jenže jak napsal Alston Chase, "když je hledání pravdy zaměňováno s politickým snažením, touha po znalostech je redukována na usilování o moc".
Takové je nebezpečí, jemuž v současnosti čelíme. A proto je směšování vědy s politikou špatná kombinace, jak nás učí dějiny. Musíme pamatovat na dějiny a mít jistotu, že to, co světu předkládáme jako vědění, je objektivní a poctivé.
Michael Crichton Říše strachu - doslov 2. časť
Odpovědět
Lysenkovy metody nikdy nebyly podrobeny vědeckému testování, avšak jeho tvrzení, že takto ošetřená semena předávají své charakteristiky další generaci, znamenaly návrat lamarckovských představ v době, kdy zbytek světa přijímal mendelovskou genetiku. Josefa Stalina přitahovaly lamarckovské ideje, jež slibovaly budoucnost nesvázanou dědičnými omezeními, a navíc chtěl zvýšení zemědělské produkce. Lysenko sliboval obojí a stal se miláčkem sovětských médií, která bažila po příbězích chytrých rolníků objevujících revoluční metody.
Lysenko byl popisován jako génius a sám svůj věhlas ze všech sil podporoval. Vynikal zejména v očerňování oponentů. Využíval dotazníky od zemědělců, které dokazovaly, že jarovizace zvyšuje výnosy, a tím se vyhýbal přímému ověření. Státem podporované nadšení ho rychle vyneslo vzhůru. V roce 1937 se stal členem Nejvyššího sovětu.
V té době Lysenko se svými teoriemi dominoval ruské biologii. Výsledkem byly hladomory, které zahubily miliony lidí, a čistky, v jejichž rámci byly stovky nesouhlasících sovětských vědců poslány do gulagů nebo před popravčí čety. Lysenko agresivně napadal genetiku, která byla nakonec v roce 1948 zakázána jako "buržoazní pavěda". Lysenkovy myšlenky nikdy neměly reálný základ, a přece po tři desetiletí řídily sovětský výzkum. Lysenkismus skončil v 60. letech 20. století, ale ruská biologie se z této éry dosud úplně nezotavila.
Nyní se zaobíráme skvělou novou teorií, která si opět získala podporu politiků, vědců a celebrit po celém světě. Tuto teorii znovu podporují významné nadace. Výzkumu se jako kdysi věnují prestižní univerzity. Zase jednou jsou ve jménu nové teorie přijímány zákony a podporovány sociální programy. Kritiků je znovu málo a dostává se jim nevybíravého zacházení.
Zase jednou jsou prosazována opatření, jež mají chabou oporu ve faktech či vědě. Zase jednou se do zdánlivě ušlechtilého hnutí zapojují skupiny, kterým jde ve skutečnosti o něco jiného. Zase jednou jsou k ospravedlnění radikálních činů využívány nároky na morální nadřazenost. Zase jednou krčíme rameny nad tím, že je lidem ubližováno, neboť abstraktní záměr prý převáží nad jakýmikoli důsledky pro člověka. Zase jednou jsou ve službách nové krize používány vágní termíny jako udržitelnost nebo generační spravedlnost - termíny bez pevně stanovené definice.
Netvrdím, že globální oteplování je totéž co eugenika. Podobnosti však nejsou povrchní. A mám za to, že je potlačována otevřená a věcná diskuse o faktech a problémech. Přední vědecké časopisy se v redakčních článcích důrazně postavily na stranu globálního oteplování, na což podle mého názoru neměly právo. Za těchto okolností každý pochybující vědec jasně chápe, že je moudré nechat si své mínění pro sebe.
Jedním z důkazů tohoto potlačování je skutečnost, že mnozí otevření kritici teorie globálního oteplování jsou profesoři na odpočinku. Tito lidé již neusilují o granty a nemusí se střetávat s kolegy, jejichž úsilí o finanční podporu a kariérní postup by touto kritikou mohlo být ohroženo. Ve vědě se staří muži zpravidla mýlí. Ale v politice jsou staří muži moudří, vyzývají k obezřetnosti a nakonec se často ukáže, že mají pravdu.
Dějiny lidského myšlení jsou plné varovných příkladů. Povraždili jsme tisíce svých bližních jen proto, že podle našeho přesvědčení podepsali smlouvu s ďáblem a praktikovali čarodějnictví. Kvůli čarodějnictví dodnes zabíjíme více než tisíc lidí ročně. Domnívám se, že z toho, co Carl Sagan nazval "démony zamořeným světem" naší minulosti, může vzejít jen jediná naděje pro lidstvo. Touto nadějí je věda.
Jenže jak napsal Alston Chase, "když je hledání pravdy zaměňováno s politickým snažením, touha po znalostech je redukována na usilování o moc".
Takové je nebezpečí, jemuž v současnosti čelíme. A proto je směšování vědy s politikou špatná kombinace, jak nás učí dějiny. Musíme pamatovat na dějiny a mít jistotu, že to, co světu předkládáme jako vědění, je objektivní a poctivé.
Michael Crichton Říše strachu - doslov 2. časť
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2023 07:27 Reaguje na Vladimir MertanŘíká se, že veliký Mao se zeptal Chruščova, zda by svaz vyhrál jadernou válku. Chruščov si byl jistý, že ano. Mao se zeptal, proč ji tedy SSSR nerozpoutá. Ale to by přežilo tak 20% lidí. Mao oponuje, ale měli bychom komunismus. Naštěstí Chruščov měl zbytky rozumu.
Nyní mám obavu jak o soužití národů (Henry Kissinger varuje), tak o klimapřežití.
Odpovědět
Nyní mám obavu jak o soužití národů (Henry Kissinger varuje), tak o klimapřežití.
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 08:18 Reaguje na Vladimir MertanDocela smutné, že autor podprůměrné fikce si bere do huby zrovna Carla Sagana. :(
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2023 09:33 Reaguje na Vladimir MertanEugenika existuje i nadále. Jen je tajná a negovaná. Místo vytvoření svět ovládající nordické rasy „Herrenrasse“ , je cílem vytvoření "Untermensch" ze směsi chudých, polovzdělaných, vyděšených a navzájem rozeštvaných skupin. Devastace Evropy. A protože memy (kultura) jsou téměř stejně důležité jako geny, není to nic těžkého vytvořit multikulti.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 07:57Tady je zase přehlídka žvahlavů. :D :D To máte sjezd nebo je nějaké mistrovství? :D Komenty dlouhé jak týden před výplatou. Plno zdánlivých mouder. Realita taková, že tu akorát žvaníte pitomosti, protože jinde na vás každý se.. :D :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.5.2023 09:35 Reaguje na Petr EliášJeden co si myslí, že je „Herrenrasse“ a posléze uvidí, že je "Untermensch". Nechápe, že to nezáleží na něm.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
30.5.2023 10:54 Reaguje na Petr EliášDo téhle diskuze se nezapojuji, protože tomu nerozumím, ale co kdybys ty, všeználku, přispěl nějakým svým moudrem, když tady ostatní tak dehonestuješ? Nemáš na to, viď?
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 11:50 Reaguje na pavel peregrinAle to. Jen nechci po x-té ztrácet čas s joudama, jako jsi ty. :D
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.5.2023 13:34 Reaguje na Petr EliášKdyž nemáte co říct, tak mlčte, jinak vypadáte jako víte co? Hádejte.
Odpovědět
PE
JO
Jarka O.
30.5.2023 21:01 Reaguje na pavel peregrinCo byste chtěl. Proti CO2 mají tito jediný, slaboučký, argument, a to ten, že absorbuje IR záření. To dělá ovšem i tisíc dalších nepřirozených sloučenin ve vzduchu. Klimatisti je ignorují a kvůli své víře musí urážet každého, kdo kecu o "hlavním tahounovi oteplení" se zdráhá uvěřit. Např autora publikace P. Warda, kterou jsem vložila, p. Eliáš uměl jen trapně zdrbnout bez protiargumentu. Ta publikace je dobrá inspirace: https://www.researchgate.net/publication/222512220_Sulfur_dioxide_initiates_global_climate_change_in_four_ways
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.5.2023 22:06 Reaguje na Jarka O.Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JH
JH
31.5.2023 05:58 Reaguje na Jarka O.Existují celkem pádné argumenty, které svědčí o vlivu CO2 na oteplování. Nejde je jen tak shodit tím, že si přečtete jednu publikaci, která navíc vliv CO2 přímo nepopírá.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.5.2023 06:25 Reaguje na JHKteré, uveďte. Celkem jste to odhadl, ona přímo nepopírá, proto jsem psala - inspirace.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.5.2023 07:37 Reaguje na Jarka O.On ten Mertan uvádí, jak nepopiratelné argumenty měla eugenika i vědecký socialismus. Není to podoba se sodovkáčem?
Odpovědět
PE
JH
JH
31.5.2023 07:52 Reaguje na Jarka O.Obsah skleníkových plynů, tedy hlavně CO2, CH4 a N2O roste a s ním roste i teplota. Tvrdí to klimatologové na základě naměřených dat a celkem se na tom shodnou. Takže to jsou pádné argumenty.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
31.5.2023 08:05 Reaguje na JHMyslím že po sté vysvětlovat něco místním odborníkům je zcela zbytečné. Na ekolistu vládne obrovská ignorace. :-)
Odpovědět
LB
Lukas B.
31.5.2023 09:32 Reaguje na Petr Eliášvysvětlovat zbytečné rozhodně není. jsem spíše skeptikem a tato diskuse s panem Metelkou (výše) dospěla k tomu, že se vlastně v mnohém shodneme. víte, on je občas interdisciplinární pohled na věc a diskuse s odborníky na něco jiného přínosem. protože mnohé máme společné - třeba numerický aparát, použití statistiky, ladění modelu, nutnost diskuse výsledku a tak dále je podobné na vdolky i holky.
ovšem vysvětlováním není urážení oponentů, tykání, bagatelizace oponenta. vysvětlování je poctivý přístup k oponentovi, uznání, že on také něčemu (možná) rozumí a argumentace proč něco zevšeobecnit napříč obory lze a jiné nelze.
Odpovědět
ovšem vysvětlováním není urážení oponentů, tykání, bagatelizace oponenta. vysvětlování je poctivý přístup k oponentovi, uznání, že on také něčemu (možná) rozumí a argumentace proč něco zevšeobecnit napříč obory lze a jiné nelze.
PE
Petr Eliáš
2.6.2023 12:08 Reaguje na Lukas B.Na Ekolistu to zbytečné je. I když tu něco vysvětlíte a doložíte že se pletou/lžou, tak i tak si pořád místní odborníci jedou to své. :-)
Je to stále dokola a dokola a když pitomcovi který tu i posté lže řeknete že je lhář a pitomec, tak jste za špatného - protože přeci musíme respektovat ,,názor,, i když je to lež. :D :D
Odpovědět
Je to stále dokola a dokola a když pitomcovi který tu i posté lže řeknete že je lhář a pitomec, tak jste za špatného - protože přeci musíme respektovat ,,názor,, i když je to lež. :D :D
LM
Ladislav Metelka
2.6.2023 12:16 Reaguje na Petr EliášOno to leckde vypadá zbytečně. Někdy mám pocit, že bych měl každému jednotlivě, znovu a znovu dokola vysvětlovat i ty nejzákladnější věci. A za chvíli přijde další a zeptá se na to samé. Přitom to jsou věci notoricky známé a je jich plná literatura. Ale někdy to třeba někoho trkne a dotyčný si něco k tomu nastuduje a pak se docela diví, že věci se mají jinak, než si dosud myslel...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.6.2023 13:13 Reaguje na Ladislav MetelkaJa jsem se Vas zeptal napr. zda nad oceany v prumeru prsi mene, nez nad pevninami. (Ci obracene. Plus pripadne zajimave lokalni odchylky.) Laik by rekl, ze specialistum pres klimat by takovato - laik by rekl nejzakladnejsi vec o klimatu - je notoricky znama. No a Vy jste mne odkazal na Google :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2023 13:49 Reaguje na Miloš Zahradníkhttps://www.researchgate.net/publication/331022609/figure/fig6/AS:963468417069062@1606720179089/Global-long-term-average-precipitation-patterns-Source-Global-Precipitation-Climatology.png
Kdybyste googlil, snadno byste vygooglil...
Odpovědět
Kdybyste googlil, snadno byste vygooglil...
MZ
Miloš Zahradník
2.6.2023 14:39 Reaguje na Ladislav MetelkaMapka je to jako maluvka hezka, ale nejen ceske hory ale napr. i (z meho pohledu uz docela velke pohori) Karpaty jsou na ni srazkove v podstate neviditelne/neodlisitelne od okoli. Takovey Kavkaz je uz trochu viditelnejsi ale v tom zpumerovani saha i do okolnichj polopousti. Jasne, vy chcete abych si vygooglil kde stahnout veskera data a pak to zintegroval :) Ja jako laik myslel ze takovato veci dela pro zvedavce mezi 10 miliardami jedincu Homo0 Sapiens napriklad IPCC a takova zakladni cisla (dulezitejsi resp. nazornejsi nez hmotnost Zemekoule ci jeji vzdalenost od Slunce) jsou soucasti standardnich klimatologickych pojednani o nasi maticce Zemi a ze je zajemce nemusi lovit kdesi v odkazech. Ja nejsem moc pocitcove gramotny ale docela pochybuji, ze jednotliva data jsou volne pristupna. Jsou nekde pristupna data kolik tisic tun srazek spadlo ktery den nad Ceskou republikou nebo si musim nejdriv vygooglit data vsech srazkomeru, velikosti ploch ktere representuji a pak udelat prislusne vazene prumery ? :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2023 15:30 Reaguje na Miloš ZahradníkTo si musíte rozmyslet, v jakém měřítku to chcete. Globálně? Kontinentálně? Nebo po okresech?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.6.2023 16:03 Reaguje na Ladislav MetelkaOkres neni rozumna klimatologicka jednotka, zajimalo by mne to treba pres cele uzemi naseho statu nebo rekneme pro Cechy
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.6.2023 13:20 Reaguje na Petr EliášTypicky uhybny manevr. Nez abyste argumentoval v mistech, kde se neco konkretniho diskutuje a zformuloval gramotnou namitku, oznacujete anonymne oponenty jako lhare a pitomce apod. bez uvedeni jedineho relevantniho faktu objasnujiciho to udajne lhani apod.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.5.2023 08:29 Reaguje na JHAle také vzrostl obsah jiných exhalací a atomové výbuchy a pak vzrostla teplota (prý, ta globální, průměr z průměrů průměrů...). To je lepší argument.
Odpovědět
JH
JH
31.5.2023 08:40 Reaguje na Jarka O.Ale není exhalace jako exhalace a klimatologové asi mají důvody, proč některé berou v úvahu a některé ne.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.5.2023 18:19 Reaguje na JHTak, není emise jako emise, CO2 je ta lepší. Hlavním sklenikáčem má být voda. Bojovat proti CO2 nejde, hlavně v zemědělství a v lesnictví je to blbost. Tam CO2 není emise, nýbrž výsledek přírodních procesů, a to ať se jedná o kulturní nebo přírodní prostředí. Většina vašeho "nadbytečného" CO2 ve vzduchu je následkem exhalací škodlivých plynů, stejně tak teplo. Proti škodlivým plynům se bojovat dá (odsíření, transport produktovody, JE, mír, zákaz jaderných výbuchů) proč to top9 nepodporuje?
Od klimatologů nechci, aby mi říkali, co ve vzduchu je špatně, ale aby mi řekli, co se jak kam transportuje.
Odpovědět
Od klimatologů nechci, aby mi říkali, co ve vzduchu je špatně, ale aby mi řekli, co se jak kam transportuje.
JH
JH
31.5.2023 19:08 Reaguje na Jarka O.Nevím, proč by CO2 měl být lepší. Pokud jde o boj s CO2 ze zemědělství, úplná blbost to není, ukládání organického uhlíku v půdě půdě určitě prospěje. Na boj proti škodlivým plynům se zeptejte někoho z top09 a na to ostatní klimatologů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 10:48 Reaguje na JHNevíte, proč je lepší. Ne každý musí znát chemii nebo fyziku, p. Hruško, ale o to horší pro ostatní jsou ti neznalí, kterí z ideologicko finančních pozic rozhodují o tom, co je škodlivé. Kdybych si měla vybrat mezi emisemi dioxinů, benzo-a-pyrenu, SO2, metylisokyanátu a CO2, neptala bych se tedy v top9, kde asi už nejste členem. Ono se ví, jak proti těm jiným emisím zakročit: Kvalifikovaný personál, bezpečnost, chronicky známé odsíření a odlučovače popílku, spalovny s vysokou teplotou hoření, inovace, spolupráce, neházet do vzduchu katalyzátory jako uhlík, kovy (v prachu) a nepřirozené záření, atd. Jinak to nelze. Organický uhlík se do půdy ukládal již v předminulém režimu i bez boje proti CO2, dnes hnůj v půdě prý chybí, někde noví soudruzi něco opomněli.
Zde miniexkurze do chemie a zjistěte si pro zajímavost, co reakcí vzniklo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bhópálská_katastrofa
Odpovědět
Zde miniexkurze do chemie a zjistěte si pro zajímavost, co reakcí vzniklo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bhópálská_katastrofa
JH
JH
1.6.2023 11:29 Reaguje na Jarka O.Já nevím, kdo je to pan Hruška z top 09, ale vím, že já to nejsem. A nevím, kdo jsou ti neznalí, co rozhodují, ale asi jsou to ti, kteří nejsou v souladu s vaší ideologií. A s hodnocením neznalostí ostatních bych byl na vašem místě opatrný. Když už mluvíte o hruškách, v textu mícháte hrušky a jabka - emise dioxinů, SO2, CO2 atd. jsou vzájemně dost odlišné věci, které mají odlišný původ a význam. Pokud jde o ukládání organického uhlíku, to probíhá v každém režimu, ale v současnosti asi ne zcela dostatečně, takže se musíme snažit do půdy nějaký CO2 uložit ať si o CO2 myslíme cokoliv.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 12:42 Reaguje na JHMyslela jsem si, že jste p. Jakub Hruška. Ten pán v top byl, aspoň mi známo podle TV. Jestli jste někdo jiný, moc se omlouvám. Snad stejné příjmení, protože když jsme se kdysi bavili o benzínu, neohradil jste se proti tomu oslovení.
Byla řeč o atmosféře. CO2 je tedy podle vás jakási vyjímečná izolovaná věc odlišného původu a významu. Jakého tedy původu je CO2 ve vzduchu a jiného významu? Při vašem ukládání CO2 do půdy vám jde o strukturu a úrodnost půdy nebo o co, a jak byste to chtěl dělat např. bez velmi omezované (i kvůli emisím CO2 pokud vím) živočišné výroby. S ideologiemi nechoďte na mě, já problém s CO2 nevyvolávám, pro mě jsou problémem jiné emise, ano, různého původu, to bylo v textu záměrně, ale ne až tak různého následku.
Odpovědět
Byla řeč o atmosféře. CO2 je tedy podle vás jakási vyjímečná izolovaná věc odlišného původu a významu. Jakého tedy původu je CO2 ve vzduchu a jiného významu? Při vašem ukládání CO2 do půdy vám jde o strukturu a úrodnost půdy nebo o co, a jak byste to chtěl dělat např. bez velmi omezované (i kvůli emisím CO2 pokud vím) živočišné výroby. S ideologiemi nechoďte na mě, já problém s CO2 nevyvolávám, pro mě jsou problémem jiné emise, ano, různého původu, to bylo v textu záměrně, ale ne až tak různého následku.
JH
JH
1.6.2023 13:10 Reaguje na Jarka O.Já nevím, co chcete slyšet, CO2 je prostě něco jiného než dioxin nebo SO2. CO2 je mimo jiné skleníkový plyn, což ty ostatní nejsou. SO2 je zase příčinou kyselých dešťů, dioxin je zase toxický. Každý z nich trochu jinak vzniká a jinak se chová a jejich emise mají výrazně odlišné následky. Pokud jde o ideologii, vy tvrdíte, že za globální oteplování může všechno možné, jenom ne CO2, navzdory pádným argumentům klimatologů. V tom je taky kus ideologie. Ukládání CO2 do půdy má význam pro úrodnost půdy a dá se uskutečnit různě, např. větší recyklací organických odpadů nebo třeba pěstováním meziplodin.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 14:28 Reaguje na JHMatete jako vždy a jsme zas na začátku, pane ten či onen Hruško, a tím i na konci. Pokud brojíte proti CO2, tak doufám, že jdete příkladem, nejíte pijete vodu, nemáte auto a nepoužíváte PC, jinak bych si musela myslet, že jste veliký pokrytec, který chce řídit životy jiných.
Odpovědět
JH
JH
1.6.2023 14:54 Reaguje na Jarka O.Já věřím tomu, že skleníkové plyny způsobují globální změny klimatu. Je pro to řada argumentů a myslím, že nikdo nic lepšího nevymyslel. Druhá věc je, co s tím dokážu nebo chci udělat. Myslím si, že produkci skleníkových plynů bychom se měli snažit omezovat, ale v jeskyni kvůli tomu žít nechci. A jestli máte pocit, že vás chce někdo řídit, je to váš problém.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 15:13 Reaguje na JHJe mi jedno, čemu vy proč věříte. Mmch. vy jste začali s tím, že oteplování prý probíhá od začátku prumyslové revoluce. Proto o tom píšu. Vzhledem k tomu, že "nikdo nic lepšího" nevymyslel než klimatisti, vidím, že s vámi mluvit je zbytečné, p. Hruško. Stejně jako s tím benzinem. Ano, mám pocit, že vy se do jeskyně nevrátite, a nebude vám vadit, jestli na vás doplatí jiní.
Odpovědět
LM
JO
Jarka O.
1.6.2023 16:56 Reaguje na Ladislav MetelkaDěje v atmosféře jsou jen o fyzice? Musím s tím souhlasit?
Odpovědět
LM
JO
LM
JH
JH
1.6.2023 15:53 Reaguje na Jarka O.S vámi mluvit je taky zbytečné, když ignorujete vědecké poznatky. Globální oteplování prokázali vědci na základě mnoha let poctivé práce, ne nějací "klimatisti", proto tomu věřím a proto si myslím, že nic lepšího nemáme. A vy taky nic lepšího nemáte, jen dohady.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 16:54 Reaguje na JHVůbec jste nepochopil moje příspěvky, ani odkazy, a doporučení k 2. odkazu, tak zbytek nemá cenu komentovat.
Odpovědět
JH
JO
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 17:06 Reaguje na Jarka O.S namitkami typu "S vámi mluvit je taky zbytečné, když ignorujete vědecké poznatky. Globální oteplování prokázali vědci na základě mnoha let poctivé práce, proto tomu věřím a proto si myslím, že nic lepšího nemáme" je zbytecne diskutovat, lidi s takovymto svetonazorem nepresvedcite. To je stejne, jako pred 350 lety opovazit se oddemonizovat tehdejsi "nejautoritativnejsi vedecke poznatky" na carodejnictvi nebo pred 70 lety prilis neopatrne naznacovat, ze tehdejsi vladnouci ideologie udrzovana armadou nejlepsich a nejpoctivejsich spolecenskych vedcu pokrokoveho sveta take nebyla ztelesnenim te nejuplnejsi neotresitelne pravdy. Musime pockat, snad se to dnesni gryndylove sileni - o jehoz "vedecke nadstavbe" se tady bavime, casem samo porazi stretem s cim dal vic nepratelskou realitou ale bude to asi jeste trvat. A budou z toho samozrejme znacne skody, nejenom ty ekonomicke ale take na reputaci udajneho "vedeckeho poznani" coby majaku nasich zivotu a neotresitelneho/nemyliciho se byrokratickeho diktatora vyvoje tehle nasi evropske nejlepsi, nejudrzitelnejsi a nejzelenejsi budoucnosti :)
Odpovědět
JO
JH
JH
1.6.2023 19:26 Reaguje na Miloš ZahradníkJá nejsem bezhlavý zastánce jedné teorie oteplování, ale tahle mi připadá mi podložená. Zkuste při vašem vzdělání vymyslet něco lepšího, zpochybnit se dá všechno, i to, že Země je kulatá, to je celkem jednoduché. A srovnání s pošahanými ideologiemi minulosti jste trochu přehnal.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 20:17 Reaguje na JHMnohe teorie minulosti ktere se nam dnes jevi posahane - platily v minulosti za neotresitelne - z hlediska tehda panujici moci. A jejich zpochybnovani se nalezite trestalo nebo aspon vysmivalo. I takovy Darwin, Mendel, Galilei atd. Musite te zbavit te bezbrehe viry ve "vedecke poznani" - ze dokaze zazraky. Nekde ano a nekde ne. A velmi dobrou napovedou o kvalite toho prislusneho vedeckeho poznani je zpusob, jakym aktualni politicka moc to poznani prosazuje. Byly i pripady, kdy prosazovala dokonce i spravne veci - napriklad ockovani proti ruznym nemocem v minulosti (covid bych do toho radeji nezarazoval, tam si pockejme na soud budoucnosti)
Skeptici nenabizi nic "lepsiho" nez klimaalarmiste ve stylu, ze by lepe dokazali predpoveded stav v roce 2100. Oni akorat rikaji "Neblbnete, vzdyt nic v podstate nevime" Ano zvyseni obsahu CO_2 v atmosfere nejspis vede k otepleni. O kolik - to uz je pouha propaganda, to nikdo nevi a kdo se tvari, ze vi - je xxxxxx
Mimochodem, i kdyby ten zloreceny plyn prispival k otepleni hodne
co s tim chcete delat v mlutipolarnim svete. Kde si zly Putin, Si, nebo Bolsonaro ci Lula pro sebe spoctou, zda je pro ne oteplovani vyhodne nebo neni. A nezapomente ze na rovniku zustava teplota porad vicemene stejna (to si pamatuju z prednasky Lindzena) zatimco na polech se meni od -20 (klimaticke optimum meziledovych dob)
do -60 (stred ledove doby). Specialne z toho plyne ze rovnikove narody do klimaticke hysterie nemaji moc co kecat (pomineme li vysky hladiny oceanu ktera ale
krome Oceanie zrovna kolem rovniku neni prilis duleZitym faktorem
Odpovědět
Skeptici nenabizi nic "lepsiho" nez klimaalarmiste ve stylu, ze by lepe dokazali predpoveded stav v roce 2100. Oni akorat rikaji "Neblbnete, vzdyt nic v podstate nevime" Ano zvyseni obsahu CO_2 v atmosfere nejspis vede k otepleni. O kolik - to uz je pouha propaganda, to nikdo nevi a kdo se tvari, ze vi - je xxxxxx
Mimochodem, i kdyby ten zloreceny plyn prispival k otepleni hodne
co s tim chcete delat v mlutipolarnim svete. Kde si zly Putin, Si, nebo Bolsonaro ci Lula pro sebe spoctou, zda je pro ne oteplovani vyhodne nebo neni. A nezapomente ze na rovniku zustava teplota porad vicemene stejna (to si pamatuju z prednasky Lindzena) zatimco na polech se meni od -20 (klimaticke optimum meziledovych dob)
do -60 (stred ledove doby). Specialne z toho plyne ze rovnikove narody do klimaticke hysterie nemaji moc co kecat (pomineme li vysky hladiny oceanu ktera ale
krome Oceanie zrovna kolem rovniku neni prilis duleZitym faktorem
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 20:21 Reaguje na Miloš ZahradníkMineno prumerna teplota na polech vuci rovniku samozrejme. Ted je asi tak uprostred na hodnote cca -40 Na te prednasce (Lindzen byl profesorem klimatologie na jedne slavne americke universite a ted v duchodu si uz muze poustet hubu vic na spacir :) u Klause pred par lety jsem videl i par ceskych celnych klimatologu :)
Odpovědět
JH
JH
1.6.2023 21:09 Reaguje na Miloš ZahradníkSkeptici typu Jarky O. netvrdí, že nic nevíme. Oni mají jasno v tom, že argumenty protistrany jsou chybné i když žádné pořádné argumenty sami nemají. A nemám bezhlavou důvěru ve vědecké poznání, ale ještě hloupější mi připadá nevěřit ničemu a donekonečna řešit, jestli voda opravdu teče shora dolů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 21:32 Reaguje na JHCo si dovolujete lhát, manipulátorský a navíc hloupý hulváte!
Odpovědět
JH
JH
1.6.2023 22:09 Reaguje na Jarka O.Jak jste přišla na to, že lžu? Já nelžu, já jsem jen takhle pochopil vaše názory.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 23:37 Reaguje na JHNeverit nicemu/nikomu - dokud si to sam aspon v necem neoverim - neni hloupe. V jistem smyslu je to zaklad kazde poradne vedy, prinejmensim to tedy plati o matematice a fyzice :) O rozdilech mezi "vericimi" a "nevericimi" v teoogickem smyslu se tady ted nebavime, to by byla jina debata. Skeptici netvrdi, ze argumenty "oteplovacske" protistrany jsou chybne. Oni tvrdi, ze ty argumenty jsou jen velmi chatrne resp. ze protistrana nema v mnoha otazkach vubec zadne poradne argumenty. (Plus ze si navic plete korelaci s kauzalitou a ze ma duveru v nazory typu, ze ve vede se o jejich pravdach hlasuje a vitez v tom hlasovani bere vse, tak jako leckde v politice.) Jo a voda netece vzdy shora dolu. Kdyby tomu tak bylo - neexistovaly by mnohe pozoruhodne meteorologicke jevy jako napr. kroupy :) (A to ani nemluvim o tom ze "shora dolu" je vyjadrovani pouzivajici pojmoslovi predvedecke doby, kdy jeste neexistovala Newtonova teorie gravitace :)
Odpovědět
JH
JH
2.6.2023 05:11 Reaguje na Miloš ZahradníkAle něco jiného je pochybovat, ověřovat a něco jiného je všechno za každou cenu zpochybňovat nebo vytvářet nějaké alternativní pravdy když se mi jiná pravda nehodí. A pokud jde o většinový názor na klimatické změny, já mu věřím, protože mi argumenty připadají podložené. Naopak nepříliš podložené jsou názory, že např. za oteplování může dioxin nebo isothyokyanát nebo co.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2023 07:48 Reaguje na JHVěda a ideologie se často nemají rády. Záleží pak na každém, jak k tomu přistoupí. Někdo nejdříve dělá vědu a až na základě jejích výsledků dá dohromady svůj názor (nebo chcete-li - ideologii). Někdo má naopak hotový názor (ideologii) a podle něj se snaží znásilňovat vědu (Klaus, radikální klimaaktivisti,...)
Odpovědět
JO
Jarka O.
4.6.2023 22:56 Reaguje na Miloš ZahradníkP. Zahradníku, píšete hezky, ale osobě, která nevyhrává znalostmi ani rozumem (parafráze z Macha a Sebestové), ale virou v názor většiny. Prý že nejsou lepší argumenty než emise CO2. Tak jsem dala názor, že CO2 není emise, nýbrž výsledek reakcí znečištění ve vzduchu. Mění to podle mě situaci, jak proti tomu zakročit. JH smí ten názor vyvrátit.
Odpovědět
JH
JH
5.6.2023 06:38 Reaguje na Jarka O.Názor většiny je také to, že benzín hoří. Proč je to názor většiny? Protože je to celkem dobře prokázáno. Že má někdo jiný názor než většina ještě neznamená, že je chytřejší než většina. Že CO2 není emise, nýbrž výsledek reakcí znečištění ve vzduchu? Teoreticky to možné je, ale už někdo změřil produkci CO2 vzniklého touto reakcí? Jinak je to jen nedoložená hypotéza.
Odpovědět
JO
JH
JO
Jarka O.
5.6.2023 23:20 Reaguje na JHDneska už ano? Proto jsem dala ty odkazy a pár příkladů, v diskuzi o SO2 psala jednoduchou neutralizačni reakci, a doporučila, abyste si zjistil, že z metylisokyanátu a vody vzniká mj. CO2, pane "nepodložená hypotézo". K tomu benzínu: menšina by jako vy řekla, že umi jen hořet, většina na rozdíl od vás by tipla výbuch, no a zase menšina by znala i 3. možnost - že benzínem můžete klidně uhasit cigaretu nebo sirku, podle teploty. Ale vás chemie nezajímá. Není to o tom být chytřejší, ale že rozhodnutí maji dělat lidi se znalostmí a ne s většinovým názorem. Ti s většinovým názorem jako vy aj. spíš projevují nechutnou aroganci.
Odpovědět
JH
JH
6.6.2023 07:56 Reaguje na Jarka O.Ty vaše reakce v atmosféře asi probíhají, ale probíhají dostatečně rychle na to, aby měly nějaký vliv na klima? Dokud to nedoložíte měřením a výpočty, tak jsou to skutečně jen hypotézy. A arogantní jsou především lidé, kteří pohrdají prací mnoha vědců jen proto, že jsou sami se svými názory v menšině.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.6.2023 18:31 Reaguje na JHAtmosféra je obvykle v rovnovážném stavu a reakce v blízkosti rovnovážného stavu probíhají pomalu. Pokud ji něco vychýlí z rovnováhy, např. prům. emise, nepřirozené záření, probíhají reakce jinou rychlostí. Těžko popisovat, jakou, to záleží na teplotě, vlhkosti, záření, katalyzátorech. Ty reakce vychází ze známých zákonů, které na rozdíl od tvrzení p. Metelky pkatí v celé atmosféře ve stejné míře. Velmi pomalé jsou např. reakce aerosolů z oceánu, které tu p. Metelka popisoval jako jednu z příčin chloru v atmosféře. Tam se asi vychází z velikosti oceánu na Zemi. Z průmyslu a požárů se do vzduchu dostává moc chlóru a řekla bych, že rychleji.
Arogantní lidé na základě nejistých výzkumů, které jak známo mění vysledky každých cca 5 let, nařizují něco ostatním a vymýšlí blbosti jako zarývání CO2 do hlíny. Jak jsem psala, změňte vy svůj život, když máte strach z CO2, jinak byste byl pokrytec.
Odpovědět
Arogantní lidé na základě nejistých výzkumů, které jak známo mění vysledky každých cca 5 let, nařizují něco ostatním a vymýšlí blbosti jako zarývání CO2 do hlíny. Jak jsem psala, změňte vy svůj život, když máte strach z CO2, jinak byste byl pokrytec.
JH
JH
6.6.2023 18:44 Reaguje na Jarka O...."těžko popisovat jakou rychlostí"... Ale to je dost zásadní, nejde jen o to, jaké reakce probíhají, ale jak rychle a jestli jejich rychlost je dostatečná na to, aby se nějak projevily na klimatických změnách. Takže sama nevíte, ale hodnotíte ostatní. A kdo je tady potom arogantní.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.6.2023 23:02 Reaguje na JHVy. A nenutťe mě říkat o vás něco horšího než neznalý diletant, prof. Hruško, granty z tohodle stejně nevytřískáte. Snažila jsem se něco vysvětlit, marně, jestli znáte entalpie, napište si ty rovnice såm.
Odpovědět
JH
JH
7.6.2023 06:15 Reaguje na Jarka O.Proč bych já měl být neznalý diletant? Jen jsem se zeptal, jestli ty vaše reakce probíhají dost rychle na to, aby měly nějaký vliv. Na to jste neuměla říct nic lepšího, než že já jsem blbec. Pokud to nevíte, tak nemá smysl kreslit nějaké rovnice. Z toho, co jste se snažila vysvětlit jsem pochopil jen to, že toho o atmosféře a o chemii moc nevíte. A nejsem ani profesor ani Hruška a žádné granty z vás třískat nechci.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.5.2023 10:24 Reaguje na Jarka O.Absorpční vlastnosti velkého množství látek máte třeba na https://hitran.org/. Nejde ale jen o relativní účinnost dané látky, ale také o její koncentraci a teplotu. Pro dominantní vliv CO2 nejsou jen nějaké slaboučké argumenty, ale poměrně sofistikované výpočty, právě s použitím podobných databází.
Odpovědět
JO
Jarka O.
31.5.2023 18:21 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je pekné, ale vy vidíte CO2 a jiné látky jen z fyzikálního hlediska a přes nějaké modely a to je úzké vidění. Jaký vliv má teplota na IR spektrum? A jak mění teplotu prach?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 07:37 Reaguje na Jarka O.Budete se divit, ale i všechno tohle je fyzika
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.6.2023 10:51 Reaguje na Ladislav Metelka? Tak vím, že teplota je fyzika, proto jsem se zeptala, ale už se neptám. A meteorologové i klimatologové delají svou vědu s teploměrem v ruce, ne:-)? (To nemá být urážka). Děkuji za tabulky, nashledanou
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
30.5.2023 20:45Aha.
Takže do té doby, než se podaří vymyslet, jak za odlišný názor trestně stíhat, chtělo by to aspoň nerespektování oficiální ideologie sankcionovat finančně.
Co je to za svinský spolek, CAAD?
Odpovědět
Takže do té doby, než se podaří vymyslet, jak za odlišný názor trestně stíhat, chtělo by to aspoň nerespektování oficiální ideologie sankcionovat finančně.
Co je to za svinský spolek, CAAD?
VM
Vladimir Mertan
31.5.2023 15:02https://blog.sme.sk/ctiradklimcik/veda-a-technika/o-klimatologii-a-hraniciach-medzi-vedeckymi-odbormi
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
31.5.2023 15:33 Reaguje na Vladimir MertanNevím, kde ten pán studoval. Fyzika mezních oborů měla společné učivo (i se všemi ostatními obory) jen první dva roky, ne čtyři. Od třeťáku se pak 3 roky studovalo na specializovaných katedrách (astronomie a astrofyziky, geofyziky, teoretické fyziky a fyziky atmosféry).
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
31.5.2023 16:40 Reaguje na Ladislav MetelkaProf. RNDr. Ctirad Klimčík PhD. DrSc absolvent MFF UK v Prahe, odbor matematická fyzika, PhD získaný v SISSA v Terste, profesor matematiky na Univerzite Aix-Marseille od roku 1997.
Študovali ste na tej istej škole, Vy ste o 3 roky starší.
Odpovědět
Študovali ste na tej istej škole, Vy ste o 3 roky starší.
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 07:38 Reaguje na Vladimir MertanAno, právě proto vím, že tam je uvedený nesmysl.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 08:16 Reaguje na Ladislav MetelkaNapriklad ale program z matematiky mely az do relativne nedavna vsechny specializace fyziky stejny az do 3. rocniku. Cili bylo to - i ta vzajemna komunikace studentu ruznych oboru, povedomi kdo cim se zabyva - mene oddelene nez dnes. Ctirad Klimcik byl velmi chytry a ambiciozni student, dobre se na nej pamatuji :) a co pise v tom svem blogu stoji za precteni
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 09:44 Reaguje na Miloš ZahradníkZa nás byla matematika stejná až do pololetí 3.ročníku, fyzika ale jen v prváku a druháku.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 11:03 Reaguje na Ladislav MetelkaAno a zrovna ta matematika zimniho semestru 3. rocniku (tzv. "Cihak") byla mistem, kde jak "strunari a relativiste" tak i "klimatologove" sedeli vedle sebe v lavici a mohli spolu intensivne komunikovat. Pricemz napln toho kursu byla velmi klasicka - a rozhodne bliz meteorologii nez jaderne fyzice. Treba takova rovnice vedeni tepla ci vlnova rovnice. Pamatuji si ten kurs dostatecne zretelne jak z pohledu vyucujiciho tak i studenta (presneji receno tedy i z pohledu mnohych osob blizkych, co s nim v prubehu let byly konfrontovany). Typicka "rafinovanejsi" uloha toho kursu (v podstate uloha o reseni rovnice vedeni tepla na poloprimce): Teploty pudy 1m pod zemi resp. 2 m pod zemi fluktuuji rocne s amplitudou A resp. B. S jakou amplitudou fluktuuji teploty pudy v hloubce 3 m, 10 m a 50m ? :)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 11:07 Reaguje na Miloš ZahradníkNo, z Čiháka si pamatuju fakt málo. Nemůžu říci, že by mi ten semestr matematiky pak k něčemu byl.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 11:35 Reaguje na Ladislav MetelkaNo vidite, a zrovna ten priklad co jsem uvedl je ryze meteorologickeho charakteru. Vede - nebo mel by vest - k zamysleni k cemu vlastne je/nebo spis neni uzitecne provozovat na siti stanic pravidelna kazdodenni mereni pudnich teplot atd. (Ja jsem ten svuj zaver na tohle radeji uz nezformuloval :)
Jina - lehci uloha tohoto typu.
V hustem lese mate mohutny bunkr dokonale odstineny od vlivu primeho slunce. Jak se lisi teplota v nem merena od prumerne rocni teploty v tom miste. Kdyz k tomu pak primichame trochu geologie a pudoznalectvi tak otazka
"jak souvisi teploty pramenu s prumernou rocni teplotou vzduchu v dane lokalite" atd. Podle meho nazoru je to rada uloh zcela jasne majicich vztah k tomu, abychom si vsimali fyzikalnich procesu v meteorologii a klimatologii. A odlisili ty, ktere jsou pomerne snadno pochopitelne a spocitatelne pomoci nizsi ci vyssi urovne matematiky od tech
slozitejsich. Viz jina moje oblibena uloha - ale to uz je pouha aritmetika, tam nepotrebujete nic mimo matematiky zakladni skoly - je: Kolik centi/metru vody se odpari z hladiny velkeho jezera za urcenou jednotku casu v oblasti znamych meteorologickych/ klimatickych charakteristik? Tam je treba odlisit ulohy kde mame presne reseni na taliri (napr. Kaspicke more jehoz plochu i rocni pritoky rek + srazky na hladine jezera zname velmi presne, staci pak zvladat operace nasobeni a deleni)
od uloh kde metody zkoumani musi byt mnohem rafinovanejsi a - po pravde receno - vetsina tzv. odbornych odhadu jsou pak casto jen placanim (faktu, ktere stejne nemuze nikdo overit ani vyvratit). Jako treba "odborne" disputace o tom, kolik vody se za rok odpari z terenu ruzne kvality (les, louka, pole,...)
Tohle by mela byt hlavni role matematiky v prirodnich vedach a take v klimatologii. Naucit se pouzivat vlastni kriticky rozum na odliseni informaci, jejichz spravnost mame moznost nejak sami zkontrolovat (treba pak i nasim nazorem na kvalitu metod, ktere k ziskani tech informaci udajne vedly) od tech, kterym mame proste jen verit, nebot "vedci to tvrdi" Bohuzel zkusenost zvlaste poslednich desetileti rika, ze fraze "vedci tvrdi" "nebo dokonce "99% vedcu tvrdi" atd.
jsou velmi casto pouhym bezobsaznym blabolem a skutecnost je spis "vedci prd vedi v tomto pripade"
Odpovědět
Jina - lehci uloha tohoto typu.
V hustem lese mate mohutny bunkr dokonale odstineny od vlivu primeho slunce. Jak se lisi teplota v nem merena od prumerne rocni teploty v tom miste. Kdyz k tomu pak primichame trochu geologie a pudoznalectvi tak otazka
"jak souvisi teploty pramenu s prumernou rocni teplotou vzduchu v dane lokalite" atd. Podle meho nazoru je to rada uloh zcela jasne majicich vztah k tomu, abychom si vsimali fyzikalnich procesu v meteorologii a klimatologii. A odlisili ty, ktere jsou pomerne snadno pochopitelne a spocitatelne pomoci nizsi ci vyssi urovne matematiky od tech
slozitejsich. Viz jina moje oblibena uloha - ale to uz je pouha aritmetika, tam nepotrebujete nic mimo matematiky zakladni skoly - je: Kolik centi/metru vody se odpari z hladiny velkeho jezera za urcenou jednotku casu v oblasti znamych meteorologickych/ klimatickych charakteristik? Tam je treba odlisit ulohy kde mame presne reseni na taliri (napr. Kaspicke more jehoz plochu i rocni pritoky rek + srazky na hladine jezera zname velmi presne, staci pak zvladat operace nasobeni a deleni)
od uloh kde metody zkoumani musi byt mnohem rafinovanejsi a - po pravde receno - vetsina tzv. odbornych odhadu jsou pak casto jen placanim (faktu, ktere stejne nemuze nikdo overit ani vyvratit). Jako treba "odborne" disputace o tom, kolik vody se za rok odpari z terenu ruzne kvality (les, louka, pole,...)
Tohle by mela byt hlavni role matematiky v prirodnich vedach a take v klimatologii. Naucit se pouzivat vlastni kriticky rozum na odliseni informaci, jejichz spravnost mame moznost nejak sami zkontrolovat (treba pak i nasim nazorem na kvalitu metod, ktere k ziskani tech informaci udajne vedly) od tech, kterym mame proste jen verit, nebot "vedci to tvrdi" Bohuzel zkusenost zvlaste poslednich desetileti rika, ze fraze "vedci tvrdi" "nebo dokonce "99% vedcu tvrdi" atd.
jsou velmi casto pouhym bezobsaznym blabolem a skutecnost je spis "vedci prd vedi v tomto pripade"
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 11:47 Reaguje na Miloš ZahradníkDo značné míry máte pravdu, ale tohle se už v klimatologii (i v meteorologii) běžně děje. Jen s tím rozdílem, že mít to v matematice jako jakousi teoretickou hříčku je sice pěkné a je třeba to učit, ale nestačí to ve chvíli, kdy takhle začnete popisovat reálný systém s mnoha vazbami a zpětnými vazbami. Tam už si takhle jednoduchými metodami neporadíte.. Podmínky často (téměř nikdy) nejsou takové, jak daná úloha předpokládá, máte tam spoustu dalších vlivů, které taky musíte popsat a navíc jejich interakci s tím Vaším systémem. Ano, matelatika je základ, fyzikální rovnice jsou pěkné, ale na klimatický systém to nestačí. Tam je klíčové, jak se Vám podaří to všechno propojit do jednoho celku. Neb všechno souvisí se vším...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 11:55 Reaguje na Ladislav MetelkaTak zrovna to chovani pudnich teplot to je fakt
ta matematika rovnice vedeni tepla na poloprimce. Ja se snazim neplest si ulohy jednoduche (s patricnou mirou treba i ne uplne trovialni matematiky - viz ten "pudni" priklad vyse) od uloh velmi slozitych kde se musime spokojit s roli pouheho
(pokud mozno co nejvice sofistikovaneho ale) pozorovatele nebot slozitost problemu a nedokonalost jeho popisu neumoznuje napr. predikci chovani toho systemu vyjma pripadu "hrackovych" modelu. No a chybi osveta verejnosti - upozorneni ktere modely jsou hrackove a ktere trochu sofistikovanejsi
a uz uplne sokujici je, kdyz se vysledky hrackovych modelu (nic proti nim jsou li to
vedecke hratky, mohou byt i velmi sofistikovane ale je treba zustavat "pri zemi" pri aplikaci tech hrackovych modelu na realne situace) zacnou
kombinovat s politikou a medialni propagandou. To uz je neco co zavani silenstvim (nekdy i cele spolecnosti) a od toho se racionalne myslici clovek snazi distancovat. Howgh uz k tomu nemam co rict abych/abychom nebyli jako kolovratek :)
Odpovědět
ta matematika rovnice vedeni tepla na poloprimce. Ja se snazim neplest si ulohy jednoduche (s patricnou mirou treba i ne uplne trovialni matematiky - viz ten "pudni" priklad vyse) od uloh velmi slozitych kde se musime spokojit s roli pouheho
(pokud mozno co nejvice sofistikovaneho ale) pozorovatele nebot slozitost problemu a nedokonalost jeho popisu neumoznuje napr. predikci chovani toho systemu vyjma pripadu "hrackovych" modelu. No a chybi osveta verejnosti - upozorneni ktere modely jsou hrackove a ktere trochu sofistikovanejsi
a uz uplne sokujici je, kdyz se vysledky hrackovych modelu (nic proti nim jsou li to
vedecke hratky, mohou byt i velmi sofistikovane ale je treba zustavat "pri zemi" pri aplikaci tech hrackovych modelu na realne situace) zacnou
kombinovat s politikou a medialni propagandou. To uz je neco co zavani silenstvim (nekdy i cele spolecnosti) a od toho se racionalne myslici clovek snazi distancovat. Howgh uz k tomu nemam co rict abych/abychom nebyli jako kolovratek :)
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 12:03 Reaguje na Miloš ZahradníkMyslíte si, že klimatické modely jsou "hračkové"?
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 12:50 Reaguje na Ladislav MetelkaJisteze. A daleko "hrackovejsi", neskonale slozitejsi a nejspis daleko dal od reality nez napriklad takovy - abych uvedl neco svou definici zdanlive opravdu nesmirne jednoducheho - Isinguv model ferromagnetismu o kterem taky cosi vim. Netreba dodavat ze za hrackovy Isinguv model uz byly udelovany i Nobelovy ceny
(metoda renormalizace)
Jake stesti, ze Isingova modelu se nechytili politici, ideologove a diktatori prosazujici vuli "99.9% spravne smyslejicich vedcu" :)
Bohuzel Nobelovy ceny za klimatologii byly udeleny
nikoliv - rekl bych zdalky - za intelektualni podnetnost danych teorii" Mimochodem, George Parisi (spoludrzitel Nobelovy ceny za "vyzkum klimaticke zmeny") samozrejme udelal pozoruhodne veci v oblasti spin glass apod.
ale to s klimatologii uprimne receno nema naprosto nic spolecneho. Nechci se vrtat v pozdejsich vyjadrenich samotneho Parisiho pro tisk, neznam ho tak dobre i kdyz jsem jeden jeho kurs na tema "replica trick" pred 39 lety vlastne navstevoval :)
Odpovědět
(metoda renormalizace)
Jake stesti, ze Isingova modelu se nechytili politici, ideologove a diktatori prosazujici vuli "99.9% spravne smyslejicich vedcu" :)
Bohuzel Nobelovy ceny za klimatologii byly udeleny
nikoliv - rekl bych zdalky - za intelektualni podnetnost danych teorii" Mimochodem, George Parisi (spoludrzitel Nobelovy ceny za "vyzkum klimaticke zmeny") samozrejme udelal pozoruhodne veci v oblasti spin glass apod.
ale to s klimatologii uprimne receno nema naprosto nic spolecneho. Nechci se vrtat v pozdejsich vyjadrenich samotneho Parisiho pro tisk, neznam ho tak dobre i kdyz jsem jeden jeho kurs na tema "replica trick" pred 39 lety vlastne navstevoval :)
LM
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 18:07 Reaguje na Ladislav MetelkaPsal jsem o modelech typu Isinga. Model spin glassu od Parisiho (co dostal tu Nobelovu cenu dle medii udajne za "vhled do teorie globalniho oteplovani") je uplne nejhrackovejsi, s realnym sklem nema naprosto nic spolecneho - ale byla/je nadeje (zatim ne uplne naplnena nebot odbornici pres spinglass se dnes vetsinou venuji machine learning a dalsim dnes popularnim tematum) ze tenhle zjednoduseny model umozni lepe pochopit aspon neco z vlastnosti materialu zvaneho sklo.
Hrackovy Lorenzuv model konvekce inspiroval rozvoj matematicke teorie dynamickych systemu. Ktera napriklad ukazuje, ze netreba plest si chaoticnost se stochasticnosti. Oba tyto pojmy patri do matematiky ale laik si je obvykle plete. Na odliseni je ovsem potreba trochu vice ne uplne trivialni - matematiky, jeji znalost u koryfeju panelu OSN ci sefu EK apod. moc nehledejme Ta teorie take ukazuje ze vyrazna zmena chovani takoveho systemu vubec nemusi byt dusledkem zmeny hodnot nejakych "ridicich" parametru toho systemu (treba vybuch sopky ci "prilisna" zmena koncentrace nejakych plynu) ale muze nastat takrikajic z "vnitrnich" pricin. Predstava ze nejaky system ma v klidu fluktuovat kolem nejake optimalni "rovnovahy" "klimaxu" "nirvany" nebo jak to kde chce nazvat je prilis naivni. Plati do znacne miry urcite pro kulicku valejici se v jamce ale vetsinou ne pro komplikovanejsi systemy. Nektere dynamicke systemy proste zadnou rovnovahu za vhodnych podminek (ktere malokdy lze presne specifikovat, jsou li ty systemu prilis slozite) ani "nevyhledavaji" a
"litaji sem a tam" bez zjevne priciny
Isinguv model a model spinglassu lze popsat nekolika malo slovy pro
matematicky gramotneho zajemce. Kouzlo tech modelu je v tom ze zdanlive velmi prosty model ma ve skutecnosti vysoce netrivialni chovani plne zajimavych a nekdy necekanych jevu. Pomoci hrackoveho modelu tak lze pochopit podstatu pojmu napr. ferromagnetismu
Pochopit chovani klimatu na zaklade nejakeho chytre vymysleneho jednoducheho (co se jeho zadani tyce) modelu - to asi mozne nebude v dohledne budoucnosti. I kdyz odhlednem od nevyzpytatelneho chovani sopek, Slunce (nebo i mori :) tak i hrackovy klimaticky bude prece muset pracovat se spoustou slozitych deju, ktere se v meteorologickych modelech
berou jako konstantni (napr. velikost rktickeho morskeho ledu apod.) ale ktere dlouhodobe konstantni nejsou
Me pripada predpovidani klimatu, jaky bude roku 2100 jeste daleko vetsim sarlatanstvim nez kdyby nekdo predpovidal pro roky 2100, 2200, 2300 (a to jeste porad asi bude Gronsky ledovec ve vicemene dnesnim objemu, ne? :) zakladni ekonomicke, demograficke a dalsi parametry systemu Homo Sapiens na Zemekouli :)
Uz fakt koncim rad si neco prectu o historii klimatu ale BUDOUCNOST klimatu je pro mne tak silene zprofanovane a zpolitizovane pseudo"vedecke" tema ze se o nem odmitam bavit
Odpovědět
Hrackovy Lorenzuv model konvekce inspiroval rozvoj matematicke teorie dynamickych systemu. Ktera napriklad ukazuje, ze netreba plest si chaoticnost se stochasticnosti. Oba tyto pojmy patri do matematiky ale laik si je obvykle plete. Na odliseni je ovsem potreba trochu vice ne uplne trivialni - matematiky, jeji znalost u koryfeju panelu OSN ci sefu EK apod. moc nehledejme Ta teorie take ukazuje ze vyrazna zmena chovani takoveho systemu vubec nemusi byt dusledkem zmeny hodnot nejakych "ridicich" parametru toho systemu (treba vybuch sopky ci "prilisna" zmena koncentrace nejakych plynu) ale muze nastat takrikajic z "vnitrnich" pricin. Predstava ze nejaky system ma v klidu fluktuovat kolem nejake optimalni "rovnovahy" "klimaxu" "nirvany" nebo jak to kde chce nazvat je prilis naivni. Plati do znacne miry urcite pro kulicku valejici se v jamce ale vetsinou ne pro komplikovanejsi systemy. Nektere dynamicke systemy proste zadnou rovnovahu za vhodnych podminek (ktere malokdy lze presne specifikovat, jsou li ty systemu prilis slozite) ani "nevyhledavaji" a
"litaji sem a tam" bez zjevne priciny
Isinguv model a model spinglassu lze popsat nekolika malo slovy pro
matematicky gramotneho zajemce. Kouzlo tech modelu je v tom ze zdanlive velmi prosty model ma ve skutecnosti vysoce netrivialni chovani plne zajimavych a nekdy necekanych jevu. Pomoci hrackoveho modelu tak lze pochopit podstatu pojmu napr. ferromagnetismu
Pochopit chovani klimatu na zaklade nejakeho chytre vymysleneho jednoducheho (co se jeho zadani tyce) modelu - to asi mozne nebude v dohledne budoucnosti. I kdyz odhlednem od nevyzpytatelneho chovani sopek, Slunce (nebo i mori :) tak i hrackovy klimaticky bude prece muset pracovat se spoustou slozitych deju, ktere se v meteorologickych modelech
berou jako konstantni (napr. velikost rktickeho morskeho ledu apod.) ale ktere dlouhodobe konstantni nejsou
Me pripada predpovidani klimatu, jaky bude roku 2100 jeste daleko vetsim sarlatanstvim nez kdyby nekdo predpovidal pro roky 2100, 2200, 2300 (a to jeste porad asi bude Gronsky ledovec ve vicemene dnesnim objemu, ne? :) zakladni ekonomicke, demograficke a dalsi parametry systemu Homo Sapiens na Zemekouli :)
Uz fakt koncim rad si neco prectu o historii klimatu ale BUDOUCNOST klimatu je pro mne tak silene zprofanovane a zpolitizovane pseudo"vedecke" tema ze se o nem odmitam bavit
PE
Petr Eliáš
2.6.2023 12:23 Reaguje na Miloš ZahradníkJá se opravdu těším až vyjde vaše odborná práce na téma ,,Hračkové modely klimatologie,, ve které kompletně rozbijete celou klimatologii. Nechápejte to špatně - vycházím z toho, že podle délky příspěvků musíte mít gigantické znalosti v oboru a považuji za zcela zločinné nechávat si tyto informace jen pro sebe. :-)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
2.6.2023 12:37 Reaguje na Petr EliášPana Zahradníka už trochu znám. On žije ve světě "Mějme..." nebo "Předpokládejme...", případně "Nechť...", tedy ve světě matematiky, kde se dá pěkně pracovat se symboly. Ale realita bývá jiná, matematické předpoklady tam často splněny nejsou, prostředí pro vedení tepla nejsou tak homogenní, jak se s nimi v teoretických výpočtech počítá, atd. Prostě modelovat realitu je něco jiného než nějaké teoretické nebo laboratorní hříčky...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
2.6.2023 13:28 Reaguje na Ladislav MetelkaNo tak zrovna nehomogenni prostredi pro vedeni tepla. To je problematika nahodnych prochazek v
nehomogennim ci dokonce nahodnem prostredi. To je teoreticka a matematicka fyzika par excelence s sirokym polem aplikaci. I za tohle resp. tedy za pribuzna temata se mimochodem davaly uz Nobelovy ceny napr. za Andersonovu lokalizaci (pri studiu zmeny povahy spektra Schrodingerovskych operatoru :)
Ja chtel jen ale zminit obecne to tema nahodnych prochazek ktere je skutecne fundamentalnim zpusobem spojeno se studiem rovnice vedeni tepla (a obecneji rovnic s Laplacianem) na ktere je ale - skoda - pri studiu fyziky - porad jeste vydeleno mene casu nez by si dnes zasluhovalo :)
Odpovědět
nehomogennim ci dokonce nahodnem prostredi. To je teoreticka a matematicka fyzika par excelence s sirokym polem aplikaci. I za tohle resp. tedy za pribuzna temata se mimochodem davaly uz Nobelovy ceny napr. za Andersonovu lokalizaci (pri studiu zmeny povahy spektra Schrodingerovskych operatoru :)
Ja chtel jen ale zminit obecne to tema nahodnych prochazek ktere je skutecne fundamentalnim zpusobem spojeno se studiem rovnice vedeni tepla (a obecneji rovnic s Laplacianem) na ktere je ale - skoda - pri studiu fyziky - porad jeste vydeleno mene casu nez by si dnes zasluhovalo :)
LM
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 12:59 Reaguje na Miloš ZahradníkOprava Giorgio Parisi samozrejme. Ital jak z nejakeho italskeho filmu 60. let
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
1.6.2023 18:29 Reaguje na Miloš ZahradníkA jeste se pokusim diskusi s panem Metelkou "odklonit" k otazkam, ktere me u klimatu zajimaji vice a prijdou mi zajimavejsi. Treba - koukam li napr. na tu dnesni vskutku antimedardovskou" meteo situaci (tedy napr. mohutna tlakova vyse tam, kde by normalnespis mela byt islandska tlakova nize) Dela se nekde archiv globalnich satelitnich snimku pocasi typu https://earth.nullschool.net/#current/wind/isobaric/850hPa/overlay=mean_sea_level_pressure/orthographic=-6.04,55.45,1552/loc=5.807,53.613
a delaji se nejaka statisticka strovnani toho souboru? Plus par naivnich laickych otazek na ktere ale prece ti, co kociruji numericke predpovedni modely musi znat odpovedi: 1) Kolik srazek spadne denne na cele Zemekouli a jednotlivych kontinentech
klimatickych oblastech a v jednotlivych zemich (to by mel vedet Medard, ne?) jak velka je fluktuace techto dennich dat? Plati, ze nad pevninou v prumeru prsi vic nez nad morem? O kolik? Plati, ze napr. uz v 850 hPa je nad morem v prumeru sussi vzduch nez nad pevninou atd. Jak rychle se meni
v prubehu dni prumerna teplota vzduchu a povrchu mori, treba na severni polokouli? A spousta podobnych otazek :)
Odpovědět
a delaji se nejaka statisticka strovnani toho souboru? Plus par naivnich laickych otazek na ktere ale prece ti, co kociruji numericke predpovedni modely musi znat odpovedi: 1) Kolik srazek spadne denne na cele Zemekouli a jednotlivych kontinentech
klimatickych oblastech a v jednotlivych zemich (to by mel vedet Medard, ne?) jak velka je fluktuace techto dennich dat? Plati, ze nad pevninou v prumeru prsi vic nez nad morem? O kolik? Plati, ze napr. uz v 850 hPa je nad morem v prumeru sussi vzduch nez nad pevninou atd. Jak rychle se meni
v prubehu dni prumerna teplota vzduchu a povrchu mori, treba na severni polokouli? A spousta podobnych otazek :)
LM
Ladislav Metelka
1.6.2023 21:48 Reaguje na Miloš ZahradníkTo zpracováno bezesporu bylo, odkazy ale nemám. Googlete nebo si stáhněte třeba reanalýzy a můžete si to spočítat. Data jsou teba na https://cds.climate.copernicus.eu/cdsapp#!/dataset/reanalysis-era5-single-levels?tab=form
Odpovědět
