https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/zahadna-plachost-stromu-nevime-proc-se-v-nekterych-lesich-koruny-nedotykaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Záhadná plachost stromů: nevíme, proč se v některých lesích koruny nedotýkají

19.6.2020 01:59 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vytváření mezer mezi korunami stromů se označuje jako plachost korun, v angličtině crown shyness.
Vytváření mezer mezi korunami stromů se označuje jako plachost korun, v angličtině crown shyness.
Stromy se nemohou pohybovat z místa na místo, přesto ale spolu komunikují a vzájemně se ovlivňují. Vzájemné působení je zřejmě i příčinou fenoménu nazývaného plachost korun (crown shyness), kdy se koruny stromů jakoby vyhýbají vzájemnému dotyku. Pokud se v některých lesích podíváte vzhůru, uvidíte zřetelné mezery oddělující jednotlivé koruny stromů.
 
Plachost korun není obecnou vlastností stromů v lesích. Pro některé lesy je typický takzvaný korunový zápoj. Plachost korun se dá nejčastěji pozorovat u stromů stejného druhu, stáří a výšky, ale pravidlem to není. I v různodruhovém lese někdy stromy vytvoří mezi korunami „uličku“.

U nás se vám spatřit tento fenomén nejspíš napodaří. V českých podmínkách se nám nepodařilo dohledat ani studie, ani odborníky, kteří by se fenoménem zabývali.

Plachost korun byla pozorována u některých druhů eukalyptů, borovic, šefler, v mangrovových lesích a u dalších, převážně tropických druhů stromů. Označení plachost korun (crown shyness) poprvé použil v roce 1955 botanik Maxwell R. Jacobs při studiu eukalyptů.

Fenomén "crown shyness", plachost korun.
Fenomén "crown shyness", plachost korun.

Za sto let, během nichž odborníci tento jev zkoumají (poprvé byl popsán v roce 1920), si stále nejsou úplně jistí, proč k němu dochází. Zatím nejpravděpodobnější teorie je, že stromy se na mezeře mezi svými korunami „domlouvají“. Stromy se snaží v daném sociálním postavení porostu využít maximum z daného prostoru. Svůj vliv má světlo, teplo a fyziologických procesy stromů. V případě plachosti korun si stromy v lese zajišťují optimální rozložení svých korun.

Fenomén "crown shyness", plachost korun.
Fenomén "crown shyness", plachost korun.

Každý strom se snaží maximalizovat zdroje a zřejmě i minimalizovat soutěž o ně, protože se nemůže přemístit. Proto může být pro stromy výhodné spolupracovat a natahovat větve a listy jen tam, kde už neobsadil prostor a místo na slunci soused. Jeho blízkost stromy poznají díky fotoreceptorům, které vnímají množství a druh světla. Stromy zkrátka „vidí“ svého souseda. Fotoreceptory v listech zajišťují, aby se stromy vyhnuly stínu a získaly maximum světla. Když zaznamenají přítomnost souseda, odtáhnou se.

Zároveň se tím, že si od sebe „drží odstup“, chrání před poškozením například při silném větru. Při nárazu do sousedního stromu by si mohly poškodit listy a větve. Pokud by ale tahle teorie byla jediným vysvětlením, měla by plachost korun být častější v lesích ve větrnějších oblastech. A to se zatím nepotvrdilo.

Dalším teoretickým vysvětlením by mohla být zdravotní ochrana. Zachování mezer chrání stromy před přenášením nemocí a brání přenosu larev hmyzu, který poškozuje listy. Je také možné, že svou roli hrají všechny zmíněné příčiny. Záhadou však zůstává, proč u některých stromů k plachosti korun dochází, a u jiných ne.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

19.6.2020 09:55


Tajný život stromů - Peter Wohlleben ( a další jeho publikace) vám poskytnou možné odpovědi také.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

22.6.2020 11:19
Také třeba srážky, proč dešťové kapky přenechávat listům jiného stromu ? Nebo odpar.

Už kdysi E.O. Wilson diskutoval otázku, zda altruismus (dejme tomu že projevovaný formou kooperace) není jen jedním z prostředků egoismu (dejme tomu že ho nazveme individualistickým bojem o přežití).

Douška.
Wilson rozlišoval altruismus tvrdého a měkkého jádra. A samozřejmě uvažoval také i reciprocitu či procesy učení. To jen pro pořádek, aby nedošlo k mýlce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2020 09:58 Reaguje na Joseph Chlor
Potom byste ale musel přiznat rostlinám inteligenci.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

3.7.2020 11:53
Já zase doporučím tento film.

https://www.youtube.com/watch?v=YCEaYInJbos
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist