Klimatolog Jan Pretel: Drasticky snižovat emise je nesmysl

Ekolist.cz: Co první vás napadne, když někde zaslechnete slovní spojení „klimatická změna"? Budou to pojmy jako problém, katastrofa, nebo třeba politizace či manipulace?
Jan Pretel: Mně jako klimatologovi to samozřejmě okamžitě skočí do škatulky klimatologie. Do škatulky, že s klimatem se něco děje. Taky mě třeba napadne, jak málo lidí chápe rozdíl mezi pojmy klima a počasí, což se zaměňuje opravdu strašně. Dost často slyším něco ve stylu, že kvůli klimatickým podmínkám bylo 25 nehod na dálnici D1. Ale to není pravda, bylo to kvůli počasí. Klima je dlouhodobý průměr počasí, které je typické pro dané místo. Zatímco incidenty na D1 se staly kvůli špatnému počasí. A napadne mě také, že důležité je, zda se pohybuji v podmínkách Česka, kde hovořit o katastrofě je nesmysl, nebo někde v oblastech níže položených ostrovů a chudších zemí, kde už je důvodů k takovým obavám více.
Když čtu debaty o klimatu, mnohé se často točí kolem tří základních otázek. Pojďme je prosím probrat. První zní: Je naprosto jisté, že v uplynulých zhruba pěti desetiletích teplota opravdu stoupá?
Nepřehlédněte diskusi pod článkem
Pokud vás rozhovor zaujal, nepřehlédněte diskusi pod článkem. Jan Pretel v ní totiž po tři dny odpovídal na dotazy čtenářů a některé své názory zlehka doplnil.
Ano, je. V posledních 50 letech tu je nesporně trend - a to slovo trend je podstatné - nárůstu teploty. Neznamená to tedy, že každý další rok bude nutně teplejší, než byl ten předchozí. Je třeba počítat s výkyvy, ale trend je nesporný. Když projdeme data od chvíle, kdy se začalo s měřením, uvidíme, že v posledních třech čtyřech desetiletích je vzestup rozhodně rychlejší, než byl v minulých stoletích. O tom všem není pochyb. Samozřejmě, když to porovnáme s dávnějšími léty, s minulými stovkami tisíc let, tak i tam podobné výkyvy nastávaly. Ale velmi pravděpodobně byly pomalejší. A to sousloví „velmi pravděpodobně" je tu důležité, protože z té doby pochopitelně nejsou přímá měření.
Čímž se můžeme dostat ke druhé klíčové otázce. Tvrdí se, že „s největší pravděpodobností" nárůst teplot souvisí s lidskou činností. Otázka tedy zní: Můžeme si být opravdu zcela jisti, že za oteplování může člověk?
Jak jste správně řekl, s největší pravděpodobností se na tom člověk podílí. Ale pozor, to automaticky neznamená, jak si mnozí myslí, že se na oteplování podílí pouze emisemi skleníkových plynů. Existují i další způsoby. Například: lidí rychle přibývá. Na planetě žije o skoro pět miliard lidí více, než když já jsem chodil do školy a tím logicky více dochází k devastaci přírody. Vezměte si třeba kácení tropických pralesů, které jsou schopny pohlcovat oxid uhličitý, nebo desertifikaci. Vším, co zásadně mění radiační bilanci zemského povrchu, lidé k oteplování přispívají. Diskuse se převážně orientují na snižování skleníkových plynů, ale nehovoří se tak často i o dalších příčinách.

Když říkáme „s největší pravděpodobností," znamená to, že je přeci jen prostor pro pochybování? Že je teoreticky možné, že by pochybovači mohli mít pravdu?
Zpochybňovat, že teploty stoupají, to je nesmysl. Od toho máme teploměr, a ten nám prostě zcela evidentně ukazuje trend - tady bych jako popírač neměl opravdu šanci uspět. Rozpory samozřejmě mohou vznikat u některých nuancí: třeba ve chvíli, kdy někdo říká, že oteplování je nyní nejrychlejší, měření existují jen od počátku průmyslové revoluce a zcela exaktně tedy nemohu doložit, že před třeba několika tisíci lety něco podobného nenastalo. Tam už se názory mohou lišit.
Lze tedy vědecky pochybovat o tezi, že za oteplování může člověk?
To v podstatě nejde, data, která máme, jsou prostě opravdu průkazná. Svádět vše třeba pouze na výkyvy ve slunečním záření se nedá.
A třetí klíčová otázka: Víme zcela jistě, že koncentrace oxidu uhličitého je největší za stovky let?
Ano, ani o tom není pochyb, pokud mluvíme o globálních průměrech.
Podívejme se tedy do budoucnosti: podle vědců existují různé varianty toho, jak by se mohly teploty vyvíjet, přičemž nejdrastičtější předpokládá nárůst teploty o více než 6 °C do konce století. Dá se nějak rozumně spekulovat o tom, který scénář je méně či více pravděpodobný?
Tady už jsou samozřejmě nejistoty mnohem větší. Pokud budete číst předpověď počasí na zítřek, tak zpravidla vyjde. Na tři dny to bývá také dobré. Na týden? No, asi jo, ale také to vyjít nemusí. A na měsíc? To je opravdu velmi složité a pravděpodobnost je menší než 50 procent. A s vědomím toho nyní zkuste udělat předpověď na konec století ... To prostě nejde. Klimatologie má tedy jedinou možnost - užívat modely. Velkou neznámou je třeba vodní pára, což je též významný skleníkový plyn, jejíž chování je velmi těžké modelovat, protože třeba nevíme, jaké typy oblačnosti na jakých částech planety budou vznikat a jak se budou dále vyvíjet. Nárůst teploty bude určitě pokračovat, ale nevíme jak moc. Ale v modelech není nic o té další důležité lidské činnosti působící oteplování: třeba o kácení pralesů. Tím to nekončí, pro projekci potřebuji vědět také hodně o vývoji společnosti, kolik tady bude lidí, kolik energie se spotřebuje. Dále netuším, z čeho tu energii budu vyrábět. Vystačí nám fosilní paliva? Budou lidé více užívat jaderné elektrárny? Budou jiné možnosti výroby energetiky? A jak bude vypadat makroekonomika? To vše je nesmírně těžké předpovídat a vše to má zásadní vliv na modelování.
Jistot tedy mnoho není ...
To rozhodně ne. I proto se mě hluboce dotýká, když slyším od těch takzvaných pochybovačů, že klimatologové straší stoupáním teploty o šest stupňů. To vůbec není pravda. Nic takového klimatolog říct neumí, klimatolog má spoustu problémů, aby ten klimatický blok na úrovni současného vědeckého poznání namodeloval a vzal v potaz i modely dalších disciplín - ekologů, sociologů, demografů atd. O tom se moc nemluví. Proto se používají scénáře IPCC: tedy jeden hraniční vysoký nárůst, jeden hraniční nízký nárůst. A hodně pak záleží na tom, čeho se kdo chytí a jak s tím pracuje. Já jsem v panelu IPCC dělal dvanáct let a tam jsme si tehdy řekli: nemá cenu snažit se říkat, který ze scénářů je pravděpodobnější, bylo by to zavádějící. Jsou to prostě nůžky, jejichž rozpětí se bude postupně upřesňovat. Takže o čem jsem dnes přesvědčen, je jen to, že do roku 2030 budou odchylky ve scénářích tak malé, že je de facto jedno, který vezmu. A tak můžeme říci, že v globálu bude trend zhruba 0,2 stupně za dekádu. To si myslím, že klimatologie dnes může garantovat a tak kolem roku 2030 bude v globálním průměru o asi 0,4 °C tepleji.

Mimochodem jak to je s užíváním a překrýváním pojmů globální oteplování a klimatická změna?
Já sám samozřejmě říkám klimatická změna, před půl stoletím se řešily spíše věci týkající se lokálních klimatologických událostí, v osmdesátých letech se objevily první opravdu globální příspěvky a začalo se tomu všemu říkat globální oteplování, protože byly opravdu orientovány na zvyšování teploty. Dnes už se od toho upouští, protože to může u lidí vyvolávat dojem, že když je globální oteplování, tak příští rok bude zase asi o něco tepleji. Ale tak to, jak už víme, není. Celé to degraduje ten problém, radím tedy užívat pojem klimatická změna.
Pojďme nyní ke konkrétním dopadům - před nedávnem jsem byl ve Švýcarsku, lezl jsem tam po kopcích pod Matterhornem a překvapilo mě, jak Švýcaři opravdu klimatickou změnu berou jako součást tvrdé reality. Ukazují ke kopcům a říkají: Tak tenhle ledovec nám mizí před očima. Je to ale opravdu tak, že za to zcela jistě může klimatická změna?
V tomhle případě je naprosto jisté, že ty ledovce tají v důsledku změn klimatu v tom smyslu, jak tady o něm nyní mluvíme. O tom není třeba pochybovat.
Na jaké projevy změn klimatu je možné „sáhnout si" v ČR?
I u nás platí, že teplota v posledních 50 letech narůstá - a to o zhruba 0,3 °C za dekádu. Narůstá nám počet letních a tropických dnů, naopak klesá počet mrazových a ledových dnů. Nepatrně se mění srážkový režim. Trend do budoucna počítá s mírným nárůstem srážek, ale je to na úrovni jednoho či dvou procent, to je minimální. Zajímavější je, že se mění distribuce srážek během roku. Takže například se ukazuje úbytek srážek v druhé polovině dubna, v květnu, červnu, a naopak narůstají srážky letní, v druhé polovině července a srpna. Někdy přicházejí v přívalových deštích, které mohou přejít v povodně. A v zimě též zaznamenáváme mírný nárůst srážek.
Změna 0,3 °C za dekádu nezní při laickém poslechu nijak drasticky. Předpovědi dopadů klimatických změn pro ČR ovšem hovoří třeba o úbytku průtoků řek, snižování hladin podzemní vody a tak dále. Je opravdu pravděpodobné, že změny mohou být tak dramatické, že si jich vážně veřejnost všimne a že je pocítí?
Ano, určitě. Nedostatek vody je zcela reálná hrozba - napadne hodně sněhu, pak přijde rychlé tání a přijde lokální povodeň. Ale pozor: Na tom se podílejí i jiné zásahy do krajiny, například rozorávání mezí a remízků v době kolektivizace, které snížilo schopnost krajiny vodu udržet. Zásoby vody pro studně klesají, do budoucna toto riziko tedy je.
Před dvěma týdny mě při výletu na Berounsko, do vesnice Nenačovice, zaskočila povodeň z nevelkého tání sněhu. Může mít potopená náves spojitost s klimatickou změnou?
To je samozřejmě logicky položená otázka, kterou si klade opravdu hodně lidí. Správná odpověď na ni zní: může a nemusí, protože vstupních faktorů je tam více.
Často se ovšem říká, že klimatická změna s sebou přináší větší pravděpodobnost extrémů, povodní, uragánů a tak podobně. Je to tak?
Ano, tak to je: zvýšená variabilita počasí patří k projevům klimatické změny. To víme a to je mimo veškerou pochybnost. Vloni v létě přišla série extrémů: chladna v Evropě, sucha v Rusku, povodně v Pákistánu, velká vedra v Číně a Japonsku. Je velmi pravděpodobné, že všechny tyto extrémy spolu souvisely. Ale naprostou jistotu zatím nemáme, potřebujeme více dat.
Další zásadní otázka zní: Co dělat? Jak se bránit klimatickým změnám?
Když jsem s tím vším před lety na mezinárodní úrovni začínal, také jsem samozřejmě byl zastáncem toho, že emise oxidu uhličitého je potřeba omezovat. Ale postupně jsem názor změnil. Dnes jsem přesvědčen, že například směr Kjótského protokolu, tedy plán snížit kvůli "záchraně" světového klimatu emise o 80 % do roku 2050, či o 20-30 % do roku 2020, jak říká EU, je v podstatě nesmysl.
Proč si to myslíte?
Mimo jiné i proto, že ty cíle nejsou reálně dosažitelné a kvůli jejich časové vzdáleností vlastně ani kontrolovatelné. Ukázalo se, že snaha omezovat emise v globálním součtu nikam nevede, ani ty státy, které vše halasně propagovaly, své cíle neplnily. Já jsem prostě pesimista. Nevěřím, že je možné, aby se opravdu svět dohodl na zásadním snižování. Chudé státy těm bohatým říkají: Vždyť vy jste nic neukázaly, tak se nejdřív předveďte, pak se budeme snažit i my. Státy, které by opravdu chtěly emise snižovat, především tedy EU, pokrývají zhruba jen 15 procent světových emisí. Tudy tedy cesta nevede. Navíc z výpočtů vyplývá, že i kdyby svět snížil emise o x procent, tak se to projeví až někdy kolem roku 2050. A já tedy vůbec nemám jistotu, že by se něco vylepšilo. Na otázku co dělat, já říkám: Samozřejmě, v rozumné a ekonomicky dosažitelné úrovni snižovat emise smysl má, ale především je třeba orientovat se na adaptační opatření. Tedy se na změnu chystat. S nadsázkou řečeno: Mně by mělo být jedno, zda teplota stoupne o jeden či šest stupňů, mě by spíše mělo zajímat, jaké průšvihy mi to tady udělá.
Tedy vlastně říkáte: Není v silách lidí zastavit klimatickou změnu.
Ano, v silách lidí není zastavit nárůst teplot. Je daleko lepší, a pravděpodobně i o dost levnější, se tomu přizpůsobovat, přinejmenším v našich podmínkách. Tady víme, že nám to dělá třeba problém s vodou, které je buď málo, nebo hodně. Tedy je třeba zaměřovat se na zvyšování retenční schopnosti krajiny, třeba znovu budovat remízky. Druhá věc: Dnes už na úrovni regionů víme, která místa jsou citlivá třeba na povodně, tedy je možné podle toho plánovat výstavbu a činit další opatření.
Pro většinu států je - přinejmenším oficiálně - ovšem stále onou mantrou, že emise se snižovat musejí. V jednom rozhovoru jste na téma odbornosti účastníků jednání řekl, že lidé z českého ministerstva životního prostředí jsou před cestami na „klimatické summity" schopni si přečíst tak maximálně dvacetistránkové shrnutí studií IPCC...
No ano, to jsem řekl, protože to je pravda. Ale ani na půdě OSN bych s tímto postojem moc neuspěl.
Také jsem se dočetl, že ministerstvo vás odvolalo jako českého zástupce v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu poté, co jste kritizoval zprávu Greenpeace varující před přestavbou elektrárny v Prunéřově, proti níž tehdy bylo i ministerstvo ...
No to byla poslední kapka, ale to už je dávno passé, k tomu bych se nevracel.
Ptám se jen proto, že z toho vlastně pro vás vyplývá, že organizace jako Greenpeace neváhají manipulovat fakty?
No to ano, to určitě ano...
Mimochodem, proč je kolem klimatických změn tolik ideologie, hádek, obviňování, politizování?
Já bych řekl, že jsou za tím hodně i peníze. Celý systém povolenek, který by podle Evropské komise měl situaci vyřešit, je nesmysl. ČEZ třeba zaloboval, aby je dostal po roce 2012 zadarmo s argumentem, že když je nedostane, zdraží lidem energii. Co to je za argument? Proč by je měl dostávat zadarmo? Pro byznys kruhy to je prostě dost dobrý kšeft, což platí u nás i globálně.
Vloni proběhla další klíčová konference, tentokrát v Cancúnu. Pro pozorovatele zvnějšku není snadné pochopit, co se tam vlastně podařilo o plánech na snižování emisí domluvit ...
Mám pocit, že se tam nepodařilo domluvit vůbec nic. Já jsem tam nebyl, a tedy to nemohu zcela přesně posoudit - a to se vám podaří spíše, když se pohybujete v kuloárech než na pódiích. Z hlavních trendů, které sleduji, pro mě vyplývá: Řekli jsme si, že se příště zase sejdeme a dohodneme. A je zřejmé i to, že svět se více chystá na adaptační kroky.
Tedy řekl byste, že trendem je příklon k uznání, že je více třeba jít cestou adaptace a - s nadsázkou řečeno - konstatování: Boj s emisemi končí, začněme stavět hráze?
Ano, se silnou nadsázkou se to tak říct dá. Problém je trochu s tím, že rozvojové země, jichž by se to především týkalo, chtějí poměrně hodně peněz. Tedy se diskutuje o tom, kdo bude ten tok peněz kontrolovat. Ledaskdo se totiž bojí, aby ty peníze opravdu šly na účely, na jaké jít mají. A nic z toho není dořešené. Odtud také pochází moje váhání - jako bohatého - zda tomu chudšímu peníze dát, když si nemohu být jist, zda to třeba nedá na drogy nebo korupci ...
Jak se k tomu staví EU, která vždy propagovala především snižování emisí?
Posun směrem k adaptaci nastává i v Evropské unii. V roce 2003, když jsme k EU přistupovali, jsem na jednom mezinárodním kulatém stolu vysvětloval, jak na tom v ČR jsme. Tedy že emise u nás klesly po roce 1990, ale že se také chceme orientovat na adaptace. A tehdy mi šéf evropského vyjednávacího týmu vynadal a řekl: O adaptacích tady mluvit nebudeš, vy jste noví členové a naším záměrem je snižovat emise o 20 % a to také uděláme. Tehdy prostě bylo nežádoucí říkat něco jiného. Za dva roky se ale ukázalo, že bez úvah o adaptacích to nepůjde - dokonce byly představy, že vznikne směrnice o adaptacích. O té jsem ovšem vždycky říkal, že to je nesmysl, protože přece adaptace u nás bude vždy z principu úplně jiná než třeba v Řecku či Anglii.
Když se bavíme o politizování klimatických změn, těžko můžeme nezmínit radikální pozice prezidenta Václava Klause ... Jak na něj hledíte? Četl jsem vaši recenzi jedné z jeho posledních knih a tam jste o něm napsal, že je lhostejný k realitě ...
Víte, to on je autorem onoho výroku, že klimatologové straší svět - je to nesmysl, jak už jsem říkal před chvílí. Popírat jakékoliv úvahy o tom, že se teploty zvětšují, že se vše zastavilo v roce 2000 a dále se to neděje - to je také nesmysl. Nebo jednou v televizi prohlašoval: „Právě jsem se vrátil z USA, bylo tam 30 stupňů, v Praze je minus 10 a podívejte, jak dobře vypadám, přežil jsem čtyřicetistupňový rozdíl! A tady u nás klimatologové straší, že se za deset let teploty zvednou o dvě desetiny stupně ..." Tahle arogance mi na tom vadila, proto jsem tehdy napsal, že je lhostejný k realitě. Na druhou stranu bych se s ním shodl, kdybychom se bavili o směrech řešení. On říká, že nemá cenu proti tomu cokoliv dělat. Já říkám, že nemá smysl se orientovat na snižování emisí jako na záchrannou brzdu, má smysl se daleko více věnovat adaptačním opatřením. A to on v posledních dvou letech také zmiňuje.
Ptám se na něj proto, že nepochybně má nemalý vliv na veřejné mínění, na to, co si lidé v České republice obecně o klimatických změnách myslí. Jak na tento vliv hledíte?
Upřímně řečeno, nechodím po hospodách, abych tam zjišťoval, co si tam o něm lidé myslí. Chodím na besedy spíše mezi studenty, byznysmeny i veřejností, která má o tyto problémy zájem, a řekl bych, že většina z nich by měla na to podobný názor jako já. A ten zní: pan prezident už toho - a nejen na téma globálního oteplování - řekl tónem člověka, který rozumí zcela všemu, tolik, že to dneska už lidi moc neberou.
reklama

Dále čtěte |

Další články autora |
Online diskuse
!JAK DISKUTOVAT A !JAK VKLÁDAT NOVÝ DOTAZ!! - 26. 1. 2011 - EKOLIST.czMilé čtenářky a milí čtenáři,klimatolog Jan Pretel bude v této diskusi až do pátku 28. ledna odpovídat na vaše otázky. Nečekejte ale prosím, že bude reagovat okamžitě, musí se věnovat své práci, takže se spíš párkrát za den do diskuse podívá a odpoví na věcné dotazy. Každopádně toho neváhejte využít! Děkujeme, že při tom budete zachovávat tón, který je běžný v komunikaci mezi slušnými lidmi. Aby byla diskuse přehledná, prosíme čtenáře, aby své dotazy a vzkazy vkládali na první hierarchické úrovni diskuse. Jak na to? Dotaz na první hierarchické úrovni je možné vkládat pouze z úvodní stránky rozhovoru, tedy z "nerozbalené" diskuse. Pod seznamem příspěvků tam najdete "tlačítko" "Přidej nový". Do formuláře, který se objeví, napište svůj dotaz a odklikněte "Pošli". Z "rozbalené" diskuse bohužel není možné z technických důvodů nový příspěvek vložit, je možné pouze reagovat na některý z "rozbalených" příspěvků. Děkujeme. Za redakci vám zajímavou diskusi přeje Jan Rybář |
Jaka je prumerna teplota na nasi nejvyssi hore - 26. 1. 2011 - M.Z.Priznam, ze nejsem zadnym priznivcem hadani, "vedeckych projekci" klimatu jaky pry bude za 100 let... Moje zajmy jsou daleko prizemnejsi. Jaky treba klimat aktualne mame na nejvyssi hore CR Snezka? Ve skole, ve vlastivede 5.tridy jsem se ucil o "dlouhodobe prumerne teplote" +0.4, videl jsem pak pozdeji poruznu i mnoha jina cisla (jako +0.2, +0.7) v prestizni publikaci z roku 1947 uvadi reditel tehdejsiho CHMU Gregor hodnotu +1.1 stupen, za roky 1900 - 1930. Kolik je na Snezce ted?, kolik cini teplotni prumer pres roky 1990 - 2010? Ptal jsem se jiz mnoha lidi na internetu (vcetne reditelu prislusnych pobocek...:) ale odpovedi jsem se nikdy nedockal. Vetsinou s odkazy typu, "ze to neni ceska hora" (tedy ta nemecka, pozdeji polska stanice) apod. ktere mne neuspokojovaly. Cesti klimatologove se nezajimaji o promeny prumernych teplot na nejvyssi ceske hore? |
![]() |
Jaka je prumerna teplota na nasi nejvyssi hore - 26. 1. 2011 - PretelJde skutečně o problém. V naší databázi jsou hodnoty z polské stanice do roku 1964. Od roku 2008 (Poštovna) je na Sněžce i naše automatická stanice, která se však potýká s problémy (např. namrzání čidla apod.) a tak řada je krátká a silně neúplná. Data existují ze stanice Luční a Labska. Konkrétněji může odpovědět Pobočka ČHMÚ v Hradci Králové - http://portal.chmi.cz v sekci Kontakty |
![]() ![]() |
Jaka je prumerna teplota na nasi nejvyssi hore - 26. 1. 2011 - M.Z.Na pobocce v Hradci jsem se ptal jiz pred lety... Horsi bude, ze - obavam se - neexistuje opravdu horska stanice v CR, pro kterou bychom napriklad to porovnani let treba 1900-30 a 1990-2010 mohli provest. Milesovka - to jeste nejsou opravdove hory, na Krkonosich se ty stanice stehuji obvykle s periodou cca 10 let (coz se tyka urcite Labske a asi i Lucni) mozna sumavsky Churanov ci nejaka vhodna nemecka stanice? Udaje z Lyse v Beskydech nechci, tam jejich zapisy sto let stare (treba tech udajnych 491 cm snehu v dubnu pred sto lety) nevypadaji zrovna duveryhodne :-)Neni to divne, kdyz se vsechny deticky ve skole uci "numero" ("prumerna teplota na nasi nejvyssi hore) dostavaji pripadne petky ze zemepisu kdyz si to nepamatuji... a to numero neni nijak podlozeno? (A je pravdepodobne spatne, mozna tedy odpovida tamnimu klimatu za Antonina Zapotockeho/Novotneho.) Neni to divne, kdyz v "atmosfere spolecensky zjitrene diskuse o globalnim oteplovani" nejsou k dispozizi vlastne zadne verohodnejsi udaje horskych stanic, ktere by pripadne trendy dobre ilustrovaly? Horska stanice ma proti stanicim v podhuri totiz jednu zasadni vyhodu - tamni okoli se nemeni tak rychle a nepostizitelnym zpusobem jako dole. Srovnavat "Ruzyn" dnes a za jezuitu je ponekud nesmysl (...) zatimco vrchol Snezky za jezuitu a dnes vypadal dost podobne, co se objektu ovlivnujicich tamni pocasi tyce |
![]() ![]() ![]() |
Jaka je prumerna teplota na nasi nejvyssi hore - 26. 1. 2011 - PretelJenom stručně:Sněžka je polská stanice a Poláci data mají. V Krušných horách je verchol Fichtelberg, který má velmi dlouhou pozorovací řadu a data mají Němci. Na naší straně se měřilo na Klínovci (od Fichtlbergu ca 2 km), ale po devastaci objektu se měřit přestalo. Navíc nemá smysl provozovat dvě od sebe nepatrně vzdálené stanice v prakticky stejné nadm. výšce. Vybraná zahraniční data vstupují do mezinárodní výměny (např. pro předpověď počasí) ale klimatologii se dělá každý stát sám - pokud bychom data jako ČR potřebovali, pak je lze dostat. Máte-li o ně nějaký zájem, zkuste se podívat na PL či D-weby, příp. kontaktovat přímo jejich služby. PS: Lysou horu bych z hlediska kvality dat nezpochybňoval.... |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Jaka je prumerna teplota na nasi nejvyssi hore - 26. 1. 2011 - M.Z.Ja bych takovehle argumenty chapal, kdyby... Kdyby klimatologie bylaspolecensky okrajovou disciplinou a treba ty grafy zmen prumernych teplot ruznych stanovist (je sice hezke mit prumer pres celou Zemekouli, ale rada lidi by rada videla tez ty lokalni zmeny) behem 20 stoleti byly zalibou par podivinu, na kterou by se nechapave divala velka veda, politika a ideologie: "Co vlastne na tech grafech vidite zajimaveho"? Kratce receno, ten stav ktery popisujete mi pripada hodne neuveritelny... (tedy stav, kdy na prvni, laik by rekl uplne nejprirozenejsi otazku "o zmene klimatu v CR" nasleduji takhle alibisticke odpovedi :-) zvlast porovname li to s medialnim ohlasem, ktere "zmeny klimatu" ve spolecnosti obecne maji Jak je to se srazkami, jsou k dispozici napriklad rocni odtoky Labe z Decina za poslednich rekneme 200 let? (Vliv prehrad na Vltave po roztazeni na cely rok neni uz tak veliky a povodne 19. s chodem ledu to taky asi zkreslily ale spis jen malo) Neznam jednotlivou, nazornejsi velicinu ktera by netrivialne vypovidala o "srazkach" nad uzemim CR |
hokejkovy graf - 26. 1. 2011 - Pavel CinceraSrdecne zdravim! Mel bych prosbu - dokazal byste strucne popsat historii diskuse o tzv. hokejkovem grafu? |
![]() |
hokejkovy graf - 26. 1. 2011 - PretelStručně to asi popsat nelze.Zkuste se proto podívat na odkaz: http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-odborna-nikoli-ideologicka-klimatologie-f7w-/p_veda.asp?c=A070528_160932_p_veda_wag kde pan Metelka v polemice tuto záležitost dost dobře popsal. Myslím si, že řada diskutérů se toto téma snaží zcela zbytečně zpochybňovat odkazy na kvalitu různých vstupních dat. Není podle mne až tak podstatné, že "teplotní hokejka" nemá hůl přesně tak rovnou či čepel hole přesně tak tvarovanou, jako je mají hole hokejistů. Podstatné je, že zhlazený tvar "teplotní hokejky" hole hokejistů dost silně připomíná a vlastní (a silně zprofanovaný) termín si nikdy nekladl za cíl nic víc, než laikovi ukázat, že globální teplota se v posledních několika desetiletí zvyšovala rychleji než v ne tak dávné minulosti, kdy se teplota skutečně již přímo měřila. Proto: termín "hokejka" není termín odborný, ale pouze ilustrativní a tak je třeba s ním i zacházet. |
![]() ![]() |
hokejkovy graf - 26. 1. 2011 - ondra.novacisko.czAž na detail, že hokejkový graf je prokázaný podvod a správný graf by ukázal, že ve středověku bylo výrazně tepleji. |
![]() ![]() ![]() |
hokejkovy graf - 26. 1. 2011 - Pavel CinceraNikoliv, neni to podvod. Byl diskutovan (McIntyre, McKitrick - diskuse byla odmitnuta v recenznim rizeni Nature pro chyby), prepocitan , obhajen. Prectete si ty uvedne prispevky. Je mozne i zalistovat v abstraktech studii co se grafu tykaly. |
![]() ![]() ![]() |
studii tech dvou radeji neargumentujte - 26. 1. 2011 - Ondra ZemanTi dva zminovani pani experti se sve praci dopustili tolika vaznych pochybeni a dokonce ti pokrytci umyslne vynechali cely docela rozsahly a statisticky vyznamny soubor dat, ktery se jim nehodil do kramu. A i tak tam i oni tu hokejku meli taky.http://neviditelnypes.lidovky.cz/polemika-jeste-jedna-rada-zejmena-panu-brezinovi-f6p-/p_veda.asp?c=A080505_131740_p_veda_wag Takze tema dvema opravdu, ale opravdu neargumentovat... |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Nie hokejka, ale hokejová liga - 27. 1. 2011 - GreenHokejová liga. Často sa diskutuje iba o jedninej starej Mannovej hokejke. Ale tých hokejok je oveľa viac. Je to celá hokejová liga.Doporučujem túto knižku. Dole nájdete Český aj Slovenský preklad. PDF, asi 2,6MB. http://www.skepticalscience.com/The-Scientific-Guide-to-Global-Warming-Skepticism.html Nájdete to na strane 8 Českého prekladu. Citujem: "Během uplynulého desetiletí přineslo mnoho nezávislých studií s využitím rozličných dat a různých technik jejich analýzy rekonstrukce teploty za posledních 1800 let. Všechny tyto hokejky vyprávějí podobný a konzistentní příběh - lidé způsobili vážné a rychlé narušení našeho klimatického systému." |
![]() |
hokejkovy graf - 26. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czLadislav Metelka diskusi o hokejce popisuje rovnez tady (je to dole v ramecku):https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimatolog-ladislav-metelka-lepsi-je-byt-opatrny |
Cestou je zmena naseho mysleni - 26. 1. 2011 - StandaBojovat s klimatickymi zmenami a s prirodou nejde. Hlavni pricinou kaceni destnych pralesu je zivocisna vyroba. Bohuzel v nasi konzumni spolecnosti se o vlivech nasi stravy na zivotni prostredi a zdravi lidi moc pravdy nedozvime. Strach je nejlepsi zpusob jak lidi kontrolovat. Cesta k rovnovaze je pres zmenu naseho mysleni a chovani a je na kazdem z nas jakou cestu si vybere. Preji aby Vase volba byla co nejlepsi. |
![]() |
Cestou je zmena naseho mysleni - 26. 1. 2011 - PretelV podstatě souhlasím |
![]() |
Cestou je zmena naseho mysleni - 26. 1. 2011 - GreenBojovať s klimatickými zmenami a prírodou neide, pokiaľ sú tieto klimatické zmeny spôsobené prírodnými príčinami. Pokiaľ sme ale príčinou klimatických zmien my, ľudia a naša činnosť je logické, že proti takej zmene klímy sa bojovať dá. Čo sme pokazili dokážeme aj napraviť. |
uvolňování metanu - 26. 1. 2011 - Dagmar ŠimanováDobrý den,jsem velmi ráda za tuto možnost, vždycky a kdekoli čtu ráda Vaše názory. Chtěla bych vědět, co si myslíte o možné hrozbě uvolňování metanu z permafrostu především v rozsáhlých oblastech Sibiře. Je to skutečně reálná možnost? Dá se odhadnout za jakých teplotních poměrů by se stala aktuální? Děkuji za odpověď a přeji pěkný den! |
![]() |
uvolňování metanu - 26. 1. 2011 - PretelTato hrozba reálně existuje a nelze ji zanedbávat. Viděl jsem na vlastní oči tzv. opilé stromy na Aljašce, tedy stromy, které jsou nakloněny (zatím jenom nakloněny...) ve směru převládajícího proudění proto, že permafrost taje a půda se stává méně pevnou. Logické je, že k uvolňování CH4 docházet musí. Na Sibiři to nutně bude obdobné. Proces postupného uvolňování v těch nejsevernějších oblastech již začal a bude se určitě posouvat směrem k jihu a bude i zesilovat. Kolik CH4 je v permafrostu obsaženo, to nevím - existují pouze (asi i velmi nepřesné) odhady. Málo ho určitě nebude... |
Vliv zivocisne vyroby - 26. 1. 2011 - MilosDle zpravy OSN - FAO je zivocisna vyroba zodpovedna za 18% esmisi sklenikovych plynu. Pri zapocteni dalsich faktoru to muze byt az 50%. Proc se o vlivech produkce masa a mleka ve zprave IPCC a na klimatickych konferencich temer vubec nehovori ? Proc o techto skutecnostech Dr. Pachauri hovori jen v ramci privatnich prezentaci ? Jaky je Vas nazor na vliv zivocisne vyroby na zivotni prostredi a klima ?Dekuji http://www.scribd.com/doc/13095652/Dr-Pachauri-Meat-Production-and-Climate-Change |
![]() |
Vliv zivocisne vyroby - 26. 1. 2011 - PretelNení to tak úplně pravda. V rámci inventur emisí skleníkových plynů každý stát (každoročně ekonomicky vyspělé státy, zatím s jistou periodicitou rozvojovky)emise ze sektoru zemědělství (i z podsektorů) vypočítává a reportuje. Hodnoty se v jednotlivých státech různí. Např. v ČR činí podíl emisí ze sektoru zemědělství asi 6% celkových národních emisí, v zemědělský orientovaných státech to bude více, v průmyslových státech méně. Pro Čínu či Indii se tyto hodnoty pohybují kolem několika desítek procent.Máte-li zájem, podrobnější hodnoty lze nalézt např. na http://unfccc.int/di/DetailedByCategory.do Takže: explicice se o nich hovoří méně, implicite ale dost! |
![]() ![]() |
Vliv zivocisne vyroby - 26. 1. 2011 - MilosDekuji za informace,to je hezke ze nase zemedelstvi se podili jen 6%. Jestli to nebude tim ze se toho u nas moc nepestuje a ze vetsina masa a krmnych smesi se dovazi. Neni pravda, ze vetsina destnych pralesu o kterych hovorite, je odlesnovana v dusledku zivocisne vyroby - pastviny a krmna soja a ze 70% celosvetove zemedelske pudy je vyuzivano pro zivocisnou vyrobu ? Myslim, ze nejlepsi zpusob jak chranit prirodu, zdroje a zdravi je omezit nasi spotrebu masa a mleka. Prumerny Cech sni pres 70 kg masa rocne a v Dansku ho snedi pres 145 kg. Je skoda, ze se o tomto jednoduchem reseni vice nehovori na forech, v mediich a mezi takzvanymi odborniky a ekology. Problem bude asi v tom, ze jim to chutna a ze je to velky obchod. Preji dobrou chut. |
na zemi nejsou jen lidé - zatím - 26. 1. 2011 - petrdDobrý den pane Pretele, váš názor, že lidé by se měli změně klimatu hlavně přizpůsobit je dlouhodobě znám. Mohu s tím souhlasit i nesouhlasit. Chtěl bych se však zeptat, jak by se podle vám měla této změně přizpůsobit zvířata i hmyz, kterým i drobná změna teploty může změnit (a již mění)totálně životní podmínky. Mnoho živočišných druhů tak vymře. Myslíte si, že bychom si to vše měli vzít na svědomí (současné lidstvo) a předat zemi příštím generacím sice s remízky a lepším zachycováním vody, zato s vyplundrovanou planetou, kde vyhynulo mnoho živočišných druhů a s vytěženými zdroji fosilních paliv, které jim mohly ještě rozumně v budoucnu sloužit. Opravdu by nebylo lepší budouvat nízko emisní ekonomiku i s ohledem na tyto skutečnosti? Můj osobní přístup k životu je takový, že když chci něčeho dosáhnout, zkusím všechny možnosti k dosažení cíle. Myslím, že lidstvo vyhazuje peníze za tolik zbytečností, že může hravě investovat do snižování emisí, ale i do přizpůsobování se klimatickým změnám, ovšem s cílem, aby ty změny nebyly zničující pro vše živé kolem. Co myslíte vy? Díky za odpověď a jsem rád za otevřená slova o V.Klausovi. Tady v ČR je totiž prezident populární a nekritizovatelný navěky - vzpomeňme na Gottwalda a spol. Petr Dobrý |
![]() |
na zemi nejsou jen lidé - zatím - 26. 1. 2011 - PretelNechci problém bagatelizovat, ale pokud jde o změny biodiverzity, samozřejmě je zde souvislost se změnami klimatu je.Trochu zjednodušeně: Pokud jde o změny biodiverzity v dané lokalitě, pak jeden druh vymizí (protože se přesune do chladnějších oblastí), ale bude nahrazen jiným (protože přijde z teplejších oblastí) - ať již horizontálně, nebo verikálně. Dívám-li se na to globálně, pak jde spíše o přesuny. Samozřejmě, že některých druhů se to může dotknout natolik, že již nenajdou vhodné prostředí, bohužel.... Je to ale historicky dost běžný způsob vývoje. A Váš názor na nízkoemisní energetiku či ekonomiku - souhlasím, ale to nebylo nosným tématem rozhovoru, v něm šlo především o vývoj klimatu. Vývoj nových technologií (vč. nízkouhlíkových) považuji apriori za součást rozvoje moderní společnosti a jeho potřebu vůbec nezpochybňuji - problémem je, že trvá většinou dost dlouho, než se dostane do praxe. Ve stádiu vývoje bývá obvykle dost drahý. |
![]() ![]() |
na zemi nejsou jen lidé - zatím - 26. 1. 2011 - KájaPřesuny s posunem klimatických podmínek se děly vždy. V různém rozsahu a rychlosti (otázka je, jak rychlé změny budou následovat tentokrát). A druhy je buď zvádly a nebo taky ne a vymírali. Tentokrát do toho ale vstupuje ještě navíc další faktor a to je rozsáhlá fragmentace. Řada druhů dnes má biotop okousaný civilizací na malé území, už nyní je ohrožena vyhubením atd. Zkrátka mnohdy se při změně klimatu už nemá kam posunout. Teze o tom, že nemá cenu ničemu bránit ani se nic pokoušet mírnit a vydat se cestou pouze našeho přizpůsobení mi přijdou dost sobecká a antropocentrická. Mimochodem fragmentaci a ničení biotopů (zkulturnění nebo otrávení krajiny) mi přijde závažnější než mírná změna klimatu. |
Vliv lesů na klima - 26. 1. 2011 - MartinDobrý den, chtěl bych se zeptat, jaká je uhlíková bilance lesů. Přijde mi, že jejich schopnost je značně přeceňována - asimilace a rozklad organické hmoty by měly být vzájemně vyrovnané? Není tedy jejich přínos spíše ve vodním režimu?S tím souvisí i otázka albeda zemského povrchu - jak se změní vykácením pralesa a nahrazením polem, popřípadě plantáží a jaký to má vliv na klima? A ještě poslední dotaz, platí pro mezoklima domněnka, že čím je v krajině více lesů, tím je i více srážek? |
.. existuje nějaký způsob likvidace uvolněného metanu? - 26. 1. 2011 - Dagmar ŠimanováJeště jednou dobrý den,ještě k té "metanové" otázce: co by znamenalo uvolnění většího množství metanu do ovzduší? Je vůbec nějaký způsob jeho likvidace či jiné obrany? Děkuji, D.Š. |
![]() |
.. existuje nějaký způsob likvidace uvolněného metanu? - 26. 1. 2011 - PretelUvolnění metanu by logicky zvýšilo množství skl. plynů a situaci by zhoršilo - o kolik a jak, težko odpovědně říci.Výzkum se v současnosti zaměřuje i na možnosti jeho jímání a jeho možné další využívání (např. ke spalování, apod.). Jsem přesvědčen, že postupem doby se vhodné technologie vyvinou - nelze předpokládat, že se metanové zásoby uvolní skokem, na který nebude společnost schopna aspoň trochu reagovat. |
co je to drasticky - 26. 1. 2011 - PavlaPřiznám se, že plané řeči o tom, jak musíme snižovat emise skleníkových plynů, už unavují, toufám si říci, že nejen mne.Pokud existuje nebezpečí, že klimatický systém přes všechny své záchranné zpětné vazby může být s vcelku podstatnou pravděpodobností vratký, nechápu proč se za prokázané emise CO2 a dalších skleníkových plynů z fosilií dávno neplatí poplatek, který by situaci aspoň trochu reguloval. Emisenky se neosvědčily, existuje snad jiné řešení? Vím, nejste politik a tak se asi necítíte kompetentní k tomu vyjadřovat. Tedy jinak, opravdu si myslíte, že situace s klimatem se bude pouze lineárně zhoršovat? Co až příjdeme do cyklu, kdy začne Slunce více svítit? Pokud vědci tvrdí, že klima se může zvrtnout náhle, dokážete si představit tu "potopu?" Jak vysoké hráze budeme muset postavit, jak vysoké ploty budeme muset střežit, aby se hněv těch, kteří k tomu nepřispěli, nepřelil na nás? Tedy stručně na závěr, mohou změny klimatu vlivem člověka sílit směrem k něčemu hrozivému, nebo budou se jen postupně zhoršovat? |
![]() |
co je to drasticky - 26. 1. 2011 - PretelPoplatky: částečně se implicite již platí a možná si to někdy ani neuvědomujeme. K tomu, aby byly zavedeny "explicitní platby" (snahy tady jsou...) by bylo třeba JEDNOZNAČNĚ prokázat, že pouhým snížením emisí dokážeme klimatický systém "vrátit zpět" - v to ale já nevěřím (viz rozhovor)!Proto považuji za účelnější zrychlit cestu "promyšlených adaptací" (také viz rozhovor). A ještě poznámka: jsem přesvědčen, že klima se "náhle" nezvrtne a ke skokové změně nedojde (snad se moc nemýlím), takže v totální katastrofu planety prostě nevěřím. Pokud ke skokové změně opravdu nedojde, pak se společnost jistě stačí (alespoň na rozumné úrovni) určitě přispůsobit. Přispůsobila se i v dávné minulosti - lidí bylo sice o hodně méně, nicméně úroveň poznání tehdy byla zcela nulová...! A v tom se společnost určitě za stovky tisíce let změnila k dobrému. |
![]() ![]() |
co je to drasticky - 26. 1. 2011 - Tomáš MiléřNevím o jediné studii, která by tvrdila, že snížením emisí dokážeme klimatický systém "vrátit zpět". Kdo něco takového řekl? Než bude přebytečný CO2 z atmosféry odstraněn, potrvá stovky let. Jde o to nepřekročit body zvratu, protože pak bude oteplování nezastavitelné. Souhlasil bych ale s tím, že emisní povolenky jsou slepá ulička. Explicitní uhlíková daň by stála za pokus. O razantní snížení emisí se snad už brzy postará ropný zlom, ale sotva to bude stačit.Podle mě nárůst globální teploty o 4-6 °C za století rozhodně skoková změna je, a "totální katastrofa planety" je jen konstatováním stavu - není to otázka víry! Lidé jako celek se v minulosti adaptovat dokázali, ale některé civilizace taky díky klimatickým změnám zanikly. Pane Pretele, odkud berete jistotu, že to tentokrát zvládneme? Po loňském roce bohatém na extrémy bude problém nasytit 7 miliard lidí a extrémní projevy počasí se budou dál stupňovat. Možná se dokážeme adaptovat, pokud místo pěstování na polích budeme potraviny vyrábět uměle. V takovém světě bych ale žít nechtěl a nechci ho ani pro své děti. Přál bych si obnovit holocén, na který je lidstvo evolučně přizpůsobeno. |
adaptace - 26. 1. 2011 - Tomáš MiléřDobrý den, pane Pretele. Jistě je obtížné odhadovat globální teplotu pro konec století, když neumíme předpovědět rekci lidstva, intenzitu a načasování pozitivních zpětných vazeb v klimatickém systému. To ale není podstatné, protože na 6 °C se stejně oteplování nezastaví. Díky poznatkům paleoklimatu máme dobrou představu o tom, jak se planeta změní. Přiznám se, že vůbec nerozumím Vašemu doporučení, abychom se zaměřili především na adaptaci. Umím si představit, že se s velkým úsilím dokážou adaptovat maximálně příští 2 generace. Moje dotazy na Vás zní: Kdy naposledy dosahovala globální teplota hodnoty 6 °C a má lidstvo s takovými podmínkami historickou zkušenost? Na jaké hodnotě se přibližně oteplování zastaví a kdy naposledy takové podmínky na Zemi panovaly? Přiznám se, že odpovědi na tyto otázky znám, ale zajímá mě Vaše reakce v souvislosti s reálností adaptace lidstva a ekosystémů. |
![]() |
adaptace - 26. 1. 2011 - PretelZ paleoklimatických analýz vyplývá, že (velmi pravděpodobně) v minulém interglaciálu byla globální teplota ještě o 2-4 st. vyšší, než je dnes. Lidstvo s tím zkušenosti určitě nemohlo mít, protože člověk naší úrovně na planetě tehdy nežil. Na jaké hodnotě se oteplování zastaví, to já pochopitelně nevím (a pravděpodobně to neví nikdo) a jakékoliv úvahy o tom by byly, podle mého názoru, pouhopouhými filosofickými spekulacemi. V jedné z předchozích reakcí jsem se zmínil o tom, že budoucí vývoj poznání člověka, včetně vývoje nových technologií, určitě přispěje k tomu, aby se člověk se změnami dokázal vyrovnat. Spekulovat teď ale o časových horizontech 22-23-xx. století zde asi smysl nemá - to bychom možná mohli opravdu dospět ke zcela katastrofickým scénářů a k totální ztrátě důvěry v budoucnost lidstva, což není zrovna moje vize.... |
![]() ![]() |
adaptace - 26. 1. 2011 - Tomáš MiléřDěkuji za reakci. Jestli tomu dobře rozumím, máme scénáře vedoucí ke ztrátě důvěry v budoucnost lidstva a priori zavrhnout? Proč, jsou-li pravděpodobné?Pokud jde o teploty v minulém interglaciálu o 2-4 st. vyšší, myslím, že máte na mysli letní teploty nebo teploty v Arktidě. Pokud z některé studie opravdu vycházejí tyto hodnoty pro globální teplotu, poprosím Vás o odkaz. Děkuji. |
![]() ![]() |
adaptace - 27. 1. 2011 - PetrV minulém interglaciálu bylo tepleji díky Milankovičovým cyklům. Jenže jen v létě a na severní polokouli. |
emise - 26. 1. 2011 - KájaJá pod snižováním emisí (tedy odpadních plynů z dopravy, lokálních topenišť, továren atd.) kromě snížení skleníkového plynu co2, předsavuji především snížení emisí dalších zatěžujícíh látek, od mikroprachu, přes těžké kovy až po velké zoo organických sloučenin. Tedy často toxických a karcinogeních látek. Vždyť jak jsme na tom s astmatem, alergiemi, rakovinou atd.? Takže když se mluví o snižování emisí, myslím spíš na toto, než na to, jestli se díky tomu oteplí či neoteplí o 2 destiny za deset let. A ještě z jiného soudku, nemám rád politicko-ekonomické hurá akce (odpírači nadšeně a jízlivě přisuzované ekologistům) jako agropaliva nebo rtuťové kompaktní zářivky. |
![]() |
emise - 26. 1. 2011 - Pretel... bez komentáře - v zásadě se s Vámi shoduji... |
teplo oceánu - 26. 1. 2011 - BalíkPrý se tají, že řadu let obsah oceánského tepla klesá. Údajně se nacházíme na počátku sestupné fáze 60-leté klimatické vlny. |
![]() |
teplo oceánu - 26. 1. 2011 - PretelO tom jsem neslyšel, nicméně se mi to moc nezdá. Oceán logicky energii od Slunce pohlcovat musí a tudíž se musí zvyšovat i v něm obsažené teplo. Dále dochází k přenosu tepla na rozhraní atmosféra oceán.Právě díky zvyšující se teplotě vody a následné její roztažnosti zejména vzrůstá hladina oceánů - není to primárně tím (jak tvrdí např. Greenpeace a Al Gore), že tají arktické ledovce! Tání ledovců je až zcela sekundární, možná i terciální příčina. |
![]() ![]() |
teplo oceánu - 27. 1. 2011 - GreenDovolím si oponovať pán Pretel. Tepelná rozťažnosť vody sa podieľa na raste hladiny oceánov porovnateľne, ako topenie pevninských ľadovcov, ľadovcového štítu Grónska a Antarktídy. S dovolením, to netvrdí primárne Greenpeace ani Al Gore. To tvrdia Vaši kolegovia z CSIRO. Oni to len od nich prevzali.Domingues et al. 2008 http://earthobservatory.nasa.gov/Features/OceanCooling/page5.php Z grafu dokonca vyplýva, že topenie Grónska a Antarktídy má už v posledných rokoch väčší príspevok k stúpaniu hladiny oceánu, ako tepelná rozťažnosť vody. Príspevok Grónska sa dokonca zrýchľuje nelineárne. Pokiaľ bude takýto trend pokračovať, odhady rastu hladiny oceánu o 1m do roku 2100 sú celkom reálne. Predošlé odhady z IPCC AR4 WG1 sa už museli prehodnocovať. |
nýmand v Kodani - 26. 1. 2011 - JosefNevíte, proč se Kodaňského jednání účastnil pan Kremlík a proč zrovna tento pán objasňuje své klimanázory v Senátu? |
![]() |
nýmand v Kodani - 26. 1. 2011 - PretelBohužel, to opravdu nevím - buď mu to platily "jisté kruhy", nebo sám...? |
![]() |
nýmand v Kodani - 27. 1. 2011 - PetrKremlík se účastnil jakési doprovodné akce pro blogery, placené organizátory... možná to někde podává, jakože se účastnil při jednáních na nejvyšší úrovni. :)Do Senátu si ho pozvali pro politickokorektní vyváženost... "Je Země opravdu kulatá? pozvání dnes přijal i XY, který si to nemyslí". |
dotaz na sluníčko, - 26. 1. 2011 - AdiNa úvod přejí Vám pěkný den,On je zde zmíňován "boj" proti změnám klimatu. Prosím Vás pěkně, nebylo by lepší peníze, čas i energii, věnovanou OZE (větrníky, biopaliva, sluneční energie apod), včetně potrefeného způsobu emisních povolenek, nebo obecně proti tzv. global warming - věnovat tyto prostředky na skutečné ekologické projekty, např eliminaci tepelného ostrova měst,(výsadba zeleně, podpora veřejné dopravy), dále snížení emisí skutečně jedovatých binců (např frakcí polétavého prachu z průmyslu) a podporou jaderné energie, jakožto jediného masivního zdroje elektřiny, u kterého nelze předpokládat ani emise CO2 a ani emise polétavého prachu a dalších škodlivin. Nepomohlo by to přírodě i lidem daleko více, než jalový "boj" proti CO2, jež ve skutečnosti množství toho plynu v ovzduší zvýšuje? Děkuji moc |
![]() |
dotaz na sluníčko, - 26. 1. 2011 - AdiOmlouvám se, vypadlo mně z toho sluníčko. Takže druhá část dotazu. Nyněnší sluneční cyklus je slabý a další - 25, má být rovněž nevýrazný. Množí se dohady o Daltonově minimu. Jak to vidíte vy, může sluníčko sundat teploty bodobným způsobem jako tehdy před 200 léty ? Může se tedy stát, že stojíme na sestupné fázi (po téměř 90-ti létech moderního slunečního maxima) a teploty jej budou s opožděním následovat?Děkuji ještě jednou |
![]() |
dotaz na sluníčko, - 26. 1. 2011 - PretelV některých jednotlivostech bychom se třeba nemuseli shodnout, ale v zásadě hovoříte v duchu mých odpovědí na otázky pana Rybáře. |
Otazka metanu - 26. 1. 2011 - Ondra ZemanMetan tu byl sice uz nekolikrat diskutovan, ale presto bych se zeptal, jak je to podle vas s jeho uvolnovanim z morskeho dna. Jde mi o nahle uvolnovani kapes hydratu metanu, ktere bylo uz nekolikrat pozorovano a ktery byly podle nekterych pricinou rychlych klimatickych zmen v minulosti. Konkretne mi jde o hypotezu profesora James Kenettnapraka a studii Dr. Ira Leifera a Dr. Bruce Luyendyka z roku 2006.Pokud jsem to spravne pochopil, tak tohle je asi nejzavaznejsi varianta (vyjma nejake extremni vulkanicke aktivity, dopadu velkeho meteoritu), ktera by podle nekterych mohla nastat. |
![]() |
Otazka metanu - 26. 1. 2011 - PretelOmlouvám se, ale zde se musím přiznat, že do tohoto "nevidím"... |
![]() ![]() |
Otazka hydratu metanu - 26. 1. 2011 - Ondra ZemanNevadi. Ja jen, ze prakticky kazdy, kdo se o tuhle problematiku trochu zajima, vi o uvolnovani metanu z permafrostu a je to taky i pomerne casto diskutovano, ale hydrat metanu se jaksi opomiji. Proto jsem to nadnesl. |
Linearita růstu - 26. 1. 2011 - MartinDobrý den,vím, že se to v diskuzi částečně řešilo, přesto mi to nedá se Vás nezeptat, jaký je myslitelný rozsah průměrných teplot na Zemi - uvažujeme-li +- konstantní solární radiaci a vztah, kdy vyzařování energie tělesem (Zemí) roste se čtvrtou mocninou teploty. Jako laik netuším, jaký potenciál má skleníkový efekt, ale lze závislost teploty na koncentraci skleníkových plynů vůbec brát jako lineární, nebo se nárůst teplot začne výrazněji zpomalovat při vyšších teplotách a koncentracích? Snad jsem to nastínil srozumitelně. |
![]() |
Linearita růstu - 27. 1. 2011 - PretelRadiační potenciály jednotlivých plynů naleznete třeba na http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/spmsspm-human-and.html (SPM Fig. 2 a text kolem), závislost není striktně lineární - nárůst teplot začne zpomalovat při vyšších a koncentracích. |
Růst globálních teplot. - 26. 1. 2011 - AlešJistě pan Pretel má pravdu v tom že se oteplilo , jenže ten trend oteplování se prakticky zastavil 3 letý globální teplotní průměr poklesnul. Vůbec uvažovat o tom, že se oteplí o 0,6°C za 10 let je nesmysl - nic takového není pozorováno. A co se týče změn klimatu , pak v ČR se za 2 roky ochladilo o 1,7°C a nám podle pana Pretela hrozí globální oteplení 2°C za 100 let. Já bych řekl že stačí když nebudeme dělat vůbec nic kromě ochrany před povodněmi , protože 20. století bylo na povodně chudé a zjevně se vracíme ke chladnějšímu a deštivějšímu klimatu jak předpověděl p. Svoboda ve své knize O klimatu zemí rokuny České. A co se týče Prezidenta , pak nebýt lidí jako je On, pak by svět šel od jedné hysterie k druhé. |
![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - PretelJe to Váš názor, vyrovnat se s ním musíte sám!Pokud není Vaším cílem z rozhovoru vytrhávat jednotlivé výroky bez souvislostí a budete ho vnímat jako celek, tak musíte uznat, že: 1) analyzovat počasí posledních 2-3 leta dávat je do kontextu s trendem dlouhodobého vývoje, je hodně velký nesmysl a elementární nepochopení rozdílu mezi počasím a klimatem; 2) že za 100 let BUDE o 2 st. tepleji jsem (pokud vím) neřekl; 3) "předpovědi" p. Svobody nehodlám komentovat, a poslední větu Vašeho názoru již vůbec ne. |
![]() ![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - M.Z.Mozna i nerekl :-) kazdopadne trochu vic pokory by to obecne chtelo... Mimochodem ci slova MfD citovaly v tomhle novinovem clanku pred 11 letyTeplo, vedro 13.03.2000 08:17 - Parlament byl nucen dvojnásobně zvýšit částku na ochranu proti nenadálým povodním, půda v Polabí je tak rozpraskaná, že zemědělci musí rozšířit zavlažování na další pole, a ve Vrchlabí, kde v minulosti bývaly sněhové kalamity, nespadla v zimě ani vločka. Přibližně takto by v roce 2100 mohly vypadat zprávy ve sdělovacích prostředcích, pokud se vyplní předpovědi... Pan Ales chtel dle meho nazoru sdelit, ze za poslednich 12 let neni, zhruba receno, pozorovano jiz zadne globalni oteplovani. Takovy vyrok samozrejme zalezi na tom, co s temi daty delame. Jiste zhlazeni tech casovych dat je nutne - ale pri prilis dlouhe volbe toho "zhlazovaciho okna" se Vam udaje minulosti zacnou prilis plest do "projekci" budoucnosti. Nemuzete predikovat rust tezby uhli/produkce oceli v CSSR na zaklade studia klouzavych prumeru poslednich 60 let... Dnesni stav dynamickeho systemu "Pocasi Zemekoule" daleko vic zavisi, hadam, treba na stavu morskych hlubin roku 1970 (o nichz nevime temer nic) nez na tehdejsi prumerne globalni teplote vzduchu apod. |
![]() ![]() ![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - GreenK tým posledným 12 rokom si dovolím citovať iného klimatológa, pána Lapina:"Čo je to trend ? Vidím, že viacerí sa tu zmieňujú o trendoch teploty vzduchu. Tento problém patrí do základov štúdia meteorológie, hydrológie a klimatológie. O časovom trende v časových radoch údajov hovoríme iba vtedy, ak je lineárny alebo nelineárny trend potvrdený aj štatistickým testom významnosti (spravidla na hladine 95%). Pri praktických výpočtoch zistíme ľahko, že časové rady kratšie ako 20 rokov majú iba zriedkakedy štatisticky významný trend. Svetová meteorologická organizácia preto odporúča, aby sa trend nekonštruoval z kratších radov ako 30 rokov. Úplne neprípustný je taký postup, aký volia často klimaskeptici, že si stanovia rad tak, aby bol na začiatku najteplejší rok (1998) a na konci relatívne chladnejší rok (2008) v krátkom časovom rade. taký rad nielenže nemá významný trend ale je aj konštruovaný v rozpore s metodikou nezávislého výberu a dostatočnej (reprezentatívnej) dĺžky. Je aj iný dôvod, prečo konštruujeme trendy z radov najmenej 30-ročných. V klimatickom systéme Zeme pôsobia faktory, ktoré spôsobujú premenlivosť globálnej teploty (slnečná aktivita, ElNiňo, sopečné erupcie, NAO, AO atď). Všetky tieto faktory majú cykly od 2 do 22 rokov a spôsobujú určitú variabilitu aj v globálnej teplote. Cieľom je teda aj odfiltrovať vplyv uvedených cyklov, aby sme zistili skutočný dlhodobý trend zapríčinený inými faktormi. Pochopiteľne, ak tvrdíme, že dekáda 2001-2010 je v globálnom priemere o 0,5 °C teplejšia ako dlhodobý priemer z obdobia 1961-1990, tak nehovoríme o časovom trende ale o jednoduchom fakte, že uvedených 10 rokov bolo v globálnom priemere o toľko teplejších. Nejdem písať o tom viac, podrobnosti mám v článku:" Viac na stránkach pána Lapina. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - M.Z.Takhle to vypada, kdyz se matematika (a statistika) da do rukou lidi, kteri ji nerozumi. Co to je prosim pekne ten "alebo nelinearny trend"napiste to ale pokud mozno tak, at se moc nezesmesnite... O časovom trende v časových radoch údajov hovoríme iba vtedy, ak je lineárny alebo nelineárny trend potvrdený aj štatistickým testom významnosti (spravidla na hladine 95%). |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - GreenMyslím, že Ste sa zosmiešnil hlavne Vy. A na osobné útoky nereagujem. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Růst globálních teplot. - 27. 1. 2011 - M.Z.To neni osobni utok nybrz vyzva, specifikovat matematicky, co se mini tim "aj nelinearnim" trendem... |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Trend globálních teplot. - 27. 1. 2011 - BohumilZkušenosti ukazují, že sice v oblasti prognóz zpravidla vystačíme s malým okruhem trendových funkcí, běžně se užívá lineární trend nebo polynomický trend, obecně, ale můžeme uvažovat jakoukoli funkci ... |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Re:Zkušenosti ukazují, že v oblasti prognóz vystačíme... - 27. 1. 2011 - M.Z.Koncept "trendu" ("signalu" a "sumu" apod.) vyzaduje (treba i nekde v pozadi, nebyva to uplne presne specifikovano) pojem vhodneho statistickeho souboru ci abstraktniho pravdepodobnostniho rozlozeni. (Jinak by slo jen o ukazku, jak se postupy treba i uzitecne z jedne oblasti bezmyslenkovite prenaseji jinam, kde nemaji vubec zadny smysl.) Kde je tady ten soubor? Mame jen jednu Zemi a silne nestacionarni dynamicky system ("pocasi" a "klimat") ktery sledujeme poradneji zatim jen po kratounkou dobu. Zkoumani "ansamblu" modelu je jina vec. To ma vyznam pro relativne kratkodobe povetrnostni modely (rekneme na nekolik tydnu) pro klimaticke modely je to samozrejme (vzhledem k stavu naseho poznani) zatim uplny nesmysl... |
Dopady na rozvojové země - 26. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceVážený pane doktore,předně bych rád zdůraznil, že pokud jde o fyzikální základy klimatické změny (které pokrývá WG1 IPCC), z 95 % se shodujeme. Pokud jde ovšem o Váš odmítavý vztah k mitigacím, nesouhlasím, a rád bych se zeptal na tři věci: 1) Nechápu, proč v rozhovoru proti sobě uměle stavíte adaptace a mitigace (konkrétně snižování emisí) jako dvě možnosti, mezi kterými si musíme vybrat jen jednu. Můžete to nějak vysvětlit? (Za Greenpeace mohu říct, že adaptace považujeme za stejně důležité, jako mitigaci. Bez adaptací se neobejdeme už proto, že řadě dopadů klimatické změny se již vyhnout nelze). 2) Opravdu věříte tomu, že na případné zvýšení teploty o 6 stupňů Celsia a více se může lidstvo úspěšně adaptovat s menšími náklady, než kolik by stálo odpovádající snížení emisí? Pokud nesouhlasíte se závěry Nicholase Sterna v této věci, proč? 3) Opravdu vám připadá správné spokojit se s tím, že největší dosavadní producenti skleníkových plynů (tedy průmyslově vyspělé země vččetně ČR) se díky své hospodářské síle na změny klimatu úspěšně adaptují, zatímco chudé rozvojové země (nemyslím Čínu), které emisí produkují mininum, budou mít prostě smůlu? Připomínám, že mluvíme o stovkách miliónů lidí, kterým mj. v důsledku změn percepce hrozí ztráta zdroje obživy. Pokud jde o Vaší kritiku Greenpeace, rád bych se k ní zítra vrátil, ale výše uvedené otázky považuji za podstatně důležitější. |
![]() |
Dopady na rozvojové země - 27. 1. 2011 - PretelPane Rovenský,dobrý den a děkuji za názor. V ad 1) jde asi trochu o nedorozumnění (možná i v důsledku poněkud ultimativního redakčního názvu rozhovoru), protože oba postupy proti sobě nestavím a nikdy jsem to v žádné svojí presentaci nedělal (a nevyplývá to ani z ducha rozhovoru). Určitě je třeba brát oba postupy v potaz, ale s tím, že (a to je v rozhovou také uvedeno)rychlejší efektivitu bude mít postup adaptační. Ad 2) Skoro bych řekl, že věřím! Nejsem ekonom, ale měl jsem možnost v průběhu doby od vydání Sternovy zprávy s řadou dobrých ekonomů z obou stran názorového spektra některé body diskutovat, a udělal jsem si názor, že zřejmě největší chyba Sterna je špatné diskontování. Navíc, udělat skutečně kvalifikovaný odhad nákladů na mitigace, stejně jako adaptace, pro časový horizont 100 let je úkol pro Nobelovku a nikomu se to zatím nepodařilo. Takže jakékoliv úvahy o tomto jsou pouhým porovnávání dvou zcela fiktivních "hodnot", z nichž někdy může výjít jako vyšší ta, jindy ona, a záleží na tom, jaký chci mít výsledek... A k ad 3): Samozřejmě je to problém, který však mechanismus současného snižování emisí, kdy rozvojovky v globálu již produkují více emisí než vyspělé země (a trend tohot vývoje se dramaticky zvyšuje), asi těžko odstraní. Zde bych silně sázel na efektivní, cílenou a hlavně kontrolovatelnou rozvojovou pomoc (nejenom tranfer technologií, ale i pomoc hospodářská, potravinová, kulturní, vzdělávací, atd. - sám dobře víte, co vše lze mít na zřeteli). Tady, bohužel, mezinárodní negociace k Rámcové úmluvě UNFCCC, podle mého názoru, již někdy od roku +/- 2004-5 zcela kolabují a já osobně v dáli "ono potřebné světlo" nevidím. I proto také nelituji, že přibližně od téže doby se jednání UNFCCC již neúčastním, protože stejně nevím, jak bych mohl být prakticky a konkrétně užitečný... Zdravím! |
Ctvrtohory versus tretihory - 27. 1. 2011 - M.Z.Cim klimatologove vysvetluji, ze klimat zacal "takhle blaznit" az vposlednich cca 2 milionech let, po miliarde let (udajne) mnohem poklidnejsiho prubehu? Nebo bylo takovych "klimatickych singularit" kdy se prudka ochlazeni (doby ledove) a otepleni stridala v nepretrzite rade (mereno geologickymi hodinami tedy) v klimaticke historii Zeme stovky? Nebeska telesa se prece nezacala hybat teprve pred 3 miliony let cili jen astronomicke objasneni (Milankovic) duvodu ledovych dob asi neni mozne. A proc se obecne tak sili ohledne klimatickych zmen kdyz obdobi holocenu (rekneme poslednich 10 000 let) je klimaticky beztak nejpoklidnejsim za posledni milion let? A kdyz 20 stoleti bylo klimaticky daleko klidnejsim (u nas v Evrope, systematictejsich udaju ze zbytku sveta o excesech pocasi te doby moc jeste nebude) nez treba blaznivy klimat doby Marie Terezie, Josefa II a Ferdinanda Dobrotiveho |
![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 27. 1. 2011 - R.W.Miloso, tak uz toho nech ... |
![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 27. 1. 2011 - PretelOmlouvám se, ale k reakci na tento dotaz se necítím být odborníkem. |
![]() ![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 27. 1. 2011 - M.Z.Sledujeme li trajektorii jednoho, unikatniho dynamickeho systemu (zemske pocasi a klimat) a nezname dobre li vlastnosti toho systemu tak nam statisticke metody nepomohou. Pouzivat statistiku na jeden kratky usek unikatni casove rady je matematicky zcela "na vode" (=nema zadne opravneni) a i prakticka uzitecnost tech projekci bude diskutabilni. Zemekoule a jeji biosfera se meni, ale obecne zakonitosti chovani pocasi a klimatu dnes i ve starsich prvohorach budou v zasade analogicke. Jinymi slovy, historie (a geologie) je zde jedinym poradnejsim zdrojem pouceni. Dokud nemame dokonale matematicke modely klimatu (a ty asi hned tak k dispozici nebudou) zustava historicka pamet vlastne jedinym zdrojem nasich znalosti o tom, jak se klimat muze chovat. Kdyby nebyly k dispozici fosilni zaznamy ledovych dob myslite, ze by klimatologove jejich moznou existenci dokazali predpovedet? :-)Mrzi mne, kdyz se klimatologie dava na drahu ideologie pritom nektere starsi vyzkumy ceskych paleoklimatologu (treba ty o mekkysi faune sprasi na stredni Morave, ale i prace o plesitocennich ricnich terasach ceskych rek) patrily, pokud vim ke svetove spicce a hodne prispely k nasemu poznani (treba klimatu tech poslednich ledovych dob) |
![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 27. 1. 2011 - MartinPředpokládá se, že zásadní roli zde hraje rozložení kontinentů, které ovlivňuje mořské proudy a tedy i přísun energie do vyšších zeměpisných šířek. Při splnění dalších předpokladů (Milankovič + nízká koncentrace CO2 v atmosféře) se rozjela série glaciálů. V geologické historii - před 650M let - se již pravděpodobně jednou stalo, že Země zamrzla (hypotéza "snowball Earth). Proč k tomu tenkrát došlo je značně spekulativní. Také během karbonu bylo poměrně chladno, ač to z našeho pohledu tak nevypadá - naše pevninská deska byla zrovna na rovníku a tak se tu vesele ukládalo uhlí.S tím holocénem nemáte úplně pravdu, podobně poklidných byla většina interglaciálů. A na otázku proč lidé šílí jste si tak trochu odpověděl - právě proto, že si zvykli na stabilitu. |
![]() ![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 28. 1. 2011 - M.Z.Nejsem astronom ani geolog. Zustava pro mne ale zahadou proc by ve dve miliardy let stare historii klimatu Zeme melo hrat - svou neobvyklou variabilitou, neobycejne rychlym (v geologickem smyslu; ale nekdy i v lidskem smyslu, viz bourlivy a prekotny konec posledni ledove doby pred 10 000 lety) stridanim mnoha ledovych a meziledovych dob to obdobi "pleistocenu" tak mimoradnou roli. Se svou delkou radove pouhy milion let - coz je jedna dvoutisicina doby trvani dynamickeho systemu "zemsky klimat" zhruba v te podobe, jake ho zname dnes. (Pred miliardou let jeste nebyla zivotem obydlena sous a i v mori se to teprve zacalo rozvijet ale otazka napr. kratkodobe predpovedipocasi a vyvoje tlakovych utvaru stala zhruba jako dnes, prislusne vypocetni programy by hadam byly dosti podobne, zmenila by se mapa sveta a upravily parametry, albedo tech kamenitych useku souse atd. :) Neverim, ze pleistocen byl astronomicky necim tak unikatnim v historii Zeme (at jiz z hlediska Milankovicovych cyklu ci chovani solarni aktivity) cili prirozena otazka pro geology zni, zda takovych "pleistocenu" v historii Zeme nebyly treba desitky ba stovky - a kde jsou pripadne jejich stopy. |
![]() ![]() ![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 28. 1. 2011 - MartinMyslím, že by se o předkvartérních dobách ledových už vědělo - máme přece už docela solidně zpracovaný fosilní záznam bioty, dále by se v mořských sedimentech našly "dropstones" - tedy kamení transportované v ledových krách do jiných zeměpisných šířek (tak se právě přišlo na to zamrznutí Země před 650 miliony let) a i z jiných sedimentů by se to asi vyčetlo. Zatím vše naznačuje tomu, že je naše série glaciálů uníkátní jev. Pokud vím, stále není dostatečně zřejmý ani mechanismus konce doby ledové, která skončila krátce po jejím teplotním minimu (Dryas), takže ve schopnost vytvořit simulační modely pro dávnou historii s jiným rozložením kontinentů a odlišným složením atmosféry zatím moc nevěřím. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ctvrtohory versus tretihory - 28. 1. 2011 - M.Z.OK tim zajimavejsi je to jev (tedy ta existence pleistocenu) Vas vyrok"Takže ve schopnost vytvořit simulační modely pro dávnou historii s jiným rozložením kontinentů a odlišným složením atmosféry zatím moc nevěřím" bych pretransformoval na pokornejsi "ve schopnost vytvořit simulační modely pro klimat (at jiz soucasny ci historicky) zatím moc nevěřím": (Nelinearni) dynamicke systemy maji vetsinou slozite chovani. Co udela treba s globalni koncentraci vodni pary zmenena typicka (treba jinym obsahem CO_2 ci spoustou dalsich vlivu) meteosituace? On i ten CO_2 je prece "jen" cinitelem, ovlivnujicim tyhlety mnohem dulezitejsi faktory. A ja bych tem klimatologum treba i veril, ze maji tak sofistikovane modely... :-) ale nesmeli by porad do tech uvah plest treba ty neumele manipulace s grafem globalnich teplot :) (To pak prestavam verit, ze s takovouhle teoretickou "vybavou" jsou schopni predikovat neco rozumneho.) Bez posmesku, je uz cas podivat se mikroskopem na podrobne predikce publikovane koncem 90 let a porovnat je s realitou.... |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - Jiří SvobodaKdyž vidíte, jak se na problém klimatických změn nabalil brutální ekobyznys, kde jsou u nás vynákládany stovky miliard přímo tunelem do našich kapes na ta nejméně účinná opatření, neotvírá se Vám kudla v kapse a nezvedá žaludek?Existuje u nás značný potenciál pro úspory emisí CO2, jehož čerpání je ekonomicky návratné avšak takový potenciál se využívá jen velice vágně a řada nedůsledných opatření ho využívá jen z části a zbytek umrtvuje. Není i toto odsouzeníhodné? |
![]() |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - BohumilByznys prostě brutální je, pravidla hry to často dovolují a dokonce tomu k lítosti férověji založených hráčů napomáhají. |
![]() |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - PretelSamozřejmě, že k efektivitě některých opatření, která navíc stojí dost finančních prostředků, se často stavím kriticky (i to bylo obsahem rozhovoru). Ovšem s tak striktními formulacemi, jaké jste použil Vy, se ztotožnit v žádném případě nemohu. |
![]() ![]() |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - Jiří SvobodaMyslíte tedy, že fotovoltaický tunel, který nás příjde na půl bilionu korun a kromě dalších problémů se stabilitou sítě nám nic dobrého nepřinese - jen zvýšíme export elektřiny, zaslouží pouze kritický postoj? Navíc zatím vše nasvědčuje tomu, že státní správa chce fotovoltaikům přihrát o 200 miliard Kč více (přímo z kapes našich občanů), než jim podle zákona přísluší. Vám se to opravdu jeví jako něco v rámci přijatelných společenských norem? |
vyvar klimatologu - 27. 1. 2011 - R.W.Pane RNDr. Pretele, je pravda, ze1) mate zivnostensky list na poradenstvi v oblasti "zmen klimatu" a ze timto zpusobem dojite napr. Min. ziv. prostredi? 2) je pravda, ze jste hlavnim resitelem multi-institucionalniho projektu "zkoumajici" globalni oteplovani? Zadavatel je MZP a ze projekt ma rozpocet stovky miliony korun rocne? - Je to dohledatelne v CEP-u Pokud alespon na jednu otazku odpovite (treba sam pro sebe) kladne, pak mi prijde vas "postoj" ke zmenam klimatu neferovy a falesny - totiz: zmena klimatu neee, ale presto na ni podojime stat a obcany!! Dekuji za odpovedi!! http://www.klimaskeptik.cz |
![]() |
vyvar klimatologu - 27. 1. 2011 - PretelNejprve jsem si řekl, že takovýto dotaz budu ignorovat.Když jsem si jej ale přečetl podruhé, tak jsem zjistil, že na OBA DOTAZY mohu s plným svědomím odpovědět (a to nejen sám pro sebe)- "NE"! Takže mi z toho v kontextu Vaší poslední věty vyplývá, že "... můj postoj ke změnám klimatu je asi férový a není falešný...". Děkuji tedy za Váš dotaz a pochvalu - ani jsem netušil, že mne někdo ve čtvrtek dopoledne takto potěší....! Informace CEP-u tedy asi nelze brát zcela vážně (ale to ostatně vím už dost dlouho...!) |
![]() ![]() |
vyvar klimatologu - 27. 1. 2011 - R.W.Dekuji Vam pane doktore o zavasi "odpoved", i kdyz jsem se ji nedockal. Snad to zkusite podruhe a osvezim Vam pamet:1) Na co mate zivnostak si kazdy muze v registru verejne najit sam - odkaz funguje mj. pod obchodni rejstrikem. 2) Ze by nebylo mozno brat CEP (Centralni evidence projektu provozovany vladou) vazne, slysim za jeho cca 20-ti letou existenci poprve - je z ni jasne videt kdo, kolik a na co cerpa financni prostredky na "vyzkum" ... A rovnez se podle vysledku predchozi "evidence" v CEP prideluji dalsi penize (ale asi o ne nestojite). 3) Kdyz zesmesnujete CEP, proc pak kazdorocne vsichni resitele (nejen VY) vsech projektu, tak ochotne "datlujete" sve udaje do souvisejici databaze RIV - rozvnez volne pristupny na webu Uradu vlady, MSMT, ... Prosim o upresneni a nazory z vasi strany, jak to s CEP a RIV podle Vas je - nebo udaje v nich nekdo falsuje jako globalni data o global warming? Takze abych to zkratil: rozhodl jsem se, kdybych se od Vas nahodou nedockal odpovedi, tak zde a jinde verejne na netu vyvesim onen vypis z CEP-u, kolik stovek milionu jste od statu na "vyzkum" "globalniho oteplovani" cerpal. Snad to nebudu muset udelat... - Panove Klausove, Kremlikove, ... si na tom jiste pekne posmaknou a mozna to netusi ani pan ministr MZP :-) |
![]() ![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - GreenDobrý deň pán Pretel,Moja otázka sa týka rastu hladiny oceánu a prehodnocovania niektorých starších výsledkov z IPCC AR4 WG1. Od vydania poslednej správy IPCC sa veľa vecí vo vede udialo a v "Kodaňskej diagnóze - správa svetu o poznatkoch klimatológie ku koncu roku 2009" sa odhad rastu hladiny oceánu do roku 2100 už prehodnocuje smerom nahor. V poslednej správe IPCC sa zanedbala dynamika topenia Grónska, Antarktídy a všeobecne pevninských ľadovcov. Váš názor, že topenie pevninských ľadovcov, Grónska a Antarktídy je druhoradý až treťoradý zjavne vychádza zo starých poznatkov. Dnes je už podiel topenia pevninských ľadovcov a ľadovcových štítov na raste hladiny oceánov väčší, ako je podiel tepelnej rozťažnosti vody. A to nehovorí primárne Greenpeace ani Al Gore, ale vedci - klimatológovia. Citujem Kodaňskú diagnózu: "Vezmeme-li v úvahu ztrátu hmoty ledových štítů bude vzestup hladiny moře do roku 2100 pravděpodobně dvakrát větší než ten, který představila IPCC AR4 s horní hranicí asi 2m. Vychází to z nového porozumění ledovým štítům." Moja otázka teda znie: Ako sa dokáže ľudstvo prispôsobiť rastu hladiny oceánu o 1 meter do roku 2100 ? (Horná hranica je dokonca až 2 metre). Myslíte, že v takom zaplavenom New Yorku alebo Londýne bude ešte niekto diskutovať o prispôsobovaní sa ? |
![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - PretelNerad bych se pouštěl do detailnějších úvah o procesech v oceánech, protože do nich zcela nevidím, neb nejsem oceánolog. Vycházím proto zejména z analýz v IPCC AR4, které mnou zmíněný posun učinilz v provnání z IPCC TAR z r. 2001.Pokud jde o Vaše citace Kodaňské diagnózy, dovolte jednu moji poznámku. Tento dokument považuji za silně politicky motivovaný (zabarvený silně do zelena). 1) Vznikl před Kodaňskou konferencí 2009, která si dala za cíl dojít jakýmkoliv způsobem k politické dohodě (což se nepodařilo). 2) Mělo jít o jakýsi "nový apel vědců" (v odborných kruzích se jím skutečně nestal) k politickému využití v Kodani. 3) Tři z množiny autorů Diagnózy znám osobně a znám i jejich postoje, velmi ultimativní názory i "zabarvení", takže se obsahu a hlavně zabarvení Diagnózy vlastně ani moc nedivím. Z toho, co jsem napsal asi zřetelně vyplývá, že Vámi citovaný materiál osobně neuznávám (a nejsem sám!) |
![]() ![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - GreenRast hladiny oceánu ale nie je závislý od Vašich ani mojich pocitov, či osobných sympatií či antipatií. Je to objektívna realita nezávislá na našom vedomí. Či tu my dvaja budeme, alebo nebudeme, hladina oceánu bude nejakým spôsobom do roku 2100 rásť alebo možno aj klesať (čo je ale málo pravdepodobné). Čo bude v budúcnosti celkom presne nevieme. Ale vieme to, čo už bolo.Vieme toto: Hladina mora stúpa rýchlejšie, ako sa očakávalo. (Rahmstorf et al. 2007). Priemerné tempo rastu bolo v rokoch 1993-2008 podľa družicových meraní 3,4 mm za rok. (Cazenave et al. 2008), zatiaľčo najlepší odhad projekcií Tretej hodnotiacej správy IPCC TAR pre to isté obdobie bol 1,9 mm za rok. Skutočný nárast bol teda o 80% rýchlejší, ako predpovedali modely. Ďalšia správa IPCC AR4 (a zatiaľ posledná) z roku 2007 stále predpovedá v podstate rovnaký vzostup hladiny mora ako ten z TAR, líši sa do 10%) To sú teda fakty. Klimatológ by sa mal držať faktov a výsledkov vedeckých prác a nie nejakých osobných pocitov. |
![]() ![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - PetrŽe byl ten růst hladin v IPCC AR4 podhodnocen snad pane Pretel víte... Viz green a ani nepočítají s rokem 2100, ale jen 2095.Nebo třeba zde realclimate, kde ten proces parodovali na druhou stranu a následně ukazují, jak byl podhodnocen: http://www.realclimate.org/index.php/archives/2010/03/ippc-sealevel-gate/ |
![]() ![]() ![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - PretelDiskutovat k tomu nebudu, neb to asi nemá smysl.Nicméně Vámi uváděný rozdíl 2100 vs. 2095 je pro mne z hlediska věrohodnosti projekcí takto vzdáleného dalšího vývoje naprosto stejné časové údobí - to byste snad mohl uznat. |
![]() ![]() ![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - PretelDiskutovat k tomu nebudu, neb to asi nemá smysl.Nicméně Vámi uváděný rozdíl 2100 vs. 2095 je pro mne z hlediska věrohodnosti projekcí takto vzdáleného dalšího vývoje naprosto stejné časové údobí - to byste snad mohl uznat. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Rast hladiny oceánu - 27. 1. 2011 - PetrPokud počítám s tím, že se růst hladin bude zrychlovat, což je celkem logické, tak odseknutí posledních 5 let je taky faktorem. Jedním z několika, viz linkovaný článek. |
Několik důvodů, proč snižovat emise - 27. 1. 2011 - VukDěkuji za zajímavý rozhovor. Trochu mě ale překvapil pohled pana Pretela na pokusy o omezování emisí skleníkových plynů - celkem i souhlasím s tím, že zabránit změnám klimatu úplně už nejde, nnezdá se mi ale, že je nerozumné se o to pokoušet. Důvody:- nepodaří-li se jim zabránit, může se podařit je zmírnit, i to by mělo význam; - pokusy snižování emisí by mohly mít několik příjemných "vedlejších" efektů, jako třeba snížení závislosti na fosilních palivech; - zatím nikdy se v takovémhle měřítku lidstvo jako celek nepokusilo omezit se teď v zájmu budoucnosti; už jen taková zkušenost by mohla být zajímavá. Jistě, bohužel to zatím asi moc nefunguje, vymýšlejí se hlouposti jako CCS a schopnost se dohodnout jsme my, lidé, dosud příliš neprojevili. Připadá vám ale, že uvedené důvody jsou nezajímavé? Nebo to nemá moc cenu zkoušet, že nás zatím bota tak moc netlačí a dokud doopravdy tlačit nebude, nic s tím nejsme schopni (ochotni) dělat? |
![]() |
Několik důvodů, proč snižovat emise - 27. 1. 2011 - PretelJestli rozhovor vyzněl tak, že nemá smysl emise snižovat, pak se omlouvám (možná tomu napomohl i redakční název rozhovoru).K podobně orientovanému dotazu jsem se vyjadřoval, tedy jenom stručně: snižovat emise obecně smysl určitě má, je však přito třeba brát i jeho efektivitu a účelnost, tedy snižovat "s rozumem" a ne dělat "hurá-akce". Smysl má i výzkum a následná realizace nových technologií a jejich transfer do rozvojove - i to jsou vlastně mitigační opatření. V duchu toho, co jsem řekl v v předchozích dvou větách tedy: Je třeba se pokoušet o vše, co může mít smysl v duchu "našeho přežití", ale je třeba o tom více přemýšlet a brát v potaz i rizika, která naše snahy o mitigace mohou přinést (viz např. fotovoltaika u nás, emisní povolenky, biomasa 1. generace, aj.). A to mně v rozhovoru hlavně šlo! |
![]() ![]() |
Několik důvodů, proč snižovat emise - 27. 1. 2011 - PetrJsem rád, že tu s námi diskutujete, škoda, že klimaskeptici si přečtou maximálně ten nadpis... Ad fotovoltaika a biomasa, tady se shodneme asi všichni. Myslím, že za tak 20 let dojde i Číně a Indii, že především na ně bude mít oteplování významný dopad a jen adaptace stačit nebude. |
Metan - 27. 1. 2011 - niiDobrý den,chtěl bych se zeptat, jak je to s tím metanem. Pokud vím, tak v atmosféře vydrží určitou dobu, tedy dle mého mínění by z toho plynulo, že by se měla jeho hladina stabilizovat na určité úrovni. Nejsou tedy občasné články o tom, jak sobí trávení přispívá ke globálnímu oteplování spíše odváděním pozornosti od CO2? Nebo existuje nějaký prokázaný způsob trvalého odstraňování z atmosféry i u CO2? |
![]() |
Metan - 27. 1. 2011 - PretelPro metan se doba působení v atmosféře odhaduje v rozpětí 10-15 let, pro oxid uhličitý 50-100 let. Z toho plyne, že jeho uvolňování je pro planetu "méně nebezpečné" než CO2. Problémem je znalost jeho skutečných zásob v permafrostu (k tomu už jsem odpovídal).K sobům (a nejenom): Samozřejmě že produkují metan, krávy a další živočichové také. S tím ale nic nenaděláme a uměle jimi produkovaný meta zachycovat a pak třeba spalovat, je totální nesmysl, která může působit jako odvádění pozornosti od jiných problémů. Pikantní však je, že občas někdo s takovou blbostí ven vyjde...! Žádný skleníkový plyn trvale z atmosféry neodstraníte do té doby, než skončí jeho "lifetime". |
kdo z koho - 27. 1. 2011 - PavelEkonomové jsou z podstaty úkolu jejich disciplíny servilní manažeři kapitálu, předhánějí se ve vymýšlení teorií jak lépe a rychleji vymačkat z toho či onoho poslední peníze do jimi spravovaného sektoru či jinam.Koneckonců za tuto činnost berou svůj plat. Myslíte si, že je možné, aby právě z jejich řad někdy vůbec vyšel nějaký rozumný a spravedlivý systém, který by dokázal motivovat společnost k úsporám a snižování skleníkových plynů? Vždyť oni mnohdy nevědí, co dlouhodobě činí nebo spíše to až příliš dobře vědí? Kdo se má vlastně na globální úrovni zasazovat o záchranu klimatu? Necháme to na naivních ideologicky "zelených", koho vlastně delegujeme na tato mezinárodní jednání? |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 27. 1. 2011 - Ivan SommerJe známo, že města jsou teplejší než okolí. Z družicových snímků je patrné, že se stále zvětšuje plocha zastavěného povrchu Země, a tak někteří badatelé navrhují bílení povrchu měst. Zvýšil by se tím odraz dopadajícího záření a snížilo oteplení ovzduší. Má to smysl ? |
![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 27. 1. 2011 - M.Z.Jedna vec ma zcela jiste zasadni vliv na biosferu Zeme a tedy i na klimat. Pocet jedincu druhu Homo Sapiens. Jenze "reseni" tady zatim bylo jen to od Hitlera ci Pol Pota. Kdyby Greenpeace apod. kriceli "sirte nakazlive nemoci do rozvojovych zemi" melo by to sice jakousi logiku (v te jejich snaze ochranit Zemekouli) ale timto zpusobem by to bylo jisteze neprijatelne. Je dobre si totiz uvedomit, ze zavazky "snizime produkci CO_2 = 19 procent" nemaji vubec tak daleko k budoucim zavazkum "snizime pocet naseho obyvatelstva o 18 procent... ;-) |
![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 27. 1. 2011 - R.W.Zadny vliv cloveka na biosferu nevidim a nemyslim si, ze by to mohl nejaky rozumne myslici clovek rici!! |
![]() ![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 27. 1. 2011 - M.Z.Ten pan, co na nej narazite to samozrejme takhle neminil/nerekl. Jde o to, zda tomu vlivu (ktery je nejspis nemaly) vubec rozumime a zda jsme schopni s nim neco delat cestou byrokratickych planu a narizeni ("zalozenych" pritom na tak chatrne "vede", jaka byva v tech otazkach presentovana). Odpoved na tyto otazky zni temer jiste "Ne" |
![]() ![]() ![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceTen pán, když už tady o to off-topic mluvíte, to tak doslova neřekl. Řekl to IMHO ještě hloupěji: "Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci." (viz zde http://hn.ihned.cz/c1-23103405-zadne-niceni-planety-nevidim-a-nikdy-jsem-ani-nevidel). Otázka se netýkala změn klimatu, ale životního prostředí jako takového.Nemá asi moc smysl se k tomu pořád vracet, ale pan prezident prostě buď nikdy nebyl v Severích Čechách či Amazonii, nebo některé věci viět nechce. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 28. 1. 2011 - M.Z.Ten pan asi chtel hlavne zduraznit, ze slovni spojeni jako "nicit planetu" jsou v podstate nesmyslna. (Emotivni vykrik, prazdny obsah -to byva charakteristikou takovychto slovnich spojeni.) Takovym slovum totiz nejde dat vseobecne prijatelny vyznam. Kdo tady zastupuje tu "planetu"? (Kteri samozvanci?) Znicit "Rim" ba i znicit "Brusel" (minim v tom druhem pripade spis jak se nici sam, nez ze by nejaci svobodomyslni, a treba i jesitni "kaciri" zevnitr Evropy zlovolne atakovali jeho nejposvatnejsi prikazani) to je termin na jehoz pouzivani se historici mohou shodnout, ba i na zniceni "civilizace", na "zniceni planety" nikoliv. Rozpuleni narazem jineho vesmirneho telesa budiz - ale to asi nemate na mysli. Dotycny pan tim vyrokem proste jen asi chtel pripomenout katastrofistum, ze klika politiku ktera chce znicit Zemi atomovou valkou apod. neni prilis silna a ze problemy jsou v necem uplne jinem... Je to stejne zabavne jak se prirodopisne tema tedy chovani zemskeho klimatu redukuje v takovyhle diskusich nakonec jen na "Nemam rad V.K.". Parafrazujme vyrok "Nejde o klima, jde o svobodu" do provincionalniho, ceskeho "intelektualskeho" prostredi."Nejde o klima jde o V.K." ;-) |
![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 27. 1. 2011 - MartinKdepak, je třeba šířit gramotnost. S nárůstem gramotnosti prudce klesá počet dětí na rodinu. Nakažlivé nemoci nezabírají, těmi jsou rozvojové země stejně prolezlé skrznaskrz. |
![]() ![]() ![]() |
dotaz na bílení zastavených povrchů - 28. 1. 2011 - M.Z.Tyhle recepty nejsou tak jednoduche, vseobecnou gramotnost u nas zavedla Marie Terezie a populacni prirustek jeste nejmin dalsich 100 let nasledoval. Ani /ne/zavedeni lekarske pece nefunguje takhle jednoduse. Navic porodnost je klicovou zbrani soupereni neperspektivnich (Evropa) a perspektivnich (muslimove) civilizaci... Oni v tom asi Cinane udelaji poradek, IPCC by se mohl pro ne stat efektivnim organem v budoucich regulativnich aktech, s kterymi mimochodem ma Cina bohate zkusenosti. Kdo si dnes u nas vzpomene na boj napr. proti premnozenym vrabcum v te velke zemi pred 60 lety ;-) |
kratka pamet pana dr. Pretela - 27. 1. 2011 - R.W.Dekuji Vam pane doktore o zavasi "odpoved", i kdyz jsem se ji nedockal. Snad to zkusite podruhe a osvezim Vam pamet:1) Na co mate zivnostak si kazdy muze v registru verejne najit sam - odkaz funguje mj. pod obchodni rejstrikem. 2) Ze by nebylo mozno brat CEP (Centralni evidence projektu provozovany vladou) vazne, slysim za jeho cca 20-ti letou existenci poprve - je z ni jasne videt kdo, kolik a na co cerpa financni prostredky na "vyzkum" ... A rovnez se podle vysledku predchozi "evidence" v CEP prideluji dalsi penize (ale asi o ne nestojite). 3) Kdyz zesmesnujete CEP, proc pak kazdorocne vsichni resitele (nejen VY) vsech projektu, tak ochotne "datlujete" sve udaje do souvisejici databaze RIV - rozvnez volne pristupny na webu Uradu vlady, MSMT, ... Prosim o upresneni a nazory z vasi strany, jak to s CEP a RIV podle Vas je - nebo udaje v nich nekdo falsuje jako globalni data o global warming? Takze abych to zkratil: rozhodl jsem se, kdybych se od Vas nahodou nedockal odpovedi, tak zde a jinde verejne na netu vyvesim onen vypis z CEP-u, kolik stovek milionu jste od statu na "vyzkum" "globalniho oteplovani" cerpal. Snad to nebudu muset udelat... - Panove Klausove, Kremlikove, ... si na tom jiste pekne posmaknou a mozna to netusi ani pan ministr MZP :-) |
![]() |
kratka pamet pana dr. Pretela - 27. 1. 2011 - Petr"Normální je nelhat", tohle kdysi měla jako heslo jedna nešťastná strana a na prolhané klausisty se bohužel dodnes hodí... 5 minut googlení:1. živnosťák: Obory činnosti: Poradenská činnost v oboru čistoty ovzduší 2. CEP: výpis: Výpis nalezených projektů 2 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 30 638 tis. Kč Národní program ČR na zmírnění dopadů změny klimatu; vědecké a technické aspekty vstupu do EU Poskytovatel: MZP - Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Hlavní příjemce: Český hydrometeorologický ústav, Období řešení projektu: 2002-2005. 2. SP/1A6/108/07 Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření Poskytovatel: MZP - Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Hlavní příjemce: Český hydrometeorologický ústav, Období řešení projektu: 2007-2011. 2 projekty v celkové délce 10 let. Tak ty stamiliony klidně uveďte... |
![]() ![]() |
kratka pamet pana dr. Pretela - 27. 1. 2011 - R.W.O.K., takze pres 30 milionu nic neni? Ale zapomnel jste na nekolik "malickosti":1) nutno zapocitat do celkovych penez i institucionalni zdroje (u CHMU dosti znacne) 2) zapomnel jste zapocitat projekty, na kterych CHMU a tedy pan dr. Pretel participuje nikoliv jako hlavni resitel ... - myslite, ze napr. provoz klimaticke verze modelu ALADIN je nulova? Nebo si zkuste najit, kolik dalo (treba ve vami zminovanych 10 letech) za nove superpocitace (zamerne pouzivam mnozne cislo - ze by to byl Cray, DEC a par dalsich). |
![]() ![]() ![]() |
kratka pamet pana dr. Pretela - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceVážený R.W., pokud máte problém rozlišit mezi projektem, jehož řešitelem je státní organizace ČHMÚ, jejíž je pan doktor Pretel zaměstnancem (to je těch 30 miliónů) a mezi projekty, jejichž řešitelem by byl jako živnostník (v CEP nula), vypovídá to fakt spíše o vašich kognitivních schopnostech než o čemkoliv jiném.Osobně mi, přiznám se, spíše vadí, že pan doktor Pretel čas od času napíše na živnostňák posudek či vyjádření pro největšího českého znečišťovatele (tedy ČEZ). A to bez ohledu na závěry - myslím, že člověk v jeho postavení by neměl mít vedlejší příjmy od žádné zájmové či advokační skupiny (tím myslím třeba i od nás). Ale nikomu to necpu, je to můj skromný názor, který bych si (kdybyste to tu neotevřel) nechal nejspíš pro sebe. |
![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - PavelPane R.W. vaše neracionální reakce a posouvání debaty osobním směrem od tématu je nemístné. Proberte si tyhle osobní invektivy v emailu přímo s panem Pretelem. Nenámáčejte do své břečky všechny kolem. |
![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - R.W.Mily pane, dekuji Vam za vas postreh. Nicmene pan doktor Pretel je presnou ukazkou ceskeho "kam vitr, tam plast" - kdyz CR zastupoval v IPCC: globalne se otepluje a muze za to clovek. Kdyz byl poradcem ministra (myslim za doby ODS, CSSD ...), tak byl take sama zmena klimatu. Pak dostal padaka ... Nyni, kdyz uz neni "pan-IPCC": zmeny klimatu jsou minimalni a je treba se adaptovat. To mu ale samozrejme nebrani cerpat miliony ze statni kasy a "vyzkum" zmeny klimatu.On je typicka ukazka ceskeho prospecharstvi. A tim to pro me konci!! |
![]() ![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - GreenDobre R.W. a teraz daj ten o tom, ako sa tunelovali štátne firmy a koľko peňazí zmizlo na účtoch súkromných firiem spriaznených s politikmi, čo boli práve pri moci. Podľa Teba by sa asi žiadne peniaze na výskum dávať nemali. Podľa Teba by sme žiť bez vedomostí ako v stredoveku. Na rozdiel od zbohaltíkov, čo sa na úkor daňových poplatníkov napakovali nelegálne a tajne, peniaze vyčlenené zo štátneho rozpočtu na výskum sú legálne a informácie verejne prístupné.Takže okrem toho, že si mimo tému, kadíš aj mimo misu. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - R.W.No fakt nevi, co Vam na to mam napsat. Snad jen, ze nas nejtalentovanejsi teoreticky fyzik dnes oznacil vyzkum GW za kriminalni cin:http://motls.blogspot.com/2011/01/czechglobe-began-their-agw-criminal.html Vyzkum samozrejme ano, ale smysluplnych veci s aplikacemi a ne moje penize si jezdit do Kodane, Bali a Cancunu na konference IPCC!! |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - Petra copak náš "nejtalentovanejsi teoreticky fyzik" dělá kromě psaní blogů od té doby, co ho vyhodili z Harvardu? Za "too much blogging and too little research"... |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - M.Z.Ano, takhle na ceskem netu (mozna nejen na nem) bohuzel konci vetsina "klimatickych" (tedy "oteplovacich" nebot o zajimavostech klimatu samotneho tam obvykle nepadne ani jedno podrobnejsi slovo; prostor nakonec zustane uz jen na vzajemne vypady) debat. Vypovida to tedy cosi o standardech toho oboru (a lidi, co ho delaji). Zmineneho talentovaneho teoretickeho fyzika nejdriv museli na ten Harvard pozvat. Mate - treba prave Vy - opravdu takove vedecke vysledky, treba i ze starsi doby, aby o Vas na Harvardu v prestizni laboratori nekdo projevil srovnatelne velky zajem, a tudiz jste mel jakesi (rekneme) moralni pravo k podobnym soudum? Z Vasi poznamky vedle "v minulém interglaciálu bylo tepleji díky Milankovičovým cyklům. Jenže jen v létě a na severní polokouli" soudim, ze mate ke standardum exaktnich ved (kde se velmi rozlisuje mezi tvrzeni dokazanym, ci jinak oduvodnenym a papouskovanim, nekdy tezko overitelnych, tvrzeni odjinud) hodne daleko. Nebo nas tady presvedcte ze ne, a napiste par gramotnych vet dokazujicich, ze o tom tematu (minuly interglacial na jizni polokouli) opravdu neco poradneho vite, nejen ze si cosi matne pamatujete jako citat z nejake prednasky (treba i prvniho rocniku)... Zaznamy rezu antarktickeho ledovce nestaci, ze zmen gronskych ledovcu taky nemuzete moc usuzovat na pocasi v Africe, ba ani v Cechach :-) |
![]() ![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
![]() ![]() |
vraťte se k tématu - 27. 1. 2011 - R.W.Jen jeste vazne, ale opravdu vazne posledni poznamka:Nemam potrebu s lidmi typu pana dr. Pretela komunikovat osobne ... To za nas danove poplatiky ucini prislusny pan ministr zivotniho prostredi, kteremu take odkaz na zdejsi diskusi odesilam!! |
![]() ![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
![]() |
kratka pamet pana dr. Pretela - 28. 1. 2011 - PretelDekuji "Petrovi" za uvedení skutečně správných údajů, ktere ukazuji, že puvodní informace R.W (vyvar klimatologu) byla střelená zcela od boku a byla totalne nepravdivdivá!Dotazujicimu R.W. se mohu omluvit pouze za to, ze po jím uváděným "CEP" jsem prvotně chápal Centrum pro politiku a ekonomiku a ne "CEP" jak centrální evidenci projektů. Tedy na vysvětlení: CEP jako centrální evidenci projektů rozhodně nezesměšňuji!!! Toto vysvětlení by snad mohlo R.W. stačit. |
Klima a složení atmosféry v období druhohor - 27. 1. 2011 - Ondrej KošutPřeji dobrý den.Zajímá mě Váš názor na klima a obsah oxidu uhličitého v atmosféře v období druhohor, kdy se zřejmě vytvořila biomasa nutná ke vzniku fosilních paliv, které "dnes" člověk využívá. Velmi zjednodušeně to lze chápat tak, že vývoj vlastně směřuje více-méně k obnovení stavu jaký byl na začátku druhohor? Čistě bilančně vzato, uhlík ve fosilních palivech přece prošel jako CO2 z atmosféry a fotosyntézou se uložil v organické hmotě, což samozřejmě probíhá i dnes, ale určitě v neporovnatelně menším rozsahu. Pokud to tak skutečně je, potom se planeta s přispěním člověka vyvíjí do původní předdruhohorní podoby. Děkuji za odpověď. Ondrej Košut |
![]() |
Klima a složení atmosféry v období druhohor - 28. 1. 2011 - PretelMám pocit, že moje snaha Vám odpovědět by silaně zaváněla spekulacemi - asi je to spíš otázka pro paleogeologa. Hovořit totiž o klimatu planety před 50-205 mil. let je složité, prototože o něm skutečně nic nevíme. Už jsem v odpovědech někde uvedl, že přijatelnou představu o klimatu mají paleoklimatologivé do ca 450 tis. let př.n.l., slušnou do ca 800tis. let př.n.l.. V případě druhohor jde o období ještě zhruba o dva řády časově vzdálené....Tak jak to popisujete, by se to adálo logické, ale vzhledem v váše uvedenému a s ohledem na moje profesní zaměření se mi to potvrzovat nechce (ale ani vyvracet). |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - KremlikVime, ze predpovedi z roku 1988 (NASA, Hansen) a z roku 1990 (IPCC, FAR) precenily vliv uhliku. Dnes je asi o pul stupne chladneji nez predpovidaly,jak jiste vite. Neni to tedy duvod snizit odhady globalniho oteplovani do budoucna? |
![]() |
Pane Pretele - 27. 1. 2011 - GreenPán Kremlík.Hansenov model z roku 1988 predpovedal väčšie oteplenie, ako bolo pozorované z dvoch známych dôvodov. a) Hansen vložil do modelu klimatickú citlivosť 3,4°C/2xCO2. Dnešné odhady klimatickej citlivosti sa pohybujú okolo strednej hodnoty 3°C. b) Hansen predpokladal emisný scenár s väčším množstvom emisií, ako v skutočnosti nastali. Takže zhrnuté a podčiarknuté: Ak vložíme do Hansenovho modelu z roku 1988 klimatickú citlivosť 3°C a scenár emisií, ktorý zodpovedá realite a necháme ho zbehnúť s týmito údajmi, dostaneme prekvapivo dobrú zhodu s reálnymi pozorovaniami. A to je na úroveň modelovania, ako bola v roku 1988 prekvapivo dobrý výsledok. Zaoberajte sa pán Kremlík tým, čomu rozumiete a nie deziterpretáciou klimatológie. Viac tu: http://www.skepticalscience.com/Hansen-1988-prediction-advanced.htm |
![]() ![]() |
Pane Greene - 27. 1. 2011 - KremlikGreene, nemluvte o tom, cemu nerozumite. Skutecne emise byly vyssi nez jake Hanen predpokladal ve scenari A. Ne nizsi. Zjistete si to. Ale souhlasim, ze precenil klimatickou citlivost. Tak asi o tri stupne Celsia? A nectete Skepticalscience, to uz Dikobraz je lepsi. |
![]() |
Pane Pretele - 28. 1. 2011 - PretelPane Kremlíku, prosím, nepoužívejte slovo "předpovídaly" (viz rozhovor). Samozřejmě, že odhady staré 20 let nemohly zahrnovat všechny faktory (a tedy i uhlík) v té míře, jak jsme toho schopni třeba dnes. Je to věc vývoje poznání a velkou roli v tom sehrávají i faktory neklimatické (též viz rozhovor). Proto IPCC připravuje nové scénáře (tuším 2012?). Pak se ukáže, co nové simulace ukáží.Vaše poslední věta může být pro některé ne dost informované diskutující dost zavádějící a může vyznít s jistou nadsázkou tak, jako by mělo/mohlo třeba IPCC "otočit kouhoutkem" a dostat nové a "politicky potřebné" výsledky. Tak to opravdu není - většina členů panelu IPCC je dost seriózní a myslím, že po loňské "aféře" si IPCC dá větší pozor.... |
![]() ![]() |
Pane Pretele - 28. 1. 2011 - KremlikJa jen rikam, ze IPCC pracuje s odhady citlivosti cca 3°C. Jestlize ale klima reaguje mene citlive, tak by se tyto odhady mely snizit, ne? A ne zvysit jak to dela Kodanska diagnoza. Za druhe, vedecka teorie musi byt testovatelna. U letosnich prognoz nevime, zda jsou spravne, to uvidime za 20 let. Dnes muzeme hodnotit jen klimatologicke modely z doby pred 10-20 lety. |
![]() ![]() ![]() |
Pane Pretele - 28. 1. 2011 - PretelPouze poznámka - již kdesi výše v diskuzi jsem uvedl a zdůvodnit, že a proč Kodaňskou diagnózu neberu vážně |
Jeste pro p. Pretela - 27. 1. 2011 - KremlikA jeste jeden dotaz. Slychame klimatology, ze se casto vyjadruji k tomu, ze pry Sluncem se dnesni teploty vysvetlit nedaji. Jak to muze klimatolog vedet, kdyz je odbornik na klima a nikoli na Slunce. Pred casem na Ekolistu vysel rozhovor s p.Metelkou a tam otevrene priznal ze nezna zadne solarni cykly krome Schwabeho cyklu. |
![]() |
Vito, neztrapnuj se - 27. 1. 2011 - duhovy valecnikVito, hele, ty kluku jeden historickej ... Podivej se na osnovy Pr. fakulty nebo jine, kde se uci klimatologie. K tvemu prekvapeni se tam vliv Slunce na klima probira uz v 1. semestru prislusne specializace. To jen tobe, bakalari historie, to porad neni nejak jasne.Pridej nam spis pro pobavani neco na svuj blog - karma ti v poslednich tydnech nejak klesa :-) |
![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 27. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
![]() ![]() |
Duhovy trumbero - 27. 1. 2011 - KremlikOpakuji otazku: Jak to, ze napr. pan Metelka se vyjadruje ke slunci a potom prizna, ze o Slunci nezna ani zakladni fakta? https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/klimatolog-ladislav-metelka-lepsi-je-byt-opatrny Proč v IPCC prakticky chybi odbornici na Slunce? Viz Judithgate. Jak se pak klimatolog muze k pricinam klimatickych zmen vyjadrovat? Nemeli by byt klimatologove opatrnejsi a radeji priznat, ze odpoved neznaji protoze solarni fyzika neni jejich obor? |
![]() ![]() ![]() |
Duhovy trumbero - 27. 1. 2011 - duhovy valecnikOpakuji odpoved:Vito, hele, ty kluku jeden historickej ... Podivej se na osnovy Pr. fakulty nebo jine, kde se uci klimatologie. K tvemu prekvapeni se tam vliv Slunce na klima probira uz v 1. semestru prislusne specializace. To jen tobe, bakalari historie, to porad neni nejak jasne. Pridej nam spis pro pobavani neco na svuj blog - karma ti v poslednich tydnech nejak klesa :-) |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Duhovy trumbero - 27. 1. 2011 - KremlikTo ze nekdo mel v prvaku par lekci cehosi z nej jesti nedela experta. Tak jako ja nejsem expertem na sfragistiku. Expertem na slunce je solarni fyzik. A s temi osobnimi utoky jste uz opravdu trapny, ukazujete tak ubohost zelenych extremistu. Tak na oplatku: Vymyslete si jinou prezdivku - protoze Duha je symbolem homosexualu. I kdyz pro oteplence se to hodi. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 27. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Duhovy trumbero - 27. 1. 2011 - duhovy valecnikVito, prezdivka mi naprosto vyhovuje. S moji sexualitou to nijak nesouvisi - v tomto smeru te odkazuji na jakehosi Kikinu (vsak jiste vis). Jsem rad, ze se nepovazujes (s toho, co pises to alespon vyplyva) za experta temer na nic. Bc. historie je fakt, ale fakt usmevne :-) - kolik ze to mas semestru?Aha, vlastne mas jeste praxi prilezitostneho kantora ... :-) Pokud jde o osobni utoky, myslim, ze "besnit" zde zacali popiraci a ty ses rad pridal, vid Vito?! Jinak: Vitezslav Kremlik, Beloveska 1675, Nachod, PSC: 547 01 - kdyby nekdo shanel primy kontakt!! |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Duhovy trumbero - 27. 1. 2011 - duhovy valecnikMuzu dodat i telefon ... - neni to tajne ... |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
![]() ![]() |
Vito, neztrapnuj se - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceProtože Duhový válečník (Rainbow Warrior) je vlajkovou lodí Greenpeace, mohl by vzniknout dojem, že pán či paní užívající nick duhovy valecnik v této debatě vystupuje jménem Greenpeace. Rád bych to popřel. Podstatou naší práce je nékdy důrazná, ale vždy slušná a věcná argumentace. Myslím, že nejlepší obranou proti začasté hysterickým a osobním útokům pana Kremlíka je používat suchá fakta.Takže, duhovy valecniku, prosím, nekažte nám to :) |
![]() ![]() ![]() |
Vito, neztrapnuj se - 28. 1. 2011 - duhovy valecnikVazeny pane Rovensky, samozrejme se muzete distancovat od cehokoliv a kohokoliv. Nicmene spojitost s vasi udejne teroristickou lodi nema muj nick nic spolecneho. Vzdy vystupuji nezavisle. Patrne se domnivate, ze mate na nektere veci patent na rozum a vyhradni pravo na pouziti!!?? |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Vito, neztrapnuj se - 28. 1. 2011 - an Rovenský, GreenpeaceMilý pane, já ani kolegové, nemáme patent (ani ochrannou známku) ani na rozum, ani na jméno Rainbow Warrior :)nezávislé vystupování vám chválím, v tom se podobáme. Tím však, alespoň podle Vašeho vyjadřování zde, podobnost končí (když odhlédnu od kritického náhledu na pana Kremlíka). Dávejte si nicky jaké chcete, třeba Esperanza, Prunéřovský Komín či Zelený Mír. Nicméně pokud se budou mít nějaký vztah k naší organizaci, a přitom budou v rozporu s našími názory či hodnotami, nebudete se na nás, doufám, zlobit, pokud na to lidi, které byste tím mohl zmást, upozorníme. Tedy budete, to jste právě ukázal. P.S. S tím terorismem si to nějak pletete. Rainbow Warrior I. se stal, jak známo, obětí bombového útoku francouzské tajné služby, při kterém byl zabit náš kolega Fernando Pereira. Zaměňovat oběť a útočníka je docela nechutné... :/ |
clovek nema na atmosferu zadny vliv - 27. 1. 2011 - duhovy valecnikAno pane Pretele, clovek nema na atmosferu a klima zadny vliv:http://blog.idnes.cz/blog/2250/123279/Mittal2.jpg Jen to vynasi slusne prachy, ze!!?? |
![]() |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
skleníkové plyny - 27. 1. 2011 - sellekČísla o skleníkových plynech se velmi liší.Od 60% vodní páry,25%CO2,15%N2O+freony+ozon až po 95% vodní páry,3%CO2,2%zbytek.Např. ve druhé variantě by byl vliv CO2 minimální.Můžete uvést správné údaje?Děkuji |
![]() |
skleníkové plyny - 27. 1. 2011 - R.W.Spis bych rekl, ze take dost zavisi na spektru, ve kterem konkretne skl. plyny pohlcuji IF radiaci Zeme. Vymyslem otelovacu je to, ze pry CO2 pohlcuje tam, kde ma H2O nejake absorpni okna ... - proste junk science!! |
![]() ![]() |
skleníkové plyny - 27. 1. 2011 - MartinAbsorbční spektra si klidně můžete sám změřit, když nevěříte učebnicovým. A slyšel jste už o tom rouhači, co tvrdí, že jablko i litinové závaží budou padat se stejným zrychlením 9,8 m.s-2 - prostě junk science :-) |
![]() |
skleníkové plyny - 28. 1. 2011 - PretelDocela správná čísla (resp. jejich intervaly) jsou na http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_gas |
CO2 - 27. 1. 2011 - niiVe své odpovědi na můj dotaz ohledně životnosti metanu v atmosféře uvádíte, že životnost CO2 v atmosféře se odhaduje na 50-100 let. Mohl byste, prosím, popsat, jakými mechanismy je CO2 z atmosféry odstraňován? Je tyto mechanismy možno rozlišit na ty, které CO2 váží v nějaké trvalé formě (to by asi platilo pro vznik rašeliny) a které jen "pufrují" zpomalují růst (např. tím, že se spolu s atmosférou plní jiný zásobník, třeba rozpuštěním ve vodě), popřípadě odhadnout, jaký je význam těchto mechanismů (třeba v porovnání s tím, co do atmosféry vypouštíme)? |
![]() |
CO2 - 27. 1. 2011 - kolemjdouciTo jeho neurcite tvrzeni: "100 az 50 let" je uzasne PRESNE (+/- 100%). Jakoby by lekari uvadeli prumerny vek cloveka "35 az 70 let" - taky odchylka 100%. Asi v tom maji tak trochu hokej (hokejkovy graf :) ) |
![]() ![]() |
CO2 - 27. 1. 2011 - MartinA jak vám dlouho vydrží sýr v ledničce, než zplesniví? Tipuji, že 8,435758 dne :-)) |
![]() ![]() ![]() |
CO2 - 27. 1. 2011 - niiBingo! :-) |
![]() ![]() |
CO2 - 27. 1. 2011 - niiNo, u pacientů s některými chorobami to tak plus mínus uvádějí. |
![]() |
CO2 - 28. 1. 2011 - PretelProcesy, o které máte zájem najdete ve stručnosti nahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD, a daleko podrobněji s podrobnějším zaměřením na atmosféru pak v: http://en.wikipedia.org/wiki/Carbon_dioxide |
!!DISKUTUJTE VĚCNĚ A BEZ OSOBNÍCH NARÁŽEK!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChci důrazně požádat všechny diskutující, aby se ve svých příspěvcích vyvarovali osobních narážek, nejrůznějších výhrůžek (včetně nepřímých) a pokusů o zesměšňování nebo skandalizaci dalších osob apod. Diskuse je určená pro věcnou debatu, ne pro nějaké osobní pošklebování nebo ostouzení. Děkuji, za redakciJan Stejskal |
Problém tání grónských ledovců - 28. 1. 2011 - Jan ZemanDobrý den,v posledním období se objevují zprávy, že ledovce v Gronsku a na přilehlých ostrovech roztají asi do roku 2030-2040 a hladina moří v důsledku toho stoupne o 7-8 m. Souhlasíte? S pozdravem Jan Zeman |
![]() |
Problém tání grónských ledovců - 28. 1. 2011 - PretelO tom, že grónské ledovce tají a že se hladina oceánů zvyšuje není pochyb. Možná, že kdosi kdysi učinil nějaký hypotetický propočet, vedoucí k nárůstu hladin o 7-8 metrů (bohužel nějak podobně velké číslo bylo použito i ve filmu Al Gora, což, podle mne, přispělo k výraznému snížení jeho kvality...), ale uvedené číslo do roku 2030-40 je s ohledem na současný trend úbytků ledu totální nesmysl! |
Greenpeace - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceDobré dopoledne, pane doktore,děkuji za odpovědi. Mám sice silné nutkítní na ně replikovat, nicméně nechci zdejší diskusi přetížit a rád bych se dostal i ke zmíněným dotazům ohledně Greenpeace. Tady jsou: 1) Můžete, prosím, uvést nějaký konkrétní příklad, kdy Greenpeace "rozhodně manipulovalo fakta", jak v rohovoru jste uvedl? Prosím, pokud možno, přesnou citaci toho, co jsme řekli, a její (podle Vašeho přesvědčení nezmanipulovanou) alternativu. 2) Můžete, prosím, uvést, alespoň jeden příklad, kdy by Greenpeace uvádělo jako hlavní příčinu SOUČASNÉHO či v blízké budoucnosti očekávaného růstu hladiny oceánů tání polárních ledovců a nikoliv jejich teplotní roztažnost (jak jste v rozhovoru uvedl)? Třetí otázku, které je trochu obsáhlejší, položím samostatně... |
![]() |
Greenpeace - 28. 1. 2011 - PretelDobrý den pane Rovenský,k 1) jsem měl v rozhovoru na mysli stanovisko Greenpeace ze dne 11.2.2009 k přestavbě Prunéřova, což byl jeden z podkladů, na základě nichž jsem napsal svůj posudek - přesně ten, o kterém jste se v diskusi krajově zmínil. Konkrétně šlo o zejména o bod II v části Závěry: V bodě II) závěrů uvedeného Vyjádření Greenpeace konstatuje, území dotčené předmětným záměrem „…může mimo veškerou pochybnost zasahovat …… na území států nejvíce ohrožených změnami klimatu…“, přičemž má na mysli „…o státy existenčně ohrožené zvyšování mořské hladiny (pacifické ostrovní státy, Bangladéš), změnou vodního režimu v důsledku roztátí horských ledovců (Čína, Indie a další státy závislé na himálajských prameništích) a dramatickým úbytkem srážek, který způsobí rozsáhlou neobyvatelnost jejich území (subsaharské státy)“. Zejména v minulosti jsem dostával poštou různé brožury vydávané Greenpeace v zahraničí (byly také k dispozici u informační stánků Greenpeace při jednání UNFCCC, občas i IPCC a byly často - ne vždy!!! konglomerátem informací, dosti vytržených z kontextu a měl/měli jsme za to, že mají učinit jednající politiky "akčnějšími"... Teď, co se jednání již neúčastní a vypadl jsem z mailiglistu, je již nedostávám. A k bodu 2): Asi jde o nějaké nedorozumění, protože toto jsem v rozhovoru (ještě jsem ho teď jednou přelétl...) snad ani neřekl? Jinak Vám děkuji za racionální přístup k této diskuzi a k občasným výpadů některých "takydiskutérů-amatérů" |
![]() ![]() |
Greenpeace - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceDěkuji za odpověď. Nechcito rozjíždět flamewar, ale kde je, prosím, ta údajná manipulace?Řekli jsme (a stojíme si tím), že prodloužení provozu největšího českého zdroje skleníkových plynů MŮŽE mimo veškerou pochybnost ovlivnit území států dotčených či ohrožených změnou klimatu. Jediným možným alternativním výrokem je, že emise z Prunéřova (a protože Prunéřov patří mezi největší zdroje nejen u nás, ale i ve světě, i emise z 95 % ostatních elektráren) klima nijak ovlivnit rozhodně NEMOHOU. To si opravdu (i s ohledem na akumulativní vlivy, které je třeba podle zákona o posuzování vlivů na ŽP třeba vždy brát v úvahu) myslíte? A i kdyby, jde o dva odlišné legitimní názory, ale kde je zde ta Vámi zmíněná manipulace faktů? |
Třetí otázka - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceMůžete se, prosím, vyjádřit ke třem hlavním požadavkům, které Greenpeace při mezinárodních jednáních o změnách klimatu uplatňuje (prosím o hodnocení věcné správnost a oprávněnosti těchto návrhů, nikoliv aktuální jejich politické průchodnosti)?1) Globání emise antropogenních skleníkových plynů by měly být sníženy do roku 2050 o 80 % (ve srovnání s rokem 1990). Hlavní díl snižování by měly nést rozvinuté země a rychle se rozvíjející rozvojové země (Čína, Indie). K uvedenému cíli by měla sloužir právně závazná mezinárodní dohoda, která stanoví redukční cíl vždy pro nejbližší dekádu (i.e. další kontrolní období Kjótského protokolu - pro rok 2020 by šlo o 40 % u rozvnitutých zemí a 15 - 30 % z předpokládaného nárůstu u rozvojových zemí). 2) Rozvinuté státy se musejí zavázat k dostatečnému podílu na financování mitigačích i adaptačních opatření v nejchudších (most vulnerable) rozvojových zemích, a to částkou alespoň 100 miliónů Euro ročně, 3) Musí být zaveden právně závazný mezinárodní mechanismus k zastavení emisí z velkoplošného odlesňování (REDD). |
![]() |
slovosled - 28. 1. 2011 - Jan Rovenský, GreenpeaceOmluvám se za pokažen slovosled v obou posledních příspěvcích. Nejde o rusismus (jak by se mohlo zdát), ale o klasický důsledek editace textů v elektronickém prostředí (opravovat a cizelovat až do úplného zmršení ;) ). |
![]() |
Třetí otázka - 28. 1. 2011 - PretelJeště jednou dobrý den,pokusím se být věcný, ale i racionální a pominu politickou průchodnost, i když v krátkosti to nejde (nakonec - můžeme se někdy v klidu i osobně k tomu sejít). 1) snížení o 80% k 2050: vychází z nejpesimističtějšího vývojového scénáře, obsahujícího řadu velmi nejistých socioekonomických předpokladů, které bude třeba v budoucnu upřesňovat (viz rozhovor) a je (podle mého názoru) technicky zatím hodně nereálné; byť jsem to nepropočítával (a vzhledem tomu, že neznám vstupní předpoklady pro takový propočet, tak bych to asi ani neuměl), další věty nejsou asi nic jiného, že rozpočet na rozvinuté a rozvojové země tak, aby vyšla ona hodnota 80%. Bohužel, a opět s odkazem na rozhovor, nejsem přesvědčen, že snížení emisí v dané výši a čase by klimatický systém vrátilo zpět do svých "počátečních poloh". Určitě by zapůsobilo positivně, ale těžko kvalifikovaně specifikovat v jaké míře. Takže shrnu-li výše uvedené, formuloval bych svoji posici jako: fiktívní požadavek založený na řadě nejistot, s nejistými výsledky a s vysokými finančními nároky. 2)vcelku souhlas s tím, že neumím potvrdit ani vyvrátit uvedenou částku 3) souhlas. Takže až na ad 1) to vypadá, že bychom se mohli shodnout. Problémem však zůstáva realita a ona průchodnost. |
![]() |
Třetí otázka - 29. 1. 2011 - Jiří SvobodaPane Rovenský,já se cílů z Vaší první otázky rozhodně zastávám. Striktně se však musím distancovat od metod, které prosazujete - odmítání jaderné energetiky a nesmyslná masivní podpora těch nejnemožnějších opatření pro snižování emisí vedoucí k ožebračování národa a nedodržování zákona státní správou. A nebo již v tom pomalu nastává obrat? Pověsti Greenpeace by to rozhodně prospělo. Snad ještě k té druhé otázce. 100 milionů EUR je 2,5 miliardy Kč ročně od všech rozvinutých států. Není to hamba? Za zcela nesmyslnou fotovoltaiku hodíme do kanálu jen u nás 25 miliard ročně! Mě z toho naskakují pupínky. Vám nikoliv? |
klimaticti odbornici - 28. 1. 2011 - R.W.Pane Pretele, pane Rovensky, pane duhovy valecniku:i takhle "odborne" lze delat zmenu klimau a jeho politiku: http://www.youtube.com/watch?v=WxIN0fHxTMw |
teplota v interglaciálu - 28. 1. 2011 - Jan HollanVážený pane doktore,se smutkem jsem dočítal rozhovor s Vámi, jak vyšel na Ekolistu 26. ledna. Tušil jsem již dříve, že ač jste zastupoval naši vládu v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, Váš záběr nepokrýval činnost všech tří pracovních skupin IPCC. Proč jste si k tomu ale nenašel nějaké poradce, abyste mohl naši vlast zastupovat plnohodnotně? Na druhé straně Vám musím poděkovat za velmi explicitní "coming out". Takto jasně vyjádřený postoj "po nás potopa" jsem od lidí, co klimatu dost rozumějí, asi ještě nezaznamenal. Máte pravdu, že Česko, pokud by dostatečně zbrojilo, by snad adaptaci na klimatickou změnu nezastavitelně zrychlovanou zpětnými vazbami do konce století snad nějak mohlo zvládat. Neveselý návod k tomu dává film Wake Up Freak Out, viz české titulky k němu a odkaz na http://amper.ped.muni.cz/gw/films/ -- jde o vynikající animovaný film zcela přesně shrnující dnešní vědecké znalosti, hypertextová verze skriptu má hojnost odkazů na literaturu. Máte pravdu i v tom (ten film to také jasně říká), že zatím svět ohledně zmírňování změny klimatu nedokázal téměř nic. Chápu, že jste si z toho osobně asi vyvodil, že se prostě nic dokázat nedá a snažit se o to nemá smysl. Nemyslíte ale, že kdyby tak uvažovali kdysi Američané, tak by tam ještě kvetlo otroctví? Vždyť svých otroků se přece lidé dobrovolně nevzdají a vlastně vzdát nemohou, to by byl konec světa... Rezignoval jste na mezigenerační odpovědnost? Na budoucnost svých vnuků a jejich vnuků? Smyslem IPCC přece je, aby poskytoval podklady pro rozhodování státníků i celé veřejnosti. I jeho dosavadní výstupy, dnes již vlastně pět let staré, ukazují snad dost jasně, že rezignace je nepřijatelnou cestou. Proto má také onu pracovní skupinu III, že ano. Stařičká Sternova zpráva to říká též: dopady a adaptace by byly řádově dražší než včasná mitigace. Vedly by nakonec k rozvratu společnosti. Ony ty dopady totiž jsou a budou mnohem horší, než si tehdy lord Stern myslel, však to již sám uvádí. Má poslední otázka je z oboru, v němž musíte být doma. Opakuji vlastně to, na co se ptal Tomáš Miléř: proč si myslíte, že v předchozím interglaciálu bylo o 2 K až 4 K tepleji než koncem tohoto desetiletí? Chápu, že pokud si to myslíte, můžete z toho vyvozovat, že se vlastně nic fatálního neděje. Není ale od věci svůj obor sledovat, hlavně když se rychle vyvíjí a člověk se k němu, i když třeba jen v nouzi, veřejně vyjadřuje. Přečtěte si prosím proto alespoň manuskript Hansen/Sato, Paleoclimate Implications for Human-Made Climate Change, http://www.columbia.edu/~jeh1/mailings/2011/20110118_MilankovicPaper.pdf - tam jsou jak eemský, tak holsteinský interglaciál těmi hlavními varováními. (Jak známo, Hansen měl dosud vždycky pravdu -- i když neměl šťastnou ruku, když kdysi dávno, když se ještě nebylo o co opřít, pro výpočty projekcí teplot vybral možnou citlivost klimatu čtyři stupně místo "pouhých" tří, jak k nim věda v následujících desetiletích dospěla.) Doporučuji pak i knížku Storms of My Grandchildren, vyšla teď i jako paperback, bude se Vám hladce číst, když jste s Hansenem kolegové. Z rezignace také může pomoci video z podzimní dílny o uhlíkové dani, http://www.youtube.com/watch?v=DmxsNpFAehI nebo i celé záznamy přednášek na http://pricingcarbon.org Závěrem Vám musím velmi poděkovat za to, že léta hrdinně odoláváte náporu popíračů, profesionálních i těch jen, hmm, "z blbosti", a že jim odpovídáte. Já na takové zápasy energii nemám. Jsem rád, že, ač jen pomalu, ještě pořád zvládám rozšiřovat "svou", dnes již vinou její velikosti nepříliš přehlednou elektronickou knihovnu o zásadní dokumenty a občas i o nějaké menší překlady ze skepticalscience: http://amper.ped.muni.cz/gw -- budu moc rád, když v ní občas zalovíte. s úctou Váš J. Hollan |
![]() |
teplota v interglaciálu - 28. 1. 2011 - PretelPane Hollane,vcelku chápu, že právě Vás jsem asi moc svými názory nepotěšil, ale asi ani příliš nepřekvapil..., nicméně se zájmem jsem si v8š dlouhý komentář přečetl. Chci Vás ujistit, že se na Váš "amper" občas taky podívám a v některých věcech se poučím - je v tom skryto dost práce, které si vážím. Ohledně předchozího interglaciálu vycházím např. z (panu Milléřovi) jsem neodpověděl hned, protože jsem neměl čas odhaz hledat, až teď http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vostok_Petit_data.svg Zdravím, Pretel |
![]() ![]() |
teplota v interglaciálu - 28. 1. 2011 - Jan HollanPane doktore,http://en.wikipedia.org/wiki/File:Vostok_Petit_data.svg jsou prosím odchylky teplot polárních. Tam by se ty 2 K (4 K jistě ne) oproti dnešku daly najít. Globální se ale dostanou až dělením dvěma, však si vzpomeňte. Překročení teplot, jaké panovaly v Eemu, už zabráníme jen těžko. Jde ale o to, jak dlouho budou trvat, čili jak rychle se podaří vrátit přidaný uhlík z ovzduší zase do země. Na tom záleží, mj., kolik ledu z pevnin se promění v mořskou vodu a o kolik metrů se zvedne hladina (ještě je šance, že to bude jen jednotky). zdraví Jeník H. |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - JanDobrý den.1.)Většina vědců se snaží pracovat, tak aby NEBYLA tzv. "policy prescriptive" s argumentací, že rozhodovat o konkrétních krocích, by měli politici. Nemyslíte si, že se tak vědecká komunita zbavuje své zopovědnosti vůči věřejnosti? Najednu stranu jsme zahrnováni publikacemi, daty a závěry, ale zároveň se nám,jakoby bojíte říct, co tedy mámě dělat? Nemyslíte si, že v tak složitých otázkách, jako jsou změny klimatu, by měli více rozhodovat odborníci, než političtí zástupci, kteři jak je známo: "jsou schopni si přečíst tak maximálně dvacetistránkové shrnutí studií IPCC..."? 2.)Problematika změn klimatu je velmi závažný problém, který by měl být řešen na celospolečenské úrovni. Jak ale této úrovně dosáhnout, když je v ČR diskuze k tématu "klimatické změny" poměrně chudá, spíše nedostatečná? Co dělá ČHMU,MŽP proto, aby se společnost víc zapojila do diskuze? Jako student bych chtěl na Vás(na úřad ČHMU) apelovat, aby se začal více angažovat! Děkuji. Děkuji. |
![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - M.Z.Mily pane studente, mladi slusi spis zvidavost a touha objevovat novea neobvykle - nez snaha zachranovat svet (ta totiz konciva vetsinou velmi spatne) Velmi intensivne se problematice "klimatickych zmen" venuje blog ("best european blog" v hlasovani ctenaru pred rokem) http://motls.blogspot.com/ Je to ale anglicky, a ac psano ceskym intelektualem (vynikajici inteligence, mimoradne schopnosti systemoveho mysleni ale i neobycejneho rozhledu, obcas tedy vladnoucim i ostrejsim jazykem :-) je to zamireno prece jen vic "do sveta". Ocekavejte zde ovsem ihned i nenavistne reakce a pomlouvacna tvrzeni na adresu autora tohoto globu... Ktery se v detstvi v Plzni pry kamaradil s p. Rovenskym (dnes sefem ceskeho Greenpeace) ale dnes ma podstatne jine nazory, nez on. (Rekl bych ze mnohem fundovanejsi, vubec bych to tedy ani nesrovnaval... :-) ale zactete se sam ! |
![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - M.Z.pardon, to blog -> glob bylo primo freudovske prereknuti :-)))) |
![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - duhovy valecnikPane docente, vidim, ze uz nejste, co jste byval, kdyz jste byl mladsi a tak nejak free na prelomu 80. a 90. let, kdyz jste zaskakoval za doc. Bockovou - napr. pri zkouseni.Mentorovani studentu Vam moc nesedi. Pokud jde o Mgr. Motla, tak jen z vypraveni jsem slysel, ze byl slusny exot i na matfyzaka. Take jsem slysel, ze pry kvuli svemu blogu celi nekolika trestnim oznamenim - ono psat o nekom (prof. Marek), ze je kriminalnik a hlavou kriminalnich zivlu je dost odvazne. Jen pripomnam, ze vami do CzechGlobe (jak patrne naznacujete) je zapojena i vase Univerzita Karlova, takze dovedeno az do dusledku - i vy jste soucasti tohoto kriminalni spiknuti? |
![]() ![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - M.Z.Pane valecniku, nelibi se mi kdyz do odborne debaty (a i debata meziproponenty a popiraci "man made" globalniho otepleni muze byt odborna; zel nebyva to ten pripad, vinika nebudu oznacovat at nementoruju - zkuste se zamyslet sam) vmisi ihned preventivni vyhruzky o trestnich oznamenich. Pan Motl ma ostry jazyk (nekdy velmi ostry, ale je to temer vzdy utok na chybny - z jeho hlediska - nazor, ne utok na osobu a jeji soukromi) ale "exot" je to hlavne v siri zaberu, s kterou zvlada hned nekolik pokrocilych oblasti moderni vedy. (Coz se ne vzdy da merit jen aktualnim citacnim indexem.) Ja bych odlisnost mezi blogem pana Motla a casto nemene expresivnimi (co se lichotek na adresu oponentu tyce) texty treba z pera nekterych koryfeju "ekologie" "klimatu" a "oteplovani" v CR videl hlavne v tom, ze u pana Motla naleznete velmi casto krome prejimani cizich (casto velmi zajimavych) informaci i permanentni pokusy sam si to vse prelouskat vlastnim rozumem a zaradit do vlastniho systemu obrazu sveta. Takovyhle format ma/melo velmi malo lidi (Landau,... :) - a i kdyz treba obcas udelaji chybu i kopanec (na kterou se pak potrefeni vrhnou s radosti jak mohou ukazat, treba zde v tomto pripade, ze tenhle vitez vsemoznych matematickych, fyzikalnich i programovacich olympiad, drzitel ceny rektora UK roku - tusim - 1997 a autor nekolika velmi pozoruhodnych clanku teori strun - nezna, povazte, zakon zachovani energie) tak i s temi pripadnymi chybami je to inspirujici cteni. Zatimco na tom druhem polu vidime nekdy jen tu propagandu, spolehajici na mocenske pozice a na ... Kdyz nejaky ourada s nulovou vedeckou erudici (at jiz u nas ci v Bruselu) rozhodne o alokaci stovek milionu na ne prilis jasne definovany projekt tak je to zcela OK zatimco pokud se to nekdo odvazi zkritizovat (ba primo vyslovi takovou nehorazdnost, ze jde o mrhani penez resp. kupovani si protivniku) tak je to hned na kriminal? Predstavoval bych si, ze ve svobodne spolecnosti by i takovahle debata mohla byt svobodnejsi. Zduraznim ale, ze o tom projektu fakt ale vubec nic nevim, akorat jsem samozrejme pred par lety registroval urcite pripravne kroky v tomto smeru u nekterych pracovist v Praze. Urcite lepsi, nez hned zacit vyhrozovat neprejicnikum by bylo predestrit ve spolecnosti (a to treba i zde na ekolistu) konkretnejsi vizi takoveho projektu. Na co ty stamiliony pujdou? To je prece otazka ktera ma pravo byt vyslovena. Jinak se k tomu nemuzu vyjadrovat, byt o tom neco malinko mozna vim (zvlast proto, ze vnimam ty preventivni vyhruzky kriminalem, a do takoveto debaty se nebudu plest ;) |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - duhovy valecnikPane docente, ani jsem netusil, jakou obsahlou reakci svoji poznamkou u Vas vyvolam. Takze snad jen kratce. Nebyl jsem to ja, kdo zde jmenoval pana Motla. Nejsou to Vami hanlive oznacovani "oteplovaci", kdo sve oponenty oznacuje za kriminalniky (znovu doporucuji si precist Motluv snad vcerejsi) blog. Nejsem to ja, kdo na Motla podal trestni oznameni pro pomluvu. Nejsou to tzv. "oteplovaci", kteri posilaji a telefonuji nadrizenym DOMELYCH "oteplovacu" a zadaji exemplarni potrestani pod vyhruzkou skandalizace - otazky v tomo smeru smerujte na ruzne ty Kutilky, Kremliky apod. Pokud jde o Cenu rektora - moc bych ji neprecenoval vzhledem k tomu, ze ji dostali v minulosti i tzv. "oteplovaci" (napr. z Centra pro otazku ziv. prostredi ci snad Ustavu fyz. atmosfery i "oteplovaci" z vasi fakulty). Takze s touto "cenou" to bude podobne asi tak jako s Nobelovou cenou za mir, ze?!Ani jste se nevyjadril, ze optikou pana Motla je i vase univerzita namocena do onoho zlocinneho spolceni CzechGlobe :-) No vidite, tak jsem toha zase napsal vice nez jsem sliboval. Nicmene ve Vasich slovech nachazim zasadni protimluvy! |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - M.Z.Ja s tou "Nobelovou cenou za mir" zcela souhlasim, ani nechci delatarbitra ve vecech ktere mi nenalezi. Snazim se u lidi vzdy videt to dobre, cim vynikaji a kde se lze od nich necemu priucit (ci to aspon zdalky ocenit). Neberu si od nich to, s cim treba nesouhlasim. Mimochodem, kdyz si poslechnete od pametniku historky, jak se treba Landau choval i k spolupracovnikum, i k Lifsicovi... To by ho nemohlo porazit ani to auto nebot by sedel v kriminale - asi i dnes - za politickou nekorektnost ;-) Po nich zbyla velika veda, pan Motl ma dle meho nazoru nepominutelnou zasluhu (krome nekterych partii jeho blogu o fyzice, ktere dle meho skromneho nazoru jsou napsany mistrovsky) mimo jine v tom, ze (zpocatku skoro sam) celil (nekdy mozna i ne zcela vybiravymi prostredky to se neodvazuju hodnotit) te oteplovaci lavine minulych let, tomu vlivnemu proudu "informaci" casto ale te nejpoklesnejsi urovne tvarici se pritom, jako by to melo podporu vedoucich vedeckych autorit sveta. (Mozna i melo/castecne jeste ma i vedci jsou oportunisti. Takova 30 - 40 leta 20. stoleti by mohla vypravet.) Kruci taky jsem tu delku pretahl zas :-) |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - duhovy valecnikOpet jen v rychlosti, protoze musim plnit partnerske "povinnosti", z cehoz mam ve svem veku uz uprimnou hruzu. Skoda, ze se nase debata z Vasi strany kontrahuje jen na obhajobu pana Motla. I kdyz je to pochopitelne - spoluautora skript prece nebudete nahnit. V teorii strun a teoreticke fyzice se nevyznam, proto se k tomuto tematu nevyjadruji. Skoda, ze se teto kompulze nemuze zbavit pan Motl. Add Landau - co dodat, Nobelovka za fyziku se nerozdava vsem, i kdyz jisty vliv "main-streamove" fyzikalni lobby take neni zanedbatelny. Ale alespon, co jsem trochu (mozna blbe) pochitil od vynikajiciho prof. J. Kvasnici - i Landau se pletl, napr. pri vykladu turbulence aniz by to priznal. I kdyz uz se na to ani prof. Landau ani jeho zaka prof. Kvasnici bohuzel nemuzeme zeptat a Landauovou a Lisficovou Fluid Mechanics uz jsem listoval hodne davno. Ovsem Landaovo dilo je bezesporu fenomenalni, ackoliv ho hyzdi "epsilon-delta" gymnastika (slova doc. Fisera) :-)A zase jsem to pretahl - sorry. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - M.Z.Nemuzu mluvit o motivech pana Motla. Krome prirozene snahy celit rostouci lavine trivialit a zkreslenych "informaci" (ktera se na nej z medii valila v Americe nemene nez tady) chtel asi projevit i urcitou intelektualni pychu a dokazat tem oteplovacum, ze ... zvladne ten jejich predmet lepe nez oni. (O cemz, ze tedy rozumi ruznym tem slozitym efektum mozna daleko lip nez vsechny komise, Akademii ved k problemu vytvorene, ja osobne nepochybuji. Tim netvrdim ze musi mitvzdy pravdu!) Navic je to (tedy "pocasi a "klimat") ten nejslozitejsi a nejdulezitejsi "dynamicky" system v nasem zivote cili zajem o nej v urcitem stadiu vedeckeho zivota je docela pochopitelny. Co by asi Landau rekl o tomhle tematu... (Jedno je 100% jiste, pouzil by silnych, vulgarnich, naprosto nereprodukovatelnych slov :-) coz jeste samozrejme neznamena uplne zavrhnuti vseho, spis jen vyjadreni jakesi predbezne opatrnosti zachazeni s neoverenymi informacemi, hrnoucimi se z prapodivnych zdroju od lidi casto s prapodivnym uvazovanim). Dobrou noc ! |
![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - PretelVelmi hezky formulované otázky k zamyšlení!Panel IPCC (vloni dost zpochybňovany) skutečně pracuje na principu "policy relevant, but not policy prescriptive". Tématika klimatické změny výrazně přesahuje odbornost klimatologie, dotýká se prakticky všech oborů života. Je obtížné, aby "každý rozuměl všemu", myslím na skutečně odborné a vědecké úrovni - právě v tomto oboru to rozhodně nejde. Je to téma skutečne interdisciplinární v pravém slova smyslu. Proto vlastně tento panel vznikl! A pokud skutečně bude pracovat na výše uvedeném principu, pak je to asi OK. Pokud budou mít politici v rukou seriózní podklady, které budou znát a v případě nejasností se s odborníky znovu poradí, pak by měli oni říci, "co máme dělat" - oni zejména jsou odpovědni za vývoj světa. Musí také myslet v časovém horizontu výrazně přesahujím jejich volební období. To vše je ale často problém a je tomu, bohužel, jinak! Úroveň diskuze v ČR: máte pravdu, že není na odpovídající úrovni. Možná, že není chudá, ale je velmi silně polarizovaná. Kontakty s naší státní správou jsem měl v uplynulých ca 15 letech poměrně úzké, takže vím, že vlastně někdy od podpisu Kjótského protokolu patřilo toto téma mezi deklarované priority - bohužel spíše jenom deklarované, protože se to "politicky nosilo"...! Vzpomínám si, že v přístupových plánech k EU bylo někdy před deseti lety zahrnuto posílení této "nové" problematiky jenom na ČHMÚ o 4-5 pracovníků - nic z toho se neuskutečnilo. Pak přišel jeden amatérský ČSSD náměstek a shodil to celé se stolu. MŽP tehdy ani odborné projekty s tímto zaměřením nepodporovalo, podporovalo pouze emisní inventury, a to ještě pod nátlakem. "Klimatický projekt" přišel na ústav až za Topolánkovy vlády. MŽP tehdy ale bylo silně zelené a o skutečnou(!) diskuzi zájem ani nebyl. Teď se v médiích zase MŽP vyčítá, že je pod tlakem průmyslu... - přesto mám svůj soukromý pocit, že jsou náznaky k posunu. A angažovanost ČHMÚ: nemyslím si, že je neviditelná. Je nás na ústavu několik, kteří jsme v tomto vcelku dost vytíženi. Jde tedy jenom o to, aby i státní správa o názory projevovala větší zájem než v minulosti, což, jak se zdá (konec minulého odstavce), vypadá aspoň nadějně. |
![]() ![]() |
Zodpovědnost vědy ?? - 28. 1. 2011 - R.W.Tak tohle uz je docela silna kava, ale musim to komentovat, i kdyz uz je po uzaverce. Tim namestkem za CSSD zrejme myslite jakehosi JUDr. PhDr. Tomase Novotneho? Mozna mel o klimatickem vyzkumu a klimatologii informace z prvni ruky (nebo z prvni ... - vite z jakeho damskeho organu, ze?) - tim spise, ze jeho matka dodnes dela vedouci oddeleni klimatologie v Akademii ved (myslim, ze se ta dama jmenuje Dagmar Novotna, RNDr., CSc. - ale ti kazdy jiste vygoogluje)!! |
stanovisko klimatologov - 28. 1. 2011 - bm2Pan Pretel, dakujem Vam za Vase vyjadrenia v rozhovore aj za Vasu trpezlivost v diskusii. Cenim si Vasu odvahu nekorektne priznat, ze za snahou o znizovanie emisii CO2 stoja velke peniaze a ze by sme ich mali investovat skor do prisposobenia sa.Nie zo vsetkymi nazormi sa stotoznujem, ale nebudem sa preto znizovat k invektivam, ako tu predviedli niektori diskutujuci. Moja otazka znie : Preco sa viaceri klimatologovia nepostavia kriticky k praktikam, ktorych sme boli po minule roky svedkami a ktore vyvrcholili v afere znamej ako climategate ? Chapem, ze seriozne pracujuci vedec by mal vedecky pracovat a nie sa pravidelne verejne vyjadrovat, ale takto sa dehonestuje cela klimatologia a nie "stratene" data Jonesa "Vím, že je to ode mne sobecké, ale chtěl bych aby klimatická katastrofa přišla. Aby se ukázalo, že naše věda měla pravdu". |
Studujte p. Pretel!!! - 28. 1. 2011 - Občan NovákVážený pane Pretel,Ve vší úctě k vašemu stáří a vzdělanosti musím konstatovat, že jste smysl povolenek nepochopil. Povolenky CO2 byly zavedeny proto, aby nutily firmy k vývoji a provozu co nejúčinnějších zařízení. Spravedlivá alokace povolenek by měla být provedena tak, že firmy dostanou povolenky zdarma na průměrně účinná zařízení. Ty firmy, které budou provozovat podprůměrně účinná zařízení budou muset povolenky CO2 nakupovat a firmy provozující nadprůměrně účinná zařízení budou moci povolenky prodávat. Bohužel v ČR byly povolenky CO2 zneužity k obohacení vyvolených. Např. firma ČEZ a.s. dostane všechny povolenky zdarma, a ačkoliv má velice neúčinné elektrárny, je největší prodejce povolenek v Evropě. To samozřejmě nenutí firmu ČEZ zvýšit účinnost svých elektráren a místo výstavby nových, vysoce účinných elektráren staví pouze Retroelektrárny ze 70-tých let. Neefektivní elektrárny firmy ČEZ a.s. Pamětníci si jistě pamatují na 70-tá léta, kdy byl v ČSSR nedostatek elektrické energie. Tehdy běžela v TV mezi jednotlivými pořady upoutávka: „Šetřete elektrickou energii – 1 kWh elektrické energie = 1 kg uhlí!!“. Ano, v té době byla elektrická energie vyráběna v elektrárnách Tušimice I, Prunéřov I, Ledvice I a II, …. Tyto elektrárny, mající netto účinnost cca 30%, spotřebují na výrobu 1 kWh asi 1 kg uhlí a vyprodukují asi 1,2 kg CO2 a bohužel nutno dodat, některé z nich vyrábějí el. energii dodnes. V současné době se ve vyspělých zemích tyto neefektivní zdroje nahrazují moderními, jedno-blokovými elektrárnami o vysokém výkonu s nadkritickými parametry, jejíchž netto účinnost se pohybuje přes 43%. Jednoduše trojčlenkou lze spočítat, že tyto elektrárny spotřebují na výrobu 1 kWh asi 0,7 kg uhlí a vyprodukují 0,83 kg CO2. Pokud vezmeme, že každá z těchto elektráren vyrobí ročně cca 5 TWh, potom elektrárna o účinnosti 43% uspoří ročně 1,5 mil. tun uhlí a vyprodukuje o 1,8 mil tun CO2 méně oproti elektrárně s účinností 30%. Vezmeme-li že tuna uhlí stojí 650 Kč a cena povolenky za tunu vyprodukovaného CO2 je 350 Kč, potom každoroční úspory v nákladech na uhlí a povolenky CO2 by u každé elektrárny o účinnosti 30% nahrazené elektrárnou o účinnosti 43%, byly 1,6 mld Kč. Jednoduše lze říci, že každé zvýšení účinnosti elektrárny o 1% znamená úsporu na proměnných nákladech asi 120 mil. Kč. Pan Martin Roman sice tvrdí, že Elektrárna Prunéřov II bude mít po komplexní obnově netto účinnost 40%, ale v celé Evropě se při modernizacích elektráren podobného typu nepodařilo zvýšit netto účinnost na více, jak 35%. Pan Roman zřejmě netuší, že ve vztahu k technice je zde jedna velká spravedlnost. Neznalý člověk a akcionář se nechá jednoduše obelhat, ale technika bohužel nikoliv. Nechtěl bych být v kůži pana Romana, až zde bude jednou nálada celou věc prošetřit a až se provede nezávislé změření netto účinnosti na rekonstruovaných elektrárnách Tušimice II a Prunéřov II. Může se zjistit, že rekonstruované elektrárny budou mít netto účinnost o 8% nižší oproti současným moderním elektrárnám, což bude znamenat každoroční vyšší proměnné náklady o 960 mil. Kč x Tušimice II + Prunéřov II, což je 1,92 mld. Kč. To se panu Martinu Romanovi bude těžko dýchat a těžko bude akcionářům vysvětlovat, proč je tak poškodil. Kromě toho je to hrozná ostuda, protože nikdo už dnes staré elektrárny neopravuje. Ostuda nejenom MŽP, ale především MPO a Svazu průmyslu a dopravy, že prosazují něco, co se již nikde v Evropě nepostaví a kvůli čemu budou všichni občané v ČR ekonomicky značně poškozeni. Je neuvěřitelné, že politici bezmezně takovou dobu věří managementu ČEZu. Buď jsou to techničtí analfabeti, nebo v tom bude něco zcela jiného!!! Přitom firma ČEZ a.s. měla v minulých letech ideální podmínky k investování špičkové techniky v ČR. Při každoroční výrobě 70 TWh elektrické energie znamenalo každé pomyslné zdražení 1 kWh o 10 haléřů roční nárůst zisku o 7 mld. Kč. A kolikrát se zdražovalo a o kolik!!! Peníze byly utraceny v balkánských krajinách, kam žádná renomovaná energetická společnost nechtěla investovat. No a doma místo špičkových elektráren pouze komplexní obnovy. Pro laika to znamená vyřezání technologie u 35 let staré elektrárny a nahrazení technologií novou. K čemu to povede?? Retroelektrárny Tušimice II a Prunéřov II budou investičně neúměrně drahé, budou mít nestandardně vysoké náklady na výrobu elektrické energie, tudíž cena elektrické energie z těchto elektráren bude neúměrně vysoká. Poškozeni budou nejenom občané ČR, ale především firmy, které nákupem drahé elektrické energie mohou ztratit svoji konkurenceschopnost. Na tomto příkladu vidíte pane Pretel, jak obrovsky mohou povolenky CO2 pozitivně ovlivnit ekonomiku firem. Je potřeba ještě trochu studovat (hlavně techniku) a možná přijdete na chuť povolenkám CO2. Samozřejmě, musejí být spravedlivě alokovány. |
![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 28. 1. 2011 - PretelDěkuji za doporučení - budu studovat.Když jsem řekl něco jako že povolenky jsou neúčinné (už se nechci vracet k textu rozhovoru), pak jsem vycházel z reality - a to jak české, tak celoevropské. Teorie povolenek jistě vede k positivním redukčním výsledkům, bohužel realita je jiná a lobbismus až příliš silný, tudíž výsledek je dost kontraproduktivní - opakuji: jak v Česku, tak v EU (nebo aspoň ve většině členských států) |
![]() ![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 28. 1. 2011 - Občan NovákNo a proti tomu by jste měl bojovat, to je Váš job. Rozhodně by jste jako klimatolog neměl říkat občanům, že systém povolenek je nesmysl. Nesmyslné je pouze chování lidí, které povolenky alokují. |
![]() ![]() ![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 29. 1. 2011 - 3,14ranhasocialismus vybudujeme až bude dost socialisticky smýšlejících lidí :-DDDDmožná vás ta srážka s realitou bolí, ale lidi nevylepšíte (rozhodně nijak převratně) a povolenky prostě korupci přitahují jak magnet (obchoduje se "se vzduchem" a ještě jsou v tom zamotaní "neúplatní" státní úředníci) |
![]() ![]() ![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 31. 1. 2011 - Jiří SvobodaNa smysluplné chování lidí ve státní správě se rozhodně nelze spoléhat. A pokud jim dáte v zákonu vágní pravidla, tak už tuplem ne. Fotovoltaika jasně ukázala, že státní správa je ochotna porušovat i striktní ustanovaní zákona ve prospěch lobistů a korupčníků.A ještě k systému povolenek v idealizované formě, jak ji popisujete. Ano, takto by vznikal tlak na zelenost výroby. Ale tím, že jsou povolenky fasovány, nepromítnou se emise do ceny výrobků a služeb. A to tudíž nevyvolává tlak na snižování spotřeby uhlíkatých výrobků a služeb. Ten efekt může být velmi významný. Proto je rozhodně lepší způsob Cap and dividend, kdy jsou emise zhora omezeny, veškeré povolenky jsou kupovány v aukcích a získané peníze jsou pak plošně lidem rozdány. Podobně by pracoval i systém Tax and dividend, kde by byla cena uhlíku určována direktivně a byla řídícím parametrem emisí fosilního CO2. |
![]() ![]() ![]() ![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 31. 1. 2011 - Občan NovákS tím, o čem mluvíte, bylo určitě počítáno v některém s dalších alokačních obdobích, možná již od roku 2012. Mne velice zklamalo, že uznávaný klimatolog mate lidi a když mu předložíte věcné argumenty, tak uteče od četu, jak malý kluk.Co se týče podpory výroby el. energie z obnovitelných zdrojů, můj názor je, že nejprve by měli být upraveny ty zdroje, které skutečně nejvíce přírodu v ČR zatěžují, tj. hnědouhelné elektrárny. Při obrovské výrobě v těchto elektrárnách jsou zde možné neuvěřitelné úspory, jak ekonomické, tak ekologické, což jsem naznačil panu Pretelovi. Ekonom, pan Roman toto neakceptoval, zrušil technický rozvoj hnědouhelných elektráren, odborníky vyházel a staví Retroelektrárny Tušimice II a Prunéřov II. Jeho tvrzení, že budou mít tyto elektrárny netto účinnosti okolo 40 %, odborníci nevěří a je jen otázka jakou účinnost budou mít skutečně a jaké ekonomické a ekologické ztráty budou v příštích 30 letech způsobovat. Obnovitelné zdroje, jako jsou větrné elektrárny nebo fotovoltaika se v současné době bez podpory nevyplatí v žádném případě ekonomicky, jejich přínos je pouze ekologický. Nastavená podpora byla skutečně cílený tunel, nelze však říci, že všichni vlastnící fotovoltaických elektráren jsou tuneláři. Luxusních podmínek využili i šikovní, flexibilní podnikatelé. V budoucnu by v žádném případě neměli obnovitelné zdroje podporovat odběratelé el. energie, ale pouze firmy, které významně zatěžují životní prostředí. Tyto firmy by měly dostat za úkol, aby část svého zisku musely věnovat do výstavby obnovitelných zdrojů. |
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Studujte p. Pretel!!! - 3. 2. 2011 - Jiří SvobodaKdo je fotovoltaik netunelář? Copak ne všichni přistoupili na podmínky podpory, kdy své zisky realizují na úkor mnohonásobně větších ztrát všech občanů a nic jim za to nedávají?Co má ten poslední odstavec za logiku? Každý potřebujeme aspoň trochu produktů firem zatěžujících ŽP. Pak je jedno, jak ten FV nesmysl zaplatíme. A jaký přinášejí OZE pro výrobu elektřiny naší republice ekologický přínos, když o jejich výrobu jen navýšíme vývoz? |
DĚKUJI - ODCHÁZÍM OD POČÍTAČE - 28. 1. 2011 - PretelVážení účastníci diskuse,dovoluji si vám sdělit, že z osobních časových důvodů končím s odpověďmi. Pominu-li některé invektivní dotazy, pak bych řadě z vás chtěl poděkovat za zájem a hezké otázky. K většině téma jsem se vyjádřil, nekdy k vaší spokojenosti, někdy asi ne. Je to i tím, že téma je vysoce interdisciplinární a vůbec si nemyslím, že jako vystudovaný meteorolog a klimatolog rozumím všem, co je třeba do toho tématu zahrnovat. Ekolistu děkuji za iniciativu a panu redaktoru Rybářovi za velmi hezky formulované otázky, které mi umožnily vás prostřednictvím rozhovoru seznámit se svými názory. Nashledanou, Jan Pretel |
!!KONEC A PODĚKOVÁNÍ!! - 28. 1. 2011 - Jan Stejskal/Ekolist.czChtěli bychom Janu Pretelovi i všem slušným diskutujícím poděkovat. Za redakci Ekolistu přeje všem pěkný konec týdneJan Stejskal |
Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II - 28. 1. 2011 - Občan NovákPro mne je velice smutné, že klimatolog pan Pretel kryl záda firmě ČEZ a.s. ve věci schvalování komplexní obnovy elektrárny Prunéřov. V tomto případě lze asi říci, čí chleba jíš, toho píseň zpívej.Pane Pretel, je mi líto!! |
letecký provoz - 31. 1. 2011 - Kájalze nějak pracovat s leteckým provozem v modelech předpovídající vývoj klimatu? Jednak letadla vypouští emise splodin a také se za nimi vytváří kondenzační pruhy mraků. A vodní pára je prý silný skleníkový plyn (tedy spíš podle toho v jaké je výšce?).Zajímavé video (jeden den leteckého provozu, co bod, to dopravní letadlo): http://www.loupak.cz/video/technika-a-pc/565-animace-leteckeho-provozu-24-hodin a ještě nad Evropou: http://www.loupak.cz/video/technika-a-pc/911-letecky-provoz-nad-evropou |