Ohrozí Evropa českou krajinu?

Na návrh ministra Bursíka jste se stal členem týmu vyjednavačů ČR s Evropskou unií (EU). Proč vůbec máme, z pohledu životního prostředí, do EU vstupovat?

Starost o životní prostředí je nedílnou součástí života společnosti a nelze ji oddělovat od jejího celkového směřování. V tomto směru není vůbec důležité, zda mluvíme o životním prostředí, zemědělství nebo právu, či o čemkoli jiném. EU je takovým útvarem, který zcela jednoznačně určuje osudy Evropy a nedovedu si představit žádný evropský stát, snad s výjimkou Švýcarska, že by mohl stát mimo EU. Naše země je obklopena prakticky ze všech stran členy EU nebo našimi spolužadateli o členství v ní. Až na, doufejme dočasně, nešťastné Slovensko. Myslím, že vůbec diskutovat o tom, jestli vstoupit do EU je dobré nebo špatné, je úplně zbytečné. Prostě je to tak a po mém soudu nemá cenu si podobnou otázku vůbec klást. Dříve nebo později se tak zkrátka stane a spíše je třeba se ptát, co to s sebou přinese nebo co tomu brání. A vstup do EU je po mém soudu z hlediska životního prostředí téměř jednoznačně pozitivní.

Nehrozí ale vstupem do Evropské unie v některých aspektech zhoršení stavu životního prostředí v ČR nebo například zmírnění české legislativy?

Zhoršení životního prostředí ano, ale zmírnění legislativy nikoliv. I když u nás v některých ojedinělých případech platí nějaké limity, které jsou na přísnější úrovni než limity EU, tak jde o limity nezávazné, které nemají žádný praktický dopad, kromě jakési deklarace. Na rozdíl od těch limitů, které má EU, a které mají vždy závazný a jasně vymahatelný charakter. Co se týče zhoršení životního prostředí - k tomu prostě dojít může. Například tím, že se zvýší dopravní zátěž či tlak na prodej půdy. U nás je stále ještě mnoho míst, která jsou svojí přírodní a krajinnou hodnotou vysoko nad standardem EU a Evropa si to začíná uvědomovat a náležitě to oceňovat. My si musíme tato území bránit. I když není úplně jasné jakým způsobem.

Jestliže bude platit zásada volného vlastnictví půdy a volného pohybu osob, nebude mnoho zábran proti vzniku různých Rajchéřovů a podobných nesmyslů. Je třeba opravdu na toto dát pozor. Podle mého názoru se to ohlídat dá, ale nebude to snadné. Co se týče té dopravy, tam je to problém. Víme jaké zklamání z EU panuje v oblasti dopravy například v Rakousku, kde ke zhoršení situace po vstupu došlo.

Je například naše dopravní síť připravená na vstup ČR do EU?

Já myslím, že s naší dopravní sítí to není nijak strašné. O to bych takovou péči neměl. Když porovnáme stav naší dopravní sítě s ostatními zejména sousedními státy, nedopadneme myslím nijak špatně.

Jak by dopadlo například srovnání s Maďarskem a Polskem?

Nejsme na tom sice nijak výrazně lépe, ale ani příliš špatně.

Jaké priority musí mít ČR v oblasti životního prostředí před vstupem do EU, co musíme nejvíce dohánět?

"Nejvíce dohánět" musíme v podstatě všechno. Musíme se na jedné straně starat o konkrétní podobu zákonů - o literu zákona, zároveň ale také o ducha zákona - o jeho výklad, a v neposlední řadě o naplňování ducha i litery zákona. V tom je situace dost špatná. Je třeba posílit instituce, které se vymáháním zákona zabývají, jako je například Česká inspekce životního prostředí a podobně. S tím ale souvisí i to, že jde také o peníze a investice. Je nutné například investovat do čistíren odpadních vod v malých obcích. To jsou věci, které nám zatím ještě úplně nedocházejí. V EU existuje například nitrátová směrnice, kterou zatím nesplňuje téměř žádná ze zemí EU, ale v době našeho vstupu už asi bude plně platit. A tato směrnice se týká například množství používaných umělých hnojiv - čili oblasti, která se netýká přímo resortu MŽP. Zatím nám dostatečně nedochází, že úspěch politiky životního prostředí neurčuje jen dobrá resortní politika životního prostředí, ale především hospodářská politika státu. Pokud jde o jednotlivé oblasti, je podle mého názoru investičně nejnáročnější oblast vod.

Dá se to všechno stihnout do roku 2004, kdy se uvažuje o našem vstupu do EU?

Myslím, že s nějakými drobnými výjimkami, které snad Unie bude tolerovat, se to stihnout dá. Ale možná, že ne do roku 2004, ale o něco později (2005 nebo 2006).

Může náš vstup do Unie ohrozit nebo zpomalit nějaký určitý výsledek červnových voleb, nějaká konkrétní povolební vláda?

Já myslím, že až na případnou vládu komunistů nebo republikánů, kterou si asi nikdo nepřeje, nemůže náš vstup ohrozit žádný jiný vítěz voleb. Zpomalit jej může samozřejmě jakákoli vláda. Stačí, když to nevezme dobře do ruky a nepodaří se jí vše dobře sladit, tak se to může snadno stát. Myslím, že zvlášť v oblasti životního prostředí neznamenají v tomto smyslu volby žádné riziko, to by muselo dojít k nějakému opravdu nečekanému negativnímu zvratu.

Říkal jste, že si nedovedete představit jinou evropskou zemi než Švýcarsko, která by nebyla nebo nechtěla být členem EU. Co třeba Norsko?

Norsko je zvláštní případ. Je na okraji Evropy, nikoli v jejím středu jako my. To je velký rozdíl.

Je v české legislativě životního prostředí nějaká oblast, která by byla napřed, která by mohla být pro EU jakýmsi impulsem?

Máme poměrně velmi dobrý zákon o ochraně přírody a krajiny a přes mnohé nedostatky je myslím na dobré úrovni zákon o posuzování vlivu na životní prostředí. Zvláště tím, že umožňuje tzv. strategické EIA - posuzování koncepcí. V současné době se takto posuzuje například energetická politika. Nevím, zda mohou být tyto zákony přímo impulsem pro legislativu EU, ale rozhodně se za ně, ani za mnohé jiné, nebudeme muset stydět.

Děkuji za rozhovor