https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/autem-vlakem-nebo-letadlem-uplne-tak-proste-to-neni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Autem, vlakem nebo letadlem? Úplně tak prosté to není

21.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Britský premiér Boris Johnson momentálně schytává kritiku za to, že vládní intervencí pomohl zachránit krachující regionální leteckou společnost Flybe. Což prý v době, kdy se Britové snaží zbavit 26 % národních emisí plynoucích z dopravy, není vhodný krok. Současně ale dal zelenou projektu vysokorychlostní dráhy HS2, čímž si bilanci trochu vylepšil. Jsou vlaky vždycky dobré a letadla vždycky špatná? / Ilustrační foto
Britský premiér Boris Johnson momentálně schytává kritiku za to, že vládní intervencí pomohl zachránit krachující regionální leteckou společnost Flybe. Což prý v době, kdy se Britové snaží zbavit 26 % národních emisí plynoucích z dopravy, není vhodný krok. Současně ale dal zelenou projektu vysokorychlostní dráhy HS2, čímž si bilanci trochu vylepšil. Jsou vlaky vždycky dobré a letadla vždycky špatná? / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Britský premiér Boris Johnson momentálně schytává kritiku za to, že vládní intervencí pomohl zachránit krachující regionální leteckou společnost Flybe. Což prý v době, kdy se Britové snaží zbavit 26 % národních emisí plynoucích z dopravy, není vhodný krok. Současně ale dal zelenou projektu vysokorychlostní dráhy HS2, čímž si bilanci trochu vylepšil. Jsou vlaky vždycky dobré a letadla vždycky špatná? Jak píše Conversation, je to celé trochu složitější.
 

Laurie Wright, přednášející ze Solent University v Southampotnu, nehodnotí přímo krok premiéra Johnsona. Ale upozorňuje hlavně na to, že uhlíková stopa může být velmi zcestným měřítkem. Stačí se podívat na podíl emisí letecké přepravy osob, které globálně činí jen 3,5 %. Tedy vlastně úplně nejméně. Jsou proto nejlepší? S prostým podílem emisí tu nevystačíme, je prý třeba vzít v potaz samotný efekt emisí skleníkových plynů letadel. A protože létají v nadoblačných výškách a jejich kondenzační čáry skutečně přímo napomáhají skleníkovému jevu, je i při 3,5 % podílu emisí jejich efekt bližší spíš 4,9 %.

Nejde jen o emise, ale o jejich skleníkový efekt

Jsou tedy vlaky lepší? Wright naštěstí nemá spadeno jen na letadla, a tak dodává, že v případě porovnávání vlakové a letecké dopravy se nikdy nebude dát hovořit o nějaké funkční kompenzaci: „Dokud vlaky nebudou jezdit tam, kam létají letadla“. Protože jen tak by vlaky mohly „stáhnout“ pasažéry z přepravy regionální, letecké. A z tohoto úhlu pohledu se pak nejeví podpora vysokorychlostní dráhy HS2 ekonomicky/ekologicky prozíravá. Z letadel totiž ubere jen 1 % pasažérů a 4 % řidičů automobilů. Bude to jen další stavba, která ale neznamená změnu.

„Při porovnávání různých modelů přepravy můžete prostě spočítat emise, na které nás přijde přesunutí cestujícího o jeden kilometr,“ pokračuje Wright. Je to sice tradiční přístup, ale má pořádný háček. „Takový přístup naprosto ignoruje, kolik emisí skleníkových plynů produkují budovy, provoz, údržba přepravní infrastruktury.“ Je snadné ukázat prstem na zlý letecký sektor a vidět železnici jako hodnou nízkouhlíkovou alternativu. Do nádrží letadel se přece tankuje palivo, shoří, vyprodukuje emise. Zatímco železnice má čistou nulu, ne?

Letadlo čistší vlaku

Jenže i elektrifikované tratě někde musí energii brát a v Británii to zatím z čistých zdrojů rozhodně není. Projekt HS2, si bude žádat opravdu rozsáhlou infrastrukturu. A pokud ji, v rámci zhodnocení celého životního cyklu započítáme též, zvýší se tím uhlíková stopa dosud čisté železnice 1,8-2,5 krát. Pokud to samé započítáme pro letectví, zvýší se nám bilance o 1,25 násobek. Letiště s ranvejemi je sice pořádná stavba, ale ojedinělá. Ocelových kolejnic ale potřebujeme tisíce kilometrů. A u automobilů? Když vezmeme v potaz infrastrukturu, bude to o 1,4-1,6 násobek více. „V silniční i letecké přepravě dominují emise produkované létáním a jízdou, pro železnici jsou závažnější emise spojené s budovami a infrastrukturou,“ dodává Wright.

V případě, že do bilance různých módů přepravy započítáme i předchozí kompletní produkci paliva, zjistíme, že uhlíková stopa silničních vozů rázem stoupne o 63 %. U letadel o 31 %. A u vlaků? Alespoň u těch britských o 155 %! „Za každý model přepravy musíme zaplatit životním prostředím,“ říká Wright. „Být přitom schopni dobře spočítat skutečnou spotřebu energií a produkci emisí je prvním krokem, jak adresně zasáhnout proti klimatickým změnám.“ A vysokorychlostní trať HS2 je v tomto případě horší, pro životní prostředí škodlivější řešení, než regionální letecká přeprava.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

21.2.2020 10:19
na Kladně je postavena špičkovací elektrárna má 50MW elektrických, účinost bídná protože horké spaliny se nijak nevyužívají. Pohání ji plynová turbína, což je letecký motor Boeingu, takže když letí letedlo se čtyřmi takovými motory, je to jako kdyby ve výšce 10km pracovala elektrárna 200MW elektrických, s bídnou účiností.Asi na každého trochu zavanul vzduch z motorů letadla,třeba při nastupování a poznal jak je to příjemné. Prý na planetě je neustále ve vzducu 100 000 velkých letadel a valí emise do výšky 10km, trochu nevěřím podílu 3,5% ,protože s výpočty emisí se daji dělat divy. Co přesně se děje ve vysoké atmosféře není dobře prozkoumáno ,elektrochemické děje, exhalace mikro a nanočástic to by se nemělo ignorovat.Dnes se to prezentuje jako konspirace. Kdo by chtěl dělat výzkum, bude brzy umlčen.Obrovský byznys nemůže být narušen.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2020 16:54 Reaguje na vaber
Vše se zkoumá, nikdo umlčován není, jenom je problém prokázat nějaký jev tak důkladně, aby se autor neblamoval.
Odpovědět
ig

21.2.2020 12:03
V článku zazněl velmi rozumný názor který by se mi líbilo slyšet v rozpravách o životním prostředí častěji. Místo dojmů a pocitů uvádět fakta v plném kontextu. Uvědomit si, že každé opatření na ochranu životního prostředí současně poškozuje životní prostředí a jenom správným a nestranným výpočtem zjistíme, jestli má cenu se do něj pouštět. A že jeden výpočet vydá za tisíc hodin emotivního dohadování :-)
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

27.2.2020 01:08 Reaguje na
Autor v článku uvádí navýšení, ale podstata je skutečně v tom, že vlak přepraví stejné množství osob či nákladu se zhruba třetinovou spotřebou energie oproti autobusům nebo kamionům a s méně než desetinovou spotřebou oproti letecké dopravě. Autor jen upozorňuje, že když se zohlední i infrastruktura, má železniční doprava uhlíkovou stopu oproti silniční zhruba poloviční a oproti letecké pětinovou, tudíž jí nelze považovat za prakticky nulovou.
Odpovědět
va

vaber

27.2.2020 12:11 Reaguje na Jaroslav Štemberk
všichni víme že voda mrzne při 0°C ,ale destilovaná voda ve vysoké atmosféře nemrzne, prý, ani při mínus 30°C, ovšem když se znečistí mikročásticeni tuto vlastnost ztrácí
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.3.2020 16:58 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Tady je prostě problém toho obrovského nárustu dopravy. Můžeme kličkovat, můžeme dělat ekologičtější to nebo ono, ale ve výsledku je to stále horší. Já se obávám, že právě letecká doprava půjde výrazně dolů až s celosvětovou krizí způsobenou klimatickou katastrofou, což bude samozřejmě už pozdě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.2.2020 20:11
Správně napsaný článek, protože uvádí na rozdíl od běžných povykujících takyekologů, i energetické nároky všeho, co se zdánlivě bezuhlíkovými projekty nezbytně souvisí. Pro ilustraci: pro realizaci větrníkových, či solárních polí, je nutně vyrobit ocel v ocelárně, měď v huti, stejně tak i křemík, rafinaci křemíku, plastické hmoty pro izolaci vodičů a nátěrové hmoty v chemických provozech, cement pro kotevní bloky v cementárně, atd. Nakonec celková uhlíková stopa bývá vyšší než při stávajím, nekologickém, stavu. Klasickým příkladem je bionafta a biolíh, jejichž kompletní výroba a využití vydá až 1,5 násobek emisí CO2 oproti použití nafty nebo benzinu z ropy v dopravě. Prostě zákon o zachování hmoty a energie platí bez ohledu na konkretní technologii, energii z ničeho, nikdo nikdy nevyrobí.
Poznámka: I koňské potahy produkují skleníkové plyny ( prdění koní při trávení píce (celulosa) a zrna (škroby /glycidy/) a to pomíjím produkci CO2 při dýchání (koně i jezdce).
Odpovědět
va

vaber

22.2.2020 15:35 Reaguje na Jiří Daneš
Bionafta spalováním produkuje CO2 který vznikl z biomasy, která zase vznikla čiností rostlin, které rozložily atmosférický CO2 nedávno, ale pálením uhlí a ropy se dostává do atmosféry CO2 který už miliony a v případě ropy i miliardu let v atmosféře necirkuloval. Molekule CO2 je jedno odkud vznikla jestli z biomasy nebo surové ropy ,prostě kolik je v látce uhlíkových atomů,tolik jich shoří , vytvoří CO2 a tolik se uvolní energie nebo některé neshoří a zůstanou jako saze. To platrí pro ropu i bionaftu.
Když člověk nebude vyrábět zdroje pro obnovitelnou energii ,bude vyrábět něco úplně jiného ,což bude podobně energeticky a materiálově náročné, takže váš výčet ,, pro ilustraci,, je nesmysl , člově bude vždy něco dělat a vyrábět,bohužel spoustu věcí se vyrábí ,jen aby se od spotřebitele vytahly peníze a ten koupenou věc brzy vyhodí , to je mrhání energií,materiálem a zbytečná výrobaCO2 .
Kůň a jezdec zase vytvářejí CO2 z potravy která v řetězci, má zase původ v rostlinách které rozložily CO2 v atmosféře nedávno, stále jste mimo mísu, s porovnáním neporovnatelého
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.2.2020 17:43 Reaguje na Jiří Daneš
Popisovat uklíkový cyklus je zbytečné, problém je pouze fosilní uhlík, který v tom procesu milióny let nefiguroval a my ho v geologickém okamžiku vyfučíme do atmosféry v množství biliónů tun.
Proto se přece vymýšlí OZE, abychom to zastavili.
Dnes by bylo už možno tavit sklo na fve panely vodíkovým plamenem vyrobeným z fve elektrolýzou, bagry by mohly jet na ekelektřinu z OZE a většina dopravy taky. Samozřejmě by tam asi muselo figurovat jádro, ale tohle by mohlo klimatu silně ulevit.
Uhlíková stopa jednoho litru benzínu je skuečně děsivá, od těžby ropy přes dopravou tankery přes krakování atd. miliardy tun oceli a betonu, gigantické ropné havárie, giga množství metanu atd. atd. atd,. Tohle je ten centrální problém.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

23.2.2020 02:30
A co třeba alternativa necestovat vůbec...

viz například současný summit EU ohledně rozpočtu - kdy se na místě sešla řada papalášů co se na ničem nedohodli, sežrali občerstvení a zase jeli domů...

Stejného (ne)výsledku šlo dosáhnout mnohem efektivněji kdyby všichni do jednoho seděli doma a udělali si konferenční hovor přes SKYPE.

podobně by kupříkladu Europoslanci mohli zasedat jenom elektronicky, každý z domova videokonferencí a nemuseli vůbec jezdit do Brusele - v něm by se vůbec nemuseli objevit celé funkční období...

natož aby se věčně stěhovali mezi Bruselí a Štraburgem. Potřebují mluvit s úředníkem? Ať mu zavolají... není důvod k tomu aby se kdy fyzicky potkali.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

23.2.2020 02:33 Reaguje na Vaclav Sobr
Politici a obecně veřejná správa by mohla jít v této uměřenosti příkladem a zcela zakázat jakékoliv služební cesty, zcela se vzdát jakýchkoliv summitů a konferencí a vše řešit na dálku elektronicky.

včetně veškerých hlasování, diplomacie a administrativy s tím že politik pracující z domova v takovém případě nebude muset dostávat vůbec žádné náhrady a bude mu stačit plat přiměřený jeho volebnímu obvodu.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist