https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/chcete-prispet-k-ochrane-klimatu-z-pohodli-domova-vypnete-si-kameru-na-pocitaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chcete přispět k ochraně klimatu z pohodlí domova? Vypněte si kameru na počítači

8.2.2021 14:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Chcete něco udělat pro životní prostředí a lepší klima? Pak nechtějte možné maximum od internetu. Omezte svůj datový přenos, snižte rozlišení obrazu videí a během virtuálních konferencí vypněte kameru.
Chcete něco udělat pro životní prostředí a lepší klima? Pak nechtějte možné maximum od internetu. Omezte svůj datový přenos, snižte rozlišení obrazu videí a během virtuálních konferencí vypněte kameru.
Foto | Julia M Cameron / Pexels
Boj proti klimatickým změnám se nevede jen na rovníkových plantážích, ve výzkumných laboratořích nebo za řečnickými pultíky ve sněmovnách. Přispět svým dílem můžete i vy sami. Pozitivní na tom je, že přitom často ani nemusíte zvednout zadek od počítače. Postačí, když během svého příštího virtuálního setkání na síti ponecháte kameru vypnutou a nebudete ostatním promítat svůj obraz.
 

Prozatím nekončící pandemie nám důrazně připomněla výhody virtuálních schůzí, které nahradily debatování v zasedačkách. Na síti může individuálně probíhat distanční výuka celých tříd, pedantským ředitelem kontrolovaný home-office i mezinárodní obchodní jednání na nejvyšší úrovni. Tato nepřímá a neosobní komunikace má pochopitelně své mouchy, ale jedna výhoda je jasná. Nemusíte nikam dojíždět nebo létat, vaše nefyzická přítomnost na poradě nebo hodině dějepisu se odbude on-line. Výsledkem je pak pozorovatelné snížení emisí, které by jinak vaším dojížděním a přímou účastí vznikly. Což je fajn. Jenže jinak veskrze pozitivní technologie virtuální komunikace zatím není stavěná na aktuální úroveň vytížení.

Digitální dálnice jsou pořádně špinavé

Datová centra prostě nejsou kapacitně stavěná na to, že se na síť připojí opravdu každý obyvatel planety, aby si povykládal s kolegou z protějšího kontinentu. Zatím každý nástroj virtuální komunikace, od prostých sociálních sítí po sofistikované videokonference, spotřebovává na oboustranný přenos dat energii. Energii, která není, dle svého původu, úplně čistá. Takže byť při virtuálních energiích šetříte emise spojené s dojížděním na místa schůzek, emise pořád produkujete. A výfukem vašeho počítače nebo chytrého telefonu je obvykle komín elektrárny, ze které získává energii anonymní datové centrum, kdesi v dálce. Říct, že s pomocí virtuální konference šetříte na emisích, je tedy pravda jen z části.

Průměrná šedesátiminutová videokonference emituje do ovzduší 150-1000 gramů oxidu uhličitého. Není to zrovna málo. Pro porovnání, když proženete průměrným motorem litr benzínu, uvolníte do ovzduší zhruba 2400 gramů CO2. Což je třeba 20-25 kilometrů najetých autem v městském provozu. Takže při započítání nejvyšších emisních hodnot průměru z dvouhodinové videokonference už se rozdíl mezi nedojížděním a virtuální komunikací nezdá pro životní prostředí a klima tak zásadním zlepšením. A to si ještě stačíte odvézt nákup domů sami. Technologie se sice zlepšují, kvalita sítí, připojení a kapacita datových center rovněž, dokonce i těch obnovitelných zdrojů energie, které je pohání, přibývá. I tak jsou digitální dálnice dneška pořádně ucpané a začouzené.

Ke zlepšení je toho samozřejmě víc a je škoda to nedotáhnout do konce. Facebook, Zoom i Twitter samozřejmě také „žerou“ energii a produkují emise. Do kapsy je ale hravě strčí mediální gigant v promítání filmů a seriálu, Netflix. Ten k vaší uhlíkové bilanci připíše až 440 gramů CO2 za jednu hodinu zábavy.
Ke zlepšení je toho samozřejmě víc a je škoda to nedotáhnout do konce. Facebook, Zoom i Twitter samozřejmě také „žerou“ energii a produkují emise. Do kapsy je ale hravě strčí mediální gigant v promítání filmů a seriálu, Netflix. Ten k vaší uhlíkové bilanci připíše až 440 gramů CO2 za jednu hodinu zábavy.
Foto | CardMapr / Unsplash

Slyšet a nebýt viděn

Přitom celá nevýhoda virtuální komunikace stojí a padá s tím, že každý jeden gigabajt (GB) dat je momentálně ekvivalentem 28 až 63 gramům CO2 a jet v nejrychlejším pruhu s nejtěžším nákladem chtějí všichni současně. Řešení? Uberte, v rámci snižování emisí, na rychlosti i velikosti datového nákladu. Je to něco, co zvládnete bez větších obtíží sami, doma. Nemusíte se přitom zcela zříkat výhod komunikačních technologií. Pro začátek ale během videokonferencí vypněte obraz. Je to výhodné: nemusíte odklízet vlastní nepořádek v záběru kamery, debatovat on-line můžete klidně v županu. A hlavně, uhlíková stopa vaší virtuální rozpravy tím rázem poklesne o 96 %.

Je to přesně tak snadné, jak to zní. S vypnutou kamerou se zásadním způsobem snižuje digitální a následně také uhlíková stopa vaší virtuální komunikace. Při distanční výuce i jednání je důležitý váš mozek a hlas, ne obličej. Ke zlepšení je toho samozřejmě víc a je škoda to nedotáhnout do konce. FaceBook, Zoom i Twitter samozřejmě také „žerou“ energii a produkují emise. Do kapsy je ale hravě strčí mediální gigant v promítání filmů a seriálu, Netflix. Ten k vaší uhlíkové bilanci připíše až 440 gramů CO2 za jednu hodinu zábavy. A vy, pokud vám nějak leží na srdci planetární klima, nemáte celou svou existencí vyprodukovat více než 2 tuny ročně.

Uberte na kvalitě, oželte koťátka

Nejspíš si asi nestřihnete 190 čtyřiadvacítek se seriály, to už by byly pořádně dlouhé prázdniny. Nicméně každé kilo emisí z vašeho digitálního provozu končí v ovzduší, v reálném světě. Znamená to, že už žádný Netflix (Hulu, Voyo, HBO, PornHub…)? Ne. Ale když uberete na vlastních nárocích, půjde to znát. Těch 1080p60 HD kvality prostě k životu nepotřebujete. Nastavené standardní rozlišení přenosu obrazu znamená, že jste snížili svou uhlíkovou stopu až o 86 %. Přitom je to maličkost, která jde znát. A dál? Pokud si pouštíte YouTube, třeba jako zvukovou kulisu při práci… musí to být s obrazem? Opravdu vám nestačí audio, musí k tomu být klip, byť jej stejně nesledujete?

Skromností hraničící s digitální askezí může být i přání: opravdu musíte klikat a spouštět každé video, gif a vtípek, kterými vás krmí TikTok a podobné platformy? Byl opravdu internet stvořen jen proto, abyste zase a znovu mohli vidět hrající si roztomilá koťátka? Podle aktuální emisní bilance provozu internetu zjevně ano. Už nyní se totiž podílí na 3,7 % veškerých globálních emisí, a od počátku pandemie je pozorován pětinový nárůst digitálně-uhlíkové zátěže. Chcete něco udělat pro životní prostředí a lepší klima? Pak nechtějte možné maximum od internetu. Omezte svůj datový přenos, srovnejte rozlišení obrazu na standard a během virtuálních konferencí vypněte kameru. Je to to nejmenší, co můžete udělat, a co bude mít viditelný dopad.

Existují i další stopy, které za sebou nechává internet

Že už máte těch uhlíkových počtů dost? To je dobře, protože neomezené datové přenosy, provoz chytrých telefonů, laptopů a stolních počítačů připojených k síti neznamená jen uhlíkové emise. Je tu ještě stopa vodní a půdní. Jak velký bychom asi museli vysadit les, abychom dokázali vyvázat z atmosféry všechen ten „internetem vyprodukovaný“ uhlík? Za loňský rok by měl mít rozlohu 185 443 kilometrů čtverečních. Dvě Česka a Bratislavu k tomu. Protože ale uhlík sekvestrující lesy tímhle tempem nevznikají, vzniká ona půdní stopa. Dluh v podobě něčeho, co nesplácíme. A voda? Procesní zpracování a přenos dat potřebovalo loni zhruba 300 000 olympijských bazénů vody. Ta také není všude a zadarmo. Hodina videokonference s obrazem a v plném rozlišení znamená 12 litrů vody. Zajímavostí je, že vodní a půdní stopa nejsou univerzální. Ve Státech je o 45 % nižší, v Německu o 204 % vyšší, než činí globální medián. Voda i půda, nepřímo potřebná ke kompenzaci provozu internetu, tak nabízí další neradostnou perspektivu, jak můžeme tento nástroj pro globální spojení vnímat.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

8.2.2021 11:41
Myslím, že to zase tak jednoduché nebude. Mám pocit, že čísla vznikla prostým dělením celkového příkonu celkovou kapacitou a že by se to mělo brát spíš tak, že globální snížení poptávky po datových přenosech povede v dlouhodobém výhledu k poklesu spotřeby. Leč obávám se, že trend je zcela opačný a nejlepší co se proti tomu dá dělat je zlepšovat energetickou účinnost serverů a síťových a komunikačních prvků :-) Což beztak bude nutné, má-li rozumně velký naftový generátor utáhnout datacentrum.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

8.2.2021 11:57
Chcete přispět k ochraně klimatu z pohodlí domova? Vypněte si internet a běžte si číst. Bez počítače.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.2.2021 16:23 Reaguje na Katka Pazderů
Nejen to, celkově buďte skromnější, šetrnější.
Odpovědět
li

8.2.2021 22:42 Reaguje na Katka Pazderů
Píše někdo kdo je tu každý den.
Odpovědět
MM

Milan Milan

8.2.2021 21:22
Hloupnutí nebere konce. Mylsím že to je článek hodný akorát tak na "myšlenkové" smetiště.
Odpovědět
JM

Jakub Mokříš

9.2.2021 13:27
Mohl by prosím autor objasnit, jak se stane z litru benzínu, který váží zhruba 0,75 kg, stane 2,5 kila emisí? Já tedy chápu, že ekologií se zabývá dnes už kdejaké netáhlo, ale i tak by bylo dobré ctít alespoň základní přírodní a fyzikální zákony. Když už teda chcete tu přírodu chránit...
Odpovědět
ro

9.2.2021 15:23 Reaguje na Jakub Mokříš
Benzinové palivo se skládá z uhlovodíků, tedy atomů uhlíku a kyslíku spojených do molekul.
Aby tyto molekuly mohly (s)hořet y vaprodukovat tak energii potřebnou k pohonu motorového soustrojí, potřebují k tomu nejen zápalnou teoplotu, ale taky vzduch, který se sice skládá zejména z dusíku, ale z jisté (menší) části také z kyslíku, který je pro reakci zvanou hoření (oxidace) nezbytný. Jednoduchá rovnice oxidace (hoření) uhlovodíkového paliva za účasti kyslíku je tato
Benzin (CxHy) + vzduch (O2) = voda (H2O) + oxid uhličitý (CO2) + teplo.

Nejdůležitější je v tomto ohledu slučování uhlíku s kyslíkem (C + O2 = CO2). Uhlík má atomovou hmotnost 12, kyslík 16 – takže výsledný CO2 má molekulární hmotnost 44.
Jeden litr paliva, který obsahuje cca 0,63 kg uhlíku, proto díky oxidační reakci (hoření) se vzdušným kyslíkem vyprodukuje zcela logicky přes 2 kila (2,3 kg) oxidu uhličitého.
Je to takhle jasné, nebo se chcete vrátit do šesté třídy základní školy a zopakovat si první lekce z anorganické chemie?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

9.2.2021 20:18 Reaguje na Jakub Mokříš
Hochu,chtělo by to méně nadutosti a více pokory a sebereflexe...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist