Co se stane, když robotická sekačka potká ježka? A jak vypadají ježčí crashtesty?
Jednak sekáte přes den, kdy jsou ježci zalezlí, a jednak máte oči, byť tedy už to s tím zrakem není, co to bývalo.
Ale ježka byste poznali. A nezasekali.
Jenže robotická sekačka nemá oči, ježka nepozná a ježka zaseká. Někdy.
I proto, že ji na trávník můžete poslat kdykoliv, třeba po setmění, ať má soused radost.
Po setmění se ale ježci aktivizují a začíná jejich „den“.
Takže jestli je vám život ježků milý, nebuďte líní a ještě chvíli sekejte ručně. Přijde doba, kdy snad budou robotické sekačky vybaveny senzory, které ježka rozpoznají. A taky vám trocha pohybu neuškodí.
Cože, někdo bude zdokonalovat senzory robotických sekaček? Možné to je. Minimálně tu je podnět od vědců z Oxfordské univerzity, kteří otestovali, co se stane, když se na trávníku potká robotická sekačka a ježek.
Nezkoušeli to na živých ježcích. Byly doby, kdy by to jistě šlo, ale dnes by žádná etická komise příčetné univerzity takový pokus nedovolila.
Přečtěte si také |
Myší ráj, nebo myší peklo? Slavný experiment vypráví lidem jen to, co chtějí slyšet
Ale jde to i bez živých ježků. Vědkyně Sophie Lund Rasmussenová z Oxfordské univerzity si ze záchranných stanic pro zvířata vyzvedla už mrtvé ježky, kteří z nejrůznějších důvodů podlehli zraněním či nemocem.
A těla mrtvých ježků dala na testovací trávník, na který vypustila robotické sekačky různých značek. A žádná ho „neviděla“ včas.
„Všechny robotické sekačky, které jsem testovala, se musely ježka fyzicky dotknout, aby ho detekovaly. A některé si mrtvého ježka vůbec nevšimly,“ říká Sophie Lund Rasmussenová.
V lehčích případech robotická sekačka mrtvého ježka lehce postrčila a pak změnila směr.
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůV nejhorším případě stroj přejel se stále běžícími noži přímo přes tělo ježka, což způsobilo rozsáhlé poškození ježčí mrtvoly.
No dobře, to byly mrtví ježci, řeknete si, živý ježek by přeci před sekačkou utekl.
Neutekl. Ne vždy.
I to Sophie Lund Rasmussenová otestovala. Tentokrát už se živými ježky, ale pokus byl nastaven tak, aby se žádnému ježkovi nic nestalo. Byli to ježci ze záchranných stanic pro zvířata, kteří měli být vypuštěni zpět do přírody.
Celkem jich bylo padesát a každý byl vystaven interakci s robotickou sekačkou, která byla řízena tak, aby se zastavila 50 cm od ježka. A pro jistotu byla zbavena čepelí.
Ježci vykazovali tři odlišné reakce. Jedni od sekačky utíkali pryč. Jiní zůstali na místě strnule schoulení. A jiní sekačku zvědavě očichávali.
Obecně byli mladší ježci odvážnější než dospělí ježci.
„Každý ježek byl testován dvakrát a je zajímavé, že při druhém setkání se choval plašeji,“ uvádí Sophie Lund Rasmussenová. To je nesmírně důležité, protože to naznačuje, že se ježci mohou z prvního setkání s robotickou sekačkou poučit. „Pokud ježek přežije první setkání s robotickou sekačkou, je méně pravděpodobné, že se v budoucnu zraní, protože se jim bude vyhýbat,“ míní Rasmussenová.
„A domnívám se, že čím více sekaček na trhu bude přátelských k ježkům, tím větší je šance, že první setkání ježka se sekačkou bude přátelské k ježkům. Pokud se tito ježci setkají se sekačkou později v životě znovu, budou pak pravděpodobně opatrnější,“ říká Rasmussenová.
Ježčí crashtest
A aby to nebylo jen o tom, že jsou robotické sekačky ježčí zlo, připravila Rasmussenová pro robotické sekačky crashtest. Navrhla testovací figurínu ježka, která může výrobcům sekaček pomoci s vývojem chytrých sekaček, které ježka poznají a nezasečou.Rasmussenová se svým týmem na základě poznatků určila klíčové pozice, do kterých by měla být umístěna figurína pro crash testy, aby simulovala hlavní reakce živého ježka během testu bezpečnosti sekačky na trávu.
Figurína byla navržena na základě prvních kolizních testů a je vyrobena z měkkého gumovitého plastu, který věrně napodobuje stavbu těla skutečného ježka. Testovací figurína bude snadno dostupná, Rasmussenová pro ni připraví volně dostupné podklady pro 3D tisk.
„Klíčovým prvním krokem je zdokonalení senzorů, aby detekovaly ježky a vyhýbaly se jim,“ říká Rasmussenová.
Do té doby jsou při používání robotických sekaček dvě věci, které mohou ježky ochránit. Jedna je trochu nepohodlná, protože jde o to, že před vypuštěním sekačky zahradu projdete a zkontrolujete, zda na zahradě ježci nejsou. Druhá je jednodušší, totiž pouštět robotickou sekačku na zahradu jen za denního světla. Ježci tou dobou nejspíš někde spí.
Sophie Lund Rasmussenová spolu s kolegy k tématu publikovala dvě vědecké práce, jednak Testování vlivu robotických sekaček na trávu na ježky západní (Erinaceus europaeus) a návrh bezpečnostního testu a jednak Tváří v tvář nebezpečí: Zkoumání osobnosti a reakcí ježků západních (Erinaceus europaeus) na robotické sekačky na trávu.
Její výzkum byl financován společnostmi Husqvarna, STIHL, British Hedgehog Preservation Society a Carlsberg Foundation.
reklama
Dále čtěte |
Záchranné stanice jsou na hranici kapacity, meziročně přijaly o 7000 zvířat více
Stanice Pavlov vyhlásila sbírku na chystanou stavbu nového chovného zázemí
Stanice na Litoměřicku se ročně postará o 2500 zvířat, chybí jí finanční jistota
Další články autora |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jaká je u nás situace u vícepodlažních dřevostaveb? Odpovědi přinesla panelová diskuze odborníků
Ministr Vlček pokřtil publikaci Dřevostavby: Nová éra udržitelných staveb Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Anyr
6.3.2024 13:39Nahodím btw trochu offtopic...
Do teď nechápu, proč si někdo pořizuje dům se zahradou, když se o to nechce starat. Něco jako stavovský odznak? Kulturní odkaz? Socialistický relikt z dob "moderního socialistického člověka"? Měšťák, který neví, co dům a zahrada obnáší? Nebo jsem vůl já, že stále žiju v představě, že zahradu chtějí mít především lidé, které baví o ní (ideálně dobře) pečovat, a svým způsobem si užijí i to sekání trávy? :D
A trávník - když nechci trávník, nemusím ho mít. Stačí plácek na miniprocházku, posezení. A kvůli 50 m2 přece nebudu pořizovat robotickou sekačku... když si představím, jak mi to jezdí po pozemcích a rasí to vše, na co to narazí, hmyz a milé byliny... tak bych do toho kopl, že by z robotické sekačky by byla sekačka létající :D XD
Fakt omg, mor na trávníkáře, šiřitele zelených pouští (-_-) A jo, já vím, lepší než betonáři a dlaždiči, ale stejně :D
PS: Pro zdejší klub rejpalů dodávám, že je to subjektivní názor. Vím, že mnoho lidí to má jinak než já. Kdyby to tak nebylo, nebyla by příroda v takové zádeli, v jaké je teď :)
