Jak fotit zvířata na dovolené, aby to nevyvolávalo zbytečné kontroverze?

Není to jen o kompozici a dobrém světle, o úpravách a filtrech. K tomu, abyste vytvořili kvalitní a obsahem hodnotný snímek zvířete, který můžete bez obav z kritiky zavěsit na sociální sítě, je třeba dodržet ještě pár jednoduchých pravidel navíc. Přehledně je shrnuje infografika uveřejněná ochranářskou neziskovou organizací Little Fireface Project.

Autoři zmíněného návodníku se tedy primárně soustředí na fotky s drobnými nočními primáty, outloni, ale jimi doporučovaná pravidla lze dost dobře aplikovat i na další živočichy. Proč ta práce navíc? Aby vaše selfie nebylo selfish, tedy sobecké. Aby vaše touha po mimořádném záběru nebyla jen demonstrací vlastního nepochopení, a snímek vypovídal o zvířeti, nikoliv o vašem narušeném charakteru a/nebo neinformovanosti.

Příroda není na mazlení

Zdá se to možná na první pohled trochu neintuitivní, ale sociální sítě mají velký vliv. A každá zveřejněná fotka, na které se někdo tulí a ňuchňá s roztomilou opičkou, potažmo tygřím kotětem nebo malým orangutánčetem, je problém. Předkládá totiž potenciálním divákům, že podobné snímky jsou naprosto normální a v pořádku. A možná v nich vybudí touhu si takový snímek na dovolené pořídit rovněž. Jenže příroda není na mazlení.

Za každou takovou fotkou stojí příběh, který si za rámeček nejspíš nedáte. Roztomilá koťata velkých šelem většinou pochází z dost odpudivých množíren, pro snímky připravené dekorativní velké šelmy jsou překrmené a zdrogované, zmínění primáti jsou zhusta upytlačení přímo v pralese. Nikoho z nich nečeká dlouhá ani radostná budoucnost. Není to ukázka ryzí exotiky, ale ryzí krutosti páchané na zvířatech. Je to prostě špatně.

Tulící fotky se zvířátkem, zprostředkované někde na tržišti za pár centů (dongů, rupií, bahtů…) nevypadají jako zlo. Vlastně mohou být docela roztomilé. V tom ale tkví jejich zrádnost. Každý bakšiš vyplacený za takový snímek pomáhá udržet v chodu celý ten nehezký byznys. Těm, kdo jej provozují, tím dáváme najevo, že nám to přijde v pořádku, a vybízíme je k další exploataci přírody.

Když prý dnes zadáte do vyhledávače Instagramu heslo „monkey“ (opice), přibližně 10 % snímků, které se vám objeví, spadá to kategorie těch závadných, nehezkých, se smutným příběhem za líbivou fotkou. Sociální sítě zaspaly dobu a před-instalovaná varování plní svou roli jen z části. Byť jde o zvířata, je to totiž celé o lidech.

A dokud budou existovat lidé, schopní platit za fotky s nepřímo zobrazeným utrpením zvířat, a budou za ně dostávat od dalších sledujících lidí lajky a pochvaly, bude tu i byznys kolem mazlících fotek. Blížící se post-covidové časy nám nyní nabízí unikátní možnost restartu. Tam někde v exotické dálce se už místní těší na oživení cestovního ruchu, návrat turistů. A vaši dovolenou už očekávají, i s nachystanými zvířátky k focení.

Pokud o ně nebudete stát, nebudou mít důvod je vám znovu nabízet. Nechají je tam, kam patří. V divočině. Je to velká příležitost pro budoucnost, kterou by se vyplatilo nepromarnit.

Jaké fotky primátů (a v návaznosti, i jiných živočichů) tedy zveřejňovat bez obav na sociálních sítích? Vyhodnoťte nad svým snímkem tři otázky: Byla fotka pořízena z bezpečné vzdálenosti? (pro něj i pro vás, u primátů aktivujících ve dne je to kolem 10 metrů, u těch nočních kolem 2 metrů). Zachycuje ona fotka živočicha v přirozeném prostředí? (nebo je kulisou tržiště, přenosná klec nebo řetězy). Je na daném snímku zachycen jen onen živočich bez lidí? (anebo se o záběru tlačí lidé, kteří u něj nebo s ním pózují a mazlí se?). Pokud na všechny tři otázky můžete odpovědět ano, pak je vše v pořádku.

---

reklama

---