Návod, jak se na dovolené nedopustit návštěvy zvěřince, kde si na ochranu ohrožených zvířat jen hrají

Nejspíš byste si vědomě nechtěli kazit dovolenou, že v dobré víře navštívíte „záchrannou stanici“, kde se ale zvířata ve skutečnosti nezachraňují a slouží jen jako lákadlo a zdroj příjmů. Na co si dát pozor?

Je těžké hledat seno v kupce sena? Ne, to není překlep. Jen upozornění na to, že zhruba stejnou námahu musíte vynaložit pro hledání soukromého chovatelského zařízení, kde taky chrání zvířata. Nejlépe ta divoká, exotická, ohrožená. Vám, v roli platícího návštěvníka, pak často stačí jen pár vteřin pohledu na zbídačelé živočichy, hrdě prezentované veřejnosti jako zachraňované, abyste pochopili, že je tu něco silně v nepořádku. Zařízení, které jste navštívili, má ke skutečné ochraně zvířat totiž velmi daleko. A vámi vyplacené vstupné místo na nějaký environmentálně bohulibý účel padlo na podivný byznys chovatele, který v lepším případě zavání „jen“ paragrafy o týrání zvířat.

Ochrana, nebo byznys?

Jak často k tomu dochází? V Čechách častěji, než by nám bylo milé. Ale tady mají jejich provozovatelé většinou aspoň tolik slušnosti, že to nazvou soukromou zoo, a silnými řečmi o vlastním zachraňování ohrožených zvířat ve své menažérii vás tolik nekrmí. A v zahraničí? Čím dál na východ, tím je to horší, a směrem k Asii je spíš problém takovou „záchranou stanici“ nenalézt.

Jak si tedy nepokazit dovolenou a karmu, když si v nějaké vám neznámé končině světa plánujete výlet do zoo? Určitě se vyplatí odložit spontánnost stranou a udělat si dopředu malý průzkum. Ušetříte si zklamání. Začít můžete hned na webu nebo profilu onoho zařízení na sociálních sítích. Co vás zajímá? Do startu se určitě hodí shlédnout oficiální fotky, nabídku služeb pro návštěvníky a popis zařízení. Ideálně v tomto pořadí. Ptáte se proč?

Pokud se na vás vyvalí fotky veselých a rozesmátých dětí a výletníků, objímajících a tulících se k tygříkům nebo roztomilým opičkám, něco tu pořádně smrdí. Žádný z chráněných a ohrožených živočichů by určitě neměl být podobným způsobem zneužíván. I proto, že vás může sežrat. Nebo proto, že ho můžete nakazit. Cokoliv mezi tím. Mezi kontaktní ovečkou (či kamerunskou kozou, králíkem nebo slepicí) a kočkovitou šelmou je zatraceně velký rozdíl.

Stejně jako je rozdíl mezi kontaktní užovkou červenou, na kterou vás nechají sáhnout snad v každém českém ekocentru, a kobrou s vytrhanými zuby a zašitou tlamou, kterou vám „hodí“ za krk někde na náměstí v Marrákeši. Tohle prostě v pořádku není. Tak to svými penězi nepodporujte.

A co třeba šimpanz, ustrojený do slušivé uniformy? Přesně tak, i tohle je v nepořádku. Divoká zvířata by měla být prezentována… nu, jako divoká zvířata. Ideálně ve svém přirozeném prostředí. Vykachlíkovaná karanténa, kde se může zvířecí chovanec ocitnout ze zdravotních důvodů, je věc jiná. Do karantény by se ale žádný, sebelépe platící návštěvník, neměl z důvodů hygieny a bezpečí (pro ošetřované zvíře) nikdy podívat.

Tím se dostáváme k službám, které mohou být v záchranném centru v nabídce.

Bonus za příplatek. A bude i šťastný konec?

Prohlídka s průvodcem? V pořádku. Ošetřovatelem komentované krmení? V pořádku. Znejistět se vyplatí tam, kde si můžete, třeba za motivační poplatek, krmit zvířata sami. Zvířata tu nejsou na hraní a na vykrmování turisty. Burské oříšky pro opičky, kolik turistů si za tohle asi připlatí? A co třeba soukromá prohlídka zvířecích ubikací? Návštěva přípravny krmiv? To vše je už za velmi tenkou hranou, za kterou byste se v zájmu zvířat i svého svědomí pouštět neměli. Stopka je určitě všude tam, kde jste podbízeni k přímému, fyzickému kontaktu se zvířaty. Nakonec zjistíte, že sloni, které jste přišli obdivovat, jsou k mání na projížďku. Jako poník na cirkusové pouti.

Vyvarujte se také návštěvy zařízení, které vám v rámci svých služeb nabízí „instantní dobro“. Vypouštění (zakoupených) mořských želviček do moře, vypouštění papoušků zpět do džungle. Je to o chlup horší, než vracení vánočních kaprů do Labe. Vaše peníze jen financují odchyt a prodej dalších takových zvířat, které si zase za poplatek nějaký další naiva bude moci vypustit. A poslední informací z webu je faktická správnost údajů o zmíněném zařízení. Hlavně ve smyslu prezentovaných akreditací, certifikátů, log nadací a spolupracujících organizací. Zní to trochu nudně, ale je to zásadní.

Zjistíte například, že zrovna tahle vaše „taky zoo“ není členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií), Světové asociace zoologických zahrad a akvárií nebo Euro-asijské regionální asociace zoo a akvárií. To by samo o sobě problémem nebylo, je to nejspíš nějaký menší zookoutek nebo zoopark. Ale když nejsou ani ve Světové federaci zvířecích útulků? Když vlastně nespolupracují nikde a s nikým? Tak jak pak potom těm zachraňovaným zvířatům pomáhají? Tím, že je krmí a ukazují turistům? Jsou neziskovou organizací? A kdo je financuje? Obvykle pak zjistíte, že za celým „chvályhodným projektem“ stojí nějaký soukromník, který všemu nejlíp rozumí. Hlavně tedy podnikání s lidskou hloupostí a chutí pomáhat. Což jsou snadno finančně zhodnotitelné komodity.

Mláďátka a podezřele zdravé hendikepy

Signálů, že je něco v nepořádku, můžete na webu nebo sociálních sítích zmíněného zařízení nalézt spoustu. Stačí se jen dívat. Například: jsou na snímcích prezentována zvířata výhradně mladá, ve vynikající kondici? Třeba papoušci s překrásně vybarveným nepoškozeným peřím? Na první pohled by to mělo být v pořádku, ale nejspíš ne u zařízení, které si bere na starost péči o zvířata raněná, hendikepovaná, na dožití. Jasně, nikdo se nechce chlubit snímky mrzáčků, ale je to návodné. Zvlášť u zařízení, které se zaštiťuje desetiletími praxe, ale všichni její chovanci přitom vypadají, že jsou v naprosté kondici a dorazili sem teprve včera.

A podobné je to i s výskytem narozených mláďat. Ty jsou tak nějak z principu kasovním trhákem. Ale počkat - neříkali, že se tu starají o zvířata v nouzi? A oni je tu i množí? Bez bližší oficiální spolupráce s organizacemi, které by nějak dokázaly zajistit jejich zpětné vypuštění do divočiny? Odvážné. A nejspíš za hranicí zákona. Na tyhle tygří mláďata nejspíš čeká, poté co odrostou roztomilosti, už jen jedna budoucnost. Bujón pro Čínu. A co třeba nějaká exotika umocněná na druhou? Třeba hybridní kříženci - ligeři, tygoni, nebo bílí tygři? To už jsme také někde úplně jinde. A je z fotek či webu patrné, že se tahle zvířata občas podívají do světa? Třeba když vystupují při natáčení reklam či filmů, účastní se festivalů a sportovních událostí, jako maskoti? Tušíte správně, to je pak teprve průšvih.

Recenze? Podvodníci si píšou vlastní

Není samozřejmě od věci podívat se na internetu, co se o vámi k výletu zvažované záchranné stanici píše. Ale po síti neplavou jen zlaté ryby, takže dost často můžete narazit jen na ublížené recenze znechucených turistů (kteří si třeba nemohli pochovat malé medvídě). Nebo na ty překvapivě spokojené a shodné, protože si je provozovatelé sepsali sami. Navíc tato záchranná zařízení mění svůj obchodní název bleskovým tempem po každém skandálu, takže je těžké se v tom orientovat.

Záměrně tu mezi „signály možných problémů“ nezmiňuji velikost a vzhled ubikací, výběhů. A vlastně ani kondici zvířat. Pro nepoučeného laika je, snad s výjimkou těch nekřiklavějších případů, nelehké trefit ono vyhovující zvířecí optimum. Zvlášť, když se koukají srdíčkem. A jen málokde ve světě se mohou zvířata pochlubit luxusem, jaký jim nabízí české nebo slovenské zoologické zahrady. V tomhle jsme před Evropou docela napřed. I naprosto respektovaná záchranná zařízení (napadá mě třeba šimpanzí Chimfunshi v Zambii nebo nosorožčí Ol Pejeta v Keni) působí na našince poněkud neupraveným dojmem. Jsou ale v pořádku.

Že jste se ocitli na nesprávném místě pak ve finále poznáte podle toho, jak se ke svým zvířecím svěřencům chovají. S respektem, jako k divokým zvířatům? Nebo jako ke komerční senzaci? Krmí je šlehačkou? Je tu vůbec poskytován nějaký odborný výklad, nebo je to jenom bohapustá šou s motivačními příplatky?

Ano, na dovolené v zemi, se kterou nejste důvěrně obeznámeni, můžete prostě snadno šlápnout vedle. A peníze z vašeho vstupného nejspíš místo na skutečnou záchranu ohrožených druhů poputují do nějaké kasičky bohatnoucího taky ochranáře. Co s tím? Postarejte se aspoň o to, aby po vás podobnou chybu nikdo další z Čech neudělal. Čím míň lidí se na návštěvu podvodných zařízení nachytá, tím dřív zavřou krám.

---

reklama

---