https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-promenit-rumiste-v-prirodni-zahradu-aneb-co-nam-rekne-plevel
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak proměnit rumiště v přírodní zahradu aneb Co nám řekne plevel

4.4.2014 01:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plané rostliny rostoucí na naší budoucí zahradě mohou prozradit, jaké jsou vlastnosti zdejší půdy
Plané rostliny rostoucí na naší budoucí zahradě mohou prozradit, jaké jsou vlastnosti zdejší půdy
Někdo má to štěstí, že má k dispozici hotovou zahradu. Jiní začínají od píky na bývalém poli nebo louce. Jsou ale i tací, kteří takové štěstí nemají: na místě, kde plánují zahradu, je zatím rumiště, jehož původem, složením a vhodností pro pěstování potravin si může být těžko někdo jist. Jak ale potvrzuje botanička a zahradnice Helena Vlašínová, vypěstovat vlastní zeleninu nebo ovoce je nakonec možné snad na úplně každém pozemku.
 

Základem je zdravá půda

Zdravé potraviny mohou vyrůst jen na zdravé půdě. Pokud stávala na našem pozemku například auta, ze kterých mohl vytékat motorový olej, na místě bývalo smetiště, ze kterého se mohly uvolňovat nebezpečné látky, pak je třeba jistá opatrnost. Samotnou půdu z různých míst pozemku, nebo první plodiny vypěstované na zkoušku (například salát) se v tomto případě vyplatí poslat na rozbor do specializované laboratoře.

Pokud se ukáže, že v půdě toxické látky jsou, můžeme podle Heleny Vlašínové postupovat v zásadě dvěma způsoby. Cesta fytoremediace, tedy pěstování rostlin, které se nejí a postupně z půdy škodliviny „vytahují“, je první možností. „Je to však běh na dlouhou trať,“ upozorňuje Helena Vlašínová, která patří mezi průkopnice permakulturních zahrad.

Rychlejší metodou je přistupovat k zahradě jakoby byla na betonu: dovést na ní kvalitní půdu nebo založit záhony v pytlích, velkých truhlících nebo bednách.

Líbí se Vám článek? Přispějte Ekolistu.cz na další

Ekolist.cz je neziskové médium, které se neobejde bez podpory svých čtenářů. Svým čtenářům přinášíme každý měsíc kolem tří stovek textů – agenturních zpráv, původních článků, rozhovorů, recenzí a rad, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí.

Můžete nám pomoci, abychom naši práci dělali ještě lépe. Nejlépe pravidelným darem na účet: 0201022329/0800

Stačí stovka měsíčně. Více najdete na stránce Podopořte Ekolist.cz.

Pověz mi, kytičko

Těžko říct, jestli kopretina dokáže opravdu pravdivě ukázat, jaké šance mají zamilovaní u svého protějšku. Plané rostliny rostoucí na naší budoucí zahradě mohou ale podle Heleny Vlašínové určitě prozradit vlastnosti půdy.

Na vyšší obsah dusíku upozorňuje přítomnost kopřivy, hluchavky, ptačince nebo šťovíku. Na jeho nedostatek naopak přeslička rolní, sveřep vzpřímený nebo mateřídouška. Na nadbytek vápníku a dusíku ukazuje přítomnost drchnička rolní, jitrocel větší nebo svlačec rolní. Na místě, kde vápník naopak chybí, najdeme například kokošku pastuší tobolku nebo rmen.

Když je půda pro zahradničení nevhodná, přichází na řadu nádoby, truhlíky, boxy a dovezená půda
Když je půda pro zahradničení nevhodná, přichází na řadu nádoby, truhlíky, boxy a dovezená půda

Na kyselou půdu poukazuje přítomnost rostlin, které potkáváme často u lesa, například metlice křivolaké nebo přesličky, ale i pryskyřníku, šťovíku nebo rozrazilu. Na zásaditých půdách oproti tomu roste jetel plazivý nebo penízek rolní.

Přítomnost pampelišky, jitrocele většího nebo mochny husí může naznačovat vyšší zhutnění půdy.

Vzít půdu do hrsti

Helena Vlašínová doporučuje i další jednoduchý test, kterým zjistíme, zda je půda těžká nebo lehká. Stačí vzít hrst půdy a zmáčknout. Zůstane-li i po povolení ruky půda stále v kompaktním stavu, patří mezi těžší půdy. Pokud se rozpadne, máme co do činění s půdou lehkou.

Těžké půdy mají tu výhodu, že dokáží v sobě dobře poutat živiny. Jejich nevýhodou je ale špatná propustnost pro vodu a nedostatek kyslíku. Proto je dobré takovou půdu na podzim rýt (lepší než rýč jsou podle Heleny Vlašínové rycí vidle) a v létě často kypřit.

Lehká půda je naopak pro vzduch i vodu dobře propustná, na druhou stranu má malou schopnost jímat vodu a poutat v sobě živiny.

Pokud chceme vědět přesný stav naší půdy, je možné se obrátit také na laboratoř nebo Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze.

Nejdřív řeš, potom řež

Protože nám může stávající vegetace o pozemku ledacos prozradit, neměli bychom se jí okamžitě zbavovat. Posečené a vytrhané plevely se mohou následně stát základem pro kompost. Jen je třeba si dát pozor a plevel sklízet už před květem, aby se naší zahrádkou zbytečně jeho semena nešířila kompostem, říká Helena Vlašínová.

Na druhou stranu je třeba bez pardonu zatočit a bez servítků spálit větve stromů napadené chorobami. Plody napadené moniliovou hnilobou, to jsou ta hnědá jablka s „krupicí“, je možné i zakopat, radí Helena Vlašínová.

Kromě původní vegetace ale můžeme využít i další materiál povalující se na zanedbaném pozemku. Kameny nebo staré cihly se hodí na cesty nebo do plánovaného altánu. Trouchnivějící dřevo nebo stromové nálety můžeme využít při budování rozličných prvků přírodní zahrady – od kompostéru, cest přes dětské prolézačky až po hadníky a broukoviště. V přírodní zahradě se dá využít téměř vše.

Seminář Z rumiště přírodní zahrada? Jak na to? pořádala PRO-BIO LIGA na podzim loňského roku v Praze-Suchdole.


reklama

 
Další informace |
foto - Vítková Zdeňka
Zdeňka Vítková
Autorka je redaktorkou serveru Ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

3.9.2015 06:01
než napadené dřevo jen tak spálit, tak já bych ho použil třeba na vybudování vyvýšeného záhonu...nevěřím tomu že by se případné spory plísní z hromady a pod hlínou někam šířily dál...já jsem nahnilá jabka nikde namáhavě nazakopával neb je stačily se země zkonzumovat husy a prasata co se pásly pod stromy...prasata navíc půdu pěkně přeryjí...pokud nechceme mít moc rozryto, tak stačí chovat třeba jen 1.1 zakrslých gottingenských či vietnamských prasátek co se dají zakoupit dneska již za cca 500.- a na podzim či zimě třeba pak i kuchyňsky zpracovat na vánoce...pokud nejsme ovšem fanatičtí vegani...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist