Jak proměnit rumiště v přírodní zahradu aneb Co nám řekne plevel
Základem je zdravá půda
Zdravé potraviny mohou vyrůst jen na zdravé půdě. Pokud stávala na našem pozemku například auta, ze kterých mohl vytékat motorový olej, na místě bývalo smetiště, ze kterého se mohly uvolňovat nebezpečné látky, pak je třeba jistá opatrnost. Samotnou půdu z různých míst pozemku, nebo první plodiny vypěstované na zkoušku (například salát) se v tomto případě vyplatí poslat na rozbor do specializované laboratoře.
Pokud se ukáže, že v půdě toxické látky jsou, můžeme podle Heleny Vlašínové postupovat v zásadě dvěma způsoby. Cesta fytoremediace, tedy pěstování rostlin, které se nejí a postupně z půdy škodliviny „vytahují“, je první možností. „Je to však běh na dlouhou trať,“ upozorňuje Helena Vlašínová, která patří mezi průkopnice permakulturních zahrad.
Rychlejší metodou je přistupovat k zahradě jakoby byla na betonu: dovést na ní kvalitní půdu nebo založit záhony v pytlích, velkých truhlících nebo bednách.
Líbí se Vám článek? Přispějte Ekolistu.cz na další
Ekolist.cz je neziskové médium, které se neobejde bez podpory svých čtenářů. Svým čtenářům přinášíme každý měsíc kolem tří stovek textů – agenturních zpráv, původních článků, rozhovorů, recenzí a rad, jak se chovat šetrně k životnímu prostředí.
Můžete nám pomoci, abychom naši práci dělali ještě lépe. Nejlépe pravidelným darem na účet: 0201022329/0800
Stačí stovka měsíčně. Více najdete na stránce Podopořte Ekolist.cz.
Pověz mi, kytičko
Těžko říct, jestli kopretina dokáže opravdu pravdivě ukázat, jaké šance mají zamilovaní u svého protějšku. Plané rostliny rostoucí na naší budoucí zahradě mohou ale podle Heleny Vlašínové určitě prozradit vlastnosti půdy.
Na vyšší obsah dusíku upozorňuje přítomnost kopřivy, hluchavky, ptačince nebo šťovíku. Na jeho nedostatek naopak přeslička rolní, sveřep vzpřímený nebo mateřídouška. Na nadbytek vápníku a dusíku ukazuje přítomnost drchnička rolní, jitrocel větší nebo svlačec rolní. Na místě, kde vápník naopak chybí, najdeme například kokošku pastuší tobolku nebo rmen.
Na kyselou půdu poukazuje přítomnost rostlin, které potkáváme často u lesa, například metlice křivolaké nebo přesličky, ale i pryskyřníku, šťovíku nebo rozrazilu. Na zásaditých půdách oproti tomu roste jetel plazivý nebo penízek rolní.
Přítomnost pampelišky, jitrocele většího nebo mochny husí může naznačovat vyšší zhutnění půdy.
Vzít půdu do hrsti
Helena Vlašínová doporučuje i další jednoduchý test, kterým zjistíme, zda je půda těžká nebo lehká. Stačí vzít hrst půdy a zmáčknout. Zůstane-li i po povolení ruky půda stále v kompaktním stavu, patří mezi těžší půdy. Pokud se rozpadne, máme co do činění s půdou lehkou.
Těžké půdy mají tu výhodu, že dokáží v sobě dobře poutat živiny. Jejich nevýhodou je ale špatná propustnost pro vodu a nedostatek kyslíku. Proto je dobré takovou půdu na podzim rýt (lepší než rýč jsou podle Heleny Vlašínové rycí vidle) a v létě často kypřit.
Lehká půda je naopak pro vzduch i vodu dobře propustná, na druhou stranu má malou schopnost jímat vodu a poutat v sobě živiny.
Pokud chceme vědět přesný stav naší půdy, je možné se obrátit také na laboratoř nebo Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze.
Nejdřív řeš, potom řež
Protože nám může stávající vegetace o pozemku ledacos prozradit, neměli bychom se jí okamžitě zbavovat. Posečené a vytrhané plevely se mohou následně stát základem pro kompost. Jen je třeba si dát pozor a plevel sklízet už před květem, aby se naší zahrádkou zbytečně jeho semena nešířila kompostem, říká Helena Vlašínová.
Na druhou stranu je třeba bez pardonu zatočit a bez servítků spálit větve stromů napadené chorobami. Plody napadené moniliovou hnilobou, to jsou ta hnědá jablka s „krupicí“, je možné i zakopat, radí Helena Vlašínová.
Kromě původní vegetace ale můžeme využít i další materiál povalující se na zanedbaném pozemku. Kameny nebo staré cihly se hodí na cesty nebo do plánovaného altánu. Trouchnivějící dřevo nebo stromové nálety můžeme využít při budování rozličných prvků přírodní zahrady – od kompostéru, cest přes dětské prolézačky až po hadníky a broukoviště. V přírodní zahradě se dá využít téměř vše.
Seminář Z rumiště přírodní zahrada? Jak na to? pořádala PRO-BIO LIGA na podzim loňského roku v Praze-Suchdole.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Tajemství skladování (nejen) zeleniny a ovoce
Sousede, nesázejte u plotu ty túje, mám pro to rozumný důvod
Kompostér je kouzelná krabička: horem dáte slupky, dolem vyndáte humus
Další články autora |
Jak rychle opravit rozbitý zip bez párání a další tipy pro záchranu (nejen) zimního oblečení
Sesuv a tsunami v grónském fjordu způsobily seismický signál patrný po celém světě Online diskuse
Všechny komentáře (1)
