Je chov domácích mazlíčků, psů a koček, „eko“?
První výkop v diskuzi o vlivu našich zvířecích mazlíčků na životní prostředí proběhl v roce 2009. Tehdy totiž za oceánem vyšla tiskem kniha jinak vcelku praktických návodů na nízkouhlíkový styl života z pera Roberta a Brendy Valeových. Nejspíš by zapadla do narůstající produkce takové literatury, nebýt jejího názvu. Titul Čas sníst psa: Skutečný průvodce udržitelným žitím skutečně prodával a podbízel se ohnivým diskuzím. Čtenářstvo se jím cítilo být patřičně šokováno, byť receptů na úpravu psího masa v ní nebylo.
Kniha ale otevřela, byť ne zrovna na kvalitních datech a solidní vědou vypodložených faktech, pro západní civilizaci zásadní téma. To, že chov čtyřnohých miláčků a dalších zvířecích mazlíčků, od rybiček po ještěrky, nejspíš není zadarmo.
V Krkonoších narůstají počty uštvané zvěře. Kritické období ale teprve začínáMicka za volantem SUV
Třeba jen v krmení pro pořádného hafana se skrývá dvakrát tolik uhlíkových emisí než v 10 000 kilometrech najetých v těžkotonážním SUV. Odstřelit téma se kritikům knihy a náruživým chovatelům nepovedlo a otázka: „Na kolik se zvířátka promítnou do ekologické bilance domácnosti?“ se od té doby pravidelně vrací. Takže na ní asi něco bude.
V roce 2010 například anglický výzkumník Mike Berners-Lee ve své neméně kontroverzní knize s názvem Jak zlé jsou banány? vyčíslil uhlíkovou stopu jedné rybičky v akváriu na 25 kg CO2 ročně (kočky pak 310 kg, středních psů 770 kg a těch opravdu velkých 2500 kg CO2).
Přečtěte si také |
Jak na zahradě chránit ptačí hnízda
O pořádný rozruch se postarala i odborná studie Environmentální dopady potravy domácích psů a koček z Kalifornské univerzity v Los Angeles. V ní zaznívá, že psi a kočky v USA, nějakých 163 milionů zvířat, se dohromady podílí 30 % z celonárodní (americké) spotřeby masa. A tedy, že mazlíčci tu jsou ekvivalentem 64 milionů tun CO2, tedy zhruba tolik, jako 13 milionů celoročně po silnicích čmoudících automobilů.
„Takže čistě teoreticky, kdyby si americké kočky a psi založili svůj vlastní stát, jejich spotřeba masa bude v globálním srovnání pátá nejvyšší na světě,“ říkal Gregory S. Okin, autor této studie. „Světový žebříček by tedy vypadal následovně: Rusko, Brazílie, USA, Čína a Stát amerických psů a koček.“
A k tomu ještě doplnil, že množství exkrementů, které tato zvířecí populace vyprodukuje, je srovnatelná s fekáliemi 90 milionů lidí. Tato pravda ale ne každému voněla, už proto, že se zdála být dost relativní.
Záleží na mase i na zemi původu
Kelly Swansonová, profesorka v oblasti nutriční výživy zvířat z univerzity v Illinois, například upozornila na to, že většina masa pro krmení zvířata má svůj původ v odpadech po zpracování masa a masných produktů pro lidskou výživu. Takže se zvířecí krmiva po environmentální stránce nejeví být „zhoršováním problému, ale jeho částečným řešením“, protože ve své podstatě snižují množství vznikajícího odpadu.
Jenže ani tohle neplatí všude a univerzálně. I ve Spojených státech, Japonsku nebo třeba Holandsku narazíme na hospodářské chovy, kde jsou zvířata chována přímo se záměrem budoucí výroby masitého krmiva pro psy a kočky. Jsou to jakostní produkty, žádný nucený výsek. A jejich dopad na životní prostředí je po všech stránkách srovnatelný s masem pro lidské strávníky.
Fenoménu se dále dlouhodobě věnoval profesor udržitelného rozvoje z Maastrichtské univerzity, Pim Marten. Smír do bouřlivých debat o neškodnosti/škodlivosti výživy domácích mazlíčků vnesl jen zčásti. A to tvrzením, že uhlíková stopa zvířecího miláčka závisí převážně na tom, kde a v jaké domácnosti je chován. Pes vážící 15 kilogramů podle něj vyprodukuje za celý svůj život něco mezi 4,2-17 tunami emisního CO2. V Číně je rozmezí širší 3,7-19,1 tun, v Japonsku 1,5-9,9 tun.
Sám ale dodává: „Znamená to snad, že pokud nevlastníte kočku a psa, můžete mít více aut a jezdit více? Ne, taková úvaha smysl nedává.“ A to je závěr pro debaty o relativní závadnosti domácích mazlíčků typický. Smysl nedávají, podobně jako radikální doporučení, aby lidé v zájmu životního prostředí neměli děti.
Přečtěte si také |
Jak zabránit kočkám domácím lovit ptáky? Klíč je v jejich chovatelích
Bez masa? Problémy tím zdaleka nekončí
S nápadem na přetvoření domácích mazlíčků na zvířecí vegetariány a vegany – abychom snížili jejich uhlíkové emise – před zákonem o ochraně zvířat neuspějete. Je to týrání a je to neetické hraní si na boha. U nepravě všežravých psů částečný přídavek „zeleného“ neškodí, u čistě masožravých koček je ale dlouhodobě smrtící. Své o tom vědí i aktivisté z PETA, kteří zvířecím chovancům ve svých útulcích tuto vegedietu ordinovali, před tím, než je utratili. Navíc ten nápad vytvořit z masožravců vegetariány už vytěžila Futurama.
Schůdnější a proveditelnější se jeví být omezit onu životnímu prostředí zatěžující masnou produkci hospodářských chovů směřující čistě pro zvířecí poptávku. A místo libového dopřávat psům a kočkám tuctové krmivo ze zbytků. I tak ale budeme v environmentální rovině čelit problémům.
Přečtěte si také |
Zdivočelí psi jsou příčinou ohrožení dvou stovek dalších druhů zvířat
Psí a kočičí granule pro 470 milionů psů a 370 milionů koček (registrovaných v roce 2018 jako domácí mazlíčci napříč světem) a jejich cereální a zcela nemasitá složka si totiž také žádají své. Momentálně pěstujeme obilniny na ploše 49 milionů hektarů, jen abychom nakrmili psí a kočičí miláčky. Těch 49 milionů hektarů je přitom 2,5x víc než plocha osetá plantážemi palmy olejné a ročně na emisích produkují 106 milionů tun CO2. Jsou v pořadí šedesátým nejvýraznějším zdrojem emisí na světě.
A samozřejmě, úroda z těch 49 milionů hektarů by mohla s přehledem nasytit těch 690 milionů kriticky podvyživených a hladomorem zmírajících lidí na celém světě. Toto děsivé srovnání by mimochodem mohlo posloužit fanatickým ochráncům zvířat jako ta nejlepší demonstrace toho, že zvířecí život má pro nás často větší cenu než život lidský. Což ale asi není úplně v pořádku.
Jak z toho ven?
Pokud doma máte psa nebo kočku, určitě se jich v horlivém environmentálním zápalu nezbavujte. A jestli takového zvířecího společníka zatím nemáte, raději si jej nepořizujte. Opravdu ho nebo ji nutně potřebujete k životu? Víte, jaké břímě tím ukládáte na svá bedra? Dobrá, berte si psy nebo kočky z útulku. Nechejte je kastrovat, zabráníte tím dalšímu zvyšování jejich populační hustoty. Ne, netýrejte je veganskou stravou. Dopřejte jim nutričně vyvážené krmivo, které nepochází z luxusně libových masných kusů chovaných jen pro zvířecí poptávku. Vyzkoušet můžete třeba alternativní pokrmy z hmyzích proteinů. Soustřeďte se na krmiva domácí produkce, která nemusela v pytlích a kontejnerech putovat do misky tisíce kilometrů. A svým mazlíčkům věnujte tolik lásky a péče, kolik jen můžete.
Mít kočku nebo psa je totiž výsada jednotlivce, která svět jako celek nevychází lacino.
reklama
Dále čtěte |
Francouzská obec se rozhodla bojovat s psím trusem za pomoci DNA
Nejen psi - britští vědci zjistili, že rády aportují také kočky
Kočky zřejmě truchlí, když uhyne jiný mazlíček v domácnosti
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (75)
Jan Olejníček
13.4.2021 06:58Radek Ch
13.4.2021 08:14
Anežka M
13.4.2021 09:18Anežka M
13.4.2021 09:31No jo, lidí je kapku moc, žeano. A asi panu Dohnalovi nikdo neprozradil, že problém hladomorů nespočívá (v dnešní době) v nějakých imaginárních chybějících hektarech, ale v překážkách v distribuci, ztrátách při špatném skladování, politických a vojenských bariérách atd. atp. Doporučovala bych mu Harariho, tohle téma zpracovává docela hezky.
Tak by mě ještě zajímalo, kolik dětí pan Dohnal, naplňuje (naplňujíc? přechodníky mi nikdy nešly) svou sobeckou potřebu plodit potomstvo, přivedl na svět a zatížil jimi planetu. Doufám, že je aspoň krmí proteinovým práškem ze cvrčků. Sbíraných na stepích jižní Moravy, samozřejmě.
Jiří Daneš
13.4.2021 11:31 Reaguje na Anežka MAnežka M
13.4.2021 13:25 Reaguje na Jiří DanešJo a na kastrace koček přispívám. Vy jste tuším důchodce, určitě byste mohl na totéž použít část rouškovného, rozhodně vby Vás neubylo a prospěl byste světu.
Jiří Daneš
15.4.2021 14:56 Reaguje na Anežka MJiří Daneš
15.4.2021 15:04 Reaguje na Anežka MA světu jsem prospěl v rámci svých skromných možností, ale možná víc než Vy. V mém případě při výrobě léků (na rakovinu a další choroby).
Jarek Schindler
13.4.2021 12:26 Reaguje na Anežka MAnežka M
13.4.2021 13:25 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
13.4.2021 17:46 Reaguje na Anežka MKarel Ploranský
14.4.2021 10:36 Reaguje na Jarek SchindlerJá to pozoruji například na tom, že mám i vlétě v podstatě čisté čelní sklo auta. Bývaly časy, kdy v letním podvečeru stačilo ujet 20 km a bylo co smývat. Dnes nic.
Četl jsem zajímavou studii, že za to může prudký rozvoj mikrovlnných technologií, na prvním místě mobilních sítí. Na hmyz prý ty frekvence působí mnohem ničivěji než na organismus lidí a zvířat, protože délka vlny je už srovnatelná s rozměry hmyzího těla.
Takže až se naplno rozjedou sítě 5G s hustou sítí výkonných vysílačů, sbohem včely...
Jarek Schindler
15.4.2021 04:49 Reaguje na Karel PloranskýJuraj Bocinec
19.4.2021 10:34 Reaguje na Karel PloranskýJiří Daneš
15.4.2021 15:07 Reaguje na Jarek SchindlerDAG
13.4.2021 10:29Jan Olejníček
13.4.2021 10:40 Reaguje na DAGHunter
13.4.2021 10:52 Reaguje na DAGHunter
13.4.2021 11:15 Reaguje na Radomír DohnalZbyněk Šeděnka
13.4.2021 12:05 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
13.4.2021 15:39 Reaguje na HunterDalibor Motl
14.4.2021 09:17 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
14.4.2021 12:06 Reaguje na Dalibor MotlHunter
15.4.2021 10:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
15.4.2021 12:49 Reaguje na HunterJan Olejníček
15.4.2021 20:03 Reaguje na HunterRadim Polášek
17.4.2021 14:33 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
13.4.2021 12:04 Reaguje naJarek Schindler
13.4.2021 12:36 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
13.4.2021 12:49 Reaguje na Jarek SchindlerDAG
13.4.2021 12:21 Reaguje naJarek Schindler
13.4.2021 12:31 Reaguje na DAGDAG
13.4.2021 12:38 Reaguje na Jarek SchindlerHned jak vyměním těm holubům, z jiného článku, vajíčka za podkladky, tak se po něčem podívám.
Pane Dohnale Vy nám dneska dáváte zabrat ;)
Zbyněk Šeděnka
13.4.2021 12:51 Reaguje na DAGMajka Kletečková
13.4.2021 18:10 Reaguje na DAGJan Olejníček
13.4.2021 19:20 Reaguje na Majka KletečkováLukas B.
13.4.2021 12:21 Reaguje naJaroslav Řezáč
13.4.2021 12:29Tomas Peltan
14.4.2021 21:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarka O.
13.4.2021 15:34Zbyněk Šeděnka
13.4.2021 15:45 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
13.4.2021 16:39 Reaguje na Jarka O.karel krasensky
13.4.2021 16:22Tomas Peltan
14.4.2021 21:58 Reaguje nakarel krasensky
13.4.2021 18:51Karel Ploranský
14.4.2021 10:41 Reaguje na karel krasenskyAle možná, že Romain Rolland to řekl taky.
karel krasensky
13.4.2021 19:20Dalibor Motl
14.4.2021 09:20 Reaguje na karel krasenskyMilan Milan
13.4.2021 19:58Petr Blažek
13.4.2021 20:15
Katka Pazderů
16.4.2021 21:13 Reaguje na Petr BlažekJirka Černý
13.4.2021 22:24Japonci mají takové přísloví: když je málo koček jsou děravá vědra. Sice už jsem vědro neviděl ani nepamatuju, ale jistě to má velký myšlenkový přesah.
Karel Ploranský
14.4.2021 10:45 Reaguje na Radek ChUhlíková stopa je realita a je to výplod každého z nás. Vy snad neprdíte?
Problém je ovšem v tom, jak se proti zvyšování produkce CO2 má bojovat. V tom se názory značně liší a jejich spektrum sahá od rozumných opatření až po naprosté kraviny. Ty kraviny bohužel převládají.
Jakub Brenn
15.4.2021 09:53Jaroslav Štemberk
15.4.2021 12:01Milan Milan
15.4.2021 21:10Katka Pazderů
16.4.2021 21:11Díky, super shrnutí.
Jen bych podotkla nezanedbatelnou terapeutickou úlohu našich mazlíčků a skutečnost, že kdo má doma psa nebo kočku, tak je méně nemocný, protože se jeho organismus přirozeně imunizuje, když už tedy slovo promořování je téměř zakázané.
Juraj Bocinec
19.4.2021 10:30nam napriklad kocur na zahrade chyta hrabose, takze nemusime pouzivat nejaky chemicky bordel na postrekovanie, treba to vidiet trochu v suvislostiach, nie len striktne podla uhlikovej stopy
