Mohou vratné obaly vyřešit odpad z jídla s sebou?

Úsilí podpořit svou oblíbenou kavárnu nebo restauraci nákupem jídla je v posledních měsících spojeno s využíváním velkého množství jednorázových obalů. Zatímco v prodeji nápojů se úspěšně zabydlelo nošení vlastních kelímků, obalům na jídlo se tento trend zatím vyhýbá. I tady se ale nabízí alternativa – zálohované vratné krabičky.

Na trh je uvedla firma REkrabička, která vratné obaly pronajímá konkrétním podnikům. Za pronájem platí restaurace měsíční poplatek, který se odvíjí podle toho, kolik jídel do REkrabiček zabalí. Restaurace pak krabičky půjčují za vratnou zálohu 80 Kč svým zákazníkům.

„Netečou, dobře těsní a je to česká firma,“ popsala zkušenosti s REkrabičkou Markéta Románková z bistra Jako doma ve Valašském Meziříčí. Šedesát REkrabiček objednala poprvé na jaře 2020. Reakce na ně byla pozitivní, v druhé várce proto objednávala dalších 60 kusů.

Jak ale paní Románková popisuje, je to i tím, že lidé si REkrabičku oblíbili natolik, že ji nevrací. V 90 % si ji nechali a chodí si s ní pro jídlo opakovaně. „Lidi si nosí i svoje vlastní krabičky. Protože si jídlo berou domů a ne do práce, nezapomínají si svoje obaly přinést,“ popisuje paní Románková situaci malého bistra na malém městě.

Ve Valašském Meziříčí je ostatně bistro Jako doma jediné, které službu REkrabička využívá. Ve větších městech, kde je do ní zapojených více podniků, je její výhodou právě to, že obal nemusíte vracet na stejném místě, kde jste si ho půjčili, ale v jakémkoli podniku, který REkrabičky využívá. Svou zálohu tam dostanete zpět.

Gastronomické podniky jsou k používání vratných obalů motivovány především osobním úsilím o minimalizaci odpadu. Umožňuje jim také balit jídlo tak, aby dobře vypadalo, pohodlně se přenášelo a dobře se jedlo. V některých případech pro ně může být provoz vratných obalů ve srovnání s nákupem jednorázových obalů výhodný i finančně.

„V jednoduchosti to vychází tak, že jedno zabalení jídla do REkrabičky vyjde restauraci na 1,66 až 3,5 Kč,“ popisuje obchodní model vratné REkrabičky její zakladatel a majitel firmy Ondřej Širočka. Výše poplatku závisí na počtu využívaných obalů.

„V rámci naší placené služby je zahrnuta výměna opotřebovaných krabiček, propagace podniku, marketingové materiály a doplňování zásob. Každý podnik má první dva měsíce zdarma na to, aby si bez závazku vyzkoušel, jak jim REkrabičky fungují v praxi,“ popisuje Širočka.

Zavedení znovupoužitelných obalů v minulém roce zvažovaly i další firmy, například Dáme jídlo nebo Zdravé stravování, které zajišťuje takzvanou krabičkovou dietu. Jejich iniciativa se ale ve stejném roce pozastavila. "V tuto chvíli jsme ve fázi návrhu materiálů pro tento projekt, a to zejména s ohledem na uzavíratelnost obalů, jejich velikost a další důležité parametry. Situace v minulém roce nám bohužel neumožnila se projektu věnovat dříve a s větší intenzitou, ačkoli jsme to měli původně v plánu," uvedl pro Ekolist.cz obchodní ředitel Dáme jídlo Petr Indra.

Epidemiologická situace v roce 2020 přinesla podniku zaměřenému na rozvoj hotových jídel z restaurací výzvu v tom, jak zajistit doručování jídel i lidem v karanténě. Zároveň se pro mnoho restaurací stali vedle jejich vlastních výdejních okének jediným prodejním kanálem, kterým bylo při uzavření provozoven možné dodávat hotová jídla zákazníkům.

Omezení provozu restaurací nepřispělo ani rozšíření používání vratné REkrabičky. „Naše služba byla v ostrém provozu spuštěna v podstatě společně s prvním lockdownem, což pro startup není nic příjemného. Startovat podnikání během krize, navíc ještě v oboru, kterého se krize dotkla velmi razantně, to už něco znamená,“ komentuje začátky podnikání Ondřej Širočka.

Právě takzvané krabičkové diety ale inspirovaly Ondřeje Širočku k tomu, aby začal o vratných obalech přemýšlet. V roce 2018 pracoval ve firmě, jejíž zaměstnanci krabičkové diety odebírali a v kancelářích po nich zůstávalo velké množství obalů.

Startupu se i přes omezení provozu restaurací podařilo za prvních 9 měsíců rozšířit partnerskou síť využívající REkrabičky z 20 na téměř 150 podniků. „To vnímám jako obrovský úspěch a vím, že potenciál je mnohem větší, neboť spousta restaurací se zapojením vyčkává až ‚na lepší časy‘,“ dodává Širočka.

Na stejném modelu zálohovaných vratných obalů funguje projekt Otoč kelímek, který v roce 2018 založil Jan Havránek z Olomouce. V lednu ohlásil, že se s REkrabičkou spojuje. „Pro Otoč kelímek byl rok 2020 určitě slabší než 2019 a celkově projekt spíše stagnoval. Spousta podniků se potýká s existenčními problémy, návštěvnost není tak velká a i když jsou všichni v podstatě odkázání pouze na prodej s sebou, vratným kelímkům krize neprospěla,“ okomentoval situaci s vratnými kelímky nový majitel Ondřej Širočka. Bývalý majitel Jan Havránek nechtěl situaci komentovat.

Otoč kelímku za pronájem svých vratných kelímků účtuje momentálně fixní poplatek 50 Kč za kus. Pro některé podniky nemá toto nastavení dostatečně motivační charakter. Například Jan Hradilek z Bethesda Baru na pražské Letné ukončil s Otoč kelímkem spolupráci v létě. Nápadu sice stále fandí, v jeho realizaci ale vidí ze své perspektivy mezery.

"Předpokládali jsme, že o kelímky bude daleko větší zájem. Celkem rychle se však projevily nedostatky. Cena je příliš vysoká. Lidé, kteří jdou do kavárny na rychlé kafe za 39 Kč, u sebe nemají vždy 89 Kč," popisuje Hradilek. Zájem o službu také výrazně klesl kvůli epidemiologické situaci. "Menší zájem o službu je z několika důvodů. Lidé nemají peníze na zálohu, často nemají kam kelímek dát. Často si také kelímek doma zapomenou, pak mají doma sbírku. Lidé často preferují papír před plastem. V době covidu lidé za barem neradi přebírají nádobí od cizích lidí a snaží se omezit kontakt na minimum," doplňuje Jan Hradilek, s jakou odezvou se na službu vratných kelímků setkal.

"Koupili sme na začátku na zálohu cca 200 kelímků, 1 ks za 50 Kč, což je ve srovnání s cenami jednorázového balení hodně peněz. K tomu se přidal poplatek za servis dovozu poptávky/odvozu přebytku. Díky velkému závozu na začátku jsme servis nevyužili ani jednou," komentuje majitel kavárny náklady. Po roce zkoušek se ukázalo, že o kelímky je spíš nezájem, služba Otoč kelímek tedy nedávala s pravidelnou platbou za servis smysl.

Bethesda Bar tak nadále hledá způsob, jak zatěžovat přírodu co nejméně. "Sám plánuji změny, jakmile otevřeme. Jako nejlepší řešení se mi zdá cesta motivace pro využívání svých vlastních nádob," uvádí Jan Hradilek.

I on chce kromě kelímků řešit obaly na jídlo s sebou, jejichž nárůst je ve srovnání s kelímky raketový. "Chci se vydat vlastní cestou a začít používat vlastní skleněné nádoby s víčkem, které by byly k dospozici v kavárně za symbolickou cenu. Skleněná nádoba s víčkém se dá dobře zavřít, dobře se myje, je ekologická a dá se recyklovat. Jsem v kontaktu s prodejcem skleněných nádob a plánuji to celé rozjet co nejdříve," uzavírá Jan Hradilek.

---

reklama

---