https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/mohou-vratne-obaly-vyresit-odpad-z-jidla-s-sebou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mohou vratné obaly vyřešit odpad z jídla s sebou?

28.1.2021 16:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prosadí se zálohované vratné obaly i u jídla s sebou?
Prosadí se zálohované vratné obaly i u jídla s sebou?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | REkrabička
Úsilí podpořit svou oblíbenou kavárnu nebo restauraci nákupem jídla je v posledních měsících spojeno s využíváním velkého množství jednorázových obalů. Zatímco v prodeji nápojů se úspěšně zabydlelo nošení vlastních kelímků, obalům na jídlo se tento trend zatím vyhýbá. I tady se ale nabízí alternativa – zálohované vratné krabičky.
 

Na trh je uvedla firma REkrabička, která vratné obaly pronajímá konkrétním podnikům. Za pronájem platí restaurace měsíční poplatek, který se odvíjí podle toho, kolik jídel do REkrabiček zabalí. Restaurace pak krabičky půjčují za vratnou zálohu 80 Kč svým zákazníkům.

„Netečou, dobře těsní a je to česká firma,“ popsala zkušenosti s REkrabičkou Markéta Románková z bistra Jako doma ve Valašském Meziříčí. Šedesát REkrabiček objednala poprvé na jaře 2020. Reakce na ně byla pozitivní, v druhé várce proto objednávala dalších 60 kusů.

Jak ale paní Románková popisuje, je to i tím, že lidé si REkrabičku oblíbili natolik, že ji nevrací. V 90 % si ji nechali a chodí si s ní pro jídlo opakovaně. „Lidi si nosí i svoje vlastní krabičky. Protože si jídlo berou domů a ne do práce, nezapomínají si svoje obaly přinést,“ popisuje paní Románková situaci malého bistra na malém městě.

Vratné obaly mohou používat i firmy pro odběr obědů.
Vratné obaly mohou používat i firmy pro odběr obědů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | REkrabička

Ve Valašském Meziříčí je ostatně bistro Jako doma jediné, které službu REkrabička využívá. Ve větších městech, kde je do ní zapojených více podniků, je její výhodou právě to, že obal nemusíte vracet na stejném místě, kde jste si ho půjčili, ale v jakémkoli podniku, který REkrabičky využívá. Svou zálohu tam dostanete zpět.

Gastronomické podniky jsou k používání vratných obalů motivovány především osobním úsilím o minimalizaci odpadu. Umožňuje jim také balit jídlo tak, aby dobře vypadalo, pohodlně se přenášelo a dobře se jedlo. V některých případech pro ně může být provoz vratných obalů ve srovnání s nákupem jednorázových obalů výhodný i finančně.

„V jednoduchosti to vychází tak, že jedno zabalení jídla do REkrabičky vyjde restauraci na 1,66 až 3,5 Kč,“ popisuje obchodní model vratné REkrabičky její zakladatel a majitel firmy Ondřej Širočka. Výše poplatku závisí na počtu využívaných obalů.

„V rámci naší placené služby je zahrnuta výměna opotřebovaných krabiček, propagace podniku, marketingové materiály a doplňování zásob. Každý podnik má první dva měsíce zdarma na to, aby si bez závazku vyzkoušel, jak jim REkrabičky fungují v praxi,“ popisuje Širočka.

Zavedení znovupoužitelných obalů v minulém roce zvažovaly i další firmy, například Dáme jídlo nebo Zdravé stravování, které zajišťuje takzvanou krabičkovou dietu. Jejich iniciativa se ale ve stejném roce pozastavila. "V tuto chvíli jsme ve fázi návrhu materiálů pro tento projekt, a to zejména s ohledem na uzavíratelnost obalů, jejich velikost a další důležité parametry. Situace v minulém roce nám bohužel neumožnila se projektu věnovat dříve a s větší intenzitou, ačkoli jsme to měli původně v plánu," uvedl pro Ekolist.cz obchodní ředitel Dáme jídlo Petr Indra.

Epidemiologická situace v roce 2020 přinesla podniku zaměřenému na rozvoj hotových jídel z restaurací výzvu v tom, jak zajistit doručování jídel i lidem v karanténě. Zároveň se pro mnoho restaurací stali vedle jejich vlastních výdejních okének jediným prodejním kanálem, kterým bylo při uzavření provozoven možné dodávat hotová jídla zákazníkům.

Omezení provozu restaurací nepřispělo ani rozšíření používání vratné REkrabičky. „Naše služba byla v ostrém provozu spuštěna v podstatě společně s prvním lockdownem, což pro startup není nic příjemného. Startovat podnikání během krize, navíc ještě v oboru, kterého se krize dotkla velmi razantně, to už něco znamená,“ komentuje začátky podnikání Ondřej Širočka.

Právě takzvané krabičkové diety ale inspirovaly Ondřeje Širočku k tomu, aby začal o vratných obalech přemýšlet. V roce 2018 pracoval ve firmě, jejíž zaměstnanci krabičkové diety odebírali a v kancelářích po nich zůstávalo velké množství obalů.

Startupu se i přes omezení provozu restaurací podařilo za prvních 9 měsíců rozšířit partnerskou síť využívající REkrabičky z 20 na téměř 150 podniků. „To vnímám jako obrovský úspěch a vím, že potenciál je mnohem větší, neboť spousta restaurací se zapojením vyčkává až ‚na lepší časy‘,“ dodává Širočka.

Na stejném modelu zálohovaných vratných obalů funguje projekt Otoč kelímek, který v roce 2018 založil Jan Havránek z Olomouce. V lednu ohlásil, že se s REkrabičkou spojuje. „Pro Otoč kelímek byl rok 2020 určitě slabší než 2019 a celkově projekt spíše stagnoval. Spousta podniků se potýká s existenčními problémy, návštěvnost není tak velká a i když jsou všichni v podstatě odkázání pouze na prodej s sebou, vratným kelímkům krize neprospěla,“ okomentoval situaci s vratnými kelímky nový majitel Ondřej Širočka. Bývalý majitel Jan Havránek nechtěl situaci komentovat.

Otoč kelímku za pronájem svých vratných kelímků účtuje momentálně fixní poplatek 50 Kč za kus. Pro některé podniky nemá toto nastavení dostatečně motivační charakter. Například Jan Hradilek z Bethesda Baru na pražské Letné ukončil s Otoč kelímkem spolupráci v létě. Nápadu sice stále fandí, v jeho realizaci ale vidí ze své perspektivy mezery.

"Předpokládali jsme, že o kelímky bude daleko větší zájem. Celkem rychle se však projevily nedostatky. Cena je příliš vysoká. Lidé, kteří jdou do kavárny na rychlé kafe za 39 Kč, u sebe nemají vždy 89 Kč," popisuje Hradilek. Zájem o službu také výrazně klesl kvůli epidemiologické situaci. "Menší zájem o službu je z několika důvodů. Lidé nemají peníze na zálohu, často nemají kam kelímek dát. Často si také kelímek doma zapomenou, pak mají doma sbírku. Lidé často preferují papír před plastem. V době covidu lidé za barem neradi přebírají nádobí od cizích lidí a snaží se omezit kontakt na minimum," doplňuje Jan Hradilek, s jakou odezvou se na službu vratných kelímků setkal.

"Koupili sme na začátku na zálohu cca 200 kelímků, 1 ks za 50 Kč, což je ve srovnání s cenami jednorázového balení hodně peněz. K tomu se přidal poplatek za servis dovozu poptávky/odvozu přebytku. Díky velkému závozu na začátku jsme servis nevyužili ani jednou," komentuje majitel kavárny náklady. Po roce zkoušek se ukázalo, že o kelímky je spíš nezájem, služba Otoč kelímek tedy nedávala s pravidelnou platbou za servis smysl.

Bethesda Bar tak nadále hledá způsob, jak zatěžovat přírodu co nejméně. "Sám plánuji změny, jakmile otevřeme. Jako nejlepší řešení se mi zdá cesta motivace pro využívání svých vlastních nádob," uvádí Jan Hradilek.

I on chce kromě kelímků řešit obaly na jídlo s sebou, jejichž nárůst je ve srovnání s kelímky raketový. "Chci se vydat vlastní cestou a začít používat vlastní skleněné nádoby s víčkem, které by byly k dospozici v kavárně za symbolickou cenu. Skleněná nádoba s víčkém se dá dobře zavřít, dobře se myje, je ekologická a dá se recyklovat. Jsem v kontaktu s prodejcem skleněných nádob a plánuji to celé rozjet co nejdříve," uzavírá Jan Hradilek.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

28.1.2021 19:43
Do firmy nám obědy dodává cateringová společnost. Když se tím před lety začínalo, měli podobné vratné nádobky z HDPE, vraceli jsme jim je trochu mastné (zkuste si umýt nepolární plast Jarem) a občas zbarvené (takovou kurkumu nasává polyethylén jako houba, však ona to tak trochu houba je). Dalo se to přežít, ale s úlevou jsme si oddechli, když přešli na jednorázové obaly. Obávám se, že tenhle konflikt se směrem kterým se ubírají spotřebitelské preference příliš rozšíření vratných obalů nepomůže.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.1.2021 13:32 Reaguje na
Když jiný než vratný obal nebude smět existovat :-(
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

28.1.2021 19:50
V Indii se používají na nespotřebované jídlo z restaurací normální kovové nádoby, něco jako termoska, jen nedrží teplo.
A každý večer jsou naplněny a rozvezeny potřebným. A každé ráno se umyté vrátí zpátky do toho podniku, ze kterého byly rozvezeny.
Zázračné fungování.
Ale má jednoduché vysvětlení. Pokud obaly vrátíte, tak do nich můžete dostat jídlo znovu. Lepší než záloha.
Ale u nás takový nedostatek není, tak lidé řeší, jestli vrátí nebo zahodí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.1.2021 20:46 Reaguje na Katka Pazderů
To o čem píšete je samozřejmě možné, vhodné, lze tomu zatleskat a nevím co ještě, ale je to úplně o něčem jiném.

Tak třeba příště.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

28.1.2021 20:54
Tohle může v klidu fungovat, pokud mám jeden dva podniky, kde se pravidelně stravuji. Odnesu si to s tím, že zítra si tam beztak půjdu zase pro oběd. Potom je to ok, dává to smysl a pokud ten materiál je k něčemu, může to být fajn.
V opačném případě je to dost na pikaču, to snad kdyby existoval nějaký jednotný univerzální obal pro všechny restaurace ... což je ale vysoce nepravděpodobné.

Víc zejména u asijské kuchyně ocenil takové ty krabičky z tvrzeného (a asi nějak upraveného) papíru, místo těch polystyrénových placatých misek. V amerických filmech se z toho cpe každý, v Praze je toho jak šafránu a třeba Wokin je dle mého soudu drahý jak prase (na krabičku do ruky).

V tomhle paradoxně fasty rulezz ... papír a šlus.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

29.1.2021 17:55 Reaguje na Svatá Prostoto
Existuje jeden univerzální obal pro všechny restaurace. všechny nádoby pro rozdávání jídel na konci prodeje potřebným vypadaly stejně. Taková asi litrová kovová nádoba s víkem.
A návrat stejných nádob do stejného podniku je zajištěn samotnými strávníky. Jinak prostě nebudou další den jíst.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.1.2021 17:24 Reaguje na Katka Pazderů
v tomhle s vámi naprosto souhlasím, zvláště kdybyste měla na mysli to klasické stomilionkrát odzkoušené čemu se říkalo mezi uživateli (trampy) ešus, nebo jeho varianta kovové trojdílné nerezové, tak zvané jídlonosiče, při dvoudílné variantě by mohla být na polévku vhodnější stará dobrá konvička.
Jenže,bylo by to moderní a IN?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

29.1.2021 13:03
Já bych to řešil tak, že buď si donesu svůj obal nebo mi to za 10 kaček dají do jejich jednorázového obalu nebo za stovku do vratného obalu, který třeba po půl roce používání mohu (podle míry opotřebení) zase s malou ztrátou vrátit. Prostě vratný obal bych si koupil a až bych ho nepotřeboval, mohl ho vrátit. Myslím, že je dobré, aby se o hygienu obalu každý staral sám a nebyla tím zatěžována hospoda.
Odpovědět

Viktor Šedivý

29.1.2021 13:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže tím vratným obalem (jeho mytím) hospodu zatěžujete - a jednorázové obaly budou zanedlouho zcela zakázané.
Svým obalem zase vnášíte do hospody předmět v neznámém (hygienickém) stavu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

29.1.2021 19:46 Reaguje na Viktor Šedivý
Uhodil jste hřebíček na hlavičku. Každá hospoda má sice myčku a nádobí, ale zatížit ji ještě mytím vratného nádobí, to může představovat dost zvýšené náklady. Teď je otázka, kdo je zaplatí?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.1.2021 17:31 Reaguje na Viktor Šedivý
obyčejný starý dobrý vyzkoučený ešus, který umyjete doma a to pořád dokola, nemusíte přece, s odpuštěním žrát jako nějaký honák hovězího dobytka, z ešesu, můžete si to dát doma na talíř, i v podnikových jídelnách, bývá talíř obvyklou výbavou. Stejně lze postipovat v případě použití kovových jídlonosičů, či konviček. Jde jen o to, abyste se z toho umání nádobí doma nepodělali, když máte stejně myčky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.1.2021 17:32 Reaguje na Jiří Daneš
... umývání nádobí ...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

30.1.2021 18:20 Reaguje na Jiří Daneš
Jasně, klasické jídlonoše 3-4 nad sebou a nahoře deklík. Nakydat tam jídlo lze bezkontaktně.

Myčka je běžná věc, ekotabletu bez fosforu ve ZDE drogerii koupíte za 1,4 Kč, 7 l vody za 0,70 Kč a 0,7 kWh elektřiny za 2 Kč, jednou denně se myčka běžně otočí.

Odpovědět

Jan Šimůnek

30.1.2021 09:22
Je to jednoznačně rozumnější než zálohování PET lahví, ale ukazuje to všechny slabiny opakovaně používaného jídelního náčiní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2021 10:00
Jsou zaměstnání, kde kdysi fungovaly kantýny a jídelny s klasickým
nádobím. S úsporou nákladů pro majitele firmy to zrušili a zajišťují stravování stravenkou a nebo dovozem jídla v krabičkách. Co tak
návrat zpět k jídelnám s dováženými potravinami ve várnicích
a podávaných v klasickém nádobí? Pak existují kvanta lidí, kteří jedí
z nedostatku času nějakou tu svačinu z domova, či si přihřejí oběd z
kasrůlku. Nikdo to a náhle je tu křik co s jednorázovými obaly bez
kterých si mnozí nemohou představit stravování. Kdysi žádné takové
obaly nebyly a teplé jídlo jedlo o mnoho více lidí než nyní. To byl
ale zlý režim, který měl i na kantýnu a vlastní kuchyň s jídelnou.
Ta prosperující pokroková firma těch pár tisíc na na plat kuchařky
a kantýnské už nemá, protože je pohodlnější rozdat stravenky a nebo
zajistit stravu v krabičkách. Ušetřené náklady rozdat manažerům, kteří
to vymysleli a je vymalováno. No a dovoz potravin domů? Kdysi se běžně
doma pravidelně vařilo a lidé se nespoléhali na hotovky. Důchodcům se
rozváží jídlo ve vratných jídlonoších a kdo to potřebuje, tak neremcá,
že to musí vymýt a hygienicky to vyhovuje taky, pouze v restauracích
by byl problém s nečistými obaly? Ono to bude spíše o línosti a taky
o tom, že když mám na zaplacení jednorázového obalu, tak se bráním
jeho zrušení a odmítám vratné obaly, které budu muset umýt. Mi už
je to fuk, ale většinu života jsem jedl jídlo v práci z kastrůlků
a často pouze při práci přikusoval kus chleba se salámem. Přežil jsem
to bez jednorázových obalů a jiných prasečin končících v odpadu.
Tak si to řešte, my to řešit nikdy nemuseli a nevznikal ten odpad.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.1.2021 15:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Faktem je, že to individuální umytí nevratného obalu může mít suma sumárum závažnější "ekologickou stopu" než průmyslové zpracování použitého jednorázového.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.1.2021 17:13 Reaguje na Jan Šimůnek
V tom případě jezte i doma z jednorázového nádobí příbory
z plastu. Argumenty o ekologické stopě při prasárně jménem
jednorázové obaly považuji za účelovou obhajobu těchto
obalů. Doma nádobí taky umýváte a neházíte do koše.
Jde tu možná o ekonomiku, o pohodlnost a prý hygienu,
ale pokud není likvidace ekologicky vyřešena, tak je
to prasárna. Nárůst jednorázových obalů je enormní,
že už to pozorují i odpadové firmy. Přitom likvidaci
nikdo z dodavatelů jednorázových obalů neřeší.
Zatížit ho podstatným likvidačním poplatkem, tak se
bude mnohý spotřebitel zamýšlet nad upřednostněním
vratného obalu. Pokud je cena obalu bez tohoto
poplatku, tak schází motivace ho odmítat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

30.1.2021 17:40 Reaguje na Břetislav Machaček
K takovému myšlení vede takové "Jany Šimůnky naše demokraticky zreformované školství. Viz článek:
Ulehčete maturantům, vyzval Plaga (Seznam.cz). Nejde to, vzkázal autor testů Cermat.
Ministerstvo školství dalo Cermatu pokyn, aby v maturitních didaktických testech nebylo učivo ze závěrečného ročníku střední školy. Podle Cermatu to ale nejde, protože na každé škole se učí něco jiného.
Z článku vyplývá, že jsou myšleny i školy se stejným zaměřením.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.1.2021 10:10 Reaguje na Jiří Daneš
Školství se vymlouvalo na staré osnovy, staré
zažité způsoby učení a nízké mzdy. Tak změnili
osnovy, změnili způsoby učení a přidává se na
platech. Co se ale taky změnilo je to, že školy absolvují teoretici odtržení od praxe. Po škole
tak začínají od nova a nebo do praxe nechtějí.
Studují tak dál a nakonec vezmou za vděk něčím,
co s jejich studiem nemá nic společného. Slevit
v nárocích by měli i zaměstnavatelé a nechtít po starých prakticích pár let před důchodem titul
z jakékoliv školy(praxe ve státní a obecní správě).
Nahradí ho teoretik s titulem a výsledek je často
žalostný. Posedlost "vzděláním" dělá z rodičů
otroky vzdělávání potomků a z dětí nadlidi, kteří
považují nevzdělané za odpad. Společnost spěje do
stadia zdeformovaného pohledu na člověka samého.
Taková společnost skončí plnými úřady bez těch
manuálně pracujících a bez vlastní produkce. To
nezachrání ani roboti a migranti, ale změna
hodnocení práce. Ta přijde až při té absenci
řemeslníků a manuálně pracujících. Roboti a ani
migranti to nezachrání. Vše má své limity.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.2.2021 18:32 Reaguje na Břetislav Machaček
Doma nádobí jistě umývám, ale zdaleka ne standardy, jaké jsou potřebné ve veřejném stravování. Protože sám sebe nenakazím. Čili u toho opakovaně použitého nádobí buď bude nutno zajistit, aby měl každý strávník to svoje, nebo se bude muset mýt na vyšším levelu (aby to např. zlikvidovalo i virus hepatitidy A a další podobné odolné breberky). A takové mytí už skutečně může mít vyšší ekologickou stopu než korektně použitý jednorázový materiál.

A, je mi líto: V laboratoři jsme přešli na jednorázové Petriho misky od skleněných ne proto, že bychom chtěli ničit životní prostředí, ale proto, že plastová miska, i s její likvidací specializovanou firmou, přijde levněji než umytí skleněné. A to je u nás pořád menší cena lidské práce, promítající se do toho mytí, než na západ od bývalé železné opony, o USA ani nemluvě.

Tyhle ekonomické rozvahy byly provedeny opakovaně na vícero pracovištích a výsledky jsou prakticky stejné (jestli ten rozdíl ve prospěch jednorázového plastu dělá 0,8 Kč na misku nebo nebo 1,2 je v podstatě šumafu).

Zákaz jednorázových plastů ve veřejném stravování považuji za totální nesmysl, tam stačilo akorát posílit zpětný odběr, aby se to hromadně zpracovávalo, separátně od jiného odpadu.
Odpovědět
JM

Joska Malý

2.2.2021 15:12
Mám pocit, že se zde objevuje Amerika. Už kdy jsem chodil do školy, tak si pro jídlo do jídelny chodili důchodci se soupravou tří kastrůlků. Většinou nerezových, připadně plastových.
Jednorázové obaly bych povolil jen papírové, než se u nás objevili, tak se lidé také najdeli.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist