https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/par-dobrych-rad-nutkavym-ochrancum-jak-v-jarni-prirode-co-nejmene-skodit
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pár dobrých rad nutkavým ochráncům, jak v jarní přírodě co nejméně škodit

28.2.2019 12:44 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vemte hrábě a vyhrabte stařinu. Její pálení se doporučovat nesmí. Což pán na obrázku neví.
Vemte hrábě a vyhrabte stařinu. Její pálení se doporučovat nesmí. Což pán na obrázku neví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Venku začíná trochu předčasně jaro. Teploměr hlásí plusové hodnoty a příznivá předpověď počasí žene na čerstvý vzduch i ty největší gaučové povaleče. Po mizerné studené zimě chce být každý aspoň na chvilku v probouzející se krajině, byť by to obnášelo jen odpolední procházku v příměstském parku nebo krátkou pěší túru za městem. Při tomhle pozorovatelném návalu pozitivní energie je těžké si představit, že pro naši přírodu teď začíná velmi náročné období. Všichni jí totiž budou chtít za každou cenu pomáhat.
 

Co za tím stojí? Těžko říct. Možná jsou to dozvuky našich košatých novoročních předsevzetí, ze kterých ještě nevyprchala chuť měnit sebe a svět k lepšímu. Snad za to může to, že odpadky, zavezená stavební suť a jiné nepořádky, které dosud skrýval sníh a zatím je ještě nepřekryla vysoká tráva, najednou nepřiměřeně dráždí oči rozjařených výletníků. Skoro každý najednou pociťuje pudové sepjetí s přírodou a pod vlivem klimatizací nefiltrovaného kyslíku začíná mít venku pocit, že všemu tomu živelnému dění okolo rozumí. Lidé rázem dokonale rozeznávají nedostatky v krajině, a někteří zvláště agilní by je rádi chtěli napravit. Ideálně hned teď a s okamžitým výsledkem.

Což je asi ten nejhorší možný scénář. Člověk, který je po zimě plný síly a pravého srdíčkového odhlodání, je ve snaze uhnat si dobrý pocit ničivější než opilý bagrista ve sklářském muzeu. Ten nápor ke všemu dobrému ochotných lidí je jako ničivé tsunami, pokud svůj zápal nenapřou vhodným směrem. Tsunami, ze kterého se bude příroda vzpamatovávat do příští zimy.

Pokud tedy opravdu chcete své jarní vycházky obohatit o nějakou prospěšnou aktivitu, zvažte prosím následující doporučení.

Nepotřebujete přeci kampaň

Dobrý nápad? Při procházce sbírejte odpadky do pytle, třeba s pomocí napichovátka nebo pracovních rukavic (stojí pár kaček). Vážně je na to teď ideální doba, všechny ty sáčky a jednorázové obaly jsou krásně dostupné, nezarostlé vegetací. Ano, je zvláštní něco takového dělat teď, když vám to nevelí žádná internetová kampaň, a do celonárodního jarního úklidu (naplánovaného letos na 6. dubna) zbývá tolik času. Věřte nám, odpadky můžete sbírat kdykoliv. Ověřeno.

Že byl v trávě sám, opuštěný? Tak to určitě potřebuje zachránit!
Že byl v trávě sám, opuštěný? Tak to určitě potřebuje zachránit!
Foto | Jessica W / Flickr

Dejte pokoj zvířatům a kytkám

Špatný nápad? Zachraňovat malá zvířátka. Malé broučky, kteří se pachtí za nejasným cílem, ptáčata vypadlá z hnízda, roztomilé zajíčky a dočista opuštěné srnečky. K čertu, je přeci jaro, a zvířecí rodiče se o svá mláďata dobře postarají. Úplně stačí, kdy je nebudete rušit a dáte jim pokoj. A kdyby snad ne, mršinky Bambiho a jeho kamarádů se stanou potravou jiných živočichů a jejich mláďat. Tak už to příroda prostě má.

Ptactvo i obojživelníky obdivujte z uctivé vzdálenosti, není zapotřebí rýpat se v každém ptačím hnízdě a lovit každého čerstvě rozmrzlého skokana nebo nedej bože čolka. Pokud tyhle vášně sebe a vámi doprovázených ratolestí obhajujete „probouzením hlubšího zájmu o přírodu“, opravdu neděláte dobře.

Podobně hloupá je snaha narvat si v české příměstské divočině cestou k domovu náruč plnou jarních květin. Jsou přece tak svěží a krásné! Jenže tím připravujete první opylovače o dostupnou potravu! Myslete i na ně prosím. Žijeme v digitální době, a tak můžete s přehledem sbírat květiny do fotoherbáře. Odpadne vám práce s lisováním, a poučný efekt zůstane víceméně zachován. Jasně, jedna utržená orsej nebo petrklíč nejspíš nepovede ke kolapsu místního ekosystému. Ale nejste dost možná nejste jediní, kteří si utrhnou jeden kvítek…

Jarní sázení stromů? Hele, lepší je to dělat na podzim. Fakt.
Jarní sázení stromů? Hele, lepší je to dělat na podzim. Fakt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Na-ovoce

Sázet strom - napůl dobrý nápad

Jarní sázení stromů, to už je přímo manifest pokročilého environmentalismu. Co lepšího přeci můžete zanechat světu pro lepší budoucnost, než rozkošatělý smrk! Ano, to byla pustá ironie. Prosím, dejte si dobrý pozor, co a kde hodláte vysadit.

Předně je dobré si uvědomit, že naší krajině jako celku stromy rozhodně nechybí. Třetina rozlohy Čech je lesem, byť povětšinou vizuálně nehezkým, smrkově hospodářským. Jestli se nám něčeho opravdu krutě nedostává, tak je to rozumná forma bezlesí.

A tím nemyslím tu skládku odtěžené zeminy za nákupním centrem (i když i ta má pro naši přírodu často větší hodnotu, než živý plot z tújí vysázených vedle vaší chaty). Stromů v hrubém součtu opravdu nemáme málo, a sadit je na poslední otevřené louky je špatný nápad.

Pokud tedy chcete, či kvůli vnitřní tenzi musíte sadit stromy, nebojte se ovocnáčů. Třeba hned celou alej, ideálně z nějakých tradičních odrůd nebo odkopků. Říkali jste přeci, že vám nejde o produkci, ale o pomoc přírodě, ne?

A jen ještě maličkost, která může pocit z dobře vykonané práce snadno pokazit. Vysadit strom, ať už v tichosti nebo za zpěvu písní, je jen první krok. Nezapomeňte na následnou péči. Ano, velmi pravděpodobně to znamená, že se na místo svého slavného ekopočinu budete muset ještě několikrát v roce vrátit s konví vody. A protrhat dusící plevel. To, že někdo na jaře prdne klacík s kořeny do hlíny, není skutečné sázení a samo o sobě přírodě nepomůže.

Kromě toho, znáte ten bonmot o sázení stromů? Správný hospodář, který chce stromy pro své vnuky, sází na podzim. Prostý lid na jaře a zahradníci celý rok.

Vemte do ruky hrábě a vyhrabte stařinu. Ilustrační snímek.
Vemte do ruky hrábě a vyhrabte stařinu. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kéž by lidem hráblo...

Zasadit strom je něco echt zeleného, třeba jako odtáhnout velrybu do moře nebo zubním kartáčem vypíglovat buřňáka pokrytého ropou. Je to něco, co se dá hodit na Facebook. Pokud si ale nechcete jen blejsknout hustej trapásek, ale udělat něco opravdu užitečného, zkuste vzít do ruky hrábě. Vážně. Nebo pilu, křovinořez, srp (bez kladiva), podle vašeho gusta.

Není to vůbec sexy, ani extrémně zábavné, ale je to pracné a výsledek není moc vidět. I tímhle konkrétně přírodě fakt pomůžete. Vyhrabáváním stařiny z travního porostu nebo prořezáváním trnek někde na neudržované mezi uděláte pořádný kus dobré práce. Ocení to hmyz, kterého se nám nějak začíná nedostávat, i na něj navázaní ptáci.

Představa, že příroda je dycky les, je chybná. Ano, zní to trochu podivně, ale zdravé bezlesí, prosvětlené lesy, nahodilé mýtiny a pravidelně vypásané louky potřebujeme stokrát víc, než každý demonstrativně na jaře zasazený smrk.

Jen se zdržte ve vlastním zájmu při pomoci přírodě zbytečné živelnosti. Každý metr čtvereční u nás někomu patří, a je slušnost se předem zeptat, jestli by nával vaší energie vůbec uvítal. Pomáhat přírodě všude, za každou cenu a proti všem, to je prostě takový jarní fenomén.

Naštěstí už brzo přijde léto, klíšťata, první poplašné zprávy o výskytu zmijí, a v přírodě zase bude chvilku klid.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

T

Tomáš Zděblo

28.2.2019 10:10
Zdá se, že na ochranářské psychice se začíná projevovat tenota (byť krátké) zimy :).
Tady můj příspěvek k tématu:

Doplnil bych kategorii aktivní diletant aka já-to-myslel-dobře.
"Kre.éni z téhle velmi rozšířené skupiny (silný překryv se sběrači víček) guerillově sází stromečky do posledních lesních světlin, krmítka dávaj zásadně tak, aby na ně měly lepší přístup kočky a hmyzí domky designují s cílem přitáhnout do nich co nejvíce hmyzu a zároveň podpořit ptáky v jeho vyzobávání.
Nezatíženi sebereflexí nebo základními informacemi k tématu nadšeně vyráží ku.vit krajinu a domů se vrací s pocitem dobře vykonané práce. Ti jen trošku šikovnější z nich si na to najdou finanční podporu z veřejných zdrojů."

http://prigl.cz/pruvodce/kreteni-globalniho-oteplovani-od-popiracu-po-ekospotrebitele/
Odpovědět

Jan Škrdla

2.3.2019 21:44 Reaguje na Tomáš Zděblo
K tomu odkazu - podle stylu mě připadně, že autor byl minimálně pod vlivem alkoholu.
Jinak zapomněl na další kategorii a to novodobí kazatelé. Jsou to ti, co ostatním káží vodu, přitom sami mají ekologickou stopu alespoň jako africká vesnice.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.3.2019 22:14
Asi s vámi budu polemizovat.

Zima sice byla mizerná, ale studená zas tak moc ne. Ale to asi není to hlavní.

Co se týká úklidu - někdy opravdu stačí vzít pytel nebo jen tašku, ale v některých případech je potřeba zásah "úderné obecní jednotky" s traktorem nebo autem, někdy je na místě i ta kampaň, která řeší i odvoz odpadků.

To že se mají mláďata v přírodě nechat na pokoji, s tím souhlasím, ale to by měly vědět i děcka v mateřské škole.

Je sice pravda, že je třetina republiky pokryta lesem (druhová skladba - to je kapitola sama pro sebe), ale jsou oblasti, kde na les nenarazíte. Bezlesí tam představuje přes 90% krajiny, ale v drtivé většině se jedná o intenzivně obdělávanou ornou půdu, často ve velkých půdních blocích.
Jinak podzimní termín výsadby je většinou vhodnější, ale ne vše se stihne na podzim vysadit. Proto lesáci sází také na jaře (samozřejmě, čím dříve, tím lépe).




Odpovědět
PJ

Petr Jílek

3.3.2019 08:54
Vyjádřil bych se k těm stromům. Jsou velká území, kde zeleň chybí. Vítr působí větrnou půdní erozi, pole vysušuje a i to málo sněhu, který spadne odnese a navrší u silnic. Vhodně osázená polní cesta je záležitost i estetická, pomůže najít hnízdiště i potravu pro ptáky, i úkryt pro drobnou zvěř. Jsou zajímavé dotační tituly pro návrat krajových odrůd, a další. Proto sázejme!
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

3.3.2019 08:54
Vyjádřil bych se k těm stromům. Jsou velká území, kde zeleň chybí. Vítr působí větrnou půdní erozi, pole vysušuje a i to málo sněhu, který spadne odnese a navrší u silnic. Vhodně osázená polní cesta je záležitost i estetická, pomůže najít hnízdiště i potravu pro ptáky, i úkryt pro drobnou zvěř. Jsou zajímavé dotační tituly pro návrat krajových odrůd, a další. Proto sázejme!
Odpovědět
JB

Jen B.

3.3.2019 23:58
No ale zase je nesmysl úplně všechno na mezi vyrubat. To je poslední dobou velká móda, všechno křoví pryč a napíchat tam pár stromů. Kam se pak má schovat drobná zvěř?
Odpovědět
J

Josef Mozek

5.3.2019 11:13
Lesů máme 1/3 území - dle katastru. Kolik z toho může být vzrostlého lesa? Vytěžené holiny, mladé, několikaleté porosty tvoří velká procenta z úřední rozlohy lesů. Ale podle autora je stromů hodně, podle něj je tedy dostatek zadržované vody, sucho není, dýcháme příjemný zvlhčený vzduch. Zato krutě pociťujeme nedostatek bezlesí - vysušených luk, kde nevyroste za sezonu ani jedna pořádná tráva, na rozdíl od dvou kdysi. Takže dle p. Dohnala - vzhůru k vytváření dalších bezlesí, ať krutost jejich nedostatku nás ničí co nejméně.
Odpovědět
lu

6.3.2019 07:50 Reaguje na Josef Mozek
oproti "úředním" (zapsaným v katastru) lesům bez stromů (holiny, nízké mlází) je na druhé straně spousta úředně zemědělské půdy (orná půda, trvalý travní porost, ale i zahrady), které jsou fakticky les (jsou zarostlé lesem, a těm stromům je okolo padesáti let. je to především v členitějším horském a podhorském terénu, a jedná se zpravidla o pozemky příliš malé nebo obtížně dostupné těžkou zemědělskou technikou - strejc s kosou a hráběmi a s ruchadlem taženým krávou se tam kdysi dostal, ale traktor neprojede nebo je neekonomické ho tam tahat. netroufám si hádat, čeho je víc.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.3.2019 22:22 Reaguje na
Dosti často se jedná o remízky v zemědělské krajině na pozemcích vedených v katastru jako orná půda, travní porosty, zahrady, ostatní plochy nebo jako zeleň.
Ještě před 5 lety bych s jistotou tvrdil, že plocha zeleně s charakterem lesa na nalesní půdě, převyšuje plochu holin na lesní půdě. Před rokem bych váhal, dnes předpokládám, že je to naopak, a dá se očekávat, že nebude líp.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.3.2019 23:08
Abych se vrátil ke svému předchozímu příspěvku - vysazovat dřeviny je potřeba, zejména tam, kde je zeleně nedostatek. Ve volné krajině by to měly být stanovištně původní nebo ovocné druhy.

Pokud máte alej kolem polní cesty, tak většinou zachováte alespoň 1-2 m široký travino-bylinný pás. Pokud alej chybí, tak jsou "novodobí kolchozníci" schopni přiorat i část té cesty.

Bohužel ne vždy se dá kvůli uspořádání parcel a pozemkové držbě vysazovat (např. mnoho polních cest je na soukromých pozemcích nebo jsou příliš úzké). Jistou výhodu mají obce, které mají rozumně provedené pozemkové úpravy.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist