https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/premyslite-na-porizenim-noveho-usporneho-spotrebice-ne-vzdy-to-ma-smysl?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přemýšlíte na pořízením nového úsporného spotřebiče? Ne vždy to má smysl

21.1.2019 01:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pokud trávíte noci u otevřené lednice, pak je jedno, jestli je úsporná. Prostě je to špatně v obou případech.
Pokud trávíte noci u otevřené lednice, pak je jedno, jestli je úsporná. Prostě je to špatně v obou případech.
Foto | mazi_j / Flickr
Energetické štítky na spotřebičích informují, jak velké úspory se dočkáte, pokud jimi vybavíte svou domácnost. Jenže tak snadné to s nimi není. Úspora se nemusí projevit, pokud se vaše chování vymyká průměru. A pak je někdy ekologičtější i ekonomičtější zůstat u starších a ne tolik efektivních modelů, píše o americké zkušenosti server Conversation.
reklama

 

„Každý z nás je v zásadě originál. A ze spousty originálů se těžko počítá průměr,“ píše Eric Williams, profesor v oboru Udržitelnosti na Technologickém institutu v Rochesteru. Snaha nahradit plně funkční, leč poněkud zastaralý model domácího spotřebiče zářivou úspornou novinkou tak nemusí přinést kýžené úspory. A v zásadě tak podporuje neekologické konzumní chování. Záleží totiž na konkrétním chování jednotlivce, geografii a demografii té které oblasti. Příklady Williams rozhodně nešetří.

Pračka i televize jsou ukázkou rozmanitosti

Ve Státech narazíte na domácnosti, kde televize jede v průměru 7,7 hodin denně. Je jich zhruba 14 %. Pak je tu přes 50 % Američanů, co zapínají televizi jen na necelou hodinu. Je tu přibližně 45 % domácností, které perou prádlo 2-4x týdně. Nějakých 8 % pere jen jednou týdně. A je tu také 10 % domácností, kde pračka a sušička jede až 15x týdně. Hovořit pak o nějaké „průměrné úspoře“ je trochu problém. Když totiž investujete do nového úsporného modelu, který ale moc často nepoužíváte, v peněžence to zrovna nepocítíme.

„Například standardní pračka je asi o 200 dolarů levnější, než moderní a úsporný model, který spotřebovává jen polovinu energie,“ říká Williams. „Zákazník potřebuje vidět změnu dřív než za 11 let, což je jinak průměrná životnost staré pračky. Za nálepku energetického štítku v hodnotě dvou stovek chce vidět efekt o minimálně stejné hodnotě.“ Spatří jej? Williams spolu s kolegy vypočítal, že to možné je.

Výše úspor může v případě pračky dosáhnout až 1560 dolarů, což je fajn. Ale jen v závislosti na konkrétním uživatelském režimu. Najdou se tací, co stovku nákupem nové pořád prodělají. „Různé spotřebiče mohou mít rozdílný přínos,“ dodává Eric Hittinger, který byl součástí řešitelského týmu. Příkladem je třeba lednička. „Pokud vyloženě nebudete nechávat u té své úsporné hodiny otevřená dvířka, pravděpodobně bude spotřebovávat pořád stejné množství energie, jako ty neúsporné u vašich sousedů.“

Průměrná cena elektřiny? Na Havaji je vyšší, v Pensylvánii špinavější

Nakonec je tu i cena elektřiny. V roce 2017 činil její celoamerický průměr 13 centů/kWh. Jenže to je průměr. Za zmíněnou sumu jste mohli krmit svůj laptop tři dny energií, což není tak zlé. Jsou tu ale geografické rozdíly: pokud jste tak činili ve Washingtonu, stála vás elektřina méně než 10 centů, zatímco na Havaji už 29,5 centů. Úspora provozu tak má rázem jiný rozměr. Fyzici by s námi možná nesouhlasili, ale není elektřina jako elektřina. Ta ze státu Washington (vyráběná převážně pomocí turbín hydroelektráren) má 4,4x menší dopad na klima a produkci uhlíkových emisí, než ta z Pensylvánie, vznikající v uhelných elektrárnách.

Williams s kolegy vidí potřebu informovat veřejnost konkrétními, zacílenými informacemi. „Efektivní myčka nádobí v rodině s třemi potomky může přinést úsporu 570 dolarů, v 25 % případů až 1000 dolarů,“ vypočítává. „V tom případě to má smysl. Průměrný spotřebitel přitom jejím pořízením ušetří jen kolem 125 dolarů. V tomto ohledu se pak nejeví nákup nové myčky účelný, ani příliš úsporný.“

Vyšší energetická efektivita domácích spotřebičů je jako zaklínadlo, které má ale v praxi různý dopad. A operovat tu s nějakým obecným průměrem spotřeby a úspor může být bez bližších informací dost ošidné.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

22.1.2019 10:22
Principiální souhlas.
Problém vidím v tom, že v případě té ledničky máme (zatím) jakousi možnost volby mezi funkčním a nefgunkčním (ale "eko") výrobkem. V řadě jiných oblastí už takovou volbu nemáme a přibývají další. Po žárovkách přicházejí vysavače a parazité nyní vydělávají i na "eko" třídění domů, což není nic jiného než směs korupce a podvodů. A narůstá tlak na náhradu funkčních aut elektromobily, které ničí životní prostředí a jsou v podstatě nefunkční.
Odpovědět
ig

22.1.2019 21:47
Svatá pravda :-) Obrovskou roli v tom hraje marketing a bohužel taky legislativa, která někdy "úspornost" přímo nařizuje, byť je to jen povrchní a na oko. Takhle jsem koupil myčku nádobí, která krásně spoří vodou i energií - akorát že moc nemyje. Aby aspoň nějak myla (byť hůř než ta minulá), musí se pustit na nejdelší program a úspora je pryč.
Odpovědět
ZF

Zdeňka Firstová

15.2.2019 00:14
Hlavní problém je, že když vyhodím funkční přístroj, zbytečně přihodím další kus odpadu, který se musí likvidovat. A to asi sežere víc energie, než kolik se novým (i když úspornějším) ušetří. A to nemluvím o tom, že životnost nových přístrojů je bohužel několikanásobně kratší a mnohdy jsou i neopravitelné...
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist