Uhlíková stopa evropských domácností je vysoká, ideál naplňuje jen 5 % z nich
Výzkumníci univerzity v Trondheimu se svou aktuální studií podívali na to, jak se zatím evropským domácnostem daří snižovat svou uhlíkovou stopu. Na akademickém průzkumu se podílelo 275 000 domácností evropské šestadvacítky, napříč sociálně-ekonomickým spektrem. Výsledky zrovna nepotěší, protože stávající celoevropský průměr činí 8 tun CO2 na osobu/rok. Což si bude žádat rozhodně větší úpravu životního stylu, než by dotčeným asi bylo libé. Se stávajícím požadavkem na udržení emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunou CO2 se zatím zdárně vyrovnává kolem 5 % evropských domácností. Motivaci k tomu ale zrovna nedodávají ti, jež emisní žebříček vedou.
Procento, které má váhu
Jde o horní jedno procento, jehož představitelé nyní produkují ekvivalent 55 tun oxidu uhličitého na osobu ročně. Tedy zhruba dvaadvacetkrát více, než je ona doporučená hranice. Těm tým Diany Ivanovy a Richarda Wooda věnoval trochu více pozornosti. Obecně prý lze tyto super-znečišťovatele charakterizovat jako boháče, ale v zásadě ne až tak extrémní. Ne, nemají osobní tryskáč a jejich roční profit činí „jen“ kolem 10,5 milionů korun na osobu. Přesto znečišťují atmosféru mnohem výrazněji, než by se čekalo. Nepoměry jsou ale Evropě vlastní. Horních 10 % evropských znečišťovatelů vyprodukuje 27 % celoevropské bilance emisí. Dohromady více, než kolik zvládne spodních 50 % obyvatel.
Jak se jim to daří? Jedničkou na pomyslném seznamu znečišťujících činností jsou pravidelné lety. Oni "jednoprocentní znečišťovatelé" tu naberou 41 % svých osobních emisí. Letadla jsou ostatně příčinou vysoké bilance desetiny velkých znečišťovatelů. Statistiku vychylují dost jednoznačně jedním směrem, protože ti, kteří pravidelně mají na letenky, se k nemajetným většinou nepočítají. Ivanova připomíná, že zrovna opatření k regulaci letů momentálně nepatří k těm populárním. Vlády naopak štědře letecké společnosti dotují, čímž činí letenky levnější a dostupnější masám. A tím přispívají k dalším emisím.
Uhlíková stopa plynoucí z užívání osobních automobilů je třetinou bilance velkých znečišťovatelů. Snaha o regulaci (dálniční známky, zvýšená daň na palivo) se tu ale zhusta míjí zamýšleným efektem. Zvlášť tam, kde vlády současně nenabízí levnější a smysluplnější ekologickou alternativu, například v podobě hromadné dopravy. Zajímavým pozorovaným strukturálním efektem, který ze studie vyplynul, je, že s narůstajícím majetkem domácnosti nepřirůstají emise z dopravy rovnoměrně. Nemusíte být hned královsky bohatí, stačí jen menší přilepšení, aby se vám zachtělo cestovat po světě letadlem. I s relativně střízlivým rozpočtem pak dokážete udělat velkou uhlíkovou stopu.
Veganství? Kdepak, klíč je v energetice
Pokud se vyhnete letadlům, budete žít bez auta a stanete se vegany svou uhlíkovou stopu výrazně snížíte. Ale na očekávané 2,5 tuny emisí CO2 to pořád stačit nebude. „Narazíte totiž na mantinel nastavený ekonomikou provázanou se spotřebou fosilních paliv,“ upozorňují autoři. Což je v situaci, kdy 95 % evropských domácností nesplňuje plán, dost kritické. Jak to ale zvládlo ustát těch 5 % domácností?
„Žít v nastaveném klimatickém limitu většinou znamená neoptimální podmínky a nižší kvalitu bydlení, s menšími příležitostmi k cestování a nakupování,“ zmiňuje Wood. Typickým příkladem může být například domácnost v Rumunsku nebo Estonsku. Paradoxně tedy v zemích, které jsou těžce závislé na uhlí k výrobě elektřiny. Mezi průměrným ročním příjmem domácností a uhlíkovou stopou je ale mnohem komplexnější vztah. Domácnosti Dánska a Francie mají povětšinou nižší uhlíkovou stopu, byť násobně větší příjmy (a příležitosti k utrácení). K dosažení cíle, snížení emisí skleníkových plynů, jim ale pomáhá výrazné zastoupení jádra a obnovitelných zdrojů v národních energetických mixech.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Pavel Hanzl
2.9.2020 07:55Pavel Hanzl
2.9.2020 13:23 Reaguje na Jaroslav StudničkaVaclav Sobr
2.9.2020 19:06 Reaguje nato máme v létě v poledne cca 250W/m2 pokud by jsme řekli že optimálním létě (ne tom letošním :D) si tohhle výkonu užijete tak 8 hodin. (průměr toho že slunce svítí 12) by jste na 50kWh potřeboval cca 25m2 solárního panelu...
na noc to schovat do baterie - tedy x2 - pokud vezmeme neefektivitu uložení a opětovného vypuštění zpátky do baterie v autě...
To vychází na nějakýhch 50m2 solárnícho panelu, baterii o kapacitě těch nějakých řekněme 75kWh...
A to jsme v ideálním stavu v létě. V podstatě musíte mít 1,5 té Tesly v bateriích aby to mělo smysl.
to máme v létě... v zimě to vyjde podstatně hůř... v inverzní zimě bez větru ani OZE ze sítě moc nepomůže.
Vaclav Sobr
2.9.2020 19:07 Reaguje na Vaclav SobrVaclav Sobr
2.9.2020 19:08 Reaguje na Vaclav SobrPavel Hanzl
2.9.2020 23:05 Reaguje na Vaclav SobrJá vím, v babišistánu se preferuje fedrování uhlí, ale za komára byl taky "výdobytek socialismu" jádrové mýdlo s jelenem.
A zrazu plesk!! Už jsme tam zase.
Pavel Hanzl
3.9.2020 09:26 Reaguje naten komunikuje s vaší domovní fve i se sítí. Vy si zvolíte prioritu (třeba do rána nabít Teslu) a on nebude dobíjet domáci baterii nebo bojler na teplou vodu (když nebude v prioritě) a vše natlačí do Tesly. Pokud nepojede fve, dokoupí ze sítě noční proud. Síť je taky živena především větrem a dnes ještě paroplynem.
To se vám trochu prodraží, proto si příště budete nabíjet auto přes den (pokud to půjde).
Ideální jsou panely nad parkovištěm pro zaměstnance, ráno zastrčíte, odpol. odjíždíte s plnou.
Jan Šimůnek
3.9.2020 07:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.9.2020 09:29 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://oenergetice.cz/nemecko/nemecka-spolecnost-apex-energy-zprovoznila-zarizeni-vyrobu-zeleneho-vodiku/
https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-komise-oficialne-sazi-vodik-prijala-dlouho-ocekavane-strategie/
Jan Šimůnek
4.9.2020 09:19 Reaguje na Pavel HanzlJe jasné, že když do toho bude stát pod diktátem ekoaktivistů, napojených na různé pochybné firmy, splachovat prachy, tak se jistě najdou firmy, které si pro ty prachy sáhnou a pár procent z nich hodí i těm ekologům.
Pavel Hanzl
6.9.2020 13:26 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
6.9.2020 13:22 Reaguje naMichal Nový
3.9.2020 21:56 Reaguje na Jaroslav StudničkaLukáš Kašpárek
2.9.2020 08:28vaber
2.9.2020 08:48ale někteří říkají, že bohaté státy a bohatí lidé chrání životní prostředí
podobné je to se znečisťováním vody
Až tu zůstanou jen chudí, nastane ráj na zemi, ulice plné radostných, tančících lidí, smějících se dětí a všichni budou uvědoměle chránit životní prostředí, papírek neodhodí, olej do škarpy nevypustí, ... :D
Jaroslav Studnička
2.9.2020 09:35 Reaguje naMiroslav Vinkler
2.9.2020 11:22Daleko větším problémem jsou odpady (kam lze zařadit i CO2) , ale soutěže o "odpadové stopě" se jaksi nevyhlašují. Nevydělalo by se na nich a přitom neustálý nárůst odpadů a jeho likvidace jsou o level výš než nějaké CO2 z pohledu ohrožení globální ekologické stability.
Zrovna jsem se vrátil z hub (rostou) a tolik pohozených věcí bych vám přál vidět. Zlaté CO2.