https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/vsedni-trable-s-vypocty-uhlikove-stopy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Všední trable s výpočty uhlíkové stopy

26.8.2020 14:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Uhlíková stopa versus udržitelnost. Dá se najít jednoduchý návod k šetrnosti vůči prostředí?
Uhlíková stopa versus udržitelnost. Dá se najít jednoduchý návod k šetrnosti vůči prostředí?
Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.
 

Řekněme, že se ocitnete ve Francii, kde jste postaveni před volbu, zda si na svačinu koupit v supermarketu rajčata z Francie nebo Maroka. Které si vyberete? Pokud říkáte, že dáte přednost lokální produkci, a sáhnete po těch francouzských, máte přibližně 50 % šanci, že jste neúměrně zvýšili svou uhlíkovou stopu a planetě neprospěli. Jak to? Záleží na ročním období. Uhlíková stopa dovozu marockých rajčat sice není malá, ale v zimním období je menší, než uhlíková stopa rajčat francouzských pěstovaných ve skleníku. Což se jistě hodí vědět a propříště si tuhle sezónní anomálii pohlídáte, abyste neudělali chybu. Jenže ji stejně uděláte. Proč?

Je sezónní lepší a co vlastně znamená lokální?

„Problém s obsesivním počítáním uhlíkové stopy je, že vykresluje příliš těsné hranice kolem věcí, které jsou mnohem komplexnější,“ říká Alan Pears z univerzity RMIT v Melbourne. „Takže kvůli uhlíkové stopě přehlédnete širší souvislosti toho, co se vlastně děje.“ V zimní Francii zakoupené marocké rajče má sice menší uhlíkovou stopu, než lokální skleníkový výpěstek. Ale spotřeba vody na vypěstování marockého rajčete je vyšší. Navíc v zemi, která má o vodu nouzi. Šetrnější pro lidi i pro planetu tedy produkce rajčete na import z Afriky není. A na vás je, jestli se přidržíte jen uhlíkové stop,y anebo širšího řetězce souvislostí. Říct se také nedá, že lokální produkce je vždy lepší. Proč?

„Nikdo totiž nekvantifikuje, neměří, jak vlastně takový lokální produkt vzniká. Není tu žádná certifikace, měření, jen ukazatel geografické vzdálenosti,“ dodává Pears. Koupit si v Utrechtu „lokální“ sýr vyrobený z kravského mléka se může zdát jako dobrý nápad. Jenže uhlíková stopa nizozemské zemědělské produkce bude asi desetinásobná než u totožného sýru kdesi z Rumunska. Termín „lokální“ může krýt dočista jiné váhy a bukurešťský sýr v Amsterodamu, kam přicestoval 2200 kilometrů dlouhou trasou, je v podstatě lepší alternativou. Není ale třeba držet se jen poživatin.

Elektromobily? Záleží na elektřině

Klasikou uhlíkových počtů jsou třeba elektromobily. Které, čím více a dále jezdí, tím se stávají čistší, ne? Samozřejmě, že ne. Záleží totiž na zdroji, který jim dodává energii. A ten se může dost výrazně lišit. V Západní Austrálii, kde v energetickém mixu dominují fosilní zdroje energie, je elektřina pro váš automobil čistá v nejlepším případě z 20 %. Takže za pomyslným výfukem vašeho elektromobilu zůstává pořádný dým a čím více jezdíte, tím více škodíte. Pokud to chcete zvrátit, musíte si zajet na jih Austrálie. Tady se obnovitelné zdroje podílí na mixu energií 52 %. Tady můžete jezdit elektromobilem čistě. Tedy, skoro. Musíte ho nabíjet přes den, kdy ze solárních farem proudí do systému čistá elektřina. Ne v noci, kdy pokles solární produkce vykrývá uhlí. Máme vyhráno? Jak se to vezme.

Zatímco provoz elektromobilů je jen tak čistý jako zdroje, které je napájí, jejich výroba je dost špinavá. V Evropě například vyrobíte konvenční auto se spalovacím motorem s nižšími emisemi než elektromobil. Zatím. A samozřejmě, jsou tu emise samotné baterie elektromobilu. Za lithiem v baterii stojí totální devastace životního prostředí v Jižní Americe. Můžete ji ignorovat a tvrdit, že jezdíte ekologicky? Z toho by jeden zase dostal hlad. A protože jsme v Austrálii, můžete si vybrat mezi hovězím stejkem anebo klokaním masem. Tady je to snad jasné: klokani neprodukují tolik metanu, jsou sezónní a lokální, ne?

U jídla nejde jen o emise před kuchyní

„Jenže s jídlem se nepojí jen čistě produkční emise,“ říká Pears. „Výrazná část uhlíkové stopy dlí třeba v chlazení, mrazení.“ A v tom klokani bohužel vedou nad hovězím. Navíc chladící zařízení zásobuje špinavá „fosilní“ elektřina. „Vše, co se nedojí, tady z 90 % skončí na skládkách. A stane se při rozkladu zdrojem metanu.“ Řešením by tu mohla být spíše přiměřená porce než třeba uhlíková daň z masa. Protože i kdybychom jednou dosáhli super-zdravé diety, více než o 25 % své emise spojené se stravováním stejně nesnížíme. Nejde to lépe? Jistě. A systém uhlíkových odpustků a offsetů se přitom jeví vcelku slibně. Záleží ovšem, jestli se tato daň promítne do zlepšení stavu životního prostředí na národní úrovni, anebo na mezinárodní. Někde v zámoří.

Jak uzavírá Pears: „Můžete vidět určitou výseč problému, anebo vzít do úvahy celý, mnohem složitější systém.“ Pak jsou ale všechny volby, které se odvíjí od výpočtu jednoduché uhlíkové stopy, mnohem náročnější.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

26.8.2020 07:55
Nemá cenu se zabývat marginalitami. Asi 60% emisí CO2 vytváří energetika, o zbytek se dělí průmysl a doprava.
To znamená přejít na bezemisní energetiku, výrobu syntetického paliva, tím se vyřeší i uhlíkové emise dopravy a většiny průmyslu.
Těžba lithia je stejná prasárna jako těžba jakéhokoliv jiného nerostu, (třeba železa nebo mědi), je ovšem daleko méně špinavá, než těžba uhlí nebo ropy.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.8.2020 08:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Energetika se podílí méně, v roce 2017 to bylo 40,2%.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 10:51 Reaguje na Jaroslav Studnička
Je to trochu nejasné, protože prakticky pouze výroba energie potřebuje fosilní vodík. V dopravě i průmyslu je potřeba taky jen k výrobě energie, technologický uhlík k výrobě železa nebo cementu je naprosté minimum a taky nemusí být nutně z fosilu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.8.2020 20:05 Reaguje na Pavel Hanzl
Nepletou se Vám ty dva prvky, vodík a uhlík? Co víte o technologii výroby železa nebo cementu? Víte, že třeba při výrobě obou je potřeba především tepelná energie, že cement nelze vyrábět jen elektrickým ohřevem a železo z rudy vlastně také ne?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 22:14 Reaguje na Jiří Daneš
Sorry jako, patří tam samozřejmě místo vodíku uhlík. K výrobě železa je potřeba k tavení rudy (což je kopa rzi)taky uhlík, který s oxidy železa vytvoří CO2 a zůstene nám čisté železo.
Normálně se to dodává černým uhlím, ale to je ten "technologický uhlík".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

29.8.2020 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdo Vám nakukal to "černé uhlí" (Normálně se to dodává černým uhlím, ale to je ten "technologický uhlík".), uhlík a zároveň teplo, se při výrobě surového železa dodává spalováním koksu, proto byly v Ostravě koksárny, při výrobě oceli v elktrické obloukové peci se nauhličuj ponořením grafitových elektrod na dobu, vypočtenou podle váhy vsázky a teploty taveniny. Nepište o tom, o čem nevíte vůbec nic.
Poznámka . Já jsem, na rozdíl od vás, jako chemik u těch pecí o prázdninách brigádničil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

30.8.2020 17:01 Reaguje na Jiří Daneš
No a co? Jaký je to rozdíl? Jaký rozdíl je v emisích CO2 mezi koksem a černým uhlím?
Píšu to péřád: nezabývám se nepodstatnými marginalirtamu, jde mi o proncit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2020 06:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Omlouvám se, Píšu to pořád, nezabývám se marginalitami, jde mi o princip.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 22:59 Reaguje na Pavel Hanzl
To vážně nevíte, jaký je rozdíl mezi uhlím a koksem. To jste chodil do pomocné školy? Ale i tam to možá probírali.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 09:12 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady s vámi +- souhlasím. Problém vidím v obrovské uhlíkové stopě OZE, která je v podstatě jako bezuhlíkatý zdroj totálně diskvalifikují.

Pokud se týká toho lithia: Zde je hlavním problémem to, že neexistují lithiové rudy (na rozdíl od měděných nebo železných). Zatímco můžeme těžit cosi, co v sobě má desítky procent mědi či železa, a musíme jen odsekat navíc horninu, bránící nám v tom, abychom se k té rudě dostali, lithium se vykytuje v horninách, obsahujících jednotky promile (v lepším případě) kovu, tedy o nejméně dva řády méně. Takže se musí odtěžit daleko víc horniny a daleko víc zpracovat. Spíš to připomíná (se všemi negativními důsledky na přírodu) těžbu zlata, která se vyplatí u obsahu kolem jednoho promile kovu v hornině.
A následuje loužení vhodnými roztoky, vyplavování mnoha toxických kovů do výluhů (které se musejí nějak řešit) apod. Výsledek pak není o mnoho lepší než povrchová těžba uhlí, jak ji známe z kultovního filmu "Ropáci".
A pokud bychom byli nuceni (pro politické fedrování OZE) jít i na ještě chudší ložiska lithia, ekologický dopad takové těžby by mohl být i horší (i včetně nutnosti v rozsáhlých oblastech vykupovat a bourat lidská sídla).

Ze všech těchto důvodů (a mnoha dalších) je prostě jaderná energetika jediná možná cesta k bezemisní energetice.
Odpovědět
JS

Jaroslav Studnička

26.8.2020 09:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Taková místa jsou vesměs v oblastech, která jak se říká "co oči nevidí, to srdce nebolí".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 10:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako dycky. Lithium není samospásné a žádné "politicky" tlačené, především je možno je recyklovat, na rozdíl od uhlí a ropy.
Vy počítáte pořád s tím, že na výrobu technického zařízení k produkci OZE potřebujete fosilní energii. Proč?
Pokud má Evropa možná polovinu energie z jádra a OZE, tak půlku téhle výroby je takyuž mimo fosilní uhlík a stále se to zlapšuje.
Co budete zase sepisovat, až pojedou sklárny a výrobny fve panelů čistě na OZE?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 09:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Tady: https://www.osel.cz/11340-nanodiamantove-jaderne-baterie-by-mohly-zmenit-svet.html
se rýsuje zajímavá alternativa lithia.

Ovšem, asi bychom potřebovali jaderné reaktory na generování C14 do těchto baterií.
Trochu to připomíná penitin z románů akademika Františka Běhounka, ale ten to vyřešil tím způsobem, že lidstvo tento minerál našlo v hlubokých vrstvách kůry zemské (ale taky Měsíce a Marsu), kde byl "nabit" přírodními procesy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.8.2020 20:15 Reaguje na Jan Šimůnek
To, co tam popisují, je vlastně něco jako pepetuum mobile. Kdyby rozpad radioaktivního uhlíku poskytoval tolik energie, aby mohl být toto energií poháněn automobil, muselo by toho rádioaktivního uhlíku ve formě nanodiamantů být, podle výpočtu, několik tun.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

26.8.2020 12:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Syntetické palivo je zase jen nějaká směs uhlovodíků napodobující motorová paliva z ropy. Jejich použítím - spálením v motoru,vznikne pro stejný poskytnutý výkon (v kW) prakticky stejné množství CO2 a H2O jako spálením téměř totožného originálu zropy + další množství CO2 (a H2O) vyprodukované při syntéze onoho syntetického paliva.
Prostě, použití syntetického paliva místo ropného, znamená větší uhlíkovou stopu. Je to stejné, jako použití různých biopaliv, která ve skutečnosti nejsou vůbec bio ve smyslu toho pojmu.
Při vyrobě na př. 1 litru biolihu a jeho spotřebování v motoru vozidla, vznike přibližně tolik CO2, jako přímým použitím 1,5 litru benzinu, u nafty je to o něco méně, protože naftový motor má vyšší účinnost než benzinový. Těžba jakého koliv nerostu je z hlediska produkce skleníkových plynů prakticky stejně "špinavá". Uhlí akorát více černí (maže), než třeba lepidolit, (to je litná slída, jeden ze zdrojů lithia). Ropa sice černí nejvíce, zato ji občas, kromě břidličné v USA, netřeba čerpat z hloubky za vynaložení další energie, protože je v podzemí pod tlakem a vyvěrá na povrch sama, zejména v mořích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 10:47 Reaguje na Jiří Daneš
Syntetické palivo je především vodík, vyráběný elektrolyticky z přetoků OZE z vody.
Je tam samozřejmě část objemu biometanu, (vzorec CH4, tj dost vodíku) který se může jímat jednoduše z odpadků, místo toho, aby unikal do ovzduší.
Biopaliva pěstovaná na poli je nesmysl, je to generace 1, od které se upouští (kromě babišistánu) a jede generace 2., která používá jakýkoliv organický odpad.

Když uděláte bilanci, tak proti spalování uhlí a ropy máte tyto emise CO2 řádově čtvrtinové a jen ty, které by se stejně do atmosféry dostaly rozkladem.

Hlavní problém je FOSILNÍ uhlík, a ten potřeba vůbec není. Proto se to celé jmenuje OZE.

Vytěžené lithium se ale nespálí a nevznikne z něho CO2, ale po projití životnosti baterie taky nikam neuletí a dá se recyklovat. Zase s potřebnou energií z OZE.

FVE panely je možno vyrábět a recyklovat taky pomocí energie z OZE, prostě je to vymyšlené dobře a v normálních zemích se na tom maká velmi intenzívně.
Proč to nejde taky u nás?
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.8.2020 08:58
Problém vidím v tom, že v řadě případů nejsou vstupní údaje pro výpočet "uhlíkové stopy" jasné, případně se zdroje mezi sebou podstatně (a někdy i řádově) liší. A záleží také na tom, do jaké hloubky (tj. kolik kroků od finálního výrobku či služby) to propočítáváme.
Odpovědět
ig

26.8.2020 11:12
Ano, je to tak. Stačí se zamyslet (a započítat) a půlka věcí vyjde přesně obráceně, než by člověk intuitivně čekal. Uváděl jsem tady jednou rozbor uhlíkové stopy akce "jedu si do Lidlu koupit dvě kila australských jablek". Ze všeho nejhůř vyšla ta cesta autem do Lidlu, vše ostatní včetně námořní dopravy se v tom s rezervou ztratilo.
Odpovědět

Jirka Černý

27.8.2020 09:52 Reaguje na
Vždy vyjde to co zadavatel potřebuje aby vyšlo.
Odpovědět
LB

Lukas B.

31.8.2020 10:37 Reaguje na
ale jasně. ono to stačí převést na společného jmenovatele. anebo rovnou toho společného jmenovatele použít, protože už nám to na něj bylo převedeno. jsou jím peníze (na teoretickém nedeformovaném trhu). dvě kila jablek 70,- kč (nebo i méně?), cesta 10 km tam a 10 zpět 120,- kč (palivo a amortizace).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.9.2020 19:27 Reaguje na Lukas B.
Normální člověk jede pro jablka na kole, pokud mu to už netáhne, tak na elektrokole.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

5.9.2020 11:55 Reaguje na
To je pěkná drobná demagogogie. Nastavím idiotské podmínky a pak je zkritizuji. Já pojedu pro dvě kila jablek kamiónem a vyjde mi, že kdyby byly z Paroubkova Marsu, nejdražší je transport u nás.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2020 09:35
Nechci být za staromilce a nějakého zpátečníka, ale argument o uhlíkové
stopě rajčat v prosinci vidím trochu jinak. Naši předci je v prosinci
neměli a nezbláznili se. Jedli ovoce konzervované, sušené, kvašené atd.
Uhlíková stopa zanedbatelná a z hlediska výživy možná i lepší, než tou
chemií nadopovaná rajčata. Pokud si někdo myslí, že bez exotického ovoce
nepřežije, tak ať pak nediskutuje o jeho uhlíkové stopě, která je zcela
zbytečná. Prostě jsme si navykli na tento způsob stravování a myslíme si,
jak svému zdraví prospíváme. Stačí si zjistit jakými pesticidy je ošetřeno, že je sklizeno nezralé, zrání se uměle vyvolá ve skladech, konzervuje se proti otlačení, hnilobě, plísni atd. Výsledkem je chemický koktejl a ne
něco zcela zdravého. Pochybuji o tom, že producent banánů kupuje naše
kysané zelí, či sušené valašské švestky. On na takové pro něho drahé
dovozové potraviny nemá, ale my na jeho banány máme a zapomínáme na ty
naše regionální a často o mnoho zdravější potraviny. Naše babičky měly
plné spíže zavařenin a nejezdily denně nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu. Přesto i přes horší lékařskou péči netrpěly tolika civilizačníma chorobami. No a uhlíkovou stopu neřešili, protože o ní jednak nic nevěděli, ale
navíc věděli jedno, že za pokácený a spálený strom musí jich pět zasadit
a do nich se ten uvolněný uhlík uložil pro nás jako další palivo. My ho
ale spotřebováváme více, než se ukládá a to je ten problém. Jakékoliv
zvýšení jeho produkce by mělo vyvážit jeho ukládání do těl rostlin, ale
tomu bráníme i my tím, že konzumací exotických produktů podporujeme
kácení pralesů a jejich přeměnu na plantáže s tímto ovocem a sojou.
O tom je ta naše uhlíková stopa taky a ne pouze o dopravě lodí, kamiónem, či autem z hypermarketu domů. Uhlíkovou stopu sledovat a kritizovat je
lehké, ale aktivně snižovat je bolestivé. Stále se omílá pouze energetika, ale co výroba zbytného zboží či zboží se záměrně omezenou životností?
Na jejich výrobu je potřebná přece ta energie produkující ten CO 2.
To kritikům spotřeby uhlíkových paliv nevadí? Tam jsou obrovské rezervy
a snadno a rychle odstranitelné. Poklesne produkce, ale taky se sníží
zisky, což tato společnost nechce a tak plýtvá, plýtvá, až doplýtvá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 22:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Omezování konzumu je dost iluzorní postup, protože naše civilizace je přímo založena na vysoké životní úrovně obyvatel. Kvůli tomu ovládla celý svět a všechny pokusy to zvrátit zkrachovaly.
Proto normální svět jde cestou ne ideální (tím by bylo to snížení spotřeby) ale cestou funkční a proveditelnou.
Když už potřebujeme tolik energie a všemožných hejblat a blbostí, tak je alespoň vyrábějme bez zbytečného ničení ŽP, bez pálení fosilního uhlíku a vše recyklujme. Jinou cestu já osobně nevidím, bečet nad tím, že lidé moc spotřebovávají je zcela k ničemu.
Odpovědět
HP

Honza Pávek

27.8.2020 16:27
Tohle bylo celkem zajímavé čtení, je jasný že největší podíl na tom má energetika a pak v zápřahu následuje zbytek a proto by se s tím co nejrychleji mělo začít něco dělat ať už jako celek nebo jako jednotlivec. Dopady jsou již dneska patrný a přitom jsou tu různé možnosti jak to ovlivnit už jen vlastním přičiněním, kdy mám energie přes bezDodavatele se zelenou elektřinou z místních obnovitelných zdrojů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 18:52 Reaguje na Honza Pávek
Taky celá Evropa i USA na tom makají, jen my jsme už zase 100 let za opicema.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.8.2020 20:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Makají amakají, ale výsledek je co?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 22:21 Reaguje na Jiří Daneš
Výsledek je velmi dobrý, polovina i tak obrovské ekonomiky jako je Německo jede z poloviny už na OZE. Uhlíkové emise se v Evropě i USA silně snižují, navíc nové technologie jsou už dnes levnější a po zmáknutí akumulace se stane uhlíkové energetika skutečně zbytečná.
Jen my budeme fedrovat uhlí (už dnes je to nejdražší elektřina) a smrdět budeme tak dlouho, než nám sousedi nedají po rypáku.
Jenom nevím kde budeme brát elektřinu pak. Mastodont JE je iluzorní fantasmagorie za 20 let, která má nahradit JE Dukovany.
Ty jsou už dnes staré jak fve panel a tím jsou na vyhození.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.8.2020 20:23 Reaguje na Honza Pávek
Bez nároků zbytnou produkci věcí, které ve skutečnosti nepotřebujeme a které mají životnost tak dva měsíce po zákonné záruční lhůtě, tak by ani ta energetika neměla největší podíl na produkci "uhlíkové stopy".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

27.8.2020 22:33 Reaguje na Jiří Daneš
Ále měla, nebojte. Nevím, jak posoudíte zbytnost a nezbytnost věcí, ale kdyby šla spotřeba všeho o 30% dolů, (což je silně naivní a nikdy se to nestane) tak by šly emise dost dolů, ale daleko méně, než dnes, kdy skoro půlka energie v Evropě je už z OZE.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.8.2020 10:02 Reaguje na Honza Pávek
O tom jsem tu psal již dávno. Každý by měl mít možnost zaujmout
svůj postoj k energetice tak, že si bude moci nasmlouvat takovou
energii, které fandí. Pan Hanzl si nasmlouvá drahou energii z OZE a já třeba tu z JE či jako realista z dojíždějících uhelek. Jednak tak každý ukáže ten svůj postoj k energetice a ukáže tím svým zájmem
energetice směr, který spotřebitelé preferují. Nikomu nebráním
platit za "čistou"energii do kapsy solárním baronům, ale nutit k
tomu všechny se mi nelíbí. V případě nezájmu o tu jejich "čistou"
energii si ji mohou nacpat víte kam. Tak mají své jisté a smějí se lidem do tváře, protože si to prolobovali a využili situace. Aź
budeta OZE oprostěna od všech podpor a bude konkurenceschopná s tou"špinavou", tak rád přejdu i na ni, ale stávající situaci
beru jako diktát ze strany někoho, kdo to minimálně zvoral.
Odpovědět
va

vaber

28.8.2020 08:55
uhlíková stopa a její počítání je pomatené, stačí počítat jen CO2 které vzniká spalováním trvale uložených fosilních paliv, spalovaných člověkem, plyn, ropa, uhlí. Pokud bude spalování takových paliv růst, neřešíme vůbec nic a jen zhoršujeme stav. I když budeme mít jen samé elektromobily.
Takto vzniklý CO2 by se měl porovnat s CO2 vznikajícím přírodními procesy
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.9.2020 06:56 Reaguje na vaber
Vše je dávno zjištěno, fosilní CO2 emitovaný člověkem (asi 40 miliard tun) tvoří asi 5% veškerého uhlíkového koloběhu. Přibližně 2% dokáže příroda odbourat (rozpustí se v oceánech, přibývá zeleně (Pokorný)) a ty 3% zůstávají v atmosféře. Problémem je, že KAŽDOROČNĚ. Takže na 10 let to máte 30% a to je hlavní důvod toho děsivě rychlého oteplování atmosféry země.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.8.2020 20:35
Dané úvahy skvěle navazují na otázky typu kolik andělů se vejde na špičku jehly, byl-li Kristus hermafrodit, rostou-li v nebi vlasy a jsou-li v ráji výkaly.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

7.9.2020 19:50
Vy vážně nevíte, že globální emise CO2 neustále rostou? A že tato uhlíková stopa už brzy bude celému světu, mimo EU, k smíchu?
Normální náboženství bylo užitečné: přineslo vzdělanost, právo, hudbu, malířství, architekturu. Co přinese toto náboženství?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist