https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/jak-vysvetlit-lidem-prinosy-zadrzeni-vody-ve-meste-nevysvetlujte-spocitejte-jim-to
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak vysvětlit lidem přínosy zadržení vody ve městě? Nevysvětlujte, spočítejte jim to

11.11.2022 05:33 | PRAHA (Ekolist.cz)
Přínosy pro společnost se nemusí rovnat tomu, že na zeleném opatření vydělá investor. Trochu vyjednávání asi bude třeba.
Přínosy pro společnost se nemusí rovnat tomu, že na zeleném opatření vydělá investor. Trochu vyjednávání asi bude třeba.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Nadace Partnerství
Chcete na sídlišti vytvořit ze zanedbaného pozemku komunitní zahradu? Udělat na domě zelenou střechu? Pak budete muset přesvědčit řadu lidí, že to má cenu. A právě cena je něco, co vám může pomoci. Ekonomové totiž umí přínosy podobných opatření přepočítat na peníze.
 

Komunitní zahrada Žížala na Terase v Ústí nad Labem tak například za 25 let „vydělá“ 1,2 milionu korun v podobě celospolečenských přínosů. Přitom náklady na ní vyjdou za stejnou dobu na 913 tisíc korun. Společnosti tak její existence přinese čisté přínosy v hodnotě 254 000 Kč.

K těmto číslům došli ekonomové Jan Machač a Marek Hekrle z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří se oceňováním podobných záměrů zabývají.

Jak postupují? Nejdříve dají dohromady služby a přínosy, které komunitní zahrada přináší. Mezi ně patří produkce pěstované zeleniny a bylinek, ale třeba i regulace kvality ovzduší díky existenci zeleně. O tuto zeleň se navíc starají zadarmo místní obyvatelé sídliště, prostě proto, že jim to přináší radost. Na zahradě se zároveň pořádají kulturní akce pro veřejnost a místní školka sem chodí zahradničit v rámci výuky. Zelený pozemek také zadrží dešťovou vodu. A tou nejvyšší položkou v součtu přínosů komunitní zahrady v Ústí nad Labem je to, že kultivace prostředí má pozitivní vliv na cenu nemovitostí v okolí.

Komunitní zahrada Žížala Na Terase.
Komunitní zahrada Žížala Na Terase.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Hodnota všech těchto přínosů se dá převést na cenu. U vypěstovaných rajčat nebo bylinek je to poměrně jednoduché, podobně u nárůstu ceny nemovitostí. U zadržené vody byla použitá hodnota úspor nákladů na čištění vody na čistírně odpadních vod, u regulace kvality ovzduší se počítalo s cenou alternativního čištění ovzduší nebo cenou emisních povolenek. Jinde stačí představit si cenu sečení pozemku a cenu programů pro školy, pokud by si škola objednala výuku u dodavatele.

Ačkoli to vypadá jednoduše, klíčem pro to, aby oceňování v praxi fungovalo, je přesnost ve stanovení všech finančních i nefinančních nákladů i přínosů.

Oceňování přírodních opatření dnes nejčastěji používají města v jednání s investory, které se snaží přesvědčit o tom, aby na supermarketu udělal zelenou střechu nebo vysadil v okolí více zeleně. Dobrá zpráva pro město je, že u tak energeticky náročných budov jako jsou supermarkety, se investorovi zelená střecha vyplatí, protože zajišťuje celoroční chlazení.

Při prezentaci výsledků ale pozor, abyste se nedopustili chyby. „Je třeba rozlišovat mezi přínosy celospolečenskými a těmi pro investora,“ upozorňuje Marek Hekrle. „Pokud ale město ví, že o přínosy konkrétního opatřená stojí, může se na zvýšených nákladech investora podílet,“ dodává Jan Macháč.

Oba ekonomové vypracovali již řadu podobných studií ekonomických přínosů, mezi nejznámější patří prezentace užitků, které přinese oceňovanými Park Pod Plachtami v brněnském Novém Lískovci. Metody ekonomického oceňování prezentovali na semináři v rámci druhého vydání knihy Voda ve městě.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

11.11.2022 06:17
Celkově chybí v ČR zhruba 80 -100tisíc ha vodní plochy, v porovnání s dobou před 100 - 120roky.
Už nejsou ani ty požární nádrže, jak bývalo běžné před 35r.
Takže kromě nových rybníků a odbahňovaní současných, je nutné budování nejenom těch požárních nádrží/vlastně rybníčků, ale retenční nádrže u velkoskladů, parkovišť, kolek dálnic.
Zelené střechy jsou hezké, ale ty to zadržování vody - nezachrání.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.11.2022 08:26 Reaguje na smějící se bestie
Zelené střechy zadržování vody v krajině naopak zhorší, protože zhruba polovinu dešťovky v podstatě zbytečně odpaří. Ta voda pak může v zemi chybět.

Rozhodně nijak nebrojím proti komunitním zahradám a fandím zájemcům o práci na jejich provozu. Pokud ale dělám ekonomickou rozvahu a nepočítánm tam cenu práce, pak jsou takové výpočtu dobré jen pro vlastní potřebu, ale nikoliv pro nějakou smysluplnou propagaci.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.11.2022 13:38 Reaguje na Jiří Svoboda
Jenže na stavbu sakra drahých "zelených střech" lze určitě vymyslet mnohem víc a větších dotačních titulů, než na zasakování.
A stavebnictví umí politiky přesvědčovat.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.11.2022 16:18 Reaguje na Viktor Šedivý
NESTRAŠTE!!!!!!!!!!!!!!!
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

11.11.2022 18:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Pokud se voda odpaří v místě kde spadne, tak je to dobře, protože ve své podstatě jeto voda, která tam před stavbou v území byla.
A jinak - snad se shodneme, že voda ze střechy odteče do kanalizace, v lepším případě dešťové, kde odteče do místní vodoteče a tím je v místě ztracená. Takže váš argument o scházení v půdě je nepodložený.
V horším případě voda ze střech odteče smíšenou kanalizací do čistírny odpadních vod, kterou nadměrně zatíží a nezřídka "vypláchne".
Takže voda která se zadrží na střeše naopak pomůže mikroklimatu v místě, není tak nepřehřívá místo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2022 19:34 Reaguje na Pavel Jeřábek
Řekl bych, že NAD rozpáleným městem rychle vypařená voda jen zesiluje skleníkový efekt. To ať raději odteče do řeky, pokud není svedena do trávy/země. Nevidím v těch zelených střechách nic pozitivního (kromě čerpaných dotací-), je to takové vyhánění čerta ďáblem.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

12.11.2022 15:20 Reaguje na Pavel Jeřábek
Zjevně máte v povaze srovnávat (a tím obhajovat) špatná řešení s ještě horšími. Pak je diskuse zbytečná.
Odpovědět
ig

11.11.2022 09:07
Aby to ocenění bylo opravdové, musel by jednou ročně někdo přijít a šoupnout mi do ruky peníze za plnění celospolečenské zakázky :-) Nebo aspoň refundovat část mnou nepřímo zaplacených povolenek, protože jinak jsou to jen čísla pro čísla.
Odpovědět

Viktor Šedivý

11.11.2022 13:36
Takže jde jen a pouze o to, jak si nastavím parametry pro oceňování - a pokud tam mám takovou zhůvěřilost, jako je cena emisní povolenky, je jasné, že počítám naprostá hausnumera.

Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.11.2022 14:08
Tohle vyčíslování nějakých ekonomických přínosů je vždy primárně hra s čísly, protože by mne fuck zajímalo, jak objektivně kvantifikovat celospolečenský přínos komunitní zahrady ve srovnání s dětským hřištěm nebo prostě rekreační parkovou plochou.
Je to blbost, místní by si měli primárně rozhodnout, co potřebují nejvíce.

A podobně je to u těch střech. Tedy klasická otázka ... kdy je lepší udělat zelenou střechu a kdy je lepší tam naprat FVE panely?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

11.11.2022 16:23 Reaguje na Svatá Prostoto
Odpověď je jednoduchá. Udělat zelenou střechu NENÍ oproti bílé střeše lepší. Lze to ale brát jako libůstku, kterou si každý musí sám zaplatit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist