Mendelova univerzita v Brně má zařízení na zpracování gastroodpadu z menzy
14.4.2025 10:49 | BRNO
(ČTK)
"Zařízení zpracovává gastroodpad vysoušením, čímž se množství odpadu zredukuje o 80 až 95 procent v závislosti na složení odpadu. Zároveň s redukcí dochází k hygienizaci, čímž by výsledná hmota měla být použitelná jako hnojivo," popsala princip ředitelka správy kolejí a menz Jana Hradská.
Zdroj | Mendelova univerzita v Brně
V únoru bylo zařízení ve zkušebním provozu, od března pracuje v běžném režimu. "Stále však s firmou vychytáváme drobné problémy. Nyní řešíme uznatelnost vzniklého odpadu jako hnojivo," doplnila ředitelka. O využitelnosti hnojva škola jedná s Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským, který sídlí v jejím kampusu.
Menzy Mendelovy univerzity týdně vyprodukují 300 až 500 kilogramů gastroodpadu, přesné množství záleží na aktuálním jídelníčku. Kapacita nového zařízení je 100 kilogramů, jeden cyklus trvá devět až 12 hodin. Problematikou gastrodpadu a plýtváním potravinami se odborníci z univerzity zabývají dlouhodobě.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Potravinové banky loni rozdaly rekordních 16 600 tun potravin a drogerie. Z toho 8 800 tun pocházelo z obchodních řetězců
Školní jídelny mohou darovat nevydaná jídla potřebným. Organizace Zachraň jídlo ukazuje, jak na to
Platforma Munch, jejíž součástí je i české Nesnězeno, rozšiřuje své aktivity v Rumunsku
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
JP
Jaroslav Pokorný
14.4.2025 11:52No, není to až tak dávno, ještě to pamatuji, kdy se gastroodpad zpracovával pomocí čistě bioaparátů. A ten odpad se zpracovával ne na hnojivo, ale na maso, sádlo, kůži, ovar, jitrnice, jelita.
Odpovědět
Karel Zvářal
14.4.2025 12:13 Reaguje na Jaroslav Pokorný1* Proč to dělat jednoduše, když..., že... A bylo to 2 v 1, ekol i ekon.
Odpovědět
ss
BM
Břetislav Machaček
15.4.2025 09:00 Reaguje na Jaroslav PokornýPřesně tak. To by se ale mohl někdo na odpadu obohatit a tak bude
dozajista bez dotací jen prodělávat. Ekonomická téze, že podnikání
je činnost směřována k dosažení zisku totiž v dnešní společnosti
neplatí, neboť zisky se generují z dotací a jiných zvýhodnění i toho, co je ekonomický propadák a nesmysl. Mé zbytky sežerou mé
slepice a produkují nedostatková opravdu domácí vejce a trus na
hnojení zahrady produkující potraviny a krmivo slepicím. A to
bez náročných technologických zařízení, grantů, dotací a jiných
ekonomických propadáků. Stačí na univerzitním dvoře zavést chov
nosnic a je po starostech co s gastroodpady a menza bude mít
vlastní kvalitní vejce. No a trus si rádi koupí zahrádkáři.
Zkompostovat krmivo je EKOLOGIE postavená doslova na hlavu.
Odpovědět
dozajista bez dotací jen prodělávat. Ekonomická téze, že podnikání
je činnost směřována k dosažení zisku totiž v dnešní společnosti
neplatí, neboť zisky se generují z dotací a jiných zvýhodnění i toho, co je ekonomický propadák a nesmysl. Mé zbytky sežerou mé
slepice a produkují nedostatková opravdu domácí vejce a trus na
hnojení zahrady produkující potraviny a krmivo slepicím. A to
bez náročných technologických zařízení, grantů, dotací a jiných
ekonomických propadáků. Stačí na univerzitním dvoře zavést chov
nosnic a je po starostech co s gastroodpady a menza bude mít
vlastní kvalitní vejce. No a trus si rádi koupí zahrádkáři.
Zkompostovat krmivo je EKOLOGIE postavená doslova na hlavu.
TS
Tonda Selektoda
15.4.2025 09:50Takže, gastroodpad se prý vysuší, a tím i hygienizuje. To odpovídá tepelnému procesu, na který se spotřebuje energie. Kolik, to v článku není, pouze cena toho zázraku. Možná by to bylo dobré, jako mařič přebytků elektřiny z fotovoltaiky? Jasně, vysušený rohlík, knedlík, ovoce, sýr, jogurt, nebo salám, jsou též lehké, nehnijí ani neplesniví. Výsledný vysušený produkt, prý může být hnojivem.
Aha, takže farmář ty vysušené „amarouny“, z té univerzitní sušičky, místo předraženého umělého hnojiva, rozhodí po poli. Ty pak při dešti nebo za rosy, natáhnou do sebe vodu, nabobtnají a začne hnilobný proces? Možná by bylo levnější, ten gastroodpad vyvážet „hovnocucem“, ve formě pomyjí na pole přímo?
No, hlavně že to vymysleli vědci a aplikuje to univerzita, placená i z našich daní...
Odpovědět
Aha, takže farmář ty vysušené „amarouny“, z té univerzitní sušičky, místo předraženého umělého hnojiva, rozhodí po poli. Ty pak při dešti nebo za rosy, natáhnou do sebe vodu, nabobtnají a začne hnilobný proces? Možná by bylo levnější, ten gastroodpad vyvážet „hovnocucem“, ve formě pomyjí na pole přímo?
No, hlavně že to vymysleli vědci a aplikuje to univerzita, placená i z našich daní...
Peter Sládek
15.4.2025 11:04 Reaguje na Tonda SelektodaHnojit sušeným gastro-odpadem pole je zbytečná oklika na cestě k spotřebiteli. Prostě se to pomele, dochutí, nasáčkuje a prodá jako vifonka.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
15.4.2025 12:44 Reaguje na Peter SládekTeď jste trefil skobičku na hlavičku.
Odpovědět
