Debata Ekolistu: Ohrozí klimatické změny naši bezpečnost?
"Představují klimatické změny nějaké bezpečnostní riziko pro Českou republiku?"
Své odpovědi nám poslali:
- Jan Pretel, vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu. Jeho komentář najdete zde.
- Ladislav Metelka, vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie Hradec Králové na Českém hydrometeorologickém ústavu. Jeho komentář najdete zde.
- Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA. Jeho komentář najdete zde.
- Ivan Beneš, generální ředitel společnosti CityPlan. Jeho komentář najdete zde.
- Libor Stejskal, Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Jeho komentář najdete zde.
Podle Jana Pretela z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) jsou hrozby zanedbatelné - domnívá se , že ve srovnání s méně stabilními státy světa nebudou v nejbližší budoucnosti projevy měnícího se klimatu v našich podmínkách spojeny s prakticky žádnými bezpečnostními riziky. „Přinejmenším ne s takovými, která by vyžadovala zcela mimořádnou pozornost,“ upřesňuje Pretel. Ke změnám klimatu doplňuje, že v České republice se zvyšuje průměrná roční teplota, průměrný počet dní s vysokými teplotami a snižuje se průměrný počet dní s nízkými teplotami, narůstá srážek. Přečtěte si celý jeho komentář.
Pretelův kolega Ladislav Metelka Ekolistu poskytl pohled na problematiku z klimatologického hlediska. Největší rizika z tohoto pohledu prý budou souviset s vodou, uvádí v příspěvku a říká: „Celkově během chladné poloviny roku bude spíše narůstat určitý nadbytek vody na našem území, v teplé polovině roku naopak její deficit.“ Přečtěte si celý jeho komentář.
Libor Stejskal ze Střediska bezpečnostní politiky CESES FSV UK uvedl, že občané ČR mají sklon vnímat změnu klimatu prostřednictvím exotických až nereálných obrazů. Pro Českou republiku však dle jeho názoru mohou mít bezpečnostní rozměr druhotné následky změny klimatu ve vzdálených místech planety: například migrace milionů uprchlíků z Afriky, Asie a Oceánie. Změna klimatu nás s vysokou pravděpodobností nezahubí, udeří však na naši přírodu a krajinu, na vodstvo a na využití vody,“ předpovídá Stejskal a přidává obavy z nedostatku vody, která prý je „nejdůležitější surovinou všech průmyslových odvětví“. Přečtěte si celý jeho komentář.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA Ekolistu upozorňuje, že celý problém je třeba hodnotit v širších souvislostech a že ČR bude bezpečnější, „snížíme-li závislost na fosilních palivech“. V příspěvku vyjádřil své obavy ze závislosti na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. Dále uvedl, že zemědělství v Africe, Asii nebo Latinské Americe je na klima obzvláště citlivé. „Devět z deseti hektarů orné půdy v Africe plně závisí na dešti coby jediném zdroji vody a přitom drobní rolníci nemají na nákladné zavlažování,“ upozorňuje Kotecký. Přečtěte si celý jeho komentář.
Podle Ivana Beneše ze společnosti zaměřené na rozvoj infrastruktury měst a regionů CityPlan je především třeba pochopit, že změna klimatu je skutečností bez ohledu na její původ. Pokud extrémní jevy pramenící z oteplování naruší chod kritické infrastruktury (tedy té, která je provozována na hranici svých limitů, např. elektroenergetika), mohou ovlivnit nepřímo i bezpečnost dalších obyvatel mimo postižená území. Další hrozby vidí Beneš v imigraci a nedostatku fosilních paliv. Přečtěte si celý jeho komentář.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní
V názoru na Green Deal jsou Češi rozpolcení, většina se obává zdražování energiíOnline diskuse
Ne - 22. 1. 2011 - AlešČím chudší stát tím může mít větší růst HDP - Čína roste posledních 20 let asi o 10% ročně.odkaz : http://www.euroekonom.com/graphs-data.php?type=gdp-growth-china&time=-2&lang=cz Čím horší je ekonomika tím větší má potenciál k růstu tedy chudé státy mohou bohatnout relativně mnohem ryhleji než bohaté , protože jim stačí zavádět existující technologie, které v jejich poměrech dramaticky zvyšují produktivitu práce. (traktor třeba) Trvá asi 60 let než se z chudé zemědělské země ,která se rozhodne jít cestou modernizace a otevírání se světu stane bohatý průmyslový stát. Dopady klimatických změn na rozvojový svět v roce 2100 jsou proto úsměvné. A co se týče spotřeby ropy a dalších paliv , pak nelze se koukat na budoucnost dnešníma očima 1) zásoby ropy neklesají od roku 1980 se zdvojnásobily. 2) podstatná část ropy je využívána v oblastech , kde se dá snadno nahradit - vytápění budov , výroba el. energie. 3) moderní hybridní auta budou mít minimálně o 1/3 nižší spotřebu než stávají nové vozy to jestli se budou masově prodávat záleží na ceně ropy. 4) existují dražší technologie , které ropu zcela nahrazují - zkapalňování uhlí , el. mobily. Plasty vyráběné z OZE http://www.petrecycling.cz/foodbev_100408_oneway_geVV_bioplastic_bottles_cz.htm takže budoucí rozvoj rozhodně není omezen množstvím levně težitelné ropy, které máme k dispozici. Problémem může nastat v případě , že producenti ropy nebudou investovat do zvyšování produkce , může se to stát pokud nová ložiska budou drahá nebo prostě k investicím nebude politická vůle. Pak může dojít k rychlému růstu cen a svět spadne do recese, protože okamžitě je ropa nenahraditelná , takže vysoké ceny zničí hospodářský růst. Nicméně každým rokem je podíl ropy na konečné spotřebě energie nižší a nižší ( svět je tedy proti drahé ropě odolnější) , čím bude ropa dražší , tím bude její podíl na spotřebě nižší a budou se masově využívat náhrady - více prodaných hybridů a el. mobilů. Masová produkce vede ke zlevňování = většina prodaných aut budou hybridy. Lidé ruší olejová topení, krachují ropné elektrárny. Na trhu prudce roste podil recyklovaných plastů. Tím dojde k polesu poptávky po ropě a následnému poklesu cen. Trvale vyšší ceny ropy urychlují odklon od jejího využívání a nejsou proto v zájmu producentů. Ropné šoky zase motivují státy ke změnám energetických koncepcí , uvádějí na trh alternativy k ropě - poslední ropný šok z roku 2008 urychlil nástup el. mobilů nejléně o 5 let. Původně se předpokládal rok 2017 , dnes je jasné že to bude rok 2012, kdy el. mobil bude nabízet většina světových automobilek. Pokud by měl v krátké době přijít další ropný šok. Pak by ropa definitivně dostala punc. nestabilního zdroje energie na který nelze spoléhat. |
