https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hromadna-doprava-zadarmo-sen-bez-efektu-ktery-neni-levny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hromadná doprava zadarmo? Sen bez efektu, který není levný

20.1.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zlevnit hromadnou dopravu, a to ideálně úplně, je mnohými městy považováno za univerzální recept řešení přehuštěné automobilové dopravy a znečištění ovzduší metropolí. Jinak environmentálně pozitivní Finsko se k něčemu takovému ale zatím nechystá. V estonském Tallinu se tramvajemi, autobusy a vlaky svezete zdarma už od roku 2013.
Zlevnit hromadnou dopravu, a to ideálně úplně, je mnohými městy považováno za univerzální recept řešení přehuštěné automobilové dopravy a znečištění ovzduší metropolí. Jinak environmentálně pozitivní Finsko se k něčemu takovému ale zatím nechystá. V estonském Tallinu se tramvajemi, autobusy a vlaky svezete zdarma už od roku 2013.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Patrick Holmström / Yle
Zlevnit hromadnou dopravu, a to ideálně úplně, je mnohými městy považováno za univerzální recept řešení přehuštěné automobilové dopravy a znečištění ovzduší metropolí. Jinak environmentálně pozitivní Finsko se k něčemu takovému ale zatím nechystá. Jejich experti totiž nachází na systému zlevněné veřejné dopravy větší než malé množství nedostatků. Píše o tom YLE.
 

Finští odborníci se konkrétně inspirovali estonským Tallinem, kde se tramvajemi, autobusy a vlaky svezete zdarma už od roku 2013, tak i situací v Lucembursku, kde chtějí dopravu zdarma zavést letos v březnu. Nutno také dodat, že Lucembursko veřejnou přepravou zadarmo neřeší emise, ale přehuštění dopravy. A estonský Tallin totálním zlevněním dopravy necílil na životní prostředí, ale na snížení životních nákladů obyvatel. Samozřejmě že měst, kde se možnost přepravy pasažérů zadarmo nabízí, přibývá po celém světě. A mají k tomu nejrůznější motivaci. V Helsinkách to ale zatím v plánu nemají, protože jim tahle idea nepřijde funkční a životaschopná.

Něco neřeší, jiné komplikuje

Mobilita, frekvence a nahuštění osobních automobilů na dopravních komunikacích, produkce emisí, spotřeba energie, management hromadné přepravy osob a konkurenceschopnost. Na to vše se dívala Elina Thorströmová z finského Ministerstva dopravy, když návrh na totální zlevnění hromadné přepravy osob v Helsinkách hodnotila. „Ukázalo se ale, že model dopravy zadarmo spoustu z uvedených témat vůbec neřeší a její schopnost redukovat například emise nebo počet vozů na silnicích je hodně omezená.“

Jednou z možných komplikací je situace, kterou popisuje Heikki Liimatainen z univerzity v Tampere: „Po totálním zlevnění pasažérů v MHD přibude. Ale tito přibyvší pasažéři se obvykle rekrutují z těch lidí, kteří dosud jezdili na kole nebo chodili pěšky.“ Jinými slovy, MHD zadarmo nevytáhne zpoza volantů řidiče. Změna ve smyslu plynulejší a nepřehuštěné dopravy nebo snížení emisí tak nakonec není patrná. Podle příkladů nejrůznějších měst z Evropy a ze světa funguje jako dobrá regulace pohybu osobních vozů ve městech nikoliv zlevněná hromadná doprava, ale zdražené parkování.

Zkratka? Je to dál, ale za to více do kopce

Liimatainen upozorňuje ještě na několik obecných jevů, které se týkají konkurenceschopnosti MHD vůči osobním automobilům. „Pokud vám cesta od-dveří-ke-dveřím bude trvat stejně vlastním autem jako MHD, polovina lidí zvolí MHD, druhá polovina automobil. Pokud se na místo dopravujete 1,5x delší dobu MHD, než automobilem, poklesne vytíženost a zájem o MHD o dalších 25 %. A pokud by vám cesta do cíle měla s pomocí hromadné dopravy trvat 2x déle, než osobním vozem, bude ji využívat jen ten, kdo možnost přepravy vlastním automobilem nemá.“

Své k tomu řekla i Mari Flinková ze společnosti HRTA, která MHD v Helsinkách provozuje: „Nehraje roli, když se svezete jednu nebo dvě zastávky. To bych radši šla pěšky.“ Z hlediska emisí je totiž vzniklá úspora minimální, autobus stejně musel na trasu vyjet. A pokud by to bylo navíc zdarma, bylo by to vlastně jen na úkor provozovatele. „Zlevnění hromadné přepravy na nulu vede k devalvaci celého systému hromadné přepravy. MHD může být konkurenceschopnější, pokud nabídne lepší službu. Ale to není zadarmo.“

Nechci slevu zadarmo a někdo to zaplatit musí

Upozorňuje také na to, že tam, kde byla MHD zdarma prosazena, došlo následně k zakonzervování vývoje celé sítě hromadné dopravy. Provoz se totiž z něčeho nakonec zaplatit musí. A když ne penězi za jízdné od pasažérů, jsou to peníze z fondu radnic a měst (jen vytažené z druhé kapsy obyvatel). Města pak necítí potřebu dále investovat do věčně ztrátového provozu, nerozšiřují linky, nezřizují nové zastávky, údržba je minimální. Protože by tím dále zvyšovaly svou finanční zátěž. Takže se nakonec z MHD zadarmo stává sice to nejlevnější, ale také nejméně příjemné (a nekonkurenceschopné) řešení.

Jak zvýšit vytížení MHD? I na tohle má Flinková recept: „Zdražit jízdné.“ Lidé se totiž budou snažit ze svých týdenních a měsíčních jízdenek vyzískat co nejvíc. Slevy to nedokážou, jak dokládají pokusy s 50 a 70 % slevami pro důchodce. Využívány byly spíše zřídka. A jak uzavírá Liimatainen: „Hromadná přeprava osob, realizovaná docela zadarmo, ubere jen pár procent řidičů na silnicích, ale velmi výrazně přetíží systém MHD po stránce funkčnosti a ekonomiky.“ Hromadnou dopravu zadarmo tedy v Helsinkách a nejspíš ani v celém Finsku, zatím v plánu zavádět nemají.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VN

Vilém N

20.1.2020 07:42
No, něco na tom bude. Když jsem byl sám a nebo byla žena na mateřské, tak jsem jezdil každý den na kole do práce (16+16km). To sice zabralo 36 minut tam a 50 minut zpět (plus sprcha a v zimě oblékání), ale bylo to super. Člověk si utřídil myšlenky a psychicky si odpočinul. Pak přišla školka a škola a už se to časově nedá.
Když jsem hledal "hmd" tak mi vyšla kombinace vlak+bus hodinu a 15 minut. Autem jezdím do 20 minut. K tomu stihnu cestou pro děti ještě nakoupit (+15minut).
Největší problém je tedy čas. Poud chci být s rodinou a ne jen na cestě a v práci, nezbývá než auto. Když se pak překryjí harmonogramy mojí pracovní doby, manželky pracovní doby a otevírací hodiny ve školce a družině, tak vážně nezbývá moc času na hrdinství.
Ale v pohodě. Na elektromobil mít nebudu a stejně bych ho neměl kde dobíjet na sídlišti. Takže až zakážou spalováky, tak buď přestanu chodit do práce, nebo to bude jen cesta-práce-cesta-spánek-cesta-práce ... takže ideál pro bezduchou masu pracovní síly.
Odpovědět
Pa

PavelA

20.1.2020 08:34 Reaguje na Vilém N
Pokud máte možnost dojezdu do zaměstnání vlak+bus tak to jste na tom dobře.
V mém případě by šlo o TŘI přestupy bus,a to vše za předpokladu,že by spoje navazovaly.Vlak je mimo hru.
Na kole do práce= tři táhlé kopce,18km celkem.Takže auto.

K té MHD,teď když jsou slevy tak lidi jezdí víc ne proto,že nechají auto doma,ale plánují si cesty "navíc",protože to je skoro zadáčo.Proto ty přeplněné busy a vlaky.
Odpovědět
ig

20.1.2020 09:28
Souhlasím s článkem, že bezplatná mhd lidi z aut do tramvají nepřitáhne (usuzuju podle sebe) a v horším případě ještě sebere dopravci možnost vyhazovat houmlesáky. Je to prostě tak, že individuální doprava je vyšší level a mhd ji může úspěšně konkurovat jen ve speciálních případech.
Odpovědět
MK

Miloš Kroulík

20.1.2020 11:11
Zajímavé je, že podle článku v Helsinkách neuvažují o zdanění individuální dopravy a použití získaných peněz na rozvoj dopravy hromadné.
Odpovědět

20.1.2020 15:22
Bezplatná MHD je dobrým řešením, nesmí se však provozovat jako za krále Klacka, tedy jak se děje téměř všude.
Pokud chci přetáhnout řidiče na MHD, musím jim nabídnout řešení, které je nejméně srovnatelné s použitím jejich vozů.
- minimální časové prodlevy
- určitý komfort
Pro provozovatele, města, také poznanou nutnost, že to bude stát více.

Proč to udělat ?

Podstatné zlepšení čistoty ovzduší, zvýšení bezpečnosti a plynulosti dopravy.

Představa, že stávající systém MHD bude bezplatný a všichni se na něj vrhnou, je zcela mylná představa.
Je to komplexní problém (viz věcné připomínky v diskuzi) a komplexně se také musí řešit.
Stoprocentně jsem přesvědčený, že možné to je , musíme se ovšem oprostit názoru, že potom MHD bude stát provozovatele stejně. Bude podstatně dražší.

Jinak, emise CO2/km u osobního auta cca 170g/km. Počet os. aut v Brně 200 tis. (2018) + 50 tis. jiných.
Při 20km/den na jedno os. auto jsme u 248 tis. tun CO2/rok. (hrubý orientační odhad)

Otázka zní: Kolik je radnice ochotna investovat do opatření zajišťující alespoň v určité míře benefity výše uvedené ?

Stávající náklady MHD Brno 7,4 mld Kč (2017).
Tržby 0,96 mld. Kč




Odpovědět
dm

david matoušek

20.1.2020 17:24 Reaguje na
Drazsi to bude. Ale podstatne? Pokud jsou vami uvedene castky z Brna skutecne, tak jestli se dotuje MHD z 85% nebo uz ze 100%, tak to takovy sileny skok nebude, navic usporou bude zase absence cele te infrastruktury a logistiky vyroby, prodeje a kontroly jizdneho. Navic benefit muze byt v mestskem rozpoctu I uspora v ramci investic do budovani nove dopravni infrastruktury, kdyby se snizila vyrazne indiv.os.doprava. Jenze k tomu nevede MHD zadarmo ale zdrazeni te individuelni, jak se pise v clanku a k tomu stejne smerujeme.
Odpovědět
ig

20.1.2020 19:05 Reaguje na david matoušek
Skok to bude, viz výše moje zmínka o vyhazování houmlesáků z mhd. Ale jako regulace je to úplně jedno, jestli zaplatím za tramvaj 0, 25 nebo 50 Kč, to je pod mou rozlišovací schopností. Každopádně je to levnější než auto.

Výraznější zdražení individuální dopravy ale znamená snížení životní úrovně a to budou lidé myslím vždycky proti :-) Tedy až na ultralevičáky, kterým snížení životní úrovně "těch druhých" dělá perverzní radost :-)
Odpovědět
AK

Arne1 Kuchta

21.1.2020 16:47 Reaguje na
50 korun je pod rozlišovací schopností ? U mne teda ne. Za 50 korun udělám autem okružní jízdu kolem celého Brna. Běžná jízda co stojí MHD 25 korun mne přijde na jednotky korun. Akorát jako důchodce jezdím trochu více MHD abych využil roční jízdenku kterou jsem si musel koupit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.1.2020 09:31 Reaguje na david matoušek
Já přestal jezdit MHD poté, co ekologové (radnice pod vládou "Žít Brno") zavedli jako jedinou možnost placení šalinkart kartou po internetu, tedy tím nejméně bezpečným způsobem, který při bezhotovostním platebním styku existuje. + prokazování se revizorovi v MHD platební kartou, opět těžký prohřešek proti elementární bezpečnosti.
Někdo si zřejmě touhle cestou sbírá čísla karet a PINy a časem vysosne všem důvěřivcům platícím předplatné MHD konta a zmizí někde na Kajmanských ostrovech.
Odpovědět
AK

Arne1 Kuchta

21.1.2020 16:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Paranoia... Jak může někdo sbírat čísla karet a anvíc PINy ? Obchodníci se přece k číslu karty při placení nedostanou a k PINu se nedostane nikdo.
Odpovědět
ad

21.1.2020 11:50
Větší znevýhodnění osobní dopravy, vyšší zdanění osobní dopravy a výnosy použít pro rozvoj hromadné dopravy (zrychlení, infrastruktura, vyšší frekvence). Proč? Celkově nižší hluk, nižší emise, méně odpadu (z aut), čistší vzduch, vyšší propustnost komunikací.
Odpovědět
ig

21.1.2020 12:15 Reaguje na
Znevýhodnění osobní dopravy vede k jedinému, město se přeuspořádá, lidé přestanou jezdit do centra města a místo toho začnou navštěvovat obchodní centra na okraji města, kam se zatím autem smí :-)

Praha se v tomto případě už standardizovala po vzoru mnoha jiných měst: centrum je pro turisty a dožívající stařečky, pro které je MHD ideální, bližší okruh centra (třeba Vinohrady) pro bezdětné YUPíky kteří ještě nepotřebují auto nebo jim stačí jedno na rodinu, vzdálenější okruh (Braník, Hanspaulka, Troja) pro milionáře a satelity pro střední třídu :-)
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist