I když naplníme Pařížskou dohodu, tající antarktický led zvýší hladinu oceánů o 2,5 metru
30.9.2020 01:33 | PRAHA
(Ekolist.cz)
V čem je, kromě silně panického vyznění, studie z Postupimi nová? V tom, že dokládá silný vliv tzv. efektu hystereze. Tedy určitého stupně nevratnosti stavu, při kterém vnějšími faktory vyvolaná změna probíhá s jistou setrvačností dál i po odstranění spouštěcích faktorů.
„Čím více se toho dozvídáme o Antarktidě a jejích ledovcích, tím zoufalejší naše předpovědi budoucnosti jsou,“ uvedl Andres Levermann, spoluautor aktuální studie Institutu pro dopady klimatických změn v Postupimi, pro Guardian. Ledový pokryv Antarktidy je ve svých konturách patrný na planetě Zemi posledních 34 milionů let, ale o jeho budoucí existenci se má rozhodnout v následující dekádě. „Pokud nic neuděláme, bude zvýšení hladiny oceánů enormní. Když zasáhneme a dokážeme efektivně naplnit závazky klimatické dohody z Paříže, i tak bude následovat zvýšení hladiny oceánů přibližně o 2,5 metru. Možná na nás budou naši potomci vzpomínat jako na generaci, která nechala zatopit New York.“
V čem je, kromě silně panického vyznění, studie z Postupimi nová? V tom, že dokládá silný vliv tzv. efektu hystereze. Tedy určitého stupně nevratnosti stavu, při kterém vnějšími faktory vyvolaná změna probíhá s jistou setrvačností dál i po odstranění spouštěcích faktorů. Jinými slovy, pokud zastavíme růst teploty, neznamená to ještě, že tím podpoříme jeho novou tvorbu zalednění. Jak led taje, jeho povrch klesá níže a dostává se do míst s teplejším vzduchem, pro opakované zmrznutí tak potřebuje chladnější teploty, než jaké by stačily dříve k jeho udržení v pevném stavu.
Nejde jen o tání na jihu, v Antarktidě. Problémy jsou i na severu. Pokryv ledu tam dosáhl nového minima, když letos v září s pomocí satelitů naměřili glaciologové zamrzlou plochu 3,74 milionu kilometrů čtverečních. Je to podruhé v historii měření arktického ledu, kdy je plocha menší než 4 miliony km2.
Vzhledem k tomu, že téměř pět kilometrů tlustá masa ledu Antarktidy v sobě váže polovinu sladké vody světa, dají se brzy očekávat globální problémy.
„Studie kolegů z Antarktidy ve vyčerpávajícím souhrnu předkládá důkazy, že i relativně mírné oteplení atmosféry může mít neuvěřitelné vážné důsledky pro celé lidstvo, a tyto důsledky narůstají exponenciálně s tím, jak narůstá teplota,“ říká Jonathan Bamber, profesor glaciologie univerzity v Bristolu.
reklama
Dále čtěte |
V Alpách za 100 let ubyla třetina sněhu, uvádí rakouská studie
Švýcarsko a Itálie překreslí své hranice kvůli tajícím ledovcům
NYT: Možná poslední šance prohlédnout si ledovce láká turisty. Má ale i svá rizika
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (78)
Katka Pazderů
30.9.2020 05:42Konečně to někdo napsal na plná okna.
Ano, bude zmatek, protože jestli si představíte, že by se Nizozemí, Miami, New York, města v Indii a v Bangladéši, i v Číně měla stěhovat o 2,5 m (a to je to minimum) výš v horizontu do 80 let, tak to nevidím zrovna moc dobře.
Už pár let se ví, minimálně od Pařížské dohody, že to nastane. Za 100 let. Ale o 1 m to bude dříve, někdy za 50 let. A zvýšit hráze o 1 m okolo celého pobřeží Nizozemí, části Německa, v Polsku, no to bude pěkné práce pro betonáře. Jen aby bylo dost cementu.
Odpovědět
Ano, bude zmatek, protože jestli si představíte, že by se Nizozemí, Miami, New York, města v Indii a v Bangladéši, i v Číně měla stěhovat o 2,5 m (a to je to minimum) výš v horizontu do 80 let, tak to nevidím zrovna moc dobře.
Už pár let se ví, minimálně od Pařížské dohody, že to nastane. Za 100 let. Ale o 1 m to bude dříve, někdy za 50 let. A zvýšit hráze o 1 m okolo celého pobřeží Nizozemí, části Německa, v Polsku, no to bude pěkné práce pro betonáře. Jen aby bylo dost cementu.
va
vaber
30.9.2020 08:30 Reaguje na Katka Pazderůlidé se přestěhují ,možná budou pro území válčit ,ale lidí je na planetě víc než je zdrávo ,
když roztají ledovce je pravděpodobné, že teplota planety se ještě zvýší a to bude horší než zatopení nějaké pevniny
Odpovědět
když roztají ledovce je pravděpodobné, že teplota planety se ještě zvýší a to bude horší než zatopení nějaké pevniny
VŠ
Viktor Šedivý
30.9.2020 09:28 Reaguje na Katka PazderůTakže jasný důvod dát vyšší prioritu PŘIZPŮSOBENÍ, které (pokud máme toto strašení brát zcela vážně) bude naprosto životně nezbytné, před "BOJEM S", který bez nepříliš pravděpodobného zapojení celého světa bude jen nesmírně drahým plácnutím do vody.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.9.2020 06:35A pokud se podíváme na to, jak stoupala hladina od poslední doby ledové, tak uvidíme, že žijeme v době, kdy stoupá celkem pomalu a že za posledních 15 000 let stoupla o 100 m.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1#/media/Soubor:Post-Glacial_Sea_Level.png
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1#/media/Soubor:Post-Glacial_Sea_Level.png
LK
Lukáš Kašpárek
30.9.2020 08:02A to se bavíme jen o části změn, které ukazují na zásadní ovlivňování a destabilizování této planety lidskou civilizací....
Lidstvo budoucnosti bude proklínat všechny ty co jako pan Vacek neustále popírají změny, ke kterým dochází a jejich příčiny.... jsem jen rád, že nemám děti... děti, kterým bych potom musel vysvětlovat proč jim současné lidstvo bere naděje na slušnou budoucnost a také proč lidstvo vybíjí veškerý život na této planetě a chová se tak neskutečně nezodpovědně....
Odpovědět
Lidstvo budoucnosti bude proklínat všechny ty co jako pan Vacek neustále popírají změny, ke kterým dochází a jejich příčiny.... jsem jen rád, že nemám děti... děti, kterým bych potom musel vysvětlovat proč jim současné lidstvo bere naděje na slušnou budoucnost a také proč lidstvo vybíjí veškerý život na této planetě a chová se tak neskutečně nezodpovědně....
VS
Vaclav Sobr
30.9.2020 10:33 Reaguje na Lukáš KašpárekJediná naděje na slušnou budoucnost je především expanze lidstva z téhle planety dál.
Což je mimochodem i prakticky jedinou nadějí pro zbytek života co na téhle planetě je.
za cca 1-1,5 miliardy let už bude stárnoucí slunce pálit tolik helia že Zemi upeče i bez skledníkového efektu. a za 5 miliardy let ta pidihvězdička expanduje, sežere Merkur, Venuši i Zemi... nu a pak se gravitačně zhroutí...
což povede k malé nově (nikoliv supernově) která odfoukne atmosféru z Jupiteru a Saturnu... možná Uran a Neptun si jí budou schopní udržet svou gravitací...
bylo by záhodno aby už v tu chvíli pozemský život byl jinde. a Pregnantně řečeno - lidstvo je jeho jedinou nadějí, protože na další pokus už tahle planeta nemá.
nezodpovědnost ve skutečně dlouhodobém měřítku je naopak naše technologické sebeomezování.
Odpovědět
Což je mimochodem i prakticky jedinou nadějí pro zbytek života co na téhle planetě je.
za cca 1-1,5 miliardy let už bude stárnoucí slunce pálit tolik helia že Zemi upeče i bez skledníkového efektu. a za 5 miliardy let ta pidihvězdička expanduje, sežere Merkur, Venuši i Zemi... nu a pak se gravitačně zhroutí...
což povede k malé nově (nikoliv supernově) která odfoukne atmosféru z Jupiteru a Saturnu... možná Uran a Neptun si jí budou schopní udržet svou gravitací...
bylo by záhodno aby už v tu chvíli pozemský život byl jinde. a Pregnantně řečeno - lidstvo je jeho jedinou nadějí, protože na další pokus už tahle planeta nemá.
nezodpovědnost ve skutečně dlouhodobém měřítku je naopak naše technologické sebeomezování.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 11:01 Reaguje na Vaclav SobrJedinou nadějí není expanze jinam, ale cílené nížení populace.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 12:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTady jsem pro tu expanzi, protože "rozmístění vajíček do více košíků" je optimální strategií i v případě kontaktu s jinou civilizací.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 13:30 Reaguje na Jan ŠimůnekZatím na žádné známé planetě nejsou podmínky pro delší život lidí. A pokud život na Zeměkouli zahyne, nebude možno experimentální stanice na jiných planetách zásobovat z Matičky Země.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 16:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNesměly by to být experimentální stanice, ale životaschopné kolonie. Klíčová je energie (asi jaderná), protože ta by umožnila pěstovat rostliny i na jinak temné planetě (v uzavřených prostorách). Jako pravděpodobný cíl vidím planety u blízkých červených trpaslíků.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.9.2020 16:19 Reaguje na Jan Šimůnek:-))) Bydliště: U červených trpaslíků:-)))
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 17:02 Reaguje na Karel ZvářalDoletěla by tam (v okruhu do deseti světelných let od nás je několik desítek hvězd, vesměs této kategorie) se současnými iontovými motory cca druhá nebo třetí generace, těch, co by do toho astroplánu nastoupili. Mohli by mít zásobu zmražených raných embryí v nějakém olověném trezoru. Obojí je současnými technologiemi dostupné, jen by to stálo obrovské peníze na hranici únosnosti.
Odpovědět
JS
Jaroslav Studnička
30.9.2020 12:27 Reaguje na Vaclav SobrJste včera sledoval film Marťan :-)?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 16:03 Reaguje na Jaroslav StudničkaTyhle problémy se na SF conech řeší docela dlouho.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
30.9.2020 14:25 Reaguje na Lukáš KašpárekDěti mohou být hrdé na své předky, protože to byli právě oni, kteří zabránili nástupu další doby ledové. Bez antropogenního uvolňování mrtanu (rýžoviště) a CO2 (fosilní paliva) bychom pravděpodobně vězeli až po uši v další době ledové, hladina moře by byla podstatně níže a Země by uživila řádově méně lidí.
Odpovědět
RV
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 08:04Lidé přestávají věřit klimaalarmistickým blábolům, a tak musejí zelení věrozvěstové přitvrzovat.
Katastrofa na počkání! - No, neberte to!
MMCH - pokud Pařížské dohody nic nezachrání, má vůbec cenu na ně brát nějaký ohled?
Odpovědět
Katastrofa na počkání! - No, neberte to!
MMCH - pokud Pařížské dohody nic nezachrání, má vůbec cenu na ně brát nějaký ohled?
va
vaber
30.9.2020 08:37 Reaguje na Jan Šimůneknormální člověk zvažuje rizika někteří ne a často skončí na hřbitově
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 09:58 Reaguje na vaberTa rizika musejí:
1. mít dostatečně vysokou pravděpodobnost
2. být reálně řešitelná
Druhou věcí je, že odmítáním jaderné energie sami klimaaktivisté ukazují, že jim vlastně o CO2 vůbec nejde.
Odpovědět
1. mít dostatečně vysokou pravděpodobnost
2. být reálně řešitelná
Druhou věcí je, že odmítáním jaderné energie sami klimaaktivisté ukazují, že jim vlastně o CO2 vůbec nejde.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 11:04 Reaguje na Jan ŠimůnekKlimaktivistům nejde o ekologii, ale o koryta. Typickým příkladem je aktivistka "Biomasa". Jednou si nechala zvalchovat zadek od policajta a to ji posléze vyneslo až do postele jednoho našeho dnes už bývalého ministra životního prostředí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 12:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJejich hrabání pod sebe je tak děsivé, že tím všechno, co hlásají, totálně zdiskreditovali.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 13:26 Reaguje na Jan ŠimůnekV té ekoteroristické branži se evidentně uživí každý. Už tam směřuje i švédská autistka Gréta. Tatíček úspěšný podnikatel, maminka úspěšná operní pěvkyně. Dceruška bohužel jejich geny moc nepodědila, navíc je blbá, protože cíleně vynechává školní docházku. A protože i ona bude muset v životě něco dělat, tak ji rodičové směřují do ekologické branže. Dost mě nadzvedlo, že byla dokonce nominována na Nobelovu cenu, byť za ni příspěvky na Facebook píše vlastní tatík a jeden aktivista u Indie.
Odpovědět
SP
va
vaber
30.9.2020 16:53 Reaguje na Svatá Prostotona hřbitově skončí všichni jednotlivci a z tohoto pohledu vám také není jedno jestli zemřete zitra nebo za dvacet let ,ale jde o civilizaci a pro dobu její existence to platí podobně,
i když chápu, že egoisticky myslícím lidem pojem, délka života civilizace, nic neříká.
Odpovědět
i když chápu, že egoisticky myslícím lidem pojem, délka života civilizace, nic neříká.
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2020 07:12 Reaguje na vaberPodpora bezcenných nesmyslů typu OZE a boje za klima je jednoznačně rakovinou dnešní civilizace. Má-li naše civilizace přežít, je nutný radikální řez, který ji těchto škodlivých nesmyslů zbaví.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
1.10.2020 10:27 Reaguje na vaberNe, neříká ... protože si hrát na Sybilu mne fakt neba a jsem na světě už moc dlouho abych věřil nějakým předpovědím typu ... co bude za 100 a více let.
Víte, já jsem od mala vášnivý čtenář s-f. A když si porovnám jak si to kdysi třeba takový Lem představoval, a že to nebyl žádný blbec, a jak je to dneska ...
Ale vy samozřejmě mějte obavy z čeho je libo.
Odpovědět
Víte, já jsem od mala vášnivý čtenář s-f. A když si porovnám jak si to kdysi třeba takový Lem představoval, a že to nebyl žádný blbec, a jak je to dneska ...
Ale vy samozřejmě mějte obavy z čeho je libo.
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 08:07A, pochopitelně, platí to, co uvádím už dlouho:
Pokud by skutečně hrozila katastrofa, tak by zelení podporovali bezuhlíkaté jádro a ne OZE, které kvůli vyrovnávání jimi způsobených výkyvů spíš produkci CO2 a dalších skleníkových plynů zvyšují (nebo alespoň nesnižují).
Odpovědět
Pokud by skutečně hrozila katastrofa, tak by zelení podporovali bezuhlíkaté jádro a ne OZE, které kvůli vyrovnávání jimi způsobených výkyvů spíš produkci CO2 a dalších skleníkových plynů zvyšují (nebo alespoň nesnižují).
JS
Jaroslav Studnička
30.9.2020 08:42 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud se z ekologie stane ideologie, pak to nic pozitivního nepřinese. Jaderná energetika je toho tím přesným důkazem.
Odpovědět
va
vaber
30.9.2020 17:08 Reaguje na Jan Šimůnekvy posuzujete hrozbu katastrofy podle toho co podporují zelení?
to je překvapivá dedukce
Odpovědět
to je překvapivá dedukce
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2020 07:13 Reaguje na vaberNe, já jen tvrdím, že sami vůdcové zelených považují tuto katastrofu za lež.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
30.9.2020 08:59Vlk, vlk, pomoc, jde vlk!
A až jednou opravdu půjde, nikdo jim věřit nebude.
O kolik milimetrů to bylo za dvacáté století?
A o kolik za prvních dvacet let jedenadvacátého?
Hm, a teď to najednou vystřelí a hladiny budou stoupat ne dvakrát, desetkrát, ale tisíckrát rychleji?
Odpovědět
A až jednou opravdu půjde, nikdo jim věřit nebude.
O kolik milimetrů to bylo za dvacáté století?
A o kolik za prvních dvacet let jedenadvacátého?
Hm, a teď to najednou vystřelí a hladiny budou stoupat ne dvakrát, desetkrát, ale tisíckrát rychleji?
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 09:54 Reaguje na Viktor ŠedivýA to ještě v některých oblastech Antarktidy led narůstá.
Druhá věc je, že mapy Piri Reise ukazují Antarktidu bez ledu a linie pobřeží i některé útvary na pevnině odpovídají tomu, co bylo vyzkoumáno prostředky, umožňujícími zjistit, co je pod ledem.
Pokud pomineme mimozemšťany, tak musely původní mapy, které se nějak dostaly až k tureckému admirálovi, vzniknout nejdříve za Mínojců, kdy bylo výrazně tepleji než dnes (o 4 stupně, možná i víc), kdy mohlo pobřeží Antarktidy připomínat pobřeží na Islandu nebo jihu Grónska a umožňovat i vznik lidských sídel.
Odpovědět
Druhá věc je, že mapy Piri Reise ukazují Antarktidu bez ledu a linie pobřeží i některé útvary na pevnině odpovídají tomu, co bylo vyzkoumáno prostředky, umožňujícími zjistit, co je pod ledem.
Pokud pomineme mimozemšťany, tak musely původní mapy, které se nějak dostaly až k tureckému admirálovi, vzniknout nejdříve za Mínojců, kdy bylo výrazně tepleji než dnes (o 4 stupně, možná i víc), kdy mohlo pobřeží Antarktidy připomínat pobřeží na Islandu nebo jihu Grónska a umožňovat i vznik lidských sídel.
PE
Petr Eliáš
30.9.2020 11:40 Reaguje na Jan Šimůnek1) Led na Antarktidě (kontinent) celkově ubývá.
https://climate.nasa.gov/climate_resources/129/land-ice-antarctica/
2) Pokud by byla Antarktida bez ledu, tak jak je tedy možné, že byl na Antarktidě navrtán led starý statisíce let? Nejstarší zatím navrtaný led je starý cca 2,5 milionů let. A existují i nějaké jiné důkazy, než jen staré mapy bůh ví odkud?
https://www.sciencemag.org/news/2017/08/record-shattering-27-million-year-old-ice-core-reveals-start-ice-ages
3) Zajímal by mě nějaký zdroj, že těplota byla tehdy o 4 možná víc stupňů vyšší. Zřejmě nějaká rekonstrukce. Rád bych ji viděl.
https://www.researchgate.net/publication/235885717_A_Reconstruction_of_Regional_and_Global_Temperature_for_the_Past_11300_Years
Odpovědět
https://climate.nasa.gov/climate_resources/129/land-ice-antarctica/
2) Pokud by byla Antarktida bez ledu, tak jak je tedy možné, že byl na Antarktidě navrtán led starý statisíce let? Nejstarší zatím navrtaný led je starý cca 2,5 milionů let. A existují i nějaké jiné důkazy, než jen staré mapy bůh ví odkud?
https://www.sciencemag.org/news/2017/08/record-shattering-27-million-year-old-ice-core-reveals-start-ice-ages
3) Zajímal by mě nějaký zdroj, že těplota byla tehdy o 4 možná víc stupňů vyšší. Zřejmě nějaká rekonstrukce. Rád bych ji viděl.
https://www.researchgate.net/publication/235885717_A_Reconstruction_of_Regional_and_Global_Temperature_for_the_Past_11300_Years
Karel Zvářal
30.9.2020 12:19 Reaguje na Petr EliášAd 2) Je možné, že byl překryt tím odtátým ledem, všude asi sondy nezkoušeli. Otzi byl také dlouho v ledu, než ho turisté spatřili...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 12:24 Reaguje na Petr Eliášad 1 V tom nejsme ve sporu, jen neubývá všude stejně.
ad 2 Lokalita je v horách, tam mohl nějaký ledovec přetrvat z předchozího chladného období.
ad 3 Bondův cyklus - viz Wikipedie
Jistěže existuje mnoho map "vyvažovacího kontinentu", které jsou ryzí fantasií. Mapy Piriho Reise jsou však moc blízké realitě, aby to byla náhoda.
MMCH, ještě jedna mapa Antarktidy odpovídá dost realitě: Je to mapa Julese Vernea u románu Ledová sfinga. Střed Antarktidy je skutečně pod úrovní hladiny moře, jen by tamtudy Nautilus neproplul (v románu LS je explicitní odkaz na Nemovo proplutí pod jižním pólem z 20 000 mil pod mořem), protože je to moře zamrzlé až ke dnu (existují jen izolovaná jezera silně slané vody, případně v místech, kde je zdroj tepla, třeba vulkanismus). Ale tady bych to viděl na geniální intuici.
Odpovědět
ad 2 Lokalita je v horách, tam mohl nějaký ledovec přetrvat z předchozího chladného období.
ad 3 Bondův cyklus - viz Wikipedie
Jistěže existuje mnoho map "vyvažovacího kontinentu", které jsou ryzí fantasií. Mapy Piriho Reise jsou však moc blízké realitě, aby to byla náhoda.
MMCH, ještě jedna mapa Antarktidy odpovídá dost realitě: Je to mapa Julese Vernea u románu Ledová sfinga. Střed Antarktidy je skutečně pod úrovní hladiny moře, jen by tamtudy Nautilus neproplul (v románu LS je explicitní odkaz na Nemovo proplutí pod jižním pólem z 20 000 mil pod mořem), protože je to moře zamrzlé až ke dnu (existují jen izolovaná jezera silně slané vody, případně v místech, kde je zdroj tepla, třeba vulkanismus). Ale tady bych to viděl na geniální intuici.
PE
Petr Eliáš
30.9.2020 14:57 Reaguje na Jan Šimůnek2) Je ale zajímavé, že led starší víc jak několik tisíc led se podařilo navrtat nejen v horách....
3) Bondovy cykly (devět chladných období během holocénu; pozorovány v oblastech severního Atlantiku a přilehlých oblastech) ale netvrdí, že během minojského ko bylo globálně tepleji o 4+ stupně. Ani žádná rekonstrukce globálních teplot netvrdí, že bylo globálně o 4+ stupně tepleji. 4+ stupně v globálu je čistý nesmysl..
To, co tu tvrdíte, je čistá fikce. Argumentujete mapami s neznámým původem a Nemem. Tedy, čistá fikce.
Odpovědět
3) Bondovy cykly (devět chladných období během holocénu; pozorovány v oblastech severního Atlantiku a přilehlých oblastech) ale netvrdí, že během minojského ko bylo globálně tepleji o 4+ stupně. Ani žádná rekonstrukce globálních teplot netvrdí, že bylo globálně o 4+ stupně tepleji. 4+ stupně v globálu je čistý nesmysl..
To, co tu tvrdíte, je čistá fikce. Argumentujete mapami s neznámým původem a Nemem. Tedy, čistá fikce.
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 16:13 Reaguje na Petr EliášNemem neargumentuji, jen ho uvádím jako zajímavost.
To, že mínojské klimatické optimum bylo teplejší než antické (a i za antiky bylo o dva až tři stupně tepleji než nyní), se dočtete v řadě knih o historii klimatu.
Je to vyčteno z malakofauny (je na teplotu velice citlivá) a z pylových analýz.
V centru Antarktidy patrně ledovec vznikl krátce poté, co se odpojila od špičky Jižní Ameriky a oceánská voda mohla začít proudit okolo tohoto kontinentu. Kdybychom na místě bývalého spojení těchto dvou kontinentů postavili hráz, Antarktida by byla vystavena teplejším proudům (které cirkulární proudění odráží) a oteplila by se, přinejmenším na pobřeží.
Odpovědět
To, že mínojské klimatické optimum bylo teplejší než antické (a i za antiky bylo o dva až tři stupně tepleji než nyní), se dočtete v řadě knih o historii klimatu.
Je to vyčteno z malakofauny (je na teplotu velice citlivá) a z pylových analýz.
V centru Antarktidy patrně ledovec vznikl krátce poté, co se odpojila od špičky Jižní Ameriky a oceánská voda mohla začít proudit okolo tohoto kontinentu. Kdybychom na místě bývalého spojení těchto dvou kontinentů postavili hráz, Antarktida by byla vystavena teplejším proudům (které cirkulární proudění odráží) a oteplila by se, přinejmenším na pobřeží.
PE
Petr Eliáš
30.9.2020 17:14 Reaguje na Jan Šimůnek2) No nevím nevím. V jakých knihách? A jednalo se o globální, nebo lokální teplotu?
Tady je třeba analýza pylu v Evropě (ty 4+ stupně tam nikde nejsou).
https://www.researchgate.net/publication/295667339_The_temperature_of_Europe_during_the_Holocene_reconstructed_from_pollen_data
Zde globálně (také tu žádné 4+ stupně nejsou):
https://www.nature.com/articles/s41597-020-0530-7#ref-CR5
Odpovědět
Tady je třeba analýza pylu v Evropě (ty 4+ stupně tam nikde nejsou).
https://www.researchgate.net/publication/295667339_The_temperature_of_Europe_during_the_Holocene_reconstructed_from_pollen_data
Zde globálně (také tu žádné 4+ stupně nejsou):
https://www.nature.com/articles/s41597-020-0530-7#ref-CR5
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2020 19:27 Reaguje na Petr EliášHledejte spíš ve starších publikacích, ty novější jsou většinou zmanipulované oteplisty,
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.10.2020 20:07 Reaguje na Jan ŠimůnekAha, to je teda argument. Prostě jste si to zase vycucal z palce. Jak jinak. :D Ale ok no. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2020 08:47 Reaguje na Petr EliášTo, že si neumíte tyto informace dohledat, opravdu není můj problém.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2020 08:51 Reaguje na Jan ŠimůnekProstě v antice bylo tak teplo, že Hanibal mohl v druhé polovině listopadu projít přes průsmyk, dnes pojmenovaný "Velký Svatý Bernard", dnes ještě v té době touto trasou neprojedete ani terénním vozem. A za Mínojců bylo ještě tepleji.
To, že jsou dnešní teploty nějaké "bezprecedentní", je naprostý nesmysl a záměrná lež klimaalarmistů. I za Karla IV tu bylo tepleji (asi jako v Chorvatsku) a rostly tu smokvoně.
Teplé periody, teplejší než dnes, také odpovídají vlnám introdukce révy vinné na naše území.
Odpovědět
To, že jsou dnešní teploty nějaké "bezprecedentní", je naprostý nesmysl a záměrná lež klimaalarmistů. I za Karla IV tu bylo tepleji (asi jako v Chorvatsku) a rostly tu smokvoně.
Teplé periody, teplejší než dnes, také odpovídají vlnám introdukce révy vinné na naše území.
PE
Petr Eliáš
2.10.2020 09:25 Reaguje na Jan ŠimůnekOpět, tak to doložte. Na nějaké vaše výkřiky kašlu. Dejte sem zdroj ze kterého čerpáte. ;)
A opět s tím Karlem IV. kecáte. Jak vy to jen děláte?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1
Jste opravdu neskutečný. Dokážete splácat dohromady různé kraviny a vydávat je za svatou pravdu.
Odpovědět
A opět s tím Karlem IV. kecáte. Jak vy to jen děláte?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_doba_ledov%C3%A1
Jste opravdu neskutečný. Dokážete splácat dohromady různé kraviny a vydávat je za svatou pravdu.
PE
Petr Eliáš
2.10.2020 09:14 Reaguje na Jan ŠimůnekTo jako fakt? Vy něco tvrdíte, nejste schopný to doložit a ještě mi říkáte že je to můj problém že si to neumím dohledat? :D Jste opravdu směšný až na půdu. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2020 11:32 Reaguje na Petr EliášStruktura plodin a další nepřímé důkazy jasně ukazují, že bylo tepleji.
Odkaz
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Holocene_Temperature_Variations.png ukazuje jasně, že prakticky od vynoření z poslední doby ledové se neustále ochlazuje.
Nejtepleji bylo před necelými 8 tisíci lety.
Pochopitelně, tu stupnici teplot mají soudruzi dost redukovanou, protože ten pík odpovídá cca 4 - 5 stupňům víc, než dnes (alespoň podle tehdejší flory a fauny u nás).
I v tom vašem odkazu je vidět velká neshoda mezi různými autory.
Faktem je, že kroniky a další záznamy jasně ukazují pro vládu Karla IV. období tepla, vysokých úrod a celkové prosperity, které během vlády Václava IV. přešlo do chladna a silných děšťů (úrodu občas nebylo možné z rozbahněných polí sklidit) a vynoření z této chladné epizody za Jagelonců (kdy bylo možné pěstovat bez předpěstování pod folií v Polabí melouny. A teprve pak to šlo ke stavu, kdy zamrzal Balt a v Holandsku se bruslilo na zamrzlých kanálech.
Odpovědět
Odkaz
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Holocene_Temperature_Variations.png ukazuje jasně, že prakticky od vynoření z poslední doby ledové se neustále ochlazuje.
Nejtepleji bylo před necelými 8 tisíci lety.
Pochopitelně, tu stupnici teplot mají soudruzi dost redukovanou, protože ten pík odpovídá cca 4 - 5 stupňům víc, než dnes (alespoň podle tehdejší flory a fauny u nás).
I v tom vašem odkazu je vidět velká neshoda mezi různými autory.
Faktem je, že kroniky a další záznamy jasně ukazují pro vládu Karla IV. období tepla, vysokých úrod a celkové prosperity, které během vlády Václava IV. přešlo do chladna a silných děšťů (úrodu občas nebylo možné z rozbahněných polí sklidit) a vynoření z této chladné epizody za Jagelonců (kdy bylo možné pěstovat bez předpěstování pod folií v Polabí melouny. A teprve pak to šlo ke stavu, kdy zamrzal Balt a v Holandsku se bruslilo na zamrzlých kanálech.
PE
Petr Eliáš
2.10.2020 12:56 Reaguje na Jan ŠimůnekVůbec netuším, kde na tom obrázku vidíte teplotní peak 4-5 stupňů...
Ano, oproti začátku 14. století (kdy 1303-07 dvakrát zamrzl Balt a byla opravdu bída) bylo za Karla tepleji, ale rozhodně nebylo tepleji než dnes.
Odpovědět
Ano, oproti začátku 14. století (kdy 1303-07 dvakrát zamrzl Balt a byla opravdu bída) bylo za Karla tepleji, ale rozhodně nebylo tepleji než dnes.
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2020 13:35 Reaguje na Petr EliášStruktura plodin, úspěchy v zavádění vinné révy atd. svědčí o něčem jiném.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
2.10.2020 14:49 Reaguje na Jan ŠimůnekNe, nesvědčí. Vinná réva se u nás pěstovala dlouho před Karlem (on ji jen rozšiřoval, protože potřeboval peníze a víno bylo jejich dobrým zdrojem) a pěstuje se i dnes (nejen na Moravě). Melouny, o kterých tak rád píšete, také u nás v pohodě vypěstujete (ale levněji se pěstují v zahraničí - proto je dovážíme).
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
3.10.2020 15:55 Reaguje na Petr EliášMelouny pěstujeme, protože máme vyšlechtěné ke chladu více tolerantní odrůdy, nebo je pěstujeme roubované na tykev (a speciální odrůda tykve k tomuto účelu vyšlechtěná je moderní), a stejně většina sazenic je předpěstována ve sklenících a fólijnících, což tehdy nebylo dostupné.
Réva se u nás pěstovala od středověkého klimatického optima, za něhož rostla i v Norsku. V současnosti jsou nejsevernější evropské vinice kousek na jih od Drážďan. Ten rozdíl mezi tehdejším a současným Norskem je rozhodne větší než nějaké desetiny stupně, kterými mávají klimatologové.
Mimochodem, i v současnosti je naše území severní hranicí pěstovatelnosti révy a ve volné přírodě by se asi neudržela, protože čas od času přijde velmi drsná zima a vinice šmahem vymrznou. Zažil jsem cestu na Slovensko do Zvolena, kdy jel autobus přes Bílé Karpaty a prakticky všechny vinice byly mrtvé, jen tu a tam, třeba na několika hektarech jediný, se zelenal keř, který zimu přežil.
Odpovědět
Réva se u nás pěstovala od středověkého klimatického optima, za něhož rostla i v Norsku. V současnosti jsou nejsevernější evropské vinice kousek na jih od Drážďan. Ten rozdíl mezi tehdejším a současným Norskem je rozhodne větší než nějaké desetiny stupně, kterými mávají klimatologové.
Mimochodem, i v současnosti je naše území severní hranicí pěstovatelnosti révy a ve volné přírodě by se asi neudržela, protože čas od času přijde velmi drsná zima a vinice šmahem vymrznou. Zažil jsem cestu na Slovensko do Zvolena, kdy jel autobus přes Bílé Karpaty a prakticky všechny vinice byly mrtvé, jen tu a tam, třeba na několika hektarech jediný, se zelenal keř, který zimu přežil.
Miroslav Vinkler
30.9.2020 09:03Brečíme na nesprávném hrobě. Antropogenní emise CO2 jsou pouze dílčí částí podstaty problému, který se nazývá intoxikace globálního životního prostředí odpady z dílny homo sapiens.
Pokud se razantně nezmění principy koexistence lidstva s biotou , nemáme se o čem bavit.
A tzv. klimatická opatření = OZE jsou nejen zbytečná, ale paradoxně i škodlivější než stávající přístup. To proto, že omezíme emise CO2, ale razantně zvýšíme produkci odpadů v kapalné a pevné fázi.
Ve chvíli,kdy čtete tyto řádky činil obrat chemického průmyslu za r. 2020 5.875.414.231 USD .
Světová banka uvádí, že do r. 2050 stoupne objem odpadů o neuvěřitelných 70%. Důvodem bude zejména nárůst světové populace a rychlý proces urbanizace. Podle studie patří mezi nejproblematičtější druh odpadu plasty.
Během následujících třiceti let vzroste celosvětová roční produkce odpadu na 3,4 miliardy tun, viz studie Světové banky s názvem „What a Waste 2.0“. V roce 2016 byla tato produkce na úrovni 2,01 miliardy tun ročně.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/svetova-banka-odpad-zivotni-prostredi-plasty.A180924_100234_eko-zahranicni_mato
Představa, že se svět rychle domluví, přejde na JE a OZE nechá plavat, zcela zásadně změní vztah homo sapiens k biotě a zbaví se principu modly ekonomického růstu ve prospěch skutečně udržitelného rozvoje , je v náhledu na současný stav věcí téměř utopická.
Komu není rady, tomu není pomoci.
Odpovědět
Pokud se razantně nezmění principy koexistence lidstva s biotou , nemáme se o čem bavit.
A tzv. klimatická opatření = OZE jsou nejen zbytečná, ale paradoxně i škodlivější než stávající přístup. To proto, že omezíme emise CO2, ale razantně zvýšíme produkci odpadů v kapalné a pevné fázi.
Ve chvíli,kdy čtete tyto řádky činil obrat chemického průmyslu za r. 2020 5.875.414.231 USD .
Světová banka uvádí, že do r. 2050 stoupne objem odpadů o neuvěřitelných 70%. Důvodem bude zejména nárůst světové populace a rychlý proces urbanizace. Podle studie patří mezi nejproblematičtější druh odpadu plasty.
Během následujících třiceti let vzroste celosvětová roční produkce odpadu na 3,4 miliardy tun, viz studie Světové banky s názvem „What a Waste 2.0“. V roce 2016 byla tato produkce na úrovni 2,01 miliardy tun ročně.
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/svetova-banka-odpad-zivotni-prostredi-plasty.A180924_100234_eko-zahranicni_mato
Představa, že se svět rychle domluví, přejde na JE a OZE nechá plavat, zcela zásadně změní vztah homo sapiens k biotě a zbaví se principu modly ekonomického růstu ve prospěch skutečně udržitelného rozvoje , je v náhledu na současný stav věcí téměř utopická.
Komu není rady, tomu není pomoci.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 09:16Celý problém je v tom, že se lidstvo nekontrolovaně množí a nikdo z lídrů na to není ochoten poukázat. Naopak jásají nad růstem obyvatel, protože víc lidí je více voličů a snad taky více plátců daní. Jenže víc lidí znamená větší spotřebu, od čehož se odvíjí růst výroby a nekontrolované plundrování zdrojů. V některých oblastech tak místo lesů vznikají pouště, které velkou měrou přispívají k oteplování planety. A tohle nikdo neřeší, takže se dá očekávat, že v budoucnu kromě bojů o místo na zemi budou i boje o zdroje a vodu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
30.9.2020 09:21 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud bychom vztáhli porodnost na Evropu, USA i Rusko ,tak bychom zjistili, že tady problém není.
Ten leží v Asii a Africe a následném přelévání migrace do regionů s vyšším sociálním standardem.
Odpovědět
Ten leží v Asii a Africe a následném přelévání migrace do regionů s vyšším sociálním standardem.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
30.9.2020 10:58 Reaguje na Miroslav VinklerPodle mě je nejpalčivější problém Afrika. V roce 1900 měla 130 miliónů obyvatel, dnes asi jednu a čtvrt miliardy. Za 120 let se tady počet obyvatel prakticky zdesateronásobil, ale stejným tempem nenarostla produktivita práce. Důsledkem je to, že Afričané svůj světadíl doslova vybydlují. Na likvidaci tohoto kontinentu se navíc podílí nadnárodní společnosti, které plundrují nerostné bohatství, přičemž místní obyvatelstvo z těchto "obchodů" nic nemá. Je to vlastně jiná forma kolonizace. Důsledkem je pak migrační krize, přičemž migraci navíc podporují nezodpovědné neziskovky. Ty, místo aby do Afriky vozily antikoncepci a osvětu plánovaného rodičovství, dodávají obyvatelům pouze potraviny, lékařskou péči a informace o bezstarostném životě v Evropě. Výsledkem je zaplevelování našeho kontinentu nepotřebnou populací.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.9.2020 11:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnkahttps://text.radioonline.cz/soundtrack-at-prileti-cap-kralovno-i7611/vsechno-naruby-s331559/
Odpovědět
va
vaber
30.9.2020 17:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnkazkuste se podívat na problém přemnožení planety z pohledu počet obyvatel na km2 a zjistíte, že Evropa je na tom bídně a to ještě si svoji populační explozi řešila vystěhováním stovek milionů lidí do celého světa ,v minulých staletích
Odpovědět
PD
Pavel Dudr
30.9.2020 09:21Chytrý autor, napíše 2,5 m, ale ne za jak dlouho. A víte že oteplení v Česku bylo způsobeno hlavně odsířením elektráren? Tady to máte:
https://pravyprostor.cz/hlavni-pricinou-otepleni-v-cesku-je-odsireni-elektraren/
Odpovědět
https://pravyprostor.cz/hlavni-pricinou-otepleni-v-cesku-je-odsireni-elektraren/
Karel Zvářal
30.9.2020 09:29Včera šel na toto téma pěkný dokument z Trumpistánu, kde mají zakázán pojem GO, ale mluví o "zmutovaném počasí"-). Na Floridě, které vzestup hladiny oceánu se týká prakticky nejvíc, se i při vzrůstající hladině postavila spousta nových budov v místech, kde to bylo kvůli nepříznivé prognóze již naprosto nevhodné. Asi si zaspívají, zatleskají, a budou věřit, že zmutované počasí zaženou...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.9.2020 10:00 Reaguje na Karel ZvářalPane Zvářal ono je to stejné i u nás. Po povodních v roce 1997
bylo na prodej plno zničených baráků a pozemků v záplavových
pásmech a dnes tam stojí domy, spíše bungalovy s podlahou 20 cm
nad úrovní okolního pozemku. Přitom vody tu bylo o metr a půl
více. To taky nesvědčí o moudrosti a dělají se další a další
chyby, kdy se pak kolem těch míst stavějí protipovodňové hráze
a ubývá prostoru pro rozliv těch povodňových vod, které se musí
zákonitě někam rozlít. Rozlejou se ale po protržení hrází s daleko
větší škodou, než když by se rozlily bez nich. Vím, že je to naděje
pro ty lidi, kteří tam bydlí. Budiž ti starousedlíci, ale ti noví
obyvatelé v těch bungalovech? Lidstvo se musí na ty změny nachystat, přesídlit výše od hladin moří a řek, přesvědčit většinu lidstva
ke zdrženlivosti v plození a tak k dalším nárokům na prostor, vodu,
potraviny, energie atd. Máte tak pravdu v tom, že si asi zaspívají Halelůja a možná se i pomodlí. Bohužel tak už to mezi lidma chodí
a když mají tu svojí víru, tak se k ní upnou a nemusí to být pouze
ta v Boha, ale i ta v zastavení oteplování tím, že to zachrání
Evropa. Evropa to nezachrání a pouze se sama zlikviduje ať už svou
humanitou, otevřeností migraci či snížením konkurenceschopností
zelenou politikou. Zbytek světa se na nic podobného neohlíží
a je nadšen ústupem kdysi mocného soupeře z boje.
Odpovědět
bylo na prodej plno zničených baráků a pozemků v záplavových
pásmech a dnes tam stojí domy, spíše bungalovy s podlahou 20 cm
nad úrovní okolního pozemku. Přitom vody tu bylo o metr a půl
více. To taky nesvědčí o moudrosti a dělají se další a další
chyby, kdy se pak kolem těch míst stavějí protipovodňové hráze
a ubývá prostoru pro rozliv těch povodňových vod, které se musí
zákonitě někam rozlít. Rozlejou se ale po protržení hrází s daleko
větší škodou, než když by se rozlily bez nich. Vím, že je to naděje
pro ty lidi, kteří tam bydlí. Budiž ti starousedlíci, ale ti noví
obyvatelé v těch bungalovech? Lidstvo se musí na ty změny nachystat, přesídlit výše od hladin moří a řek, přesvědčit většinu lidstva
ke zdrženlivosti v plození a tak k dalším nárokům na prostor, vodu,
potraviny, energie atd. Máte tak pravdu v tom, že si asi zaspívají Halelůja a možná se i pomodlí. Bohužel tak už to mezi lidma chodí
a když mají tu svojí víru, tak se k ní upnou a nemusí to být pouze
ta v Boha, ale i ta v zastavení oteplování tím, že to zachrání
Evropa. Evropa to nezachrání a pouze se sama zlikviduje ať už svou
humanitou, otevřeností migraci či snížením konkurenceschopností
zelenou politikou. Zbytek světa se na nic podobného neohlíží
a je nadšen ústupem kdysi mocného soupeře z boje.
Karel Zvářal
30.9.2020 10:20 Reaguje na Břetislav MachačekJj, to je ta architektonická past, kterou Homo erectus nastražuje sám na sebe, když zarputile staví v záplavovém území a pak je překvapen "zmutovaným počasím". Další pastí je drancování zdrojů, kdy je jasné, že při tomto tempu nárůstu populace "nečekaně a náhle" to může skončit kolapsem. Přitom z nedávné historie je známa politika jednoho dítěte. Zavedl bych ji povinně všude, kde, ta eponenciála letí nejsrtměji, jinak lidstvo dopadne po zásluze.
To už ty "hloupé" sovy vědí, že když není potrava, tak se nemnoží, ale náš druh solidárně valí těm "chudákům" nemyslícím obří zásilky bez jakékoliv adekvátní podmínky. Takže další zabírání půdy, kácení pralesů a budování 3D megapolí jen nahrává přehřívání planety a GO, které vyvolává "zmutované počasí" (krásný pojem!-) a "nečekané" zvedání tu hladin oceánů, jindy přívaláky se spláchnutými kárami a vyplavenými sklepy a tisíci tunami nepoužitelného odpadu... Prostě kdo chce kam,...
Odpovědět
To už ty "hloupé" sovy vědí, že když není potrava, tak se nemnoží, ale náš druh solidárně valí těm "chudákům" nemyslícím obří zásilky bez jakékoliv adekvátní podmínky. Takže další zabírání půdy, kácení pralesů a budování 3D megapolí jen nahrává přehřívání planety a GO, které vyvolává "zmutované počasí" (krásný pojem!-) a "nečekané" zvedání tu hladin oceánů, jindy přívaláky se spláchnutými kárami a vyplavenými sklepy a tisíci tunami nepoužitelného odpadu... Prostě kdo chce kam,...
JD
Jiří Daneš
30.9.2020 18:18 Reaguje na Karel ZvářalJe to tak.
Ještě k těmchdákům : Ženy Pygmejů dokonce, podle vědeckých výzkumů z 20. století, dokonce při nížší úrodě plodů a kořínků, kterými se tehdy (snad před 50- 70ti lety) populace Pygmejů živila, přestaly menstruovat. Prostě děti se rodily jen když bylo dost potravy. Dnes je to tak jak píšete, valí se do Afriky i Pygmejům potraviny a tak se rodí stále víc a víc dětí, aniž by se rodiče museli starat o obživu. Pokusy z poloviny minulého století,zavést v afrických rozvojových zemích pěstování ovoce a zeleniny a vybudování konzervárenského průmyslu, skončily totálním neúspěchem pole jsou, kroměě malých políček pro rodinou potřebu, zanedbaná, závlahy i s čerpadly zničené, stroje továren postupně rozprodávány jako šrot. Vím to od jednoho známého, z Německa (západního), který po vystudování tam právě ty továrny 5 let stavěl za peníze FAO a po létech ta místa navštívil jako turista. Nestačil se divit.
Odpovědět
Ještě k těmchdákům : Ženy Pygmejů dokonce, podle vědeckých výzkumů z 20. století, dokonce při nížší úrodě plodů a kořínků, kterými se tehdy (snad před 50- 70ti lety) populace Pygmejů živila, přestaly menstruovat. Prostě děti se rodily jen když bylo dost potravy. Dnes je to tak jak píšete, valí se do Afriky i Pygmejům potraviny a tak se rodí stále víc a víc dětí, aniž by se rodiče museli starat o obživu. Pokusy z poloviny minulého století,zavést v afrických rozvojových zemích pěstování ovoce a zeleniny a vybudování konzervárenského průmyslu, skončily totálním neúspěchem pole jsou, kroměě malých políček pro rodinou potřebu, zanedbaná, závlahy i s čerpadly zničené, stroje továren postupně rozprodávány jako šrot. Vím to od jednoho známého, z Německa (západního), který po vystudování tam právě ty továrny 5 let stavěl za peníze FAO a po létech ta místa navštívil jako turista. Nestačil se divit.
PE
Petr Eliáš
30.9.2020 19:54 Reaguje na Karel ZvářalO populačním růstu v Africe žádná, to je jasná věc. A ano, do Afriky směřuje ,,hodně,, peněz a materiálu. Ale na druhou stranu daleko víc peněz z Afriky odchází. A také Afrika oproti zbytku světa spotřebovává mnohem méně zdrojů.
Velké zahraniční společnosti drancují Afriku. Jako příklad rád uvádím kakao. Velké společnosti kupují jen kakaové boby, které pak exportují např. do Evropy a USA kde je následně zpracují (je to kvůli clu; čím nižší úroveň zpracování, tím nižší clo). Afrika tedy dostane za svůj produkt jen pár korun a zbytek jde někam jinam.
https://www.youtube.com/watch?v=7Vfbv6hNeng
To samá je třeba u rybolovu. Nerostných surovin jako je zlato, diamanty, wolfram, atd.
https://www.voanews.com/africa/chinese-overfishing-threatens-west-african-economies
https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/256021-z-afriky-se-vyvazi-vice-zlata-nez-kolik-se-oficialne-uvadi-konci-ve-spojenych-arabskych-emiratech/
Takže na jednu stranu jim zbytek světa nadává že se ,,množí strašně rychle,, a že migrují. Na druhou stranu je ale zbytek světa neuvěřitelně využívá.
Odpovědět
Velké zahraniční společnosti drancují Afriku. Jako příklad rád uvádím kakao. Velké společnosti kupují jen kakaové boby, které pak exportují např. do Evropy a USA kde je následně zpracují (je to kvůli clu; čím nižší úroveň zpracování, tím nižší clo). Afrika tedy dostane za svůj produkt jen pár korun a zbytek jde někam jinam.
https://www.youtube.com/watch?v=7Vfbv6hNeng
To samá je třeba u rybolovu. Nerostných surovin jako je zlato, diamanty, wolfram, atd.
https://www.voanews.com/africa/chinese-overfishing-threatens-west-african-economies
https://eurozpravy.cz/zahranicni/blizky-vychod/256021-z-afriky-se-vyvazi-vice-zlata-nez-kolik-se-oficialne-uvadi-konci-ve-spojenych-arabskych-emiratech/
Takže na jednu stranu jim zbytek světa nadává že se ,,množí strašně rychle,, a že migrují. Na druhou stranu je ale zbytek světa neuvěřitelně využívá.
BM
Břetislav Machaček
30.9.2020 20:42 Reaguje na Petr EliášV tom máte pravdu a je dobré se opravdu podívat,
kdo za tím vším je a už kolik staletí. Možná proto
to kupování odpustků v podobě migrace a multikulti.
Bohužel to vzali za špatný konec, protože zisky
shrabují stále titíž a náklady chtějí i po těch,
kteří z toho neměli nikdy ani halíř. Vychytralost bývalých kolonialistů za přihlížení spojenců tak
páchá další kolonialistické drancování přírodních zdrojů. Pak se není co divit zemím V4, které nikdy kolonie neměly, že se nemíní podílet na podobných aktivitách. Ať si každý sklidí co zasil a nechce
to po jiných, kteří nic nezaseli. To bohatství
kolonialistů vzniklo i v koloniích a to naše pouze tady. Takže se nedivím jejich bývalým vazalům,
že si chtějí vybrat ten svůj desátek rovnou
u svých uzurputátorů.
Odpovědět
kdo za tím vším je a už kolik staletí. Možná proto
to kupování odpustků v podobě migrace a multikulti.
Bohužel to vzali za špatný konec, protože zisky
shrabují stále titíž a náklady chtějí i po těch,
kteří z toho neměli nikdy ani halíř. Vychytralost bývalých kolonialistů za přihlížení spojenců tak
páchá další kolonialistické drancování přírodních zdrojů. Pak se není co divit zemím V4, které nikdy kolonie neměly, že se nemíní podílet na podobných aktivitách. Ať si každý sklidí co zasil a nechce
to po jiných, kteří nic nezaseli. To bohatství
kolonialistů vzniklo i v koloniích a to naše pouze tady. Takže se nedivím jejich bývalým vazalům,
že si chtějí vybrat ten svůj desátek rovnou
u svých uzurputátorů.
li
1.10.2020 00:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně,stejně jako v USA.Kdyby věděli co si natáhnou do země tak si tu bavlnu radši sklidí sami.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.10.2020 10:28 Reaguje naJooo indiáni si asi taky drbou hlavu když vidí jakou svoloč si tam natáhli (potažmo nechali rozvinout). :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
2.10.2020 11:37 Reaguje na Petr EliášOno je docela zajímavé, že prérijní indiáni (tedy Vinnetou a spol.) mohli vzniknout až někdy v 17. století, protože až koncem 15. utekli Španělům nějací koně (záznam o tom existuje i s přesným datem) a po jejich namnožení teprve mohli indiáni expandovat do prérií, protože většina tohoto území se pěšky zvládnout nedá (pěší člověk neunese zásobu vody od zdroje ke zdroji).
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
1.10.2020 10:25 Reaguje na Břetislav MachačekDocela smutné, že jediné co jste si vzal z mého příspěvku je kolonialismus. :-)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2020 07:24 Reaguje na Petr EliášOn je tam jeden základní problém: Když jim tam postavíte fabriku, budete do ní muset přivézt i dělníky. Protože místní se nechá vyškolit a zapracovat, potom pracuje pár týdnů a až si vydělá na dvě krávy nebo deset koz (či tak nějak), tak s nimi zmizí v rodné vísce, koupí si za ten dobytek ženu (nebo víc žen) a už do konce života nemá potřebu vydělávat nějaké peníze, protože se uživí v místní autonomní komunitě (jaká je vlhkým snem některých radikálních ekologů).
Prostě tamní lidé žijí ve společnosti, kde nejsou dostatečné socioekonomické tlaky na to, aby lidé museli systematicky pracovat. A změnit to by znamenalo tu společnost dost drsným násilím rozbít, a to by různí "pachatelé dobra" nedovolili.
MMCH ve starověkém Řecku to udělal jakýsi Drakont, u nás zase Boleslav Ukrutný. Metodami z našeho pohledu naprosto šílenými a nepřijatelnými. Nicméně národy, které měly své Drakonty a Boleslavy Ukrutné, jsou dnes civilizované, ty, které se tomuto stádiu vývoje vyhnuly, nikoli.
Odpovědět
Prostě tamní lidé žijí ve společnosti, kde nejsou dostatečné socioekonomické tlaky na to, aby lidé museli systematicky pracovat. A změnit to by znamenalo tu společnost dost drsným násilím rozbít, a to by různí "pachatelé dobra" nedovolili.
MMCH ve starověkém Řecku to udělal jakýsi Drakont, u nás zase Boleslav Ukrutný. Metodami z našeho pohledu naprosto šílenými a nepřijatelnými. Nicméně národy, které měly své Drakonty a Boleslavy Ukrutné, jsou dnes civilizované, ty, které se tomuto stádiu vývoje vyhnuly, nikoli.
PH
Pavel Hanzl
12.10.2020 22:46 Reaguje na Petr EliášAfriku ovládá z velké části Čína a chová se tam daleko hůř, než Amíci nebo Evropané.
Odpovědět
EM
Ema Malá
30.9.2020 12:56Naplňte sklenici vodou kousek pod okraj a tak, abyste do ní mohli dát kostku ledu ale voda nepřetekla. Poté, pokud není sklenice ještě naplněna vodou až po okraj, vodu až po okraj doplňte. A sledujte, co se bude s hladinou vody ve sklenici dít, až bude kostka ledu roztávat. Přeteče? Nepřeteče? A stejně tak to bude s hladinou moře, pokud roztají ledovce v ní plující
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
30.9.2020 13:38 Reaguje na Ema MaláJenže Antarktický led je led pevninský a pokud roztaje, hladina oceánů se zvýší. ;)
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
30.9.2020 16:50 Reaguje na Petr EliášA co s tím tedy uděláte Vy? Okecáte to a obviníte z toho, že to tak možná bude všechny ostatní?
Nebo přestanete kupovat kdejakou nepořebnou věc, přestanete jezdit či létat po světě na dovolenou dvakrát do roka, začnete chovat drůbež, králíky a jíst jen to, co si sám vypěstujete, budete v zimě topit jen dřevem, které v lese přes rok narostlo, abyste zachránil,co se ještě dá ?
Odpovědět
Nebo přestanete kupovat kdejakou nepořebnou věc, přestanete jezdit či létat po světě na dovolenou dvakrát do roka, začnete chovat drůbež, králíky a jíst jen to, co si sám vypěstujete, budete v zimě topit jen dřevem, které v lese přes rok narostlo, abyste zachránil,co se ještě dá ?
PE
JŠ
Jan Šimůnek
30.9.2020 17:06 Reaguje na Petr EliášZkuste nějak odhadnout (asi přes toky energie), jak dlouho by ten cca 4 km tlustý plát ledu tál, kdybychom ho nějakým futuristickým zařízením přenesli na Saharu (asi by ji celou zakryl).
Odpovědět
PE
JŠ
Jan Šimůnek
1.10.2020 07:27 Reaguje na Petr EliášMůj odhad je desítky až stovky let, pokud by tam přetrvávalo saharské klima (což je silně nepravděpodobné). Pokud se vezmou v potaz důsledky takové akce na klima, mohlo by to klidně skončit i velkou ledovou koulí z celé Zeměkoule. Bez ohledu na nějaký CO2.
Odpovědět
li
3.10.2020 10:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Oba víme,že Antarktida v podstatě nemůže roztát.Včera jsem koukal na Windy a na pár místech bylo -67.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.10.2020 08:42 Reaguje naSouhlas. I kdyby roztály ledovce na úroveň nezaledněného pobřeží Grónska, nic by se nestalo. Ty navíc leží zčásti na moři, takže by se do hladiny oceánu nijak nepromítly.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
30.9.2020 16:57 Reaguje na Ema MaláVoda má větší hustotu než led, proto na ní plave a to je to, co umožňuje přežití ryb a ostatních vodních živočichů období zimy. Mimo jiné.
Odpovědět
