https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-jde-dohromady-pamatkova-ochrana-uspory-energii-a-fotovoltaika-na-strechach?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak jde dohromady památková ochrana, úspory energií a fotovoltaika na střechách?

28.3.2023 05:32 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zateplit, vyměnit okna, dát na střechu soláry. To je pár rychlých tipů, jak šetřit finance i klima při vytápění domu. Tyto možnosti jsou ale mnohem omezenější, pokud bydlíte v domě pod památkovou ochranou. Jaké úpravy jsou přijatelné tam?
reklama

 

Úspora energií versus památková ochrana

„Kážeme vodu a pijeme víno. Učíme veřejnost, že základem všeho je nízkoenergetický standard, ideálně pasivní. Ale sami fungujeme v extrémně neúsporném režimu,“ popisuje Lenka Skoupá rozpor, v jakém se nachází pražské středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr. To sídlí v Hostivaři v areálu historického, památkově chráněného statku. A s památkovou ochranou se pojí řada omezení.

„Budovy nelze zateplit, špaletová okna a dveře jsou značně ‚prodyšné‘. A tak je energetický štítek budov G,“ popisuje Skoupá s tím, že písmeno G energetického štítku značí budovu mimořádně nehospodárnou.

Středisko environmentální výchovy Toulcův dvůr sídlí v historické zemědělské usedlosti.
Středisko environmentální výchovy Toulcův dvůr sídlí v historické zemědělské usedlosti.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

„V kancelářích a učebnách se musí topit, protože na to jsou hygienické normy. Výsledkem je, že náklady na vytápění jsou opravdu vysoké,“ popisuje Lenka Skoupá kontext toho, když ekocentrum sídlí v památkově chráněné budově.

Frustrace z neúspornosti se u uživatelů památkově chráněných objektů prohloubila spolu s energetickou krizí vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině. Když nejde snížit energetickou náročnost staré budovy, chtěli si v ekocentru pomoci tím, že by se na střechu chlévu nainstalovaly fotovoltaické panely, které by mohly snížit náklady. To ale také neprošlo. V památkové zóně Stará Hostivař není možné mít na střeše fotovoltaické panely, a to ani na střeše chléva.

Pro uživatele Toulcova dvora jde nepochybně o omezující podmínky. Proč na nich stát prostřednictvím památkářů trvá? Snahou je chránit identitu místa, jehož hodnota je z velké části spjatá s harmonickou podobou historické architektury.

„Podstatou architektonického dědictví je, že je jiné než současné novostavby – nejen podobou a tvaroslovím, ale i použitými materiály a konstrukcemi,“ říká mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.

„Moderní technologie jsou vyvíjeny pro současnou stavební produkci. Osazení vzduchotěsných okenních výplní předpokládá nucené větrání, tj. vzduchotechniku. Instalace vzduchotechnických rozvodů v historických stavbách je z více důvodů těžko myslitelná, ale bez nuceného větrání má osazení vzduchotěsných oken nepříznivé zdravotní důsledky,“ vysvětluje Blanka Černá obecné stanovisko Národního památkového ústavu k moderním úpravám památkově chráněných domů.

„Z naznačených důvodů proto v případě architektonického dědictví nelze očekávat řešení, která jsou adekvátní pro novostavby,“ dodává Černá.

Památkově chráněná území chtějí uchovat historicky hodnotné části sídel nebo krajiny podobně jako chráníme některé zachovalé části přírody. Jejich hodnota není jen pro turismus. A podobně jako v přírodě chráníme biologickou rozmanitost, i v urbanismu a architektuře stojí za to uchovat si určitou diverzitu. Historické budovy a části sídel jsou pro společnost nepochybně cenné, i když ocenit jejich hodnotu při pohledu na náklady za vytápění může být náročné.

Toulcův dvůr, v pozadí panorama panelových domů.
Toulcův dvůr, v pozadí panorama panelových domů.
Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Znamená to tedy, že památkově chráněné budovy jsou nedotknutelné? Musí se prostě zakonzervovat a neměnit? Nikoli.

Při prohlášení budovy za kulturní památku se definují její hodnoty a podle nich se určuje jejich ochrana. Jinak se chrání gotický kostel s původní výmalbou a jinak obytný dům v památkové zóně. Posouzení hodnot by mělo být individuální podle památkové hodnoty a zachovalosti.

A podobně individuálně se mají posuzovat i možné opravy a úpravy památek. Pokud například chcete v památkově chráněném domě vyměnit původní špaletová okna, budou památkáři posuzovat jejich zachovalost a možnost jejich opravy, případně to, jaká nová okna by se dala místo neopravitelných starých.

Každopádně všechny úpravy, které chcete dělat, musíte konzultovat s úřady. Povinností je podat si žádost o závazné stanovisko na odbor památkové péče na městském úřadě. A tamní úředníci se pro radu obrátí na odborníky z Národního památkového ústavu. Památkáři napíší k vašemu záměru odborné stanovisko. To sice není závazné, ale úředník na městském úřadě ho musí vzít v úvahu.

A právě úředník na městském úřadě pak rozhodne, zda je výměna vašich špaletových oken z hlediska památkové ochrany přípustná. Pokud ano, stanoví se podmínky, za kterých lze výměnu oken provést. Pravděpodobně budete muset respektovat, že vám bude určen materiál a možná i tvar oken, tj. může se po vás například chtít, aby okna byla ze dřeva a měla původní dělení rámu. Vždy záleží na individuálním posouzení a na hodnotách, kterou taková okna ve vašem domě mají.

Příklady modernizovaných památek

Není to tak, že všechny energeticky úsporné úpravy památek by byly nepřípustné. Pár z nich považuje památkové péče i za nekonfliktní.

Blanka Černá z NPÚ uvádí jako příklady takových nekonfliktních úprav fotovoltaickou elektrárnu na ploché střeše památkově chráněné Elektrárny Přelouč nebo obnovu budovy bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu v Ostravě, jejíž součástí bylo i vložení dvojskel do zachovaných a repasovaných původních okenních rámů.

Fotovoltaická elektrárna na střeše vodní elektrárny Přelouč.
Fotovoltaická elektrárna na střeše vodní elektrárny Přelouč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČEZ

Pak jsou úpravy přípustné, o kterých ale není tak snadné říci, že by byly z pohledu památkového ústavu nekonfliktní. Příkladem je fotovoltaická elektrárna na střeše Národního divadla v Praze. Dnes je sice uznávanou realizací, ale nevznikala bez problémů.

„Systém fotovotaických panelů integrovaných do hydroizolační folie nebyl pracovníky památkové péče nejprve povolen, kolegové uspěli až díky odvolání na Ministerstvo kultury, které realizaci fotovoltaické elektrárny posvětilo,“ uvedl k projektu mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

A protože tlak na skloubení památek s obnovitelnými zdroji energie roste, vydal Národní památkový ústav v listopadu 2022 metodickou příručku Fotovoltaika v památkové péči. Ta sice nemění zažitý zamítavý přístup, ale pojmenovává podmínky, za kterých je možné fotovoltaiku akceptovat, ale je to první krok k diskuzi. Jejím cílem je sjednotit postup v rozhodování, který se může lišit podle osobností jednotlivých památkářů.

Solární elektrárna na střeše Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jelikož se budova nachází na okraji památkové zóny, na žádost památkové péče se snížoval úhel sklonu fotovoltaických panelů, aby rámová konstrukce působila méně rušivě. Svou roli v tom hrál i výhled z hradní pevnosti Špilberk.
Solární elektrárna na střeše Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jelikož se budova nachází na okraji památkové zóny, na žádost památkové péče se snížoval úhel sklonu fotovoltaických panelů, aby rámová konstrukce působila méně rušivě. Svou roli v tom hrál i výhled z hradní pevnosti Špilberk.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jaké doporučení má tedy památkový ústav pro památkově chráněné objekty, jejichž majitelé hledají radu pro energeticky úspornější fungování?

„Možnosti úprav památkově chráněných staveb jsou z podstaty věci omezené, ale stavby, u kterých ‚nelze nic‘, jsou výjimkou. Obvykle nějaké možnosti existují,“ odpovídá za NPÚ Blanka Černá.

„Aktuálně se potenciální možností do budoucna zdají komunitní projekty fotovoltaických elektráren, protože nemusí být v místě spotřeby a umožňují tak účast na produkci ekologické energie i vlastníkům omezeným památkovou ochranou svých nemovitostí,“ nabízí řešení Blanka Černá.

Pohled jinam

Přístup k památkám se liší i v rámci Evropské unie. Na opačném pólu vztahu památek a OZE se loni ocitla Belgie, když před začátkem loňské zimy umožnila instalovat fotovoltaické systémy na všechny památkově chráněné budovy s výjimkou těch spadajících pod UNESCO. Podmínkou je, že všechny změny musí být vratné a na budově se nesmí nic poškodit. Rozhodnutí mělo pomoci ulevit nákladům souvisejícím s energetickou krizí.

Historická fasáda budovy Tour and Taxis se solárními panely na střeše.
Historická fasáda budovy Tour and Taxis se solárními panely na střeše.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | wlerooy / Depositphotos

Bylo by tedy možné v nějakých případech povolit umístění fotovoltaických panelů na památkách dočasně i u nás?

„To je věcí individuálního posouzení konkrétní situace. Ale spíše ne. Možné negativní dopady fotovoltaických zařízení na budovách se netýkají pouze vzhledu, ale i fyzických zásahů, nebo v případě dochovaných zvlášť hodnotných krovů požárního rizika,“ odpověděl na dotaz Ekolistu NPÚ.

Památkáři se také obávají toho, že jedno problematické řešení otvírá cestu k dalším problematickým řešením u jiných objektů.

Proč to tedy ve Flandrech jde a u nás nikoli?

Někteří kritici z toho viní zastaralý zákon o státní památkové péči, který pochází z roku 1987. Jenže pokud si ho pročtete, zjistíte, že v něm problém není. Zákon stanovuje mantinely ochrany hodnot. Konkrétní posouzení nechává na památkářích. Finální rozhodnutí vždy vydává městský úředník, který může a nemusí respektovat odborné posouzení památkové péče.

Různé země zastávají v památkové péči různý přístup. Někde stačí splnit formální vzhled a neřeší se tolik autenticita materiálů. Česká památková péče je nastavena spíše konzervativně a ke změnám přistupuje s nedůvěrou.

„Památkově chráněná území, krajinné zóny a historické zahrady a parky zaujímají cca 2,3 % rozlohy České republiky. Ztráty, které by vznikly poškozením architektonického dědictví, nejsou úměrné možným ziskům,“ argumentuje Národní památkový úřad prostřednictvím své mluvčí.

Pokud ale přístup plateb a zisků rozšíříme na 40 000 nemovitých kulturních památek, které v Česku jsou, je otázka, zda řada z nich nezůstává ve špatném stavu kvůli vysokým nárokům na péči o ně a malým přínosům z jejich užívání. Jednou ze strategií jejich vlastníků může být nechat objekt zchátrat do havarijního stavu, pak jej zbořit a následně postavit dům nový, už bez omezení památkové ochrany.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

28.3.2023 08:05
Tak ono fotovoltaika v první řadě se nerovná úspory.
V první řadě se fotovoltaika rovná zbytečné výdaje, které musí všichni spotřebitelé elektřiny vynaložit ve svých platbách na posílení distribuční elektrické sítě, aby k fotovoltaikám těch bohatých a dotovaných zajistili další nezbytné věci nutné pro fungování těch fotovoltaik připojené do sítě. Jednak posílení distribuční sítě, aby přetoky z fotovoltaiky vůbec šly fyzicky sítí bez překročení normovaných povinných parametrů distributora elektřiny nebo bez destrukce sítě. A potom někde jinde zajištění dalších zálohovacích kapacit zdrojů elektřiny, které budou vyrovnávat nepravidelné a dopředu obtížně předpovidatelné dodávky tohoto tohoto oZE zdroje. A nakonec je třeba k silovým rozvodům elektřiny paralelně mít či dobudovat datové rozvody a datové centrum, aby se z klasické sítě, která pro klasické zdroje stabilitami dodávek víc než stačila, udělala dublováním jejich rozvodů datovými tazvaná chytrá síť, která potřebuje regulovat spotřebu i posledního kilowatového bojleru neb pračky v každém domku, aby ty tisíce drobnějších OZE zdrojů na střechách mohly dodávat elektřinu a svým majitelům takzvaně šetřit elektřinu a peníze.
A to proto, aby byla zelená propaganda a alarmistická chiméra takzvané "elektřiny zadarmo ze slunce a větru" splněna, aby ti, co na na fotovoltaickou střešní elektránu mají, takzvaně "šetřili" a ti, co na takovou elektránu nemají nebo si ji nemohou pořídit, jim platili ve svým nákladech na elektřinu jejich nezbytné výdaje.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.3.2023 09:11 Reaguje na Radim Polášek
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.3.2023 08:18
Jinak památková ochrana u nás je problematická.
Památkově chráněné budovy dělí na ty, které se dnes dají nějak ekonomicky využívat nebo jsou tak důležité, že na ně stát doslova platí všechno. Ty jsou potom svými majiteli velmi opečovávány a udržovány a mají šanci se v dobrém technickém stavu dožít dalších století.
Potom jsou budovy, které svými dispozicemi a umístěním nejdou při splnění nároků na památkovou ochranu ekonomicky využívat. Ty přinášejí při současné památkové ochraně svým majitelům ekonomické ztráty, proto se o ně majitelé starají jen naoko, aby formálně splnili literu zákona a nebyli tak trestáni. Ale jakmile projde doba životnosti hlavních konstrukčních materiálů takové budovy, ponížená ještě všelijakými drobnými detaily majitele, rozjede se proces prohlášení budovy za neobyvatelnou a nevyužitelnou, která vyústí buď rovnou ve zbourání budovy nebo k sejmutí památkové ochrany, aby budovu majitel konečně přeměnil tak, jak potřebuje k jejímu ekonomickému využití.
Současné zelené šílentví s fotovoltaikou a uteplováním hrozí tím, že spousta budov s památkovou ochranou se přesune z první do druhé kategorie a jejich majitelé je tak postupně časem a legálně zlikvidují. Protože na ně nebudou doplácet.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

28.3.2023 09:59
Tou žábou na prameni je ale Brusel a její dlouhodobá a vytrvalá energetická politika.
Až jí se podařilo energetiku rozvrátit a udělat z elektřiny a tepla luxusní statek.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.3.2023 10:44
Fotovoltaika nemá na památkách co dělat. FV panely na nich potom mají stejný symbolický význam jako měly nacistické prapory s hákovým křížem na historických budovách v Říši. Tedy varování pro celou společnost, zde rozhodujeme my a ty si dej na nás pozor.
Z tohoto pohledu nevidím žádný rozdíl mezi Bruselem 2023 a Berlínem 1939.
Fašismus= ekofašismus.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2023 12:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pořád se vám to zhoršuje, co na to lékař?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

28.3.2023 13:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
:D :D :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2023 12:56
Na barák mi dali nové panely, které nemají vůbec ten stříbrný rámeček, jsou celé tmavé. Na původní tmavohnědé křidlici skoro nejsou vidět.
Odpovědět
PB

Petr Brok

28.3.2023 13:29
Naše obec je v CHKO i památkově chráněná. Oboje instituce se vyjadřují ke všemu, co je vidět zvenku. Neschodnou se ani na plotu. Jedni chtějí plaňky, druzí pletivo. Co chce vlastník je nezajímá, jestli to funguje je nezajímá. A údržba a pracnost už vůbec.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.3.2023 20:42 Reaguje na Petr Brok
Nesmíte se ptát ouředníků. Kdo se moc ptá, moc se dozví. Když budete vše dělat po rozumu, problém nebude, ouřeníci moc pracovat nechtějí.
Odpovědět
PB

Petr Brok

29.3.2023 08:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Už jsem s ptaním přestal, ale zároveň jsem začal nabízet sousedům přebytky z úrody.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist