https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-se-stalo-ze-na-svete-zustaly-dve-posledni-samice-nosorozce-bileho-severniho-a-co-bude-dal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se stalo, že na světě zůstaly dvě poslední samice nosorožce bílého severního? A co bude dál?

20.3.2018 12:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Najin a Fatu, poslední samice svého druhu.
Najin a Fatu, poslední samice svého druhu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Stejskal / Zoo Dvůr Králové
Když v roce 1975 ředitel dvorské zoo Josef Vágner odchytil několik nosorožců bílých severních a odvezl je do Evropy, zachránil jim tím patrně život. Včera zemřel samec Sudán, poslední z odchycené skupiny. Většinu života prožil v zajetí, v roce 2009 se však vrátil do Afriky. Jeho mise byla zachránit vlastní druh před vyhynutím. Lidé ze Safari Parku Dvůr Králové doufají, že se podaří i se Sudánovou pomocí druh zachránit. Důležité je si ale připomenout, co je příčinou, že dnes jsou na světě poslední dvě samice nosorožce bílého severního.
 

Jak popisuje Jan Stejskal ze Safari Parku Dvůr Králové, za vybitím nosorožců ve volné přírodě může rozsáhlé pytláctví v 70. a 80. letech minulého století. To bylo způsobené poptávkou po nosorožčí rohovině v asijské tradiční medicíně a jako materiálu pro výrobu rukojetí dýk v Jemenu, a vedlo k vyhynutí bílých severních nosorožců v Ugandě, Středoafrické republice, Sudánu a Čadu. Poslední populace čítající asi 20 až 30 nosorožců v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo se stala obětí bojů v regionu na přelomu tisíciletí. "Od roku 2008 považuje většina expertů severní bílé nosorožce za vyhynulé ve volné přírodě," říká Jan Stejskal.

V roce 2009 byla poslední čtyři zvířata schopná reprodukce – dva samci a dvě samice – převezena ze Safari Parku Dvůr Králové do rezervace Ol Pejeta v Keni. Předpokládalo se, že africké podnebí a vegetace, tedy prostředí blízké tomu, v němž se tento druh přirozeně vyskytoval, poskytne čtveřici vhodnější podmínky pro rozmnožování

Nájin a Suni s ošetřovatelem ve svém výběhu v rezervaci Ol Pejeta
Nájin a Suni s ošetřovatelem ve svém výběhu v rezervaci Ol Pejeta
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Od příjezdu do Ol Pejety byla čtveřice zvířat ze Dvora pod nepřetržitým ozbrojeným dohledem a ošetřovatelé jim hned začali podávat doplňkové krmivo. Navzdory tomu, že bylo pozorováno opakované páření, žádná ze samic úspěšně nezabřezla.

V roce 2014 byly zahájeny přípravy na spojení Nájin a Fatu se samcem příbuzného nosorožce bílého jižního v naději, že by případné mládě, kříženec, v sobě nosilo alespoň část genů severního poddruhu. Ani tento pokus se však nezdařil. Vyšetření obou samic později odhalilo, že ani jedna z nich už není schopna přirozené reprodukce a že jen jedna z nich by teoreticky mohla zabřeznout pomocí metod umělé reprodukce. Úhyn jednoho samce Suniho v říjnu 2014 odborníky utvrdil v tom, že je zcela nezbytné najít jiné řešení, jak bílým severním nosorožcům pomoct přežít.

Co bude dál?

S tím, jak ubývaly možnosti nosorožce bílé severní zachránit přirozenou cestou, rozhodli se vědci vyvinout umělé metody reprodukce pro záchranu tohoto druhu. Safari Park Dvůr Králové a Ol Pejeta se spojily s IZW Berlín, institucí Avantea v italské Cremoně a s Kenya Wildlife Service a pokusí se v dohledné době vůbec poprvé odebrat vajíčka ze severních samic žijících v Ol Pejetě. Poté se pokusí o jejich oplodnění semenem uchovaným ze samců a následné vložení embrya do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek. Tato procedura však nebyla v případě nosorožců severních ještě nikdy dříve uskutečněna a nese s sebou i jistou míru rizika.

“Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali. Není ovšem důvodem k tomu, abychom se vzdali. Měli bychom využít jedinečné situace, kdy mohou být nejmodernější buněčné technologie využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky,” uvedl ředitel dvorského Safari parku Přemysl Rabas. “Budeme vděční všem, kdo se nám v našem úsilí rozhodnou pomoci, třeba příspěvkem na konto Wildlife 264350610/0300,” říká Rabas.

Členové protipytláckého týmu v rezervaci Ol Pejeta
Členové protipytláckého týmu v rezervaci Ol Pejeta
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Odhadované náklady na tento projekt – od vývoje metod, přes následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek, až po vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců -, se pohybují v řádu milionů dolarů. "Je to však jediný způsob, kterým můžeme zachránit celý druh před vyhynutím. Safari Park Dvůr Králové a rezervace Ol Pejeta tak žádají o pomoc všechny, kdo mohou podpořit tento projekt a pomoct nám sehnat nezbytné finanční prostředky dříve, než bude příliš pozdě," říká Přemysl Rabas.



reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (3)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

20.3.2018 16:47
Článek pěkný, ale neúplný. Zejména zde chybí připomenutí, že návrat nosorožců do Keni byl naplánován o mnoho let dříve, ale díky obstrukcím prováděnými ekologistickými iniciativami, bylo dosaženo takového zpoždění, že už přirozené rozmnožování nebylo možné. Takže se jednoznačně a důležitě přičinily k vyhynutí poddruhu. Mohla by redakce čtenářům připomenout o jaké aktivisty se tehdy jednalo?
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

20.3.2018 17:11 Reaguje na Michal Ukropec
Dobrý den,
pokud víte, které organizace to byly, klidně to sem napište. Nebo jestli to chcete rozepsat víc, můžeme Vám to zveřejnit v názorové rubrice. Text pošlete na ekolist@ekolist.cz
Díky
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.3.2018 14:28 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Je to víc jak deset let. Ale v zoo Dvůr Králové nad Labem by to mělo vědět přesně.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist