https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kde-prameni-plastove-reky-odpad-v-oceanech-nemuzeme-svadet-jen-na-deset-asijskych-a-africkych-rek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kde pramení plastové řeky? Za odpad v oceánech nemůže jen deset asijských a afrických řek

25.5.2021 06:51 | PRAHA (Ekolist.cz)
Závěr nové studie se odlišuje hlavně tím, že díky podrobnějšímu průzkumu v konkrétních zemích se jim podařilo odhalit jako zdroje plastového znečištění řadu menších řek (obvykle těch, které krátce před svým ústím protékaly nějakou metropolí).
Závěr nové studie se odlišuje hlavně tím, že díky podrobnějšímu průzkumu v konkrétních zemích se jim podařilo odhalit jako zdroje plastového znečištění řadu menších řek (obvykle těch, které krátce před svým ústím protékaly nějakou metropolí).
Licence | Volné dílo (public domain)
Debata o tom, zda jsou hlavním zdrojem plastového znečištění v oceánech řeky v Asii a Africe, anebo jsou na vině rozmarní konzumenti spotřebního zboží v Evropě a Severní Americe nejvíce vyhovuje těm, kdo za produkcí surovin pro výrobu jednorázových plastů skutečně stojí.
 

V roce 2017, tedy v době, kdy už se většina vyspělých států světa připravovala na výrazné omezení jednorázových plastů, způsobila nemalý poprask studie Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Její hlavní autor, Christian Schmidt, v ní totiž předkládal informace o tom, že za znečištěním světových oceánů plastovými odpady v podstatě stojí jen desítka řek. A žádná z nich se nenachází v Evropě nebo USA, tedy na kontinentech, kde se dostupnost jednorázových plastů zrovna tak aktivně řešila.

Studie uváděla, že opomíjeným zdrojem plastového znečištění v oceánech je vnos odpadků z pevniny, respektive 1350 řek. A že z tohoto množství sledovaných/modelovaných veletoků je jen 10 z nich odpovědných za 88-95 % podíl vnosu plastů do oceánů. A tudíž, že snížení jejich znečištění o 50 % by nejspíš vedlo ke globálnímu poklesu znečištění oceánů o 45 %.

Závěry studie se tehdy dočkaly nejrůznějších tendenčních interpretací, které pak Schmidt musel komplikovaně uvádět na pravou míru. V zásadě totiž silně nevyhovovala všem, kdo se snažili lobbovat za omezení produkce jednorázových plastů. A zrovna tak silně zase vyhovovala všem, kterým stačilo ukázat prstem na Mekong, Amur, Perlovou řeku, Gangu, Hai, Žlutou řeku, Indus, Jang-c’-ťiang v Asii a Niger a Nil v Africe a plastové odpady ideálně neřešit vůbec. O Schmidtově studii se tedy po jeden čas hovořilo v nejrůznějších konotacích skoro všude, a pak zase už nikde.

V odhadech součtu řekami transportovaných odpadků původní čísla sedí pořád stejně. A stejně tak se nemění i to, že drtivá většina těchto znečišťujících řek se pořád nachází převážně v Asii a v Africe (a několik dalších v Brazílii).
V odhadech součtu řekami transportovaných odpadků původní čísla sedí pořád stejně. A stejně tak se nemění i to, že drtivá většina těchto znečišťujících řek se pořád nachází převážně v Asii a v Africe (a několik dalších v Brazílii).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rich Carey / Shutterstock

Teď už jsme o čtyři roky chytřejší…

Jednorázové plasty se mezitím zavázalo omezit, zakázat nebo do roku 2030 významně snížit 170 zemí světa. A nyní je tu nová, byť podobně laděná studie. Jejím hlavním autorem je Lourens J. J. Meijer z neziskové organizace Ocean CleanUp, a řada dalších nizozemských a německých odborníků. Ti si při řešení problematiky vnosu plastového znečištění do oceánů počínali důsledněji. Jak sami říkají: „Bylo to trochu Silicon Valley na jedné straně a Indiana Jones na druhé.“

Protože spoléhali jak na super-výkonné počítače modelující nejrůznější dynamické faktory prostředí a scénáře, tak i na práci v terénu činných profesionálů, kteří dodávali data a podklady doslova lovené sítěmi a rukama z řek po celém světě. Nesnažili se přitom kontroverzemi opředenou studii Christiana Schmidta (který se do práce rovněž zapojil) vyloženě vyvrátit, spíš doplnit a zpřesnit.

Závěr nové studie se odlišuje hlavně tím, že díky podrobnějšímu průzkumu v konkrétních zemích se podařilo odhalit jako zdroje plastového znečištění řadu menších řek (obvykle těch, které krátce před svým ústím protékaly nějakou metropolí). Schmidt prve počítal údaje z celých povodí veletoků, a tím jejich roli, hlavně u té neblaze proslavené asijsko-africké top-desítky, coby transportní tepny vnášející plasty do oceánů, nadhodnotil.

A jaký je tedy správný výsledek? Z 100 887 sledovaných vodních toků ústících do moře či oceánů po celém světě je za 80 % vnosu plastových odpadů odpovědných 1656 řek. Což je určitě víc než původní desítka.

V Indonésii ročně vyrobí „jen“ 3,6 milionů tun plastů, ale do oceánu vypustí 6,8 miliony tun jednorázových plastů ročně.
V Indonésii ročně vyrobí „jen“ 3,6 milionů tun plastů, ale do oceánu vypustí 6,8 miliony tun jednorázových plastů ročně.
Licence | Volné dílo (public domain)

Jiná studie, nápadně podobný výsledek

Nemilé je, že v odhadech součtu řekami transportovaných odpadků původní čísla sedí pořád stejně. A stejně tak se nemění ani to, že drtivá většina těchto znečišťujících řek se pořád nachází převážně v Asii a v Africe (a několik dalších v Brazílii). O čtyři léta později tak máme konkrétnější a přesnější výsledek, který ale v zásadě potvrzuje to, co už nějakou dobu tušíme. Totiž že evropské ani severoamerické řeky nepatří, když přijde na vnos plastových odpadů do řek, ke světovým špičkám.

Meijer přitom demonstruje havarijní stav znečištění řek plasty například na srovnání indonéské řeky Ciliwung (s délkou 119 kilometrů a povodím 591 km2 jste o ní pravděpodobně nikdy neslyšeli) a Rýnu (1239 kilometrů délky a ve studii uváděnou rozlohou povodí 163 000 km2). Přičemž Rýn je podle měření týmu Ocean CleanUp pro moře zdrojem 3 tun plastů ročně, zatímco Ciliwung 308 tun. Což je dost děsivý nepoměr. Těch nepoměrů by se ale dalo dohledat víc.

V Indonésii například ročně vyrobí z vlastních zdrojů „jen“ 3,6 milionů tun plastů (1 % z 360 milionů tun plastů vyrobených na světě), ale i to jim stačí k tomu, aby měli nehezkou pověst objemově skoro nejvýraznějších znečišťovatelů. Do oceánu totiž přispívají 6,8 miliony tun jednorázových plastů ročně.

Jak je možné, že toho víc vyhodí, než sami vyrobí? To je jednoduché. Plastové odpady k nim zavážíme ze zbytku světa. I z Evropy, kde ročně vyrobíme 62 milionů tun plastů, ale recyklujeme jich jen kolem 15 %. A podobných zemí, které sice nejsou největšími globálními producenty plastů, ale mají masivní podíl na znečištění oceánů plastovými odpadky, by se asi dalo dohledat víc.

Problém s plastovými odpady v oceánech nevzniká až v ústí řek Asie a Afriky do moře, ani není jen problémem spotřebitelů a drobných výrobců "uchošťourů" a plastových brček, ale ve velké míře těch, kteří suroviny pro jednorázové plasty vyrábí a dodávají.
Problém s plastovými odpady v oceánech nevzniká až v ústí řek Asie a Afriky do moře, ani není jen problémem spotřebitelů a drobných výrobců "uchošťourů" a plastových brček, ale ve velké míře těch, kteří suroviny pro jednorázové plasty vyrábí a dodávají.

Hurá ke zdroji

Otázka: „Řeky jakých států dodávají do oceánů nejvíce plastových odpadů?“ tak začíná trochu připomínat chytání lva za ocas. Hlava, zdroj, prameniště plastových řek je totiž jinde. Geograficky například v Austrálii (produkce 59 kilogramů jednorázových plastů), Spojených státech amerických (53), Jižní Korei (44), Japonsku (37), Francii (36), Saúdské Arábii (35), Španělsku (34), Kanadě (34) a Itálii (23). Tedy zemích, kde se v přepočtu na počet obyvatel generuje největší podíl jednorázových plastů. Mimochodem, z tohoto žebříčku největších producentů jednorázových plastů fikaně vypadla Čína. Ta sice každoročně vyrobí 30 % plastů globálně, ale roznásobením na počet obyvatel se už jejich produkce na osobu nezdá tak divoká. Přesto na Čínu narazíme, a hned opakovaně.

Ze soupisky stovky nadnárodních průmyslových gigantů, obřích koncernů, které se společně dělí o 90 % veškeré produkce surovin pro výrobu jednorázových plastů vyplývá, že svrchní dvacítka společností (známé firmy jako ExxonMobil, Dow, Sinopec, Saudi Aramco, Total) je odpovědná za produkci 55 % tonáže surovin pro výrobu jednorázových plastů. Anebo ještě jinak, žebříček reprezentuje spokojené majitele 1200 fabrik, ve kterých vzniká 98 % světově produkovaných polymerů PP, HDPE, LDPE, LLDPE a PET. Bez nichž žádné výrobky ve smyslu jednorázových plastů nevyrobíte. Tedy přesně těch míst, kde skutečně pramení plastové řeky. Byť jejich prameniště je často na jiném kontinentu, než jejich ústí do oceánu.

Problém s plastovými odpady v oceánech tedy nevzniká v ústí řek Asie a Afriky do moře, a není ani tak dalece problémem spotřebitelů nebo jen drobných výrobců "uchošťourů" a plastových brček - jako spíš u těch, kdo, zatímco se hádáme - suroviny pro jednorázové plasty dále v tichosti vyrábí a dodávají. A pochopitelně také těch, kteří se v Asii a Africe, s naším tichým svolením, zbavují našich plastových odpadů.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VH

Vladimír Hošek

25.5.2021 08:43
To je zvrhlý náhled na celkový problém.
Takže bordel sice dělají asiaté a afričané, navíc se k tomu přidala Jižní Amerika, ale oni za to nemůžou. Na vině jsou prašiví výrobci, "shodou okolností z civilizovaného světa, no a jsou u nich peníze".
No, má to stále stejný vzorec myšlení, na vině je "bohatý bílý muž" jak je to vidět na jiné oblasti "hledání viníků."
Kdyby to nevedlo k zmatení pojmů, tak by se to mohlo jevit jako úsměvná komedie. Tito sociální inženýři - bourači starých pořádků, však již mají ověřené, že to funguje. Kam to spěje víme systém se bortí, popsaný problém se neřeší, ale někdo se dobře profiluje, že zachraňuje svět a tím získává voliče.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 15:02 Reaguje na Vladimír Hošek
Bordel dělají Asiaté a Afričané proto, že se jim tam z Austrálie, Spojených států amerických, Jižní Koreje, Japonska, Francie, Saúdské Arábie, Španělska, Kanady a Itálie houfně vozí a onoi neví co stím mají dělat, když tam žádné recyklační provozy neexistují. Na vině jsou výhradně technicky vyspělé státy, které tak přesouvají svůj problém na ty, co se nemohou bránit!
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

27.5.2021 09:45 Reaguje na Jiří Daneš
Však to říkám, také jste sociální inženýr, který chce systém zbortit, žádné problémy neřešit, ale chcete se profilovat, že zachraňujete svět a možná uspět ve volbách.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

27.5.2021 12:01 Reaguje na Jiří Daneš
Vaše logika je půvabná, takže vy když si koupíte od zemědělce brambory, tak on se má postarat o vaše extrementy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.5.2021 09:07
Tak to dopadne, když se vytrhne cihla ze zdi ,detailně se popíše a výsledek se vydává za řešení. Chyba lávky.

Primárně jsou zodpovědní ti, co platy vyrábějí a ti, co je kupují a uvádějí do oběhu.

Úsměv pak vzbudí ideologické prohlášení, že 170 zemí se spojilo blabla, dopadne to stejně jako s Pařížskou dohodou. Slova, slova a zase jen slova (Hamlet).

Pokud by to někdo myslel vážně, tak určí, že veškerý plastový odpad se musí zlikvidovat bez výjimky v zemi/regionu, kde byl uveden do oběhu. A to bez výjimky !
85% plastů se nelegálně zakope,pohodí,spálí nebo se "legálně" vyveze do zemí, kde zmizí z očí a místní politici se nechají korumpovat.

Odpady jsou vážnějším problémem než celá klimatická změna a mimochodem i slavné CO2 je odpadem pouze v plynné fázi. Došlo to už někomu ?
Uršule v.d.Leyen určitě ne, EK také ne, Joe Biden si pamatuje leda válku ve Vietnamu a ostatním je to jedno.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 15:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Popsal jste to přesně. Díky.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.5.2021 09:30
Největšími znečisťovateli jsou země s obrovskou porodností.My tady platíme za nějaké debilní povolenky ohromné častky peněz a Čína se nám jenom šklebí jak jsme hloupí.
Odpovědět
JV

Jiří Večeřa

25.5.2021 10:15
Zakázat vývoz plastového odpadu!
Pokud nejsme schopni ho recyklovat v EU, tak ho na území EU spalme. Jinak skončí v moři. Ostatně celé třídění plastů, samostatný svoz a nakládání s ním je jen dalším zvýšením produkce CO2. PET lahve jsou vyjímka. Když vidím někoho teplou vodou vyplachovat kelímek od jogurtu a ukládat do plastového odpadu, aby po třídění a transportu skončil v moři .....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2021 10:45 Reaguje na Jiří Večeřa
Ta Plastová komedie je jednou z mnoha, co si tu nalháváme do kapsy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist