Klimatická konference přinesla nové závazky. Česká republika se brání téměř všem
„Můžeme zapomenout na český argument, že Evropská unie je ve svém snažení osamocená a ostatní nic nedělají, a proto nemá smysl něco dělat. Ono to neplatilo ani před COP26, ale vyšlo výrazně najevo, že to tak není,“ komentuje COP26 energetický expert Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Do Skotska přijely státy řešit klimatické závazky vyplývající z Pařížské dohody z roku 2015, a to jednak ty vedoucí ke snižování emisí, zároveň ale i mechanismy pro snižování emisí v mezinárodním obchodu, vzájemnou spolupráci při zmírňování dopadů změny klimatu a adaptaci na ni a klimatické finance, tedy finanční podporu rozvojovým zemím.
„Teď na konci konferenci v Glasgow to vypadá, že by emise CO2 mohly dosáhnout vrcholu v následující dekádě a pak by mohly začít klesat. A to buď pomaličku, a pak bychom směřovali k 3 °C oteplení, což je scénář, který je označován za pravděpodobný,“ říká o vlivu závazků na změnu klimatu Ondráš Přibyla z iniciativy Fakta o klimatu. Mohli bychom směřovat ještě níže, pokud by se nám podařilo zmenšovat množství emisí rychleji.
Česká republika se ale otepluje přibližně dvakrát rychleji než je průměr planety, při opatřeních vyplývajících ze současné politiky bychom podle Ondráše Přibyly v ČR směřovali k oteplení o 5 °C. Pokud bychom zvládli naplnit celosvětové cíle pro následující desetiletí, oteplilo by se celosvětově cca o 2,4 °C. Jen ve velmi optimistickém scénáři bychom se dostali na oteplení o 1,8 °C, čímž bychom naplnili cíle Pařížské dohody.
Národní závazky
Tomáš Petříček, bývalý ministr zahraničí, který dnes působí na Ústavu mezinárodních vztahů, vyzdvihl závazek Indie zvýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie na 50 % své produkce a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2070.
„To je potřeba vnímat v kontextu toho, že se do určité míry překonává dělení na rozvinuté a rozvojové státy. Ukazuje se, že významní producenti skleníkových plynů z řad rozvíjejících se států přijímají, že se budou muset podílet na řešení,“ říká Petříček.
Vyzdvihl také význam dohody mezi USA a Čínou. Čína se například nepřihlásila k závazku ke snižování emisí metanu na úrovni OSN, ale v dohodě s USA tak činí. Podle Petříčka je zřejmé, že Čína bude v následujících letech přicházet s navýšením svých závazků.
Závazky byly klíčovým tématem přitahujícím pozornost. Při hodnocení jejich dosažitelnosti je ale potřeba vzít v úvahu fakt, že jen málo zemí má své závazky rozpracované do podoby opatření, která je možné naplňovat. K těm úspěšným patří Chile, Kostarika, Velká Británie a Evropská unie. Příkladem vyhovujícího rozpracování je podle neziskových organizací klimatický balíček Fit For 55.
„Pro kontext je nutné dodat, že samotné státy nemohou přímo snižovat emise, stát není ten, kdo ‚přikládá pod kotel‘, ale je ten, kdo upravuje prostředí pro podnikání, trhy, může investovat do infrastruktury,“ vysvětluje dále Ondráš Přibyla.
Sektorové závazky
Kromě jednotlivých zemí se na cíle klimatické politiky nastavovaly i pro jednotlivá odvětví. Ondráš Přibyla ale upozorňuje, že tyto tzv. sektorové závazky mají poměrně malý efekt ve srovnání s těmi národními. Jsou ale alespoň konkrétnější.
Uhlí
„Uhlí je důležitý cíl, protože jeho emisní intenzita je velká a snižováním jeho využívání můžeme nejrychleji snižovat emise,“ poukazuje Jiří Koželouh z Hnutí DUHA na význam brzkého odklonu od uhlí. K tomu se na COP26 zavázalo na 40 zemí.
Země s výkonnou ekonomikou slíbily, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030, a rozvíjející se země udělají to samé do roku 2040. Znamená to neinvestovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí.
Přestože se k této dohodě nepřihlásili někteří velcí znečišťovatelé, řada z nich ohlásila vlastní plány odklonu od uhlí, například Spojené státy. Česká republika se k tomuto závazku nepřipojila. Oproti tomu Rumunsko, které se spoléhalo na uhlí podobně jako ČR, oznámilo, že ho přestane využívat do roku 2032.
Lesy
K emisím nepřispívají pouze energetické a průmyslové podniky, ale i odlesňování. Na COP26 více než 130 zemí přislíbilo, že zastaví a zvrátí odlesňování do roku 2030. Mezi významné signatáře patří Brazílie, Rusko, Kanada, Čína, Indonésie nebo Demokratická republika Kongo. Celkově by mělo být touto dohodou pokryto kolem 85 procent světových lesů.
V České republice sice nedochází k masivní změně využívání půdy jako v případě tropických deštných lesů, přesto u nás dochází k nárůstu emisí z lesů.
Může za ně masivní chřadnutí smrkových monokultur dané kombinací neudržitelného lesního hospodaření a změny klimatu. Naším závazkem v rámci EU je však naopak emise snižovat, k čemuž by mělo vést udržitelné hospodaření v lesích.
Finance
Z hlediska financování nákladů na řešení klimatické krize nedošlo v Glasgow k žádnému průlomu a není jasné, z čeho budou potřebná opatření financovat země, jejichž ekonomika je nevýkonná. OSN sice k tomuto účelu má tzv. Zelený klimatický fond, jeho finance jsou ale výrazně nedostatečné a není dostatečná vůle dostatečného množství států do něj přispívat. Podle portálu Fakta o klimatu do klimatických financí nejvíce přispívá Japonsko, Německo a Francie (přibližně dvojnásobek toho, kolik by měl být příspěvek dle jejich HDP). Německo dává přibližně polovinu částky formou grantů a polovinu formou půjček, u Japonska a Francie výrazně převažují půjčky.
Česká republika ani v tomto ohledu nepřispívá k tomu, aby se celosvětové emise skleníkových plynů snížily. V roce 2018 jsme do klimatických financí poslali 185 milionů korun. „Pro dosažení férového podílu podle HDP bychom v roce 2018 museli přispět 7,8 miliardy korun ročně (přibližně 0,6 % českého státního rozpočtu), navíc patříme k větším znečišťovatelům při přepočtu emisí na obyvatele, takže částka by měla být ještě vyšší,“ uvádí portál Fakta o klimatu.
„Česko je v klimatických financích černý pasažér, a to považuji za největší problém a výzvu vedle samotného snižování emisí a růstu podílu obnovitelných zdrojů,“ uvádí k tomu Ondřej Horký-Hlucháň z Ústavu mezinárodních vztahů.
Co to znamená pro ČR
Z analýzy výsledků konference OSN pro ČR vyplývá, že budeme muset naši klimatickou politiku výrazně zrychlit. Podle neziskových organizací to jde ale vstříc tomu, co potřebujeme v ČR řešit. „Potřebujeme modernizovat energetiku, snížit znečištění ovzduší, potřebujeme mít zdravé lesy, aby zadržovaly vodu, a zdravou krajinu, abychom měli dostatek potravin a podobně. Řešení změny klimatu v České republice znamená i řešení udržitelné hospodářství a udržení kvality života,“ uzavírá Koželouh.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (55)
Pavel Hanzl
12.11.2021 18:59Tahle vláda má před sebou fakticky nadlidský úkol.
Jarka O.
13.11.2021 09:45 Reaguje na Pavel HanzlTy teploty jsou nejlepší komedie: 3, 5, 2,4, 1,8, 1,5...°C. Každý si může vybrat svou oblibenou, že.
Koželouh:Potřebujeme modernizovat energetiku, snížit znečištění ovzduší, potřebujeme mít zdravé lesy, aby zadržovaly vodu, a zdravou krajinu, abychom měli dostatek potravin a podobně. Řešení změny klimatu v České republice znamená i řešení udržitelné hospodářství a udržení kvality života,“,tak krom vás tady všichni ostatní říkají už dlouho, že to chcou. Cesta je JE a hospodaření nekrivené dotacemi a příkazy z EU a podivnymi praktikami jako např bezzásahy.
Pavel Hanzl
14.11.2021 10:12 Reaguje na Jarka O.Ty teploty nejsou žádná "komedie", za každým číslem je zcela konkrétní a silně devastující vliv na celou Zeměkoli.
To, že o tom nic nevíte neznamená, že to není.
To, co píše pan Koželuh je zcela obecně přijímaný fakt a návod k dalšímu postupu, ovšem tím to u nás končí.
Totálně zkorumpovaný stát, který jen skáče, jak pískají oligarchové, nemá šanci NIC UDĚLAT.
Příklad: zemědělské dotace v EU jdou pouze malým farmářům (většinou je strop na 100ha), ovšem u nás si to odčerpají velcí, průmysloví velkozemědělci (Babiš, Toman a jejich kliky).
Jak pak chcete přeměnit krajinu na trvale udržitelnou, když nesmyslné dotace na biopaliva (které čerpá zase jediný oligarchos) nutí zemědělce pěstovat průmyslovou řepku a kukuřici na obrovských lánech a promořovat je chemií??
Jarka O.
14.11.2021 11:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.11.2021 13:05 Reaguje na Jarka O.Cílem našeho snažení by měla být moderní, čistá energetika, jádro je příliš vzdálené, držme se při zemi:
Tj. maximální využití malých fve na všech střechách kde to má vůbec smysl, vybudování velkých fve v lomech po hnědém uhlí, využít brownfieldů k instalaci vodíkových technologií. Nejlépe přímo areály odstavených uhláků.
Počítat ve využití SMR místo uhelných KVET.
Tohle vám nijak nezasahuje do krajiny, výkonově by to mohlo nahradit uhlí. Bylo by to velice drahé, ale EU by ráda pomohla.
Úprava krajiny přeedpokládá silnou redukci průmyslového zemědělství a především konec nesmyslné výroby biopaliv (na litr bionafty se spotřebje možná litr nafty minerální).
Tohle ale potřebuje zásadní politickou změnu ve vedení státu.
Jarka O.
14.11.2021 13:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.11.2021 16:56 Reaguje na Jarka O.Pavel Hanzl
14.11.2021 17:04 Reaguje naPokud by OZE nahradily jen uhlí (asi 35% roční spotřeby) jsme naprosto v pohodě.
Než to vybudujeme, už můžou nabíhat nové JE v Dukovanech, možná i za pár let v Temelíně. Mezitím budou OZE zase o kus chytřejší a účinnější.
Předpokládá to ale jedno. Vláda nesmí jen žvanit, jak "maká" a jak nás chrání "do roztrhání těla" (nevím ale čího těla, asi našeho), ale musí skutečně něco proto udělat a to dost podstatných věcí, protože jsme minimálně 8 let ztratili se žvanilkinem.
Milan Dostál
15.11.2021 09:50 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.11.2021 15:58 Reaguje na Milan DostálPavel Hanzl
18.11.2021 15:59 Reaguje na Milan DostálKatka Pazderů
14.11.2021 17:30 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.11.2021 18:33 Reaguje na Katka PazderůAle každopádně si NIKDO!! v žádné normální zemi nedovolí za dotace pro malé podnikatele postavit luxusní sídlo. A nejen to, to tunelování ve vekém je prokázané nejen zprávou OLAF, ale i oběma utajenými audity EP.
Svatá Prostoto
15.11.2021 11:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.11.2021 16:00 Reaguje na Svatá ProstotoPetr Pekařík
19.11.2021 19:00 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
12.11.2021 19:06Proč musíme být zase největší špinavci, kteří jsou všude poslední??? Já vím, babišistán.......
Svatá Prostoto
12.11.2021 19:37 Reaguje na Pavel Hanzl"Ze zemí, které mají relativně vysoké emise CO2 na obyvatele v roce 2017 a zároveň se jedná o země s relativně vysokým počtem obyvatel, můžeme jmenovat například Spojené státy americké (16,24 t), Austrálii (16,90 t) nebo Kanadu (15,64 t). Celosvětový průměr činí 4,8 tun na osobu za rok. Předchozí tři zmíněné země tedy produkují ročně na osobu více než trojnásobek.
V České republice to podle tohoto zdroje dat z roku 2017 bylo něco málo přes 10 t na osobu. Podobně jako Česká republika je na tom například Německo nebo Nizozemsko."
https://chmibrno.org/blog/emise-co2-a-dalsich-sklenikovych-plynu/#ch4
A najednou to vypadá rázem jinak a poslední nejsme ani smykem.
Já vím, Hanzl a interpretace faktů:-))).
Pavel Hanzl
12.11.2021 19:48 Reaguje na Svatá ProstotoTak znovu: musíme být mezi největšími špinavci? Ovšem snad jediní, kterým ty emise pořád stoupají?
Už je to lepší, už se vám to líbí??
Svatá Prostoto
15.11.2021 11:23 Reaguje na Pavel HanzlA mně se hlavně líbí si z vás dělat srandu, k čemu mi dáváte šancí přehršel. Takže pohoda, o mne nemějte strach:-))).
Pavel Hanzl
14.11.2021 17:07 Reaguje naKolik jsme vybudovali za poslední dekádu OZE, abychom nahradili fosilní energii? A kolik všechny normální státy??
Proč jsme jediní v EU, kterým za posledních dekádu emise naopak stoupají???
Tepelné zálohy běžící naprázdno nespalují fosilní paliva? To je asi jiné palivo? Nebo se do bilance nesmí započítávat?
Pavel Hanzl
14.11.2021 18:36 Reaguje naTepelné zálohy běžně běží na snížený výkon a dodávají do sítě, v případě potřeby rychle nabíhají na maximum.
Ale budoucnost je bez těchto záloh, asi ve vodíku.
No, a stavět energetickou koncepci na technologích (vodík), které jsou zatím jen v hlavách snílků, no to už je hazard, který se dá nazvat záškodnictvím a sabotérstvím.
Petr Pekařík
19.11.2021 19:02 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
15.11.2021 11:24 Reaguje na Pavel HanzlDaleko? Fakt? Máte děti, nebo vnoučata? Že by vám mohli píchnout s gůglem:-))).
Svatá Prostoto
12.11.2021 19:26Nebylo by lepší s tím vyzdviháváním počkat, až toho fakt dosáhnou? Tady koukám opět platí, že slibem nezarmoutíš.
Jinak my jsme už spolubudovali Tisíciletou říši a světlé zítřky reálného socialismu a v 2004 s nadšením vstoupili do EU. Jedno bylo lepší než druhý.
Já si dovolím ocitovat Hanzlova oblíbeného:-) KHB ... Nechoď Vašku s pány na led ...
Pavel Hanzl
12.11.2021 19:49 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
13.11.2021 12:03 Reaguje na Jiří SvobodaPouze zaprděné a prolhané Rusko mi připadá jako fosilie.....
Petr Pekařík
19.11.2021 19:04 Reaguje na Pavel HanzlSvatá Prostoto
15.11.2021 11:26 Reaguje na Pavel HanzlRichard Vacek
12.11.2021 20:16Radim Polášek
13.11.2021 12:07Pavel Hanzl
13.11.2021 15:01 Reaguje na Radim PolášekNěco sežere zelná úsporám, něco dotace na střešní fve a pár potřebných věcí a ten hlavní díl? Solární a hlavně biopalivový tunel. A čecháčkům se to líbí....
Pavel Hanzl
14.11.2021 09:56 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
14.11.2021 10:23 Reaguje na Pavel HanzlČR na rozvoj OZE žádných 40 mld Kč ročně nedává. To je platba za již postavené a provozované OZE. Na jaké zdroje tyto peníze jdou, to jsem vám dával odkaz několikrát.
Pavel Hanzl
14.11.2021 17:11 Reaguje na Jaroslav StudničkaTo, že soudruzi nebyli schopni vyřešit solární tunel a naopak vytvořili ještě biopalivový,
samozřejmě považuji za fatální selhání státu.
Část těch dotací jde na potřebné věci, (zelená úsporám, kotlíky) ale napište, kolik to celé dělá.
Jaroslav Studnička
14.11.2021 19:16 Reaguje na Pavel HanzlSnaha o nápravu solárního tunelu v rámci legislativy ČR a EU tu je poměrně dlouhou dobu. Naposledy ji ovšem zazdil náš senát v rámci sazby IRR.
Zde máte odkaz, kde je rozděleno, kam které peníze z těch cca 40 mld jdou.
https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2020
Ten odkaz si konečně uložte...
Pavel Hanzl
18.11.2021 16:13 Reaguje na Jaroslav StudničkaAle solární tunel je problém. Do roku 2010 byly panely asi 10x dražší než dnes. Takže my investovali miliardy v době, kdy to bylo drahé a dnes, zalevno, neinvestujeme skoro nic. Babišistán.
Radim Polášek
18.11.2021 20:52 Reaguje na Pavel HanzlPěstování řepky žádné dotace nepotřebuje, protože řepka je díky poptávce po řepkovém semeni zisková.
Jarka O.
14.11.2021 20:32 Reaguje naNo, uvidíme jaká změna nyní nastane z naší České strany.