https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lupina-netykavka-bolsevnik-zlatobyl-nebo-kridlatky.i-krkonose-se-potykaji-s-invaznimi-druhy
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhy

21.8.2024 04:54 (Ekolist.cz)
Likvidace šťovíku na Zadních Rennerovkách.
Likvidace šťovíku na Zadních Rennerovkách.
Foto | Kamila Antošová / Správa KRNAP
Invazní druhy jsou problémem po celém světě. Díky své adaptabilitě, rychlému šíření a nepřítomnosti přirozených konkurentů představují riziko pro původní druhy rostlin a živočichů. Mohou ovlivňovat i ekonomiku, potravinovou bezpečnost a lidské zdraví. Jejich výskyt může ohrožovat stabilitu celých ekosystémů.
 
Na území Krkonošského národní parku se z invazních rostlin vyskytuje lupina mnoholistá, šťovík alpský, kolotočník ozdobný, netýkavka žláznatá, bolševník velkolepý, zlatobýl kanadský a tři druhy křídlatek. Správa KRNAP s nimi již řadu let vytrvale bojuje.

Za současnou situací ve volné přírodě často stojí zahrádkáři. Mezi oblíbené trvalky vysazované na mnohé zahrádky se řadí lupina mnoholistá, kvetoucí v odstínech růžové a fialové, kolotočník ozdobný, robustní okrasná rostlina se sytě žlutými květy a krásně žlutě kvetoucí zlatobýl kanadský. Dříve se jako okrasné rostliny vysazovaly i křídlatky. Ty můžeme spolu s netýkavkou potkat spíš v blízkosti vodních toků, kde jejich semena rychle roznáší voda a rostliny se tak šíří dál po proudu potoka. Křídlatka rychle zamoří přilehlé pozemky a vytvoří neprostupný porost.

Dříve se jako okrasné rostliny vysazovaly i křídlatky.
Dříve se jako okrasné rostliny vysazovaly i křídlatky.

Všechny vyjmenované rostliny ale představují významnou hrozbu pro okolní vegetaci. Jsou schopné se rychle rozrůstat, obsazovat nová stanoviště a vytlačovat původní druhy rostlin.

Na území KRNAP probíhá cílená likvidace invazních druhů rostlin. Je však finančně a časově velmi náročná. Proto je velmi důležité šíření těchto druhů předcházet. Likvidaci invazních rostlin se věnují především dva projekty Správy KRNAP – OPŽP: Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku a NPO: Nastavení procesů vedoucích k likvidaci vybraných druhů invazních rostlin. I díky těmto projektům se můžete setkat s pracovními skupinami, které usilovně vedou lítý boj a zbavují přírodu Krkonoš invazních druhů.

Bohužel není v možnostech Správy KRNAP zasahovat včas a všude tam, kde se již rostliny rozšířily. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk, hospodáře i chalupáře či rekreanty. Včasná seč omezí jejich další šíření. Důležité je nevysévat invazní rostliny do zahrádek, existují i podobné, avšak „hodné“ druhy, které zahrádkář může použít.

Podrobnější informace o druzích a metodách jejich likvidace jsou k dohledání na webových stránkách http://invazky.krnap.cz/.


reklama

 
foto - Drahný Radek
Radek Drahný
Autor je tiskový mluvčí Správy KRNAP.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

21.8.2024 06:07
Jak to ti Naši předkové asi dělali, že měli nejenom ty louky čisté, co !
Zelený mají všude pořád řečí, tak když místo keců, přiloží ruce k dílu každoročně, tak bude v přírodě čisto, no !
Odpovědět
PE

Petr Elias

21.8.2024 10:39 Reaguje na smějící se bestie
Můžeš se sebrat a ukázat jim to! Co! Že! No! :D
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.8.2024 10:48 Reaguje na Petr Elias
Na svých pozemcích tak (vedle normálního hospodaření) pochopitelně činím. Křídlatky u nás nemají šanci. Je ale otravné pokud máte nedbalé sousedy a ti jmenované invazivní rostliny (nebo jiný obtížný plevel) nelikvidují.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.8.2024 12:07 Reaguje na smějící se bestie
Proč jen Zelení, ruce k dílu by měli přiložit všichni! Raději pište, jakým způsobem v odstraňování invazních rostlin jdete Vy sám příkladem. Nebo na ekolistu setrváte jen na pozici kritika, který pouze radí jiným, co mají dělat?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.8.2024 12:08 Reaguje na smějící se bestie
Proč jen Zelení, ruce k dílu by měli přiložit všichni! Raději pište, jakým způsobem v odstraňování invazních rostlin jdete Vy sám příkladem. Nebo na ekolistu setrváte jen na pozici kritika, který pouze radí jiným, co mají dělat?
Odpovědět
MK

Michal Krátký

21.8.2024 22:26 Reaguje na smějící se bestie
Když už chcete ty vaše trapné výkřiky zakončit vykřičníkem, prosím bez mezery... Není to správně česky
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

21.8.2024 11:52
Vseho s mirou. Branit spontanne sirici se invazivni kulture - at jiz je to kridlatka, lupina, akat, pajasan... nebo anglicka slova v ceske konverzaci... detske komiksy z Ameriky... nebo treba "fastfoody" ve stravovani a invazivne sirici se "narativy povinneho pohledu na svet" ma smysl ale musi se to delat s rozumem. On i Homo Neandertalis byl kdysi invazivnim do doby, nez byl prevalcovan zivotnejsim a jeste vice invazivnim druhem Homo Sapiens. Proste to Panbuh tak stvoril, silnejsi
a zivotnejsi vyhrava, at se nam to libi nebo ne. Muzete to zkusit zadratovat v rezervaci nebo "narodnim parku" ale obvykle to stejne nepomuze
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2024 16:22
I spousta našich rostlin se snadno vejde do popisu projevů invazních rostlin. Stačí příhodné podmínky a rázem jsou všude. Třeba obyčejné kopřivy. Nebo u nás se teď šíří čistec, kterého jsou celé koberce tam, kde nikdy nebýval, a kde už teď není nic jiného. A na pasekách třtina...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.8.2024 20:19 Reaguje na Petr
Tomu se říká expandující ne invazní. A někde jsou taky problém, například na stepích, co se už desítky let nepasou a nekosí.
Odpovědět
Pe

Petr

21.8.2024 20:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Žádný rozdíl v tom není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.8.2024 10:17 Reaguje na Petr
Přesně. Jde pouze o slovíčkaření a mívá to stejnou
příčinu. Zanedbání péče o cokoliv dává příležitost
jak těm invazivním, tak těm "expandujícím" druhům.
Pokud někdo do nekonečna travní porost bez užitku
pouze jednou ročně mulčuje, tak se tam hromadí v
půdě živiny a hlavně dusík. Ten vyhovuje právě jak
té lupině, zlatobýlu, křídlatce, ale taky kopřivám,
bodláčí atd. To mulčování pro poskytnutí dotace
stačí a výsledek se časem dostaví. Travní porost se
stane semeništěm plevelů všeho druhu a okolí se pak
může zbláznit i z hrabošů a jiných škůdců. Tato
cesta podporována EU jako snižování zemědělské produkce, je cestou do pekel. Místo ochrany našeho
trhu před neekologickými dovozy potravin z míst po
vypálených pralesích naše pole a louky zaprasíme
a hrajeme si na ekology, kteří vracejí pole zase
přírodě. Zdravý půda je dar, kterým se NESMÍ dál
plýtvat a přitom podporovat jinde její vznik po
vypálení pralesů. Bezcelní dohoda EU a států
Jižní Ameriky na dovoz zemědělské produkce je
pouze úlitbou za bezcelní vývoz aut zase tam. To
nám zisky automobilek stojí za ničení pralesů ,
naši půdy a našich zemědělců? Totéž už začíná u produkce z Ukrajiny, která už nemá prakticky čím
splácet dluhy a náš trh deformuje nízká cena z důvodu neprodejnosti někde jinde. Obchodníci si
mnou ruce, jak levně nakupují, ale o mnoho levněji
už dál neprodávají. Pouze naplní sklady levnými dovozy a na dražší domácí produkci už skladovací
prostory nejsou. Výsledek? Levný nákup výslednou
cenu neslevní, ale zlikviduje domácí produkci.
Pokud bude obchodu vládnout globalizace, tak se
nic k lepšímu nezmění, ba právě naopak. Louky tak
zarostou invazními a nebo těmi expandujícími jen
proto, že je už nepotřebujeme kvůli zdeformovaným cenám. Stačí ale nějaký globální konflikt a význam místní produkce naroste. Na zdevastované půdě to už ale nebude tak jednoduché, jako tu půdu dobře udržovat v pohotovosti na nějaké mimořádnosti. Tím
ale není ji zalesnit, vytvořit z ní močál a nebo
plochu zatravněnou plevely. Mohu ji udržovat pomocí
pícnin ve stavu bez plevelů, schopnou ihned osevu
a těch pícnin jako potravy pro dobytek.
Odpovědět
PE

Petr Elias

22.8.2024 11:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Zatracená globalizace! Musíme ji zrušit! A hlavně internet, jako hlavní složku globalizace!

Alespoň rozumné lidi nebudou pálit oči při čtení těch tvých nesmyslů. :)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.8.2024 15:45 Reaguje na Petr Elias
Psi štěkají, ale karavana kráčí dál. A tak
píšu dál navzdory tomu, komu se to nelíbí!
Na pálení očí doporučím nesedět u PC a jít
konečně něco kloudného dělat.
P.S.: Opět v pracovní době! Uf to musí být
dřina celou šichtu kritizovat lidi na
všemožných diskusních webech. Za to by vám
měli přudat!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.8.2024 09:12
Po Krkonoších se přes léto dělalo seno na zimu.Na vysokohotskýcjh loukách.Lidé pracovali pro svou obživu.Jak napadl sníh,sváželo se dolů.Pamětníci již jistě nežijí,ale fota z té doby ano.Svážení na rohačkách musel být adrenalin,nebezpečný,dnešní bikeři hadra.
Nedělali to proto,že by se nudili u PC v městě,v iluzi že studují pšírodu........a o prázdninách ji spasí.
Znám jednoho z města co se vystěhoval kdysi do Krušnejch aby byl country,v hospodě prý začal poučovat chlapy jak to mají dělat s býky...nevím jak dopadl....dnes je country v Jizerkách.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist