Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhy
Za současnou situací ve volné přírodě často stojí zahrádkáři. Mezi oblíbené trvalky vysazované na mnohé zahrádky se řadí lupina mnoholistá, kvetoucí v odstínech růžové a fialové, kolotočník ozdobný, robustní okrasná rostlina se sytě žlutými květy a krásně žlutě kvetoucí zlatobýl kanadský. Dříve se jako okrasné rostliny vysazovaly i křídlatky. Ty můžeme spolu s netýkavkou potkat spíš v blízkosti vodních toků, kde jejich semena rychle roznáší voda a rostliny se tak šíří dál po proudu potoka. Křídlatka rychle zamoří přilehlé pozemky a vytvoří neprostupný porost.
Všechny vyjmenované rostliny ale představují významnou hrozbu pro okolní vegetaci. Jsou schopné se rychle rozrůstat, obsazovat nová stanoviště a vytlačovat původní druhy rostlin.
Na území KRNAP probíhá cílená likvidace invazních druhů rostlin. Je však finančně a časově velmi náročná. Proto je velmi důležité šíření těchto druhů předcházet. Likvidaci invazních rostlin se věnují především dva projekty Správy KRNAP – OPŽP: Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku a NPO: Nastavení procesů vedoucích k likvidaci vybraných druhů invazních rostlin. I díky těmto projektům se můžete setkat s pracovními skupinami, které usilovně vedou lítý boj a zbavují přírodu Krkonoš invazních druhů.
Bohužel není v možnostech Správy KRNAP zasahovat včas a všude tam, kde se již rostliny rozšířily. Prosíme proto o pomoc vlastníky luk, hospodáře i chalupáře či rekreanty. Včasná seč omezí jejich další šíření. Důležité je nevysévat invazní rostliny do zahrádek, existují i podobné, avšak „hodné“ druhy, které zahrádkář může použít.
Přečtěte si také |
Krásné rozkvetlé záhony bez invazních druhů. Odborníci našli náhrady za problematické květiny
Podrobnější informace o druzích a metodách jejich likvidace jsou k dohledání na webových stránkách http://invazky.krnap.cz/.
reklama
Dále čtěte |
Povodí Labe začalo s těžbou sedimentů z vypuštěné Labské přehrady v Krkonoších
Správci KRNAP rozmístili na Sněžce sítě, mají zabránit vstupu do cenné přírody
Mezinárodní den vyder je příležitostí připomenout si, že ochrana čistých vod je zásadní pro celé ekosystémy Krkonoš
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (14)
smějící se bestie
21.8.2024 06:07Zelený mají všude pořád řečí, tak když místo keců, přiloží ruce k dílu každoročně, tak bude v přírodě čisto, no !
Petr Elias
21.8.2024 10:39 Reaguje na smějící se bestieDalibor Motl
21.8.2024 10:48 Reaguje na Petr EliasMajka Kletečková
21.8.2024 12:07 Reaguje na smějící se bestieMajka Kletečková
21.8.2024 12:08 Reaguje na smějící se bestieMichal Krátký
21.8.2024 22:26 Reaguje na smějící se bestieMiloš Zahradník
21.8.2024 11:52a zivotnejsi vyhrava, at se nam to libi nebo ne. Muzete to zkusit zadratovat v rezervaci nebo "narodnim parku" ale obvykle to stejne nepomuze
Petr
21.8.2024 16:22Slavomil Vinkler
21.8.2024 20:19 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
22.8.2024 10:17 Reaguje na Petrpříčinu. Zanedbání péče o cokoliv dává příležitost
jak těm invazivním, tak těm "expandujícím" druhům.
Pokud někdo do nekonečna travní porost bez užitku
pouze jednou ročně mulčuje, tak se tam hromadí v
půdě živiny a hlavně dusík. Ten vyhovuje právě jak
té lupině, zlatobýlu, křídlatce, ale taky kopřivám,
bodláčí atd. To mulčování pro poskytnutí dotace
stačí a výsledek se časem dostaví. Travní porost se
stane semeništěm plevelů všeho druhu a okolí se pak
může zbláznit i z hrabošů a jiných škůdců. Tato
cesta podporována EU jako snižování zemědělské produkce, je cestou do pekel. Místo ochrany našeho
trhu před neekologickými dovozy potravin z míst po
vypálených pralesích naše pole a louky zaprasíme
a hrajeme si na ekology, kteří vracejí pole zase
přírodě. Zdravý půda je dar, kterým se NESMÍ dál
plýtvat a přitom podporovat jinde její vznik po
vypálení pralesů. Bezcelní dohoda EU a států
Jižní Ameriky na dovoz zemědělské produkce je
pouze úlitbou za bezcelní vývoz aut zase tam. To
nám zisky automobilek stojí za ničení pralesů ,
naši půdy a našich zemědělců? Totéž už začíná u produkce z Ukrajiny, která už nemá prakticky čím
splácet dluhy a náš trh deformuje nízká cena z důvodu neprodejnosti někde jinde. Obchodníci si
mnou ruce, jak levně nakupují, ale o mnoho levněji
už dál neprodávají. Pouze naplní sklady levnými dovozy a na dražší domácí produkci už skladovací
prostory nejsou. Výsledek? Levný nákup výslednou
cenu neslevní, ale zlikviduje domácí produkci.
Pokud bude obchodu vládnout globalizace, tak se
nic k lepšímu nezmění, ba právě naopak. Louky tak
zarostou invazními a nebo těmi expandujícími jen
proto, že je už nepotřebujeme kvůli zdeformovaným cenám. Stačí ale nějaký globální konflikt a význam místní produkce naroste. Na zdevastované půdě to už ale nebude tak jednoduché, jako tu půdu dobře udržovat v pohotovosti na nějaké mimořádnosti. Tím
ale není ji zalesnit, vytvořit z ní močál a nebo
plochu zatravněnou plevely. Mohu ji udržovat pomocí
pícnin ve stavu bez plevelů, schopnou ihned osevu
a těch pícnin jako potravy pro dobytek.
Petr Elias
22.8.2024 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekAlespoň rozumné lidi nebudou pálit oči při čtení těch tvých nesmyslů. :)
Břetislav Machaček
23.8.2024 15:45 Reaguje na Petr Eliaspíšu dál navzdory tomu, komu se to nelíbí!
Na pálení očí doporučím nesedět u PC a jít
konečně něco kloudného dělat.
P.S.: Opět v pracovní době! Uf to musí být
dřina celou šichtu kritizovat lidi na
všemožných diskusních webech. Za to by vám
měli přudat!
Emil Bernardy
25.8.2024 09:12Nedělali to proto,že by se nudili u PC v městě,v iluzi že studují pšírodu........a o prázdninách ji spasí.
Znám jednoho z města co se vystěhoval kdysi do Krušnejch aby byl country,v hospodě prý začal poučovat chlapy jak to mají dělat s býky...nevím jak dopadl....dnes je country v Jizerkách.





Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady
Děti se zapojily do péče o orchidejové louky v Krkonoších