Mýtus klimatické migrace dobré věci neprospívá, tvrdí nová studie
Poplašná mediální prohlášení jsou sice dobře míněna, ve snaze o zvýšení povědomí o naléhavosti problému a utrpení lidí zranitelných klimatickými změnami – ale jen zřídka jsou přesná a ještě řidčeji pak mají očekávaný efekt. Když někdo například napíše, že se kvůli klimatickým změnám do roku 2050 dá do pohybu 1,2 miliardy lidí, je to možná pravda. Ale jen z části.
Většina migrantů zůstane doma
Lidé totiž migrují odjakživa a za jejich výraznými přesuny stojí měnící se životní prostředí, ekonomika i sociálně-politická dynamika. V tomto kontextu není současná klimatická změna ničím novým a neobvyklým a neliší se nikterak od jiných motivů migrací. Klíčovým pojmem pro současnou situaci je tzv. klimatická mobilita jednotlivých populací a lidských společenství. Která je ale do krajnosti diverzifikovaná, rozmanitá. Není to univerzální tah z globálního jihu na globální sever. „Spíše vysoce fragmentovaná soustava cest a poutí, krátkodobých, dlouhodobých, z vesnic do měst,“ vysvětluje Ingrid Boasová, environmentalistka z univerzity ve Wageningenu. „A součástí těchto migrací je třeba i dobrovolná imobilita, nemigrování. Navzdory poplašné rétorice totiž drtivá většina migrací nezahrnuje přeshraniční pohyb osob.“
Přečtěte si také |
Jan Husák: Nevyjasněné okolnosti otravy řeky BečvyVýstižným příkladem prý může být například Somálsko, kde jen v roce 2016/2017 došlo k migraci milionů obyvatel. Hranice svého státu ale nepřekročili. A zrovna tak většina ze 1,2 miliard lidí, které mohou klimatické změny uvést do pohybu, rovněž zůstane uvnitř svých zemí.
Řešení žádného problému neprospívá, když jej v médiích doprovází nevyvážená forma zpravodajství či jej komentují neinformované a vyloženě panické zdroje. „Je důležité vidět tuto drsnou realitu vážně, ale přitom se vyvarovat alarmistických tendencí anebo za vším vidět nevyhnutelnou předurčenost klimatické změny,“ říká Boasová. Spolu s třicítkou dalších odborníků na různorodé spektrum klimatických změn a migrací vypracovala obsáhlou studii s názvem Mýty klimatické migrace. Záměrem této studie není popírat vliv klimatických změn na migraci, potažmo snaha o ignorování škod, které nejrůznějším lidským společenstvím přináší zvyšující se hladina oceánů, ničivá sucha nebo katastrofické lesní požáry. Tyto drastické situace ale chápou ve smyslu výzev k řešení.
Problémy řešit s chladnou hlavou
Porozumět klimatické mobilitě si žádá data a informace, porozumění faktům. Ne mediální zkratky. Pak to totiž může dopadnout jako s obyvateli „potápějících se“ ostrovů v Tichomoří. Jejich tklivý příběh si převzali a zjednodušili ekologičtí aktivisté do té míry, že sami ostrované museli zahájit (o poznání méně mediálně vděčnou) proti-kampaň s podtitulem: „Nepotápíme se, bojujeme“.
V Senegalu je situace zase o trochu jiná: na místní tu klimatické změny již těžce dopadají, ale problematika globálního oteplování není ve středu jejich zájmu. To, co je trápí, je nestabilní vláda a nedostatek ekonomických příležitostí. A proto budou migrovat jinam, aby se jejich rodiny měly lépe. Jinými slovy, i kdybychom nakrásně zastavili a zvrátili klimatické změny, na ochotu Senegalců zamířit do jiné destinace to nebude mít vliv. Do jaké destinace? I na to se studie Mýty klimatické migrace soustředí. V silně kritickém tónu, protože „bohatý globální Sever“ naprosto selhává v pochopení motivace migrantů. Která se skutečně silně liší mezi jednotlivými komunitami a společenstvy.
„Ne, všichni migranti nejsou zbídačelí a chudobní, a ne všichni nejsou bohatí a úspěšní,“ říká Boasová. „A teprve když dokážeme zahrnout do našich rovnic všechny tyto proměnné, když dokážeme naslouchat tomu, co nám říkají, můžeme vést nějaký konstruktivní dialog.“ Budování otevřené, rozmanité a akceptující společnosti v časech krizí a změn je těžkým úkolem. Tento úkol nám ale neusnadní, když se budeme krmit nepravdivými, zjednodušujícími a poplašnými příběhy o klimatické migraci. „Náš hlavní záměr souvisí s tím, že poplašné titulky a neméně alarmující zprávy v médiích o hromadných migracích vyvolaných klimatickými změnami, nepomáhají budovat svět beze zdí, ale spíše s více zdmi,“ dodává Boasová.
Přečtěte si také |
Přelidnění – slon v místnosti, o kterém se nemluvíreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Miroslav Vinkler
20.10.2020 08:40Co se divíte ?
Vzpomenout by si měli hlavně vývozci demokracie EU-USA ,kteří spolehlivě zlikvidovali režimy bránící masové a neřízené migraci . /Irák,Libye,Sýrie .../ a tyto země, USA,GB,F,Ge,It by měly nést plnou odpovědnost za současný stav. Politickou,ekonomickou i sociální.
DAG
20.10.2020 09:04 Reaguje na Miroslav VinklerSyrie Rusko, Írán, Saudská Arabie, Turecko, teroristi z obou stran, Američani. Tam Američani hrají marginální roli. Arménie - Azerbajdžán - Rusko a Turecko. Ukrajina - Rusko.
Čínský vliv v Africe.
Jo Američany nemám rád, ale poslední dobou nejsou jediní hybatelé.
Mají na tom vinu všichni a to jsme se nedostali ještě do východní Asie.
A jaký vliv měla EU? Podle mě jen slovní podpora. Ty fakticky nemají k válčení pravomoci a ani možnosti.
Zlaté doby, když Američani dělali jediného policajta. Takového klidu ve světě jako od roku cca. 1990 do cca. 2010 se dlouho nedočkáme.
Jaroslav Studnička
20.10.2020 09:20 Reaguje na DAGDAG
20.10.2020 09:25 Reaguje na Jaroslav StudničkaEU je jen přicmrndávač a NATO obraný spolek.
Zájem Evropy by naopak byl vlétnout do Syrie a Libie prohnat to tam a zpátky, dosadit loutkový režim a tím se zbavit uprchlíků.
Jan Šimůnek
20.10.2020 17:25 Reaguje na Jaroslav StudničkaDAG
20.10.2020 09:05 Reaguje na Miroslav VinklerSyrie Rusko, Írán, Saudská Arabie, Turecko, teroristi z obou stran, Američani. Tam Američani hrají marginální roli. Arménie - Azerbajdžán - Rusko a Turecko. Ukrajina - Rusko.
Čínský vliv v Africe.
Jo Američany nemám rád, ale poslední dobou nejsou jediní hybatelé.
Mají na tom vinu všichni a to jsme se nedostali ještě do východní Asie.
A jaký vliv měla EU? Podle mě jen slovní podpora. Ty fakticky nemají k válčení pravomoci a ani možnosti.
Zlaté doby, když Američani dělali jediného policajta. Takového klidu ve světě jako od roku cca. 1990 do cca. 2010 se dlouho nedočkáme.
Miroslav Vinkler
20.10.2020 13:33 Reaguje na DAGŠvédsko - stabilně již druhé místo na světě podle počtu znásilnění.
Francie - středoškolským učitelům uřežou hlavu za ukázku karikatury Mohameda
USA - atentát na bostonské maratonu - 280 zraněných,tři mrtví
Vše ze strany muslimských fanatiků, kterým se pádu jejich autoritářských režimů otevřely dveře do USA/Evropy.
Pokud by nebylo vývozu demokracie do regionů,kde o ní nestojí, byl by klid.
Operace v Iráku, Lybyi ,Afghánistánu ale i jinde financovány
USA i některými zeměmi EU. /Německo,Francie,GB,Itálie /
DAG
20.10.2020 15:15 Reaguje na Miroslav VinklerNavíc musíme odlišovat EU a jednotlivé země EU.