Neviditelný zabiják může na Ukrajině zabíjet ještě desítky let po válce

Ze záběrů válkou zničených měst a vesnic na Ukrajině se člověku dělá úzko. Některým lidem se z fotek a videí dělá úzko ze specifického důvodu. Tuší totiž, že rozstřílené střechy domů mohou být za pár desítek let příčinou nemocí a předčasné smrti lidí, kteří se sem vrátí žít nebo kteří pomáhali s odstraňováním trosek. Možným zabijákem budou okem neviditelná azbestová vlákna. Stavební materiály s obsahem azbestu jsou na Ukrajině velmi rozšířené. Podle řady odhadů má 90-95 % domů na Ukrajině na střeše azbest. Konzervativnější odhady (např. UNDP) hovoří o 75 % střech.

V době míru to tolik nevadí. Současná situace ve válkou postižených oblastech je ale taková, že domy a jejich střechy jsou rozstříleny a často jsou zcela srovnány se zemí. A mechanické poškozování je právě to, co vede k uvolnění azbestových vláken do prostředí.

Bude potřeba obrovského úsilí, aby se předešlo další masivní kontaminaci životního prostředí při poválečné obnově poničených domů. V sázce jsou životy pracovníků i lidí, co v obnovených oblastech budou žít.

Mnoho ukrajinských střech má krytinu z i u nás kdysi oblíbených eternitových šablon či vlnitého eternitu. „Azbest se ale používá i k oplocení pozemků, v obkladech, v potrubí, podlahových krytinách. Při stavbě vícepodlažních staveb se užívalo azbestových nástřiků nebo izolačních desek obsahujících azbest," uvádí Denys Pavlovskij.

Základní vlastnosti azbestu z něj dělají výborný stavební materiál. Jsou pevné, lehké, nehořlavé a levné. „Cena stavebních materiálů bez azbestu je asi o 15 % vyšší než těch, které azbest obsahují," uvádí v rozhovoru pro Ekolist Pavlovskij.

Je tu ale jeden vážný problém. Mikroskopická azbestová vlákna při vdechnutí pronikají do plic, způsobují vážné nemoci včetně rakoviny a vedou k předčasné smrti (více viz box na konci článku).

Zrádný je azbest ve dvou věcech. Jednak v tom, že ta nejnebezpečnější azbestová vlákna jsou tak malá, že nejsou vidět pouhým okem, a kdo není poučený o nebezpečnosti azbestových materiálů, nemá potřebu se před nimi nijak chránit.

A jednak v tom, že nemoci způsobené azbestem se obvykle projevují až desítky let poté, co se azbestová vlákna dostala do těla.

První varování před zdravotními riziky azbestu pochází z roku 1899 z Velké Británie. Na začátku 20. století si v Británii lékaři všimli, že ve městech, kde žilo hodně dělníků pracujících s azbestem, je oproti jiným městům výrazně vyšší výskyt plicních onemocnění a úmrtí. Následný výzkum odhalil, že na vině jsou právě neviditelná azbestová vlákna. Tato a další poznání vedla k tomu, že dříve oblíbený a hojně využívaný materiál dostal stopku. Trvalo to ale desítky let.

V České republice se používání azbestu omezovalo postupně od roku 1984, kdy byl zařazen mezi karcinogeny. Zákaz použití jakýchkoli druhů azbestu pak u nás platí od roku 2005.

Na Ukrajině je situace diametrálně odlišná. V rámci Sovětského svazu byla Ukrajina významným producentem výrobků z azbestu a hojně je využívala jako stavební materiál. Ačkoli informace o závažnosti zdravotních problémů spojených s azbestem byly známé, ani po rozpadu Sovětského svazu nebylo na Ukrajině politicky možné používání azbestu omezit, především kvůli vztahům s Ruskem, které je spolu s Kazachstánem nadále velkým producentem a vývozcem azbestu.

Ukrajina dokonce v roce 2011 podpořila snahu Ruska zablokovat přidání azbestu na seznam nebezpečných látek Rotterdamské úmluvy.

Na Ukrajině se velká množství azbestu využívala ještě nedávno. „Mezi lety 2006 a 2016 bylo na Ukrajinu oficiálně dovezeno 556 000 tun azbestu, převážně z Ruska," uvádí Denys Pavlovskij. Ukrajina tak byla po Rusku druhým největším spotřebitelem azbestu na světě. Používání materiálů s obsahem azbestu bylo na Ukrajině zakázáno až loňský rok, v září 2022. Začne platit od letošního října.

Zákaz azbestu bylo velmi náročné prosadit, protože na Ukrajině je silný tlak azbestového průmyslu. „Na Ukrajině přitom už byla pouze jedna továrna vyrábějící azbesto-cementové výrobky," uvádí Pavlovskij. Hrálo se tedy především o dovoz azbestových výrobků z Ruska a Kazachstánu, proto Pavlovskij mluví o rusko-kazachské lobby. V zemi nastala tak vyhrocená situaci, že zatímco ministerstvo zdravotnictví oznámilo v roce 2017 zákaz azbestu, ten byl do několika měsíců zrušen ukrajinským ministerstvem spravedlnosti.

Je evidentní, že v ukrajinských stavbách budou materiály s obsahem azbestu hojný prvek. Ostatně, vlnitá střešní krytina, která s největší pravděpodobností obsahuje azbestová vlákna, je vidět skoro na každém videu z válkou postižených oblastí Ukrajiny.

V zemi, která čelí masivnímu ostřelování a ničení civilní infrastruktury, je to další z obrovských environmentálních a zdravotních rizik, kterému jsou vystaveni všichni, kdo žijí a bojují v postižených oblastech. Ale nejen oni.

Azbestu jsou či budou vystaveni i záchranáři, hasiči a lidé pomáhající s vyprošťovacími pracemi, a postupně i pracovníci demoličních a stavebních firem, které nakládají s troskami a stavební sutí, a dobrovolníci pomáhající s odklízecími pracemi.

Zajistit relativní bezpečnost těchto zásadních činností není organizačně a technicky snadné. Nicméně odborníci z OSN pracují na metodice, která by měla pomoci zabránit další masivní kontaminaci postižených oblastí při poválečné obnově Ukrajiny.

Olivia Nielsenová a Dave Hodgkin z mezinárodní společnosti Miyamoto International, zabývající se stavebním inženýrstvím a řešením katastrof, ale upozorňují na to, že předpisy a normy, které si západní svět vyvinul pro nakládání s materiály obsahujícími azbest, jsou nastavené na nulovou toleranci azbestových vláken. A jsou proto použitelné například při rekonstrukci jednoho konkrétního domu.

Na Ukrajině ale nejde o jednu budovu. Jde o desítky tisíc domů, o stovky tun stavební suti na obrovské rozloze, kde záchranné či demoliční a stavební práce probíhají v polních, improvizovaných podmínkách.

Nicméně zkušenosti z jiných katastrof ukazují, že právě při katastrofách je třeba nakládat se sutí s extrémní opatrností. Ukázalo se to například po zemětřesení v indonéském Lomboku v roce 2018. Tehdy byly zbytky budov, z nichž 20–30 % obsahovalo azbest, srovnány se zemí, aby poskytly prostor pro nouzové útočiště přeživším. Statisíce lidí, kteří přečkali zemětřesení, pak žili mezi sutí kontaminovanou azbestem, a denně vdechovaly azbestová vlákna.

Rozvojový program OSN, který se podílí na obnově válkou postižené Ukrajiny, proto školí ukrajinské pracovníky, jak se chránit před nejrůznějšími nástrahami práce v sutinách. Od min a výbušnin až po ochranu před azbestovými vlákny.

Aby se předešlo dalším podobným událostem jako v Lomboku, je především třeba vědět o zdravotních rizicích azbestu a materiálů z něj vyrobených. Nakládat s azbestem by ideálně měly speciální sanační firmy, které vybaví své pracovníky nutnými ochrannými pomůckami, minimum je ochranný oblek a respirátor FFP3.

I v polních podmínkách je dobré vybavit každého, kdo bude s azbestem manipulovat, ochrannými pomůckami a řídit se několika jednoduchými opatřeními, která jsou podle zkušeností nevládní organizace Polská humanitární akce aplikovatelné v praxi.

V zásadě je důležité co nejvíce snížit prašnost. Toho lze docílit tím, že se suť či odstraňovaný materiál skropí vodou.

Další zásada je co nejvíce omezit mechanické poškozování materiálu s azbestem.

Pro transport či skladování je potřeba materiál s obsahem azbestu dát do uzavíratelných obalů, sníží se tím další šíření vláken. Posloužit mohou i pytle ze silného plastu, které je nutné uzavřít lepicí páskou a označit, že obsahují nebezpečný odpad, konkrétně azbest.

Pro ochranu pracovníků či lidí pohybujících se na postiženém místě je nutné používat respirátor FFP 3, rukavice, jednorázové obleky a ochranné brýle. Ty je po použití potřeba omýt vlhkou látkou a sundat před každým návratem do nezasažených prostor.

„Negativní účinky azbestu na zdraví můžeme očekávat za 30-40 let. Současná kontaminace se tak nejvíce projeví zřejmě mezi lety 2050-2060," uzavírá Denys Pavlovskij.

---

reklama

---