Eternit ze střechy neshazujte. Pár jednoduchých opatření, jak si nezamořit dům azbestem
Dost možná si opravu střechy necháte udělat od běžné stavební firmy. Řekněte jí předem, že máte na střeše eternit. Zeptejte se jich, jaké mají zkušenosti s prací s materiály obsahujícími azbest a jak budou postupovat. Když vám navrhnou, že eternit prostě shodí na dvůr do kontejneru, že to tak dělají vždycky, najděte si jinou firmu. Shodit eternit na dvůr totiž rozhodně nechcete. Najděte si firmu, která bude ochotná použít stavební výtah nebo snosit materiál ručně.
Možná se do opravy střechy pustíte svépomocí. Pro oba případy vám nabízíme pár základních informací, které mohou pomoci, abyste si nezamořili dvůr a dům azbestovými vlákny.
Doporučení vyplývají mimo jiné z praxe polské nevládní organizace Polská humanitární akce, která připravuje školení pro válkou postiženou Ukrajinu, kde je azbest opravdu velký problém.
To nejdůležitější vystihují tři hlavní body. Namočit, neponičit, nenanosit si azbest domů.
Manipulace
Pokud musíte s materiálem obsahujícím azbest manipulovat, je potřeba se na to vybavit ochrannými pomůckami. Pořiďte si jednorázové ochranné obleky, rukavice, respirátor FFP3, ochranné brýle a holiny.
Takto vybaveni se můžete pustit do práce. Než se do čehokoliv dáte, navlhčete eternitové desky vodou (hodí se na to dobře například zahradní rozprašovač). Díky navlhčení se sníží prašnost a šíření vláken, které se z desek při manipulaci budou uvolňovat. Každopádně se snažte materiál dostat ze střechy neporušený.
Buďte opatrní především u drobivých materiálů. Pokud se zdá, že zvlhčení vodou nepomůže, můžete zkusit zabránit šíření vláken tím, že na materiál nanesete štětcem či válečkem barvu či lak. Není dobrý nápad použít sprej.
Vybavte se velkým množstvím plastových pytlů na odpad. Materiál je dobré do nich uložit co nejdříve, ideálně už na střeše. A hned po naplnění pytle uzavřete a přelepte páskou. Pytle mají zabránit dalšímu šíření azbestových vláken během další manipulace a odvozu. Pytlujte materiál tak, aby s ním bylo možné na střeše bezpečně manipulovat.
Pytle je potřeba označit nápisem, že obsahují materiál s obsahem azbestu a je potřeba je odvézt na skládku, která smí tyto materiály ukládat.
Přečtěte si také |
Prvních 10 minut školení o nebezpečnosti azbestu se lidé usmívají a nechápou, v čem je problém, říká odborník z UNDP
Pokud budete pracoviště uklízet, pak neprašte. Prostor zvlhčete a teprve pak ukliďte. Nepoužívejte běžné domácí či pracovní vysavače. Jejich filtry neumí azbestová vlákna zachytit a jen byste použitím vysavače vlákna rozvířili. Vlákna také zůstanou ve vysavači. A až vysavač použijete v nějakém novém prostředí, nafoukáte do něj azbestová vlákna.
Po práci
Není dobré si během práce skočit domů, sednout si v pracovním oblečení na gauč a chvilku si odpočinout. Dokud máte na sobě ochranný jednorázový oblek, nechoďte dovnitř. Máte na sobě prach a azbestová vlákna.
Po práci omyjte nejdřív ochranné brýle, rukavice a poté boty vlhkým hadříkem, a ten pak vyhoďte do pytle a uzavřete. Poté se opatrně vysvlékněte z ochranného obleku tak, aby zůstal naruby, a také ho vychoďte do pytle. Teprve pak si sundejte respirátor, který také vyhoďte.
Namístě je extrémní opatrnost. Nejen kvůli vám, ale i vašim blízkým. Azbestový prach a vlákna můžete na botách nebo oblečení snadno přinést k sobě domů a tak azbestovým vláknům vystavíte i členy své domácnosti. Vlákna v domácnosti přetrvávají a s každým luxováním a utíráním prachu se zvíří.
Co nikdy nedělat
Nikdy nepálit. Azbestová vlákna nespálíte, jsou žáruvzdorná, jen je tím pošlete na další cestu prostorem. Nepalte ani ochranný oblek, ani úklidové hadry, které jste používali k otírání prachu, zkrátka nic, na čem mohla azbestová vlákna ulpět.
Nikdy azbestové materiály neřežte pilou, nebrušte, zbytečně nerozbíjejte.
Nikdy nevysávejte běžným vysavačem.
Proč se před azbestem chránit
Azbest neboli též osinek je přirozeně se vyskytující minerál s tenkými odolnými vlákny. V přírodě je ho několik druhů, nejčastěji využívaný je tzv. chryzotil, který se hojně používal ve stavebnictví. Především před tím, než byly známé jeho karcinogenní vlastnosti.
Při řezání, rozbití a jiném poškození se z azbestu uvolňují azbestová vlákna. Různě velká. A tato vlákna při vdechnutí způsobují závažná plicní onemocnění včetně různých typů rakoviny.
Kde můžete na azbest narazit
Nejčastějšími stavebními materiály jsou takzvané azbestocementové materiály, známé ponejvíce jako eternit. Azbest v nich byl používán jako pojivo a přimícháván k cementu. V této podobě ho najdeme ve střešních krytinách jako eternit a vlnitý eternit, v boletických panelech kdysi používaných k opláštění budov. Byl ale využíván i v izolaci, v obkladech, podhledech nebo i v potrubí, a jako elektroizolace, někdy se nanášel formou nástřiku. Jeho průmyslové použití se datuje od druhé poloviny 19. století až do 90. let 20. století, setkat se s nimi můžete u všech starších domů, chat a chalup.
Kdy je azbest nebezpečný
Co je na azbestu nebezpečné, jsou jeho azbestová vlákna, která se z něj uvolňují při mechanickém poškození. Vlákna jsou silně karcinogenní. Do prostředí se uvolňují, když se kompaktní materiál naruší – rozbije se, řeže, tře, vrtá se do něj apod. Tomu je potřeba zabránit.
Azbestová vlákna mají nejrůznější velikosti, některá jsou tak malá, že je okem nevidíme. A právě v tom, že vdechneme tato miniaturní vlákna, tkví nebezpečí azbestu. Vlákna zůstávají v plicích, nelze se jich nijak zbavit, a mohou způsobit potíže s dýcháním, zjizvení plic, a postupně i rakovinu plic či dalších orgánů. Mohou se ale ukládat i v trávicím traktu.
Většina zdravotních problémů spojených s azbestem se objevuje až po mnoha letech opakovaného a dlouhodobého vystavení se azbestu. Není nic jako bezpečná míra expozice. Evropská legislativa proto jde cestou nulové tolerance.
Při opravě střechy se rozhodně vyplatí být obezřetný. Kontaminaci azbestem se dá ale docela lehce předejít.
Soused řeže azbest flexou. Co můžu dělat?
Pokud vidíte, že někdo shazuje ze střechy eternit nebo řeže flexou azbestovou střešní krytinu, a vaše upozornění, že tím ničí své i vaše zdraví, nepomáhá, je na místě zavolat nejbližší hygienickou stanici. Ta má na starosti ochranu veřejného zdraví, které může být prací s azbestem narušeno.
Jenže hygienická stanice je obvykle o víkendu zavřena. V tom případě můžete podezření na přestupek nahlásit na policii, která by se měla vydat na místo a činnosti zdokumentovat, aby pak mohla být řešena později. Trvejte na tom, aby kvůli ochraně zdraví policie práce zastavila.
Pokud řešíte nesprávné ukládání odpadu s obsahem azbestu, pak se můžete obrátit na Českou inspekci životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Dřevostavby pohledem požární bezpečnosti. Zamyšlení nad limitní výškou nebo možnostmi použití požárně inženýrského přístupu
Kladno plánuje rozsáhlou modernizaci střediska ekologické výchovy. Má vzniknout energeticky plusová stavba
Distribuční hala v Chebu patří dle mezinárodní certifikace k nejvíc ekologickým
Další články autora |
Světelné znečištění v ČR nechceme. Ale uvést do praxe regulaci bude složité, říká Petr Žák
Jak si řešením povodní nezpůsobit další problémy. A ještě získat mošt a křížaly
Za to, v jak špatném stavu jsou lesy a lesařina, můžou především škody zvěří a výběrová řízení, říká lesník Vladislav Ferkl Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Ema Lapčíková
11.8.2023 09:02Lukas B.
11.8.2023 09:46 Reaguje na Ema Lapčíkovájinak azbest (osinek) je prachobyčejný silikát vláknité struktury, a jako takový je chemicky (prakticky) inertní a problémem jsou malá vlákna. pravděpodobně úplně stejně funguje cokoli jiného, u čehož hysterie zatím nezačala (nebo již s pokrokem dávno utichla), protože se to nepoužívá dostatečně dlouho a používá se s přiměřenou opatrností (minerální a skelná vata například). ostatně, prvními popsanými pacienty nemoci z azbestu byli britští námořní kapitáni, kteří měli ve svých kajutách kamna s azbestovým kouřovodem, a jejich nemoc byla velmi podobná obvyklé nemoci z přádelen vlny, ze strojních truhláren a nemoci brusičů a kameníků.
Lukas B.
11.8.2023 13:33prokazatelně je škodlivý při pravidelném vdechování, a nápadná korelace mezi rakovinou plic a prací ve fabrikách zpracujících azbest byla popsána na konci 19. století, jen pár let poté, co rakouský podnikatel Hatschek měl geniální nápad naládovat kašičku z cemetu a azbestu do maličko upraveného papírenského stroje (a nadělal velké jmění a zaplavil evropu a svět lacinou a trvanlivou střešní krytinou). nicméně fabriky chrlily azbestocement následujících zhruba sto let (střešní krytina, trouby, desky, tepelné izolace, protipožární nástřiky atakdále).
škodlivost malé expozice (jedno sundávání střechy z rodinného domu jednou za život) není prokázána a není ani vyloučena, respektive mezi všemi těmi cigaretami, prachem, kouřem, pylem, aerosolem z vaření a smažení atakdále je to hledání jehly v kupce sena. čímž netvrdím, že bychom to měli ignorovat nebo dokonce vyhledávat - rouška, jednorázový oděv, rukavice, holiny a volba vhodného počasí (třeba mrholení) jsou rozumná a více než doporučeníhodná opatření.
jak se takový azbest odborně likviduje? velmi prostě, skládkuje se, čili zakope se do země. chemicky je inertní zhruba podobně jako jemný písek.
Miloš Zahradník
11.8.2023 18:31 Reaguje na Lukas B.v interieru je to slozitejsi. (Vim o cem pisi, mame velkopu pudu v dome do ne tak davne doby kryte eternitem, ja tam klidne susit mokre pradlo dam ale snacha se tam boji i vstoupit.
Jak je to s nejakou hromadou stareho eternitu nekde podel cesty. Ve srovnani s tim, kolik asbestu strhne prudky vitr za sucheho pocasi ze strech typickeho ceskeho mesta ci vesnice mi ta koncentrace ve vzduchu pobliz prijde pomerene zanedbatelna. Zvlast pokud se ta hromada posype trochou hliny a v dusledku toho v brzke dobe hustym rostlinstvem
Miloš Zahradník
11.8.2023 18:34 Reaguje na Miloš Zahradníkspis naopak ten vsudypritomny asbest v tech mistech nezvirila :)
Radim Polášek
12.8.2023 18:42 Reaguje na Miloš ZahradníkPavel Jeřábek
16.8.2023 16:00 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
17.8.2023 18:45 Reaguje na Pavel JeřábekJarka O.
12.8.2023 10:49 Reaguje na Miloš ZahradníkEma Lapčíková
12.8.2023 15:54 Reaguje na Lukas B.Radim Polášek
12.8.2023 18:28 Reaguje na Ema LapčíkováNavíc jsou v kašovité potravě, takže snadno projdou a vůbec nemusí přijít do styku s organismem. Pokud je rovnou žaludeční kyselina, to je dost silná kyselina chlorovodíková, nerozleptá.
Na rozdíl od toho, když jsou ty 1 - 3 mikrony dlouhá azbestová vlákna ve vzduchu, stačí troška elektrického náboje a usadí se v plicích ve sklípkách.
Jarka O.
12.8.2023 18:55 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
17.8.2023 16:05 Reaguje na Jarka O.Nejsem si jist, zda to uhlík nebo mikroplasty neumí taky.
Radim Polášek
12.8.2023 18:19 Reaguje na Lukas B.Dvojčata při útoku 11 září spadla po požáru leteckého paliva uvnitř z těch letadel tak rychle i z toho důvodu, že v době, kdy se stavěla, byl už azbest jako materiál pro tepelnou izolaci vnitřní ocelové konstrukce těch věžáků v USA zakázán nebo velmi omezen a nový vhodný materiál ještě nebyl, takže ta ocelová konstrukce nebyla proti rozehřátí požárem chráněna nebo jenom velmi špatně.
Takže při nějaké jednorázové práci s materiálem s azbestem není třeba se nechat strašit hysterickými články, jako je částečně i tento, ale řídit se zdravým rozumem.
Tonda Selektoda
13.8.2023 12:59Jaksi se při této hysterii kolem azbestu zapomíná, že ten eternit se v případě střechy ukládá na bednění, nebo na střešní latě. Střechy mívají okénka, výlezy a bývají i odvětrávány. Jsou ofukovány větrem…
Po několika desetiletích na střeše, je již eternit tak zchátralý, že se azbestová vlákna nejen uvolňují, ale do střechy již zatéká a je nutná oprava.
To však znamená, že značná část těch vláken, tak po mnoho let před rekonstrukcí střechy, končí zejména v podstřešních prostorech, kde se postupně usazuje a při průvanu se víří a šíří se po domě.
Při odstraňování eternitu, nevyhnutně velká část prachu a těch vláken spadne pod bednění (nebo pod střešní latě) a dům ještě více zamoří.
A na závěr, pokud se ta vlákna mohou zapíchnout do plic, ze kterých se prý již neuvolní, stejně tak se mohou zabodnout do koberců, čalounění, a nebo se mohou zafixovat na jiném bytovém textilu, či na doma pěstovaných rostlinách.
Jaroslav Pokorný
13.8.2023 13:04Před léty, jako úředník, jsem zažil humornou příhodu, ukazující odbornost(?) a rozumové uvažování u vysokých státních úředníků, při školení na MŽP. Jeden účastník se zeptal školící úřednice, zda on, jako automechanik, může staré brzdové destičky s obsahem asbestu, zabetonovat do základů nové haly. Lektorku vyvedl z míry, nedokázala se vyjádřit, a nakonec jen ocitovala zákon, že odpad s obsahem asbestu je nutno ukládat na zvlášť zabezpečenou skládku. Na což se zmohla i autorka tohoto článku.
Prostě naprostá absence vědomostí o daném problému. Jen citace zákonů, bez logického myšlení. Vzdělání na to žádný vliv nemá. Možná to i zhoršuje.
Jiří Kvítek
13.8.2023 20:54Například:
"To, že budete ze střechy sundávat eternit, musíte podle zákona ohlásit stavebnímu úřadu."
Hrubá nepřesnost!
Stavebnímu úřadu sice ohlásíte rozsah "udržovacích prací" stavby, ale to podstatné je:
ohlašuje se to krajské hygienické stanici minimálně 30 dnů před započetím prací s azbestem a ta vydává ve věci stanovisko z hlediska hygieny práce (viz zákon č.258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví).
Autorka by měla rozlišovat, zda práce provádí občan (svépomocí) nebo to za něho dělá odborná firma. S odpadem s obsahem azbestu postupujete podle zákona č.541/2020 Sb. (o odpadech), který tam pak dává rozlišné požadavky (občané mají "zjednodušený režim").
Možná by bylo dobré také zmínit, že v Evropě potkáte:
1) "bílý" azbest (chryzotil), který se vyskytuje u nás nejčastěji, ve starší literatuře bývá někdy označen i jako "šedý" azbest
2) "modrý" azbest (krokydolit), který se vyskytuje převážně na americkém kontinentu (kde se těží) a Západní Evropě (tam byl dovezen)
Díky nedávné "železné oponě" se k nám modrá modifikace neměla šanci dostat.
Rozdíl mezi nimi je velmi podstatný:
velikost vláken modré modifikace je přibližně 100x krát menší a díky i dalším vlastnostem má tak až 500× vyšší potenciál vyvolat rakovinu, než nejméně nebezpečný chryzotil (ten, co je u nás)!
To, že předpisy EU nerozlišují jednotlivé geologické modifikace je špatně, protože opatření by měla být přiměřená reálné nebezpečnosti odpadu s obsahem azbestu!
Také je vhodné upozornit, že eternit je směs z 90 % cementu a 10 % azbestových vláken (obsah azbestu se liší od 8 do 12% u různých výrobců), které jsou v cementové kaši fixovány jako v pojivu do okamžiku, dokud to nerozbijete, nevrtáte nebo neřežete. Do té doby je prašnost výrazně snížena!
Jako osinek bývaly dříve označovány i výrobky, které se užívaly jako tepelná izolace, požárně-tepelná izolace, armatury, těsnící a brzdové či třecí materiály. Vyráběly se z mletého azbestu, smíchaného pojivem (silikáty, vodní sklo a další plniva) a to přímo do forem, aby měly požadované rozměry a tvary (nejčastěji je najdete třeba ve stupačkách, kouřovody, protipožární prvky, kanalizační trubky apod.).
Dříve narození jistě pamatují například národní podnik OSINEK v Kostelci nad Orlicí, kde se od roku 1950 vyráběly třecí a brzdové materiály.
Ještě k těm pytlům - tohle může napsat jenom ten, kdo to nikdy nezkusil:
"Vybavte se velkým množstvím plastových pytlů na odpad. Materiál je dobré do nich uložit co nejdříve, ideálně už na střeše. A hned po naplnění pytle uzavřete a přelepte páskou. Pytle mají zabránit dalšímu šíření azbestových vláken během další manipulace a odvozu. Pytlujte materiál tak, aby s ním bylo možné na střeše bezpečně manipulovat."
Do pytlů se to nevejde, tam můžete dávat jenom úlomky, ale větší kusy se tam nevejdou!
Ideální je snášet eternitové šablony ručně a dávat pozor, aby se nerozbily. Před tím na dno korby vozidla rozložit pevnější plastovou plachtu a její volné části přehrnout přes bočnice korby (podle velikosti korby, např. u multikáry stačí plachta 20x20 metrů) tak, že po naplnění volné cípy plachty pečlivě přetáhnete přes složené šablony, zahnete i po obvodu a přelepíte lepící páskou tak, jako když balíte balíček. Někdy se to zpevňuje ještě omotáním potravinovou strečovou folií. Tím je to dostatečně zabaleno.
Cílem je, aby to šlo na skládce pouze vyklopit z korby auta (bez další zbytečné manipulace) přímo do sektoru, který je určen pro odpady s obsahem azbestu. Tam to obsluha skládky přehrne inertním materiálem a je to.
Dáváte-li to do sběrného dvora, někdy se pod tu plachtu dává dřevěná paleta, kterou ocení obsluha sběrného dvora, protože to snadno přeloží vysokozdvižným vozíkem (nebo obdobnou mechanizací).
Škoda - mohl to být docela zajímavý článek, jenom to chce více znalostí a pečlivosti...
Lukas B.
14.8.2023 08:28 Reaguje na Jiří Kvíteketernitu je na běžné stoleté šikmé střeše přibližně 20 kg na čtverečný metr, to znamená, že s necelým metrem čtverečným v pytli budete lézt jak opice po žebříku dolů. představa, že někdo demontuje staré šablony aniž by některou zlomil je poněkud netechnická - to by musel demontovat odshora dolů, a tedy by dožilý eternit pod sebou rozšlapával (staré měděné nebo zarezlé krytináče a vichrové spony drží zpravidla jak helvetská víra, zatímco na šablonu stačí se křivě podívat).
na odvoz podobného "bordelu" je nejlepší používat "bigbagy" (velkoobjemové pytle) s "vstupním hrdlem" (tj. s límcem která jde uzavřít jako pytel a potom případně i zalepit) - bigbag si naloží auto s hyrdaulickou rukou, a z takové průměrné střechy je tak 6 bihbagů a zhruba tak na nosnost "avie" s hydraulickou rukou - představa, že tam bude čekat několik dní auto, a s každou šablonou polezu na korbu je mimo stavebně-ekonomickou realitu. no a s kárkou za osobním autem se na skládku budete muset otočit tak desetkrát.
Jiří Kvítek
14.8.2023 10:22 Reaguje na Lukas B.Zažil jsem obojí, každý na to jde jinak.
Doma jsme udělali lidský řetěz a podávali si to. Je to fuška, ale to už k životu patří.
Firmy mají dost často to vybavení, o kterém píšete.
Těch variant je mnohem víc a ne všechny se hygieně líbí :-)
Ve výše uvedeném článku mne však dorazila autorka větou:
"Azbest v nich byl používán jako pojivo a přimícháván k cementu."
Lepší důkaz toho, že vůbec neví, o čem píše, už asi neexistuje...
Lukas B.
14.8.2023 11:23 Reaguje na Jiří Kvítekjinak drtivá většina svépomocníků to otrhá lopatou a pak vysbírá (tedy pokud se jedná o volně stojící stavení, v souvislé zástavbě je to čuňárna), ti pečlivější to udělají tak, že pod okapní hranu střechy dají "něco", co pak po posbírání šablon nacpou do bigbagu a odvezou také (třeba starý koberec nebo plachtu).
no a nemá se to a v případě udání to může skončit pěknou polízanicí, ale šablony nasypané do jámy vytváří ideální vsakovací jámu třeba pod okapem.
Pavel Jeřábek
16.8.2023 16:04 Reaguje na Lukas B.Vladimír Němec
14.8.2023 12:00 Reaguje na Jiří KvítekKarel Ploranský
16.8.2023 12:48Vůbec nechci škodlivost asbestu bagatelizovat - ale tohle je důkaz, že když se nějakého problému chopí byrokrat, jde zdravý rozum stranou. Že se na zajíce nepůjde s brokovnicí, nýbrž s tím příslovečným kanonem.
Jarka O.
16.8.2023 13:22Pavel Jeřábek
16.8.2023 16:13Nechci eternit podceňovat, mezi lidmi pozoruji i určitou hysterii, když se mají opravovat staré domy. Ale jak zde píší jiní, obávám se, že máme v ovzduší horší problémy, a zatím neřešitelné.
Třeba nanoplasty s plastů, které obsahují různé přísady s negativním vlivem na zdraví a které se nám dostávají do krve.
Břetislav Machaček
17.8.2023 08:40 Reaguje na Pavel Jeřábekpo 40. letech v dole někteří dožili 90 let, ale jiní zemřeli, aníž
by se dočkali důchodu. Totéž kameníci, kamenosochaři, zaměstnanci
cementáren, vápenek, kamenolomů, stolaři a jiní lidé pracující v
prašném prostředí. No a pak je tu ouřada, který sportuje ve městě
a je na tom hůře, než ti, co pracovali s rizikovými materiály. Je
to většinou o genetických dispozicích a hlavně o tom štěstíčku.
Na motorových lokomotivách se azbest hojně používal jako izolace
a těsnění výfuků. Později byl nahrazen skelnou vatou a byla to
při opravách větší hrůza, než ten azbest o jehož škodlivosti
jsme neměli ani tušení. Tudíž jsme neumírali strachem, protože
jsme žili v blažené nevědomosti. On každý materiál něčím škodí
( kamarádka kadeřnice má plíce poškozené ze zaměstnání!) a
přitom se to u někoho projeví a u někoho ne. Každý jsme originál
a o škodlivosti materiálu se to dozvíme často po desítkách let.
Nyní je na přetřesu umělé sladidlo Aspartám a ticho po pěšině je
zatím o vlivu mikroplastů. Co až se zjistí jejich škodlivost, až
už budou všude kolem? V sousedství měsíc zateplují dům polystyrénem
a v okolí je jak nasněženo pilinami z řezání desek a kde to skončí?
Nemám to hledat ve vejcích, když ty kuličky sežerou slepice? A co
když to i s travou sežerou králíci? Totéž tu létalo z komína firmy
vyrábějící minerální izolační vlnu, kdy jiskřil v okolí vzduch.
A co firma meloucí PETky na granulát, kde jsou ve spárách dlažby
v okolí bílé nánosy mikroplastů? Myslet na to, tak je lépe umřít
zdráv(mimo zblbnutí strachem) oběšením.
