Odpad z pěstíren hub se draze skládkuje. Vědci našli způsob, jak s odpadem naložit lépe

Na kilogram hub vzniknou tři kilogramy odpadu.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Alison Harrington / Flickr

„Každý rok se kvůli rostoucí poptávce po houbách zvyšuje množství odpadu, vzniklého při pěstování hub. Takže potřebujeme zároveň stále více místa, abychom ho měli kam uložit,“ říká Pablo Martinez ze španělského výzkumného centra Mushroom Technological Research Center. Jen v EU se ročně jedná o více jak 3 miliony kilogramů.

Myšlenkou zpracování a následného komerčního využití tohoto odpadu se před pár lety začal zabývat projekt Funguschain, za nímž se skrývá tým holandského vědce Barta van der Burga. Ten se snaží najít využití jak pro zbytky hub, jako jsou nožičky a deformované houby, které jsou neprodejné, tak pro využitý substrát, v němž se houby pěstovaly.

Houby totiž obsahují mnoho prospěšných látek, ať už jsou to proteiny, karbohydráty, tuky nebo chitin. Proteiny z hub by se podle zjištění vědeckého týmu daly výborně využít v potravinářském průmyslu. Dají se totiž ve formě jedlého gelu přidávat do potravin pro seniory, kteří mají problémy s polykáním. Zájem o ně projevily i vegetariánské restaurace. Jak výživové hodnoty, tak houbová chuť, se skvěle dají využít při přípravě vegeburgerů. Uplatnění chitinu jako přírodního konzervantu vidí tým v nově vyvíjené řadě krémů. Díky tomuto využití by mohl být odpad z hub snížen až o 40 %.

Využití půdy, v níž se houby pěstují, byl pro vědce velkou výzvou. Kvůli velkému podílu vody váží zbytky z pěstování tolik, že by se ekonomicky nevyplácelo je někam převážet. Ale pokud se substrát vysuší, dají se z něj vytvořit peletky, které se dají využít jako ekologické hnojivo. „Peletky se dají, na rozdíl od mokré půdy, převézt opravdu kamkoli,“ komentuje to Martinez.

Substrát je vysoušen bez využití elektřiny nebo jiného tradičního zdroje energie. Část houbového odpadu je pak využívána jako zdroj energie v bioplynové stanici.

Vzniklé hnojivo chce tým vědců ušít na míru konkrétním plodinám tak, že do něj před finálním vysušením dodá vhodnou výživu. Například hnojivo vhodné pro vinice může být doplněno o draslík, fosfor a mangan.

V případě, že by se opravdu podařilo půdu, která zůstane po pěstování hub, takto využít, snížily by se také náklady samotných pěstitelů hub. Ti nyní platí 10-50 Euro za tunu odpadu. Pokud se podaří ze zbytků z pěstování vyrábět hnojivo, které se dál využije, udělají pěstitelé hub velký krok k cirkulární ekonomice.

Přečtěte si také |

Ejhle ježek! Jak to zařídit, aby se mu u vás na zahradě líbilo?