https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/odpad-z-pestiren-hub-se-draze-skladkuje.vedci-nasli-zpusob-jak-s-odpadem-nalozit-lepe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Odpad z pěstíren hub se draze skládkuje. Vědci našli způsob, jak s odpadem naložit lépe

12.12.2020 16:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na kilogram hub vzniknou tři kilogramy odpadu.
Na kilogram hub vzniknou tři kilogramy odpadu.
Rostoucí obliba hub má za následek rozrůstající se pěstební farmy. A ruku v ruce s tím také zvyšující se množství odpadu. V průměru na každé kilo vypěstovaných hub připadají tři kilogramy odpadu. Tím je pěstební substrát, v němž je hodně slámy, hnojiva a rašeliny, ale také zbytky hub. Ačkoliv se část odpadů využívá jako kompost, většina doposud končila na skládce. V současné době existuje projekt, jehož cílem je dát tomuto houbovému odpadu druhou šanci. Informuje o tom magazín Horizon.
 

„Každý rok se kvůli rostoucí poptávce po houbách zvyšuje množství odpadu, vzniklého při pěstování hub. Takže potřebujeme zároveň stále více místa, abychom ho měli kam uložit,“ říká Pablo Martinez ze španělského výzkumného centra Mushroom Technological Research Center. Jen v EU se ročně jedná o více jak 3 miliony kilogramů.

Myšlenkou zpracování a následného komerčního využití tohoto odpadu se před pár lety začal zabývat projekt Funguschain, za nímž se skrývá tým holandského vědce Barta van der Burga. Ten se snaží najít využití jak pro zbytky hub, jako jsou nožičky a deformované houby, které jsou neprodejné, tak pro využitý substrát, v němž se houby pěstovaly.

Houby totiž obsahují mnoho prospěšných látek, ať už jsou to proteiny, karbohydráty, tuky nebo chitin. Proteiny z hub by se podle zjištění vědeckého týmu daly výborně využít v potravinářském průmyslu. Dají se totiž ve formě jedlého gelu přidávat do potravin pro seniory, kteří mají problémy s polykáním. Zájem o ně projevily i vegetariánské restaurace. Jak výživové hodnoty, tak houbová chuť, se skvěle dají využít při přípravě vegeburgerů. Uplatnění chitinu jako přírodního konzervantu vidí tým v nově vyvíjené řadě krémů. Díky tomuto využití by mohl být odpad z hub snížen až o 40 %.

Využití půdy, v níž se houby pěstují, byl pro vědce velkou výzvou. Kvůli velkému podílu vody váží zbytky z pěstování tolik, že by se ekonomicky nevyplácelo je někam převážet. Ale pokud se substrát vysuší, dají se z něj vytvořit peletky, které se dají využít jako ekologické hnojivo. „Peletky se dají, na rozdíl od mokré půdy, převézt opravdu kamkoli,“ komentuje to Martinez.

Substrát je vysoušen bez využití elektřiny nebo jiného tradičního zdroje energie. Část houbového odpadu je pak využívána jako zdroj energie v bioplynové stanici.

Vzniklé hnojivo chce tým vědců ušít na míru konkrétním plodinám tak, že do něj před finálním vysušením dodá vhodnou výživu. Například hnojivo vhodné pro vinice může být doplněno o draslík, fosfor a mangan.

V případě, že by se opravdu podařilo půdu, která zůstane po pěstování hub, takto využít, snížily by se také náklady samotných pěstitelů hub. Ti nyní platí 10-50 Euro za tunu odpadu. Pokud se podaří ze zbytků z pěstování vyrábět hnojivo, které se dál využije, udělají pěstitelé hub velký krok k cirkulární ekonomice.


reklama

 
foto - Mráčková Lucie
Lucie Mráčková
Autorka je spolupracovnice Ekolist.cz
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

12.12.2020 16:42
Být to do 5O km, tak to odeberu zdarma a zbavím je starostí co s tím.
Kdysi jsem to navezl do skleníku, rok mi tam rostly ještě žampióny
a půda byla jedna báseň. Vidím, že "odpadem" už je asi vše a vše je
problém, který musí řešit výzkumníci a likvidovat bioplynovky.
Odpovědět
MM

Milan Milan

13.12.2020 11:09 Reaguje na Břetislav Machaček
HiiHiiHi, je to přesně tak. Hodí se na to nálepka odpad a šup s tím do nějakého šuplíku zákona o odpadech. A pak brečíme jak je půda tuhá a jalová, jak ji chybí humus a dusík a vzduch a blabla......Holt nová doba přinesla nové pohledy a chvilku to bude trvat než pochobí, že příroda má své vlastní a skvělé mechanismy na likvidaci organické hmoty. To by se ale zřejmě netočili kšefty.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

12.12.2020 16:54
Zabývám se trochu mykologií a fakt zírám. V substrátu pro pěstování hub jsou i po jeho vyčerpání složky, které by každému poli mohly jen prospívat. To už by odpadem mohla být i lesní hrabanka.
Odpovědět
KV

K5 V5

12.12.2020 17:10
Taky bych se takového odpadu rád ujal, mnoho let sečená nehnojená louka by to ocenila.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

12.12.2020 17:31 Reaguje na K5 V5
Nehnojená, pravidelně sečená louka může být z mykologického hlediska cenná, často zde roste řada vzácných druhů. Po přihnojení mohou tyto druhy vymizet.
Odpovědět
KV

K5 V5

13.12.2020 11:09 Reaguje na Karel Tejkal
Je to jen takový klín 3000 m2 a při sečení ten prostředek nechávám, nevyplatí se tam vracet. Takže díky z upozornění, stačí ten prostředek vynechat i při hnojení.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

13.12.2020 22:36 Reaguje na K5 V5
Jsem ve výboru České mykologické společnosti, členem České vědecké společnosti pro mykologii a občas řeším i mykologický průzkum. Kdyby se louka na podzim hemžila drobnými houbami a nebylo to moc daleko od Prahy, mohu ji z pohledu mykologické biodiverzity posoudit :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 11:42 Reaguje na Karel Tejkal
U nás na takové louky dělají nájezdy fetky. Jsou tam
různé druhy "houbiček" a žampióny to asi nebudou. Ty
jsme kdysi sbírali do košů na pastvinách, ale i to
už je minulostí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

12.12.2020 18:05
Je to dnes, ten svět, jako u blbých na dvorku. Zdá se, že za chvíli už bude obtížným odpadem všechno, ale největší šanci mají lidé jako takoví, kolik obsahují cenných živin!
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2020 10:43
V jakékoli jen trochu slušně spravované zemi po tom zemědělci i zahrádkáři hrábnou všemi deseti a rádi za to i něco zaplatí (nejen odvoz). Když tcháni zakládali zahradu, tak tchán, protože měl kontakty v zemědělství, nechal dovézt vlečku "odpadu" ze žampionárny, a ten jsme pak celá rodina zarývali do záhonů.

Faktem je, že v tom Španělsku nemusejí mít zahrádkáře ani zemědělce.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2020 11:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Oni si vystačí s hydroponickým pěstováním "šmakulád" na písčité
půdě v tisících hektarů skleníků a foliáků s kapkovou závlahou
směsi vody z druhé strany Španělska, umělých hnoji a jiné chemie.
Organika ohrožuje jejich produkci případnými plísněmi, houbami
a hnilobou. Jinde už nepotřebují ani tu půdu a vystačí si
minerální vlnou či jinými sterilními materiály. Tak nač by jim
byl ten "ODPAD" ?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

13.12.2020 18:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak jsem už napsal, je to jako u blbých na dvorku ... Potraviny takto vyráběné by mělo být zakázáno prodávat pro potřebu lidí a Španělé by si je měli sníst sami.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.12.2020 08:39
Zírám, ono to nejde kompostovat? Nebo kompostování neznají?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

16.12.2020 08:40
Nazývat substrát po pěstování hub odpadem, na to už musí mít člověk opravdu specifický náhled na svět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.12.2020 14:18
Já vidím jako největší problém nekvalifikaci autorky. Kdyby totiž autorka měla nějakou kvalifikaci a věděla by, co použitý substrát z pěstování žampiónů je, nemohla by takový článek napsat.
Ten použitý substrát není odpad, naopak by se tato hmota mohla použít jako rovnocenná náhrada hnoje pro vylepšování zemědělských půd. Má dokonce pro rozhazování na pole i mnohem lepší mechanické vlastnosti než například klasický slamnatý hnůj, u toho je problém materiál rozmělnit na drobnější kusy. Neboli určitá významnou část živočišné výroby, která z hlerdiska hnoje vylepšujícícho půdu u nás chybí, by mohla být nahražena pěstírnami hub.
Použitý substrát by navíc mohl snížit ztráty či vrátit zpátky do oběhu jinak ztracené živiny v jiných hmotách, konkrétně v čistírenských kalech z občanských Čistíren odpadních vod. Pokud tyto čistírenské kaly jsou jen málo nad limitem škodlivin, šly by ty škodliviny snížit pod limit promíchábním s tímto použitým substrátem a výsledná hmota pak použít na pole. Takže místo toho , aby živiny v čistírenském kalu skončily bez užitku na skládce, kde maximálně vyrobí trochu metanu, na poli se dostanou zpět do koloběhu živin a využijí.
Odpovědět
JB

Josef BIS

19.12.2020 15:58
ŽE jsem napsal že je to pirátský plátek tak mi to mažete?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist