https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-vedcu-mozna-vedlo-vybiti-indianu-k-male-dobe-ledove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle vědců možná vedlo vybití indiánů k malé době ledové

13.2.2019 09:01 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kryštof Kolumbus právě dorazil na ostrov, který místní nazývají Guanahani. Kolumbus jej pojmenoval San Salvador a obsadil jej jménem španělského krále.
Kryštof Kolumbus právě dorazil na ostrov, který místní nazývají Guanahani. Kolumbus jej pojmenoval San Salvador a obsadil jej jménem španělského krále.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | John Vanderlyn / Architect of the Capitol
Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Například taková genocida 55 milionů původních obyvatel Severní a Jižní Ameriky v 16. století vyústila ve snížení průměrné globální teploty o 0,15 °C, protože jimi rázem neobdělávaná půda začala znovu zarůstat lesy. Alespoň tak to na základě klimatických modelů vidí výzkumníci z londýnské University College. Píše o tom BussinesInsider.
 

Předtím, než Kryštof Kolumbus podnikl v roce 1492 svou fenomenálně neúspěšnou cestu do Indie, žilo v obou amerických kontinentech přibližně 60,5 milionu lidí. Že při plavbě na západ, ve snaze nalézt náhradní cestu na dálný Východ, objevil Ameriku, se tak nějak ví. I to, že setkání s evropskou kulturou nedopadlo pro indiány dobře. V následujících desetiletích se totiž násilí, spalničky, neštovice a chřipka od částečně imunizovaných kolonizátorů Nového světa postarala o vyhubení 90 % populace obou kontinentů. Po sto letech od „objevení“ žilo v Severní a Jižní Americe jen něco kolem šesti milionů lidí. Tým Alexandera Kocha se nyní pokusil sestavit přesnější obraz důsledků této události. A dospěl k dosud netušeným závěrům. Například?

Velká genocida, malé ochlazení

„Lidé ovlivňovali planetární klima mnohem dříve předtím, než se začalo s průmyslovou revolucí nebo velkoobjemovým využíváním fosilních paliv,“ tvrdí ve studii, kterou nyní otiskl žurnál Quaternary Science Reviews. Přesněji, údobí velkého vymírání a vylidnění obou Amerik vedlo k plošnému ústupu zemědělství. Z obdělávaných polí se znovu staly lesy, které vázaly do své biomasy a půdy nápadně více oxidu uhličitého. Odstranění skleníkových plynů z atmosféry bylo tak výrazné, že došlo k ochlazení globálního klimatu. Zhruba o 0,15 °C. Nezdá se to být mnoho, ale stačilo to prý k vyvolání jevu ne nepodobného malé době ledové, jejíž existenci mezi 16. a 19. stoletím klimatologové už delší dobu potvrzují. Jen si nebyli jisti jejím spouštěcím mechanismem.

Jen vymření 90 % populace dvou kontinentů nestačilo

Celá teorie, že by za ochlazením mohla stát právě ničivá expanze Evropy do Amerik, zní svůdně. Jenže stojí na poněkud vratkých základech. Jistota nepanuje o počtu obyvatel Amerik před rokem 1492 (mimochodem, v Evropě tehdy žilo jen kolem 80 milionů lidí), ani o ploše, jakou vlastně indiáni zemědělsky obhospodařovali. Údajně se mělo jednat o 62 milionů hektarů. Že by vymizení zemědělství a hlavně samotných zemědělců mohlo mít až tak dalekosáhlé dopady na planetární atmosféru, je tak pořád trochu spekulací.

„Myslím, že Koch se svými kolegy trochu přecenili čísla,“ říká Joerg Schaefer, klimatolog z Columbia University, který se na londýnské studii nepodílel. „Existovaly tu i jiné výrazné faktory, vulkanické erupce a proměny solární aktivity, takže jen vymření indiánů určitě nevysvětlí celkovou změnu teploty.“ Sám ale připouští, že vymření amerických domorodců, tedy tehdejších 10 % obyvatel planety Země, mohlo nést až 50 % podíl na efektu ochlazení.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

13.2.2019 10:19
Poněkud to nesedí.

Kolumbova plavba je umístěna v čase na konci výrazného ochlazení, které (mj.) u nás přispělo k rozpoutání husitských válek a jeho konec naopak přispěl i k politickému zklidnění situace.
Následujících sto let bylo více-méně teplých, a v této době v Mexiku a dalších oblastech Nového světa Španělé (a také Portugalci) zemědělství naopak rozšířili a zintenzívnili. V Evropě v té době probíhalo odlesňování (u nás bylo v té době prakticky celé území království a markrabství odlesněno a osídleno, zčásti populačními přebytky domácích obyvatel, zčásti kolonisty z Německa, a podobně tomu tak bylo v dalších zemích).
Jediné území, které se v té době výrazně zalesnilo (ale už někdy na začátku této teplé periody) byla Amazonie, jejíž obyvatelstvo bylo zdecimováno epidemií neštovic a tamní zemědělská civilizace se natolik zhroutila, že hledači Eldoráda zde už nacházeli jen "panenský" prales.

Dobytí Mexika Španěly navíc znamenalo docela zásadní zastavení demografického úbytku obyvatel, protože poražení Aztékové v podstatě provozovali systematický holokaust ostatních národů, který Španělé zarazili (a navíc posléze začali dovážet kolonisty ze Španělska). A podobně španělské dobytí říše Inků znamenalo pro jimi porobené indiánské národy spíš pozitivní jev, včetně populačního růstu.

Takže ochlazení na začátku 17. století rozhodně tyhle příčiny nemělo a těch uvažovaných 0,15 stupně se rozhodně na Klementinské teplotní řadě nijak neuplatňuje (byl tam v průběhu "malé doby ledové" pokles o několik stupňů, tedy cca 50 násobný).
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.2.2019 13:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Že Aztékové v podstatě provozovali systematický holokaust ostatních národů, s tím nelze souhlasit. Je ovšem pravda, že se k porobeným kmenům chovali dost krutě. To také umožnilo H. Cortésovi jejich říši zničit s poměrně malým počtem vlastních vojáků, jelikož neaztécké obyvatelstvo říše se přidávalo na jeho stranu. Po zničení Aztécké říše byl ovšem úbytek původního obyvatelstva drastický, protože v důsledku války došlo k rozvratu hospodářství a tím k hladomorům, které společně s nemocemi zavlečenými z Evropy vyhubily velkou většinu obyvatelstva. V r. 1552 odhadl představitel Katolické církve biskup Bartolomeo de Las Casas počet obětí conquisty ve Střední Americe na 15 mil. indiánů. Aztécká říše zasahovala do pásma pralesů jen částečně, její jádro leželo v oblastech původních stepí na mexických náhorních plošinách.

Úpadek Mayské civilizace v pralesní části Střední Ameriky přišel ještě před příchodem Evropanů.

Jiné části Ameriky ovšem nebyly zdaleka tak hustě osídleny, odhaduje se, že na celém území dnešních USA a Kanady nežilo před příchodem Evropanů víc než 2 mil. Indiánů.

Počet obyvatel Incké říše se odhaduje na 15 - 20 mil., zbytek Jižní Ameriky byl rovněž osídlen velmi řídce. Zemědělství v této říši stálo spíše na zavlažování původně suchých území a na ochraně nezalesněných svahů před erozí, než na odlesňování.

Civilizace v jižní části povodí Amazonky (s údajným Eldorádem), která zanikla dřív, než na toto území pronikli Evropané, zabírala území, které bylo oproti celkové ploše amazonských pralesů zcela bezvýznamné, proto těžko mohl její zánik přispět ke klimatické změně.

Z uvedených důvodů proto v článku uvedenou teorii nepovažuji za příliš pravděpodobnou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.2.2019 17:36 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Snaha o vyhubení jednoho národa druhým by měla nést název "holokaust". Rozsah toho, co páchali Aztékové byl při přepočtu na lokální počet obyvatel možná i vyšší než toho, co páchali Němci. Přestože používali jen obětní pyramidy místo plynových komor a obsidiánové nože na vyřezávání srdce místo Zyklonu B.

Druhá věc je, že jakmile tam přišli Španělé a začali se v Mexiku usazovat, tak tam zaváděli standardní evropské zemědělství s orbou a navozili tam i příslušná hospodářská zvířata. A po prvním šoku začala jít populace zase nahoru.

A jinak ještě perlička: Misionáři byli natolik tolerantní, že u Mayů převzali do křesťanské liturgie místní "pohanské" používání halucinogenních hub, které tam bylo v kostelích provozováno nejméně do 70. let minulého století, kdy o tom francouzští etnografové natočili film (který jsem viděl).
Odpovědět
as

13.2.2019 13:17
Nechci ti kecat do ekologie, ale nějak mě vypadlo z hlavy, že by se indiáni intenzívně věnovali zemědělství. Tedy orbou - obracením půdy....
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

13.2.2019 19:04 Reaguje na
Indiáni neměli pluhy ani tažná zvířata, půdu proto neorali, ale jen kypřili motykami. Indiánské zemědělství bylo ve srovnání s Evropou spíše zahradničení (intenzivní obdělávání malých políček).
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.2.2019 17:28 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Dokonce jedna z teorií, proč Mayové odešli z území Staré říše a o kus dál vybudovali Novou říši (na jejímž území žijí jejich potomci dosud) se opírá o představu totálního vyčerpání půdy právě v důsledku vámi uvedeného primitivního zemědělství. Je zajímavé, že měli perfektní silnice, ale neznali kolo (respektive jeho praktické použití, jsou známy hračky na kolečkách a prokazatelně znali válec), takže nebyli s to v případě nějakého průšvihu přesunout potraviny z jednoho místa na druhé.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

13.2.2019 15:05
Pane Dohnale, dá se dohledat korelace mezi concentrací CO2 a globální teplotou pro popisované období jako podpůrný či vyvracející argument? To mi v článku chybí.
Odpovědět
JE

Johnny English

19.2.2019 19:51
Vybití Indiánů? To snad ani nepsal člověk ze základky. Každé malé dítě ví, že indiánská populace neměla a dodnes nemá (Amazonie) imunitu proti těm kmenům chorob, které způsobují spálu, neštovice, příušnice atd. Proto po kontaktech s Evropany zahynuly miliony osob a rozsáhlé pralesní osídlení se zcela vylidnilo. Dnes je úsvit doby, kdy se potvrzují nálezy vsí, osad i měst, které svědčí o stupni zalidnění před tím koncem patnáctého století.
Španělé se nikdy nechovali jako kolonisté severoevropského původu, aby nějaké civilizace "vybíjeli" jak v titulku píšete, nebo pochybovali jestli se domorodci ještě dají považovat za lidi jako konkrétně například Britové v Africe. Dcery zeměvládců z latinské Ameriky se bez omezení vdávaly do Španělska, kde byly společensky přijaty podle původu. Bez studia prosím nepřejímejte ani základní fakta ze západoevropských, koloniálním sebemrskačstvím zamořených, univerzit. To na okraj.
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist