Podle vědců možná vedlo vybití indiánů k malé době ledové

Poněkud to nesedí.

Kolumbova plavba je umístěna v čase na konci výrazného ochlazení, které (mj.) u nás přispělo k rozpoutání husitských válek a jeho konec naopak přispěl i k politickému zklidnění situace.
Následujících sto let bylo více-méně teplých, a v této době v Mexiku a dalších oblastech Nového světa Španělé (a také Portugalci) zemědělství naopak rozšířili a zintenzívnili. V Evropě v té době probíhalo odlesňování (u nás bylo v té době prakticky celé území království a markrabství odlesněno a osídleno, zčásti populačními přebytky domácích obyvatel, zčásti kolonisty z Německa, a podobně tomu tak bylo v dalších zemích).
Jediné území, které se v té době výrazně zalesnilo (ale už někdy na začátku této teplé periody) byla Amazonie, jejíž obyvatelstvo bylo zdecimováno epidemií neštovic a tamní zemědělská civilizace se natolik zhroutila, že hledači Eldoráda zde už nacházeli jen "panenský" prales.

Dobytí Mexika Španěly navíc znamenalo docela zásadní zastavení demografického úbytku obyvatel, protože poražení Aztékové v podstatě provozovali systematický holokaust ostatních národů, který Španělé zarazili (a navíc posléze začali dovážet kolonisty ze Španělska). A podobně španělské dobytí říše Inků znamenalo pro jimi porobené indiánské národy spíš pozitivní jev, včetně populačního růstu.

Takže ochlazení na začátku 17. století rozhodně tyhle příčiny nemělo a těch uvažovaných 0,15 stupně se rozhodně na Klementinské teplotní řadě nijak neuplatňuje (byl tam v průběhu "malé doby ledové" pokles o několik stupňů, tedy cca 50 násobný).

Že Aztékové v podstatě provozovali systematický holokaust ostatních národů, s tím nelze souhlasit. Je ovšem pravda, že se k porobeným kmenům chovali dost krutě. To také umožnilo H. Cortésovi jejich říši zničit s poměrně malým počtem vlastních vojáků, jelikož neaztécké obyvatelstvo říše se přidávalo na jeho stranu. Po zničení Aztécké říše byl ovšem úbytek původního obyvatelstva drastický, protože v důsledku války došlo k rozvratu hospodářství a tím k hladomorům, které společně s nemocemi zavlečenými z Evropy vyhubily velkou většinu obyvatelstva. V r. 1552 odhadl představitel Katolické církve biskup Bartolomeo de Las Casas počet obětí conquisty ve Střední Americe na 15 mil. indiánů. Aztécká říše zasahovala do pásma pralesů jen částečně, její jádro leželo v oblastech původních stepí na mexických náhorních plošinách.

Úpadek Mayské civilizace v pralesní části Střední Ameriky přišel ještě před příchodem Evropanů.

Jiné části Ameriky ovšem nebyly zdaleka tak hustě osídleny, odhaduje se, že na celém území dnešních USA a Kanady nežilo před příchodem Evropanů víc než 2 mil. Indiánů.

Počet obyvatel Incké říše se odhaduje na 15 - 20 mil., zbytek Jižní Ameriky byl rovněž osídlen velmi řídce. Zemědělství v této říši stálo spíše na zavlažování původně suchých území a na ochraně nezalesněných svahů před erozí, než na odlesňování.

Civilizace v jižní části povodí Amazonky (s údajným Eldorádem), která zanikla dřív, než na toto území pronikli Evropané, zabírala území, které bylo oproti celkové ploše amazonských pralesů zcela bezvýznamné, proto těžko mohl její zánik přispět ke klimatické změně.

Z uvedených důvodů proto v článku uvedenou teorii nepovažuji za příliš pravděpodobnou.

Snaha o vyhubení jednoho národa druhým by měla nést název "holokaust". Rozsah toho, co páchali Aztékové byl při přepočtu na lokální počet obyvatel možná i vyšší než toho, co páchali Němci. Přestože používali jen obětní pyramidy místo plynových komor a obsidiánové nože na vyřezávání srdce místo Zyklonu B.

Druhá věc je, že jakmile tam přišli Španělé a začali se v Mexiku usazovat, tak tam zaváděli standardní evropské zemědělství s orbou a navozili tam i příslušná hospodářská zvířata. A po prvním šoku začala jít populace zase nahoru.

A jinak ještě perlička: Misionáři byli natolik tolerantní, že u Mayů převzali do křesťanské liturgie místní "pohanské" používání halucinogenních hub, které tam bylo v kostelích provozováno nejméně do 70. let minulého století, kdy o tom francouzští etnografové natočili film (který jsem viděl).

Nechci ti kecat do ekologie, ale nějak mě vypadlo z hlavy, že by se indiáni intenzívně věnovali zemědělství. Tedy orbou - obracením půdy....

Indiáni neměli pluhy ani tažná zvířata, půdu proto neorali, ale jen kypřili motykami. Indiánské zemědělství bylo ve srovnání s Evropou spíše zahradničení (intenzivní obdělávání malých políček).

Dokonce jedna z teorií, proč Mayové odešli z území Staré říše a o kus dál vybudovali Novou říši (na jejímž území žijí jejich potomci dosud) se opírá o představu totálního vyčerpání půdy právě v důsledku vámi uvedeného primitivního zemědělství. Je zajímavé, že měli perfektní silnice, ale neznali kolo (respektive jeho praktické použití, jsou známy hračky na kolečkách a prokazatelně znali válec), takže nebyli s to v případě nějakého průšvihu přesunout potraviny z jednoho místa na druhé.

Pane Dohnale, dá se dohledat korelace mezi concentrací CO2 a globální teplotou pro popisované období jako podpůrný či vyvracející argument? To mi v článku chybí.

Vybití Indiánů? To snad ani nepsal člověk ze základky. Každé malé dítě ví, že indiánská populace neměla a dodnes nemá (Amazonie) imunitu proti těm kmenům chorob, které způsobují spálu, neštovice, příušnice atd. Proto po kontaktech s Evropany zahynuly miliony osob a rozsáhlé pralesní osídlení se zcela vylidnilo. Dnes je úsvit doby, kdy se potvrzují nálezy vsí, osad i měst, které svědčí o stupni zalidnění před tím koncem patnáctého století.
Španělé se nikdy nechovali jako kolonisté severoevropského původu, aby nějaké civilizace "vybíjeli" jak v titulku píšete, nebo pochybovali jestli se domorodci ještě dají považovat za lidi jako konkrétně například Britové v Africe. Dcery zeměvládců z latinské Ameriky se bez omezení vdávaly do Španělska, kde byly společensky přijaty podle původu. Bez studia prosím nepřejímejte ani základní fakta ze západoevropských, koloniálním sebemrskačstvím zamořených, univerzit. To na okraj.