Psychologie a životní prostředí? Studie upozorňuje na nesoulad ve znalostech odpůrců GMO
V krátkosti: ti nejvýraznější oponenti GMO a geneticky modifikovaných potravin měli jen velmi mlhavou představu o tom, jak vlastně věda kolem GMO funguje. I když si vytrvale mysleli, že vědí víc než ostatní. „Trochu jsme se s tímhle naším experimentem ocitli na území psychologů bádajících nad extrémismem,“ připouští Philip Fernbach, vedoucí coloradské studie. „Zjistili jsme totiž, že pokud si někdo chce udržet pevný postoj proti vědeckým faktům, musí vynikat v absenci znalostí o nich.“ Nebo ještě jinak, hnací silou odporu proti GMO není hluboká znalost celé problematiky, ale její vytrvalá ignorace.
Fernbach spolu s kolegy realizoval tři série experimentů. Nejprve ve Spojených státech amerických a pak v Německu a Francii. Na 2500 respondentů bylo nejprve vyzpovídáno ohledně GMO a zkoumaly se i jejich názory a postoje. Respondenti pak vyplnili obsahem stejný test univerzální vědecké gramotnosti. Nebyly v něm až tak záludné otázky. Měli se například rozhodnout, jestli tvrzení „Dýcháme kyslík, který pochází z rostlin“ je pravdivé či nikoliv. Nebo zda „Obyčejná rajčata geny nemají, ale ta geneticky modifikovaná ano“. A výsledek?
„Ukázalo se, že tam, kde jdou znalosti dotázaných dolů, narůstá jejich sebejistota o správnosti odpovědí,“ říká Fernbach. „Je to o vnitřní kalibraci. Když toho nevíte dost, tak je pro vás těžké odhadnout, kolik toho ještě nevíte. A to vám dává perverzní jistotu, že toho vlastně víte dost. V konečném důsledku vám to pak brání naučit se o tématu víc, poznat skutečnou pravdu.“
Je to prý dokonalá ukázka psychologického fenoménu, tzv. Dunning-Krugerova efektu. Jevu, při které vlastní neschopnost brání neschopným poznat jejich neschopnost. Podobný jev by prý mohl docela dobře vysvětlit neústupnost některých lidí tváří v tvář vědeckým poznatkům. Ať už jde o nezbytnost očkování, přijetí evoluční teorie nebo klimatické změny. Zvrátit takový trend ale není snadné. Autoři upozorňují na dva obranné mechanismy neznalých. Jednak aktivní vyhýbání se novým informacím, a pak ještě jejich intenzivní odmítání. Což prý činí smysluplnou debatu komplikovanou.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Meziresortní rada má zrychlit šlechtění rostlin pomocí genomických technik
AV ČR: Genomické šlechtění rostlin by výrazně pomohlo s produkcí potravin
Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé genomicky upravené rostliny
Další články autora |
Umělý velrybí trus. Vědci testují, zda pomůže schopnosti oceánů pohlcovat oxid uhličitý. Vypadá to slibně
Radomír Dohnal: Existuje propojení mezinárodního boje proti klimatu s mezinárodním terorismem?
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
S použitím metod zmíněných v článku by se myslím dalo zabránit řadě nikam nevedoucích diskusí, kdyby byli účastníci připouštěni k diskusi jen po správném zodpovězení otázek prokazujících základní znalosti dotčených oborů a výrokové logiky :-)
Anyr
25.1.2019 10:58A když neví co by, budou hledat korelaci mezi nevědomostí a odmítáním GMO a na tom de facto stavět, že jen hlupáci odmítají GMO. Protože co tahle "studie" odhaluje? Vůbec nic. Jaký pocit navozuje? Pokud jsi chytrý, budež fandit GMO, anžto hlupáci ho odmítají.
Za mě je pak stále lepší být hlupákem, který je třeba i pro nic za nic odmítavý k produktům ho*ad (a že je MNOHO důvodů být právě v tomto případě vulgární - zájemci si mohou dohledat) z (nejen) Monsanta, než moderním chytrákem, který v dnešní době věří všemu, co mu ostatní rádobychytráci povědí.
Nekonzumovat a nepodporovat GMO ničemu neškodí, užívání, a tím tedy podpora Monsanta a podobných firem, škodí snad všemu.
Nu a pokud si chytráci myslí, že GMO spasí svět - proberte se. Na světě jsou mraky jídla i bez GMO, i mraky oblastí pro jeho pěstování (pokud budou tamnější obyvatelé vzděláni a poskytne se jim byť jen malá pomoc). Jen chudí na něj dnes, díky politikům, firmám a hvězdám z burz, nemají.
Celá tahle problematika je snadno k nastudování, zdrojů je velká spousta.
A každému doporučuju mít svoji zahradu, se svými stromy (staré odrůdy zvláště), své záhony se zeleninou a bylinkami, a ideálně své slepice a králíky k zajištění nejen masa a vajec, ale zejména organické složce do kompostu. Nic jiného člověku nezajistí kvalitní stravu bez obav.
Ovšem bacha na kontaminaci - na GMO jsou patenty, a jak do vaší zahrady vletí pyl z takové sra*ky a oplyje vaše plodiny, které použijete k dalšímu pěstování, tak jste v háji a budete platit :P A navíc to znehodnotí genetické fondy rostlin a třeba i vaše zdraví (dejte mi důkaz, kde mnoho generací ověřilo neustálým konzumováním GMO to, že jsou bez rizik) ;)
Na závěr pak děkuji prababičce že mě naučila hospodařit a za svou přirozenou nedůvěru k lidem a jejich výtvorům - stačí se podívat kolem a máte to :)
Díky za pozornost :D
Jan Šimůnek
26.1.2019 09:32 Reaguje na AnyrVše ostatní jsou naprosté nesmysly. A GMO pochopitelně potřebujeme, protože počty lidí narůstají a bez zvyšování výnosů a zvětšování osevních ploch bude docházet k daleko větším hladomorům než nyní.
Jakub Graňák
27.1.2020 18:08Prý studie marketérů, lidí, kteří mají v popisu práce manipulovat lidmi, jo tak to má panečku váhu
