https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/psychologie-a-zivotni-prostredi-studie-upozornuje-na-nesoulad-ve-znalostech-odpurcu-gmo
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Psychologie a životní prostředí? Studie upozorňuje na nesoulad ve znalostech odpůrců GMO

25.1.2019 08:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Když toho nevíte dost, tak je pro vás těžké odhadnout, kolik toho ještě nevíte. A to vám dává perverzní jistotu, že toho vlastně víte dost. Kresba ilustruje Dunning-Krugerovův efekt.
Když toho nevíte dost, tak je pro vás těžké odhadnout, kolik toho ještě nevíte. A to vám dává perverzní jistotu, že toho vlastně víte dost. Kresba ilustruje Dunning-Krugerovův efekt.
Mít na věc názor a mít přitom pravdu jsou dvě různé věci. Často vyjadřujeme silnou inklinaci k tématům, o kterých víme jen velmi málo. Potvrzuje to aktuální studie marketérů z Univerzity v Colorado, která se u svých respondentů zkoumala jejich názor a současně znalost problematiky geneticky modifikovaných organismů. Píše o tom Guardian.
 

V krátkosti: ti nejvýraznější oponenti GMO a geneticky modifikovaných potravin měli jen velmi mlhavou představu o tom, jak vlastně věda kolem GMO funguje. I když si vytrvale mysleli, že vědí víc než ostatní. „Trochu jsme se s tímhle naším experimentem ocitli na území psychologů bádajících nad extrémismem,“ připouští Philip Fernbach, vedoucí coloradské studie. „Zjistili jsme totiž, že pokud si někdo chce udržet pevný postoj proti vědeckým faktům, musí vynikat v absenci znalostí o nich.“ Nebo ještě jinak, hnací silou odporu proti GMO není hluboká znalost celé problematiky, ale její vytrvalá ignorace.

Fernbach spolu s kolegy realizoval tři série experimentů. Nejprve ve Spojených státech amerických a pak v Německu a Francii. Na 2500 respondentů bylo nejprve vyzpovídáno ohledně GMO a zkoumaly se i jejich názory a postoje. Respondenti pak vyplnili obsahem stejný test univerzální vědecké gramotnosti. Nebyly v něm až tak záludné otázky. Měli se například rozhodnout, jestli tvrzení „Dýcháme kyslík, který pochází z rostlin“ je pravdivé či nikoliv. Nebo zda „Obyčejná rajčata geny nemají, ale ta geneticky modifikovaná ano“. A výsledek?

„Ukázalo se, že tam, kde jdou znalosti dotázaných dolů, narůstá jejich sebejistota o správnosti odpovědí,“ říká Fernbach. „Je to o vnitřní kalibraci. Když toho nevíte dost, tak je pro vás těžké odhadnout, kolik toho ještě nevíte. A to vám dává perverzní jistotu, že toho vlastně víte dost. V konečném důsledku vám to pak brání naučit se o tématu víc, poznat skutečnou pravdu.“

Je to prý dokonalá ukázka psychologického fenoménu, tzv. Dunning-Krugerova efektu. Jevu, při které vlastní neschopnost brání neschopným poznat jejich neschopnost. Podobný jev by prý mohl docela dobře vysvětlit neústupnost některých lidí tváří v tvář vědeckým poznatkům. Ať už jde o nezbytnost očkování, přijetí evoluční teorie nebo klimatické změny. Zvrátit takový trend ale není snadné. Autoři upozorňují na dva obranné mechanismy neznalých. Jednak aktivní vyhýbání se novým informacím, a pak ještě jejich intenzivní odmítání. Což prý činí smysluplnou debatu komplikovanou.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

25.1.2019 04:34
Pěkná úvaha. Ještě je potřeba ovšem dodat, že vliv Dunningova-Krugerova jevu bývá v "politicky exponovaných oborech" pozorovatelný na obou stranách názorového spektra :-)

S použitím metod zmíněných v článku by se myslím dalo zabránit řadě nikam nevedoucích diskusí, kdyby byli účastníci připouštěni k diskusi jen po správném zodpovězení otázek prokazujících základní znalosti dotčených oborů a výrokové logiky :-)
Odpovědět
Anyr

Anyr

25.1.2019 10:58
Paka z Monsanta si zase zaplatili studii, ano? :D
A když neví co by, budou hledat korelaci mezi nevědomostí a odmítáním GMO a na tom de facto stavět, že jen hlupáci odmítají GMO. Protože co tahle "studie" odhaluje? Vůbec nic. Jaký pocit navozuje? Pokud jsi chytrý, budež fandit GMO, anžto hlupáci ho odmítají.
Za mě je pak stále lepší být hlupákem, který je třeba i pro nic za nic odmítavý k produktům ho*ad (a že je MNOHO důvodů být právě v tomto případě vulgární - zájemci si mohou dohledat) z (nejen) Monsanta, než moderním chytrákem, který v dnešní době věří všemu, co mu ostatní rádobychytráci povědí.
Nekonzumovat a nepodporovat GMO ničemu neškodí, užívání, a tím tedy podpora Monsanta a podobných firem, škodí snad všemu.
Nu a pokud si chytráci myslí, že GMO spasí svět - proberte se. Na světě jsou mraky jídla i bez GMO, i mraky oblastí pro jeho pěstování (pokud budou tamnější obyvatelé vzděláni a poskytne se jim byť jen malá pomoc). Jen chudí na něj dnes, díky politikům, firmám a hvězdám z burz, nemají.
Celá tahle problematika je snadno k nastudování, zdrojů je velká spousta.
A každému doporučuju mít svoji zahradu, se svými stromy (staré odrůdy zvláště), své záhony se zeleninou a bylinkami, a ideálně své slepice a králíky k zajištění nejen masa a vajec, ale zejména organické složce do kompostu. Nic jiného člověku nezajistí kvalitní stravu bez obav.
Ovšem bacha na kontaminaci - na GMO jsou patenty, a jak do vaší zahrady vletí pyl z takové sra*ky a oplyje vaše plodiny, které použijete k dalšímu pěstování, tak jste v háji a budete platit :P A navíc to znehodnotí genetické fondy rostlin a třeba i vaše zdraví (dejte mi důkaz, kde mnoho generací ověřilo neustálým konzumováním GMO to, že jsou bez rizik) ;)
Na závěr pak děkuji prababičce že mě naučila hospodařit a za svou přirozenou nedůvěru k lidem a jejich výtvorům - stačí se podívat kolem a máte to :)
Díky za pozornost :D
Odpovědět
ig

25.1.2019 12:34 Reaguje na Anyr
Ono je to spíš tak, že hlupáci nechápou argumenty druhé strany (bez ohledu na to, jestli s nimi souhlasí nebo ne) a pořád si hučí to svoje a nedá se s nimi o ničem diskutovat :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2019 09:32 Reaguje na Anyr
Proti GMO lze vznést pouze jedinou námitku, a tou je jejich patentovatelnost. Přitom paradoxně výsledky klasického šlechtění, získávané daleko dráž a pracněji patentovatelné nejsou (a přesto se šlechtitelé uživí).

Vše ostatní jsou naprosté nesmysly. A GMO pochopitelně potřebujeme, protože počty lidí narůstají a bez zvyšování výnosů a zvětšování osevních ploch bude docházet k daleko větším hladomorům než nyní.
Odpovědět
sv

26.1.2019 18:53 Reaguje na Jan Šimůnek
Patenty problém nejsou vůbec. Za prvé, uděleny byly i patenty na produkty klasického šlechtění. Za druhé, patenty mají časově omezenou platnost, ergo patenty GM odrůd, které přišly na trh jako první už vypršely. Za třetí, existuje řada GM plodin, které vznikly díky veřejným financím a patentovány nejsou vůbec. Viz třeba zlatá rýže, která by mohla zachraňovat životy a zrak milionům lidí a přesto se tak neděje. Problém tedy nejsou patenty, problém je zelená hysterie ovládající Evropu a bohužel už nejen ji. O tom, že je tato ideologie extrémně škodlivá svědčí i ten maniak výše.
Odpovědět
ig

26.1.2019 21:17
K tomu spasení světa - máte někdo nápad jak třeba bez GMO eradikovat malárii?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.1.2020 18:08
„Dýcháme kyslík, který pochází z rostlin“: typická zavádějící otázka, ten kyslík nepochází z rostlin, ale z vody (fotolýza jedna z fází fotosyntézy) a voda patrně z komet a asteroidů. Vždycky mě dojme takto stupidně položená "jednoduchá" otázka.

Prý studie marketérů, lidí, kteří mají v popisu práce manipulovat lidmi, jo tak to má panečku váhu
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

12.10.2020 11:07
Podobný článek jsem četla snad před pěti lety. Ale je pravdivý. Setkávám se tímto fenoménem poměrně často - u dětí i dospělých. U dětí to ještě jde upravit vzděláním, ale u dospělých už je to jen marný boj.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist