https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vetsinu-globalni-ekonomiky-spojenou-s-oceany-kontroluje-hrstka-spolecnosti-s-pochybnou-reputaci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Většinu zdrojů v oceánech kontroluje hrstka společností s pochybnou reputací

15.3.2021 05:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na jedné straně je to pozitivní: když potřebujete chránit oceány, víte, na koho se obrátit. Pokud přimějete k nějaké pozitivní změně korporace z Ocean 100, máte prakticky hotovo. Horší je, že síla peněz a moci stojící za zmíněnými korporacemi může snadno korumpovat celé vlády.
Na jedné straně je to pozitivní: když potřebujete chránit oceány, víte, na koho se obrátit. Pokud přimějete k nějaké pozitivní změně korporace z Ocean 100, máte prakticky hotovo. Horší je, že síla peněz a moci stojící za zmíněnými korporacemi může snadno korumpovat celé vlády.
Foto | sindi / Flickr
Vody světového oceánu pokrývají celkem 361,3 milionů kilometrů čtverečních. Představte si prosím tento obří povrch třeba jako nezměrný koláč, v jehož výživné náplni se to hemží samými užitečnými zdroji: rybami, nerosty, ropou. Kdo si z něj bude moci ukousnout a kdo jen smutně koukat, jak jiní hodují?
 

Byť zmíněná plocha světového oceánu pokrývá 71 % povrchu planety obydlené dohromady 7,7 miliardami lidí, majoritní podíl ekonomického zhodnocení oceánů dnes zatím nese jen o něco málo víc než jedna stovka nadnárodních společností. Ty prakticky kontrolují 60 % veškeré ekonomické hodnoty čerpané z oceánů. Domyšleno do důsledků, zatím v žádné jiné průmyslové oblasti ještě nebylo tak mnoho bohatství ve faktickém držení tak mála lidí.

Korporace, které dominují mořím a oceánům

A právě na tyto společnosti, zvané nadneseně Ocean 100, se z hlediska aplikované ekologie soustředili mořští biologové v analytické studii, publikované v žurnálu Science Advacnes. Už proto, že prve zmíněný údaj o stovce korporací a jejich 60 % podílu není vlastně graficky úplně přesný. Ve skutečnosti v čele tzv. Ocean 100 stojí desítka korporací, která si z šedesátiprocentního naakumulovaného podílu bohatství vezme 45 %, a o těch 15 % se dělí zbylá devadesátka.

Pokud bychom onu Ocean 100 srovnávali se samostatnými státy, její obraty ve výši 1,1 bilionu dolarů by z ní činily patnáctou nejsilnější ekonomiku světa. A ještě vyššího umístění na světovém žebříčku bychom se dobrali, kdybychom hodnotili například jejich příspěvek ke globálním emisím skleníkových plynů.

V současnosti tyto společnosti prakticky kontrolují příbřežní a mořskou těžbu ropy a zemního plynu, zaoceánský transport zboží, podmořské telekomunikace, výrobu a zpracování potravin s původem v mořích, produkci energie z příbřežních větrných elektráren, zámořskou lodní turistiku, výrobu a údržbu lodí i provoz přístavů.
V současnosti tyto společnosti prakticky kontrolují příbřežní a mořskou těžbu ropy a zemního plynu, zaoceánský transport zboží, podmořské telekomunikace, výrobu a zpracování potravin s původem v mořích, produkci energie z příbřežních větrných elektráren, zámořskou lodní turistiku, výrobu a údržbu lodí i provoz přístavů.

Tam ovšem záleží, v jaké oblasti konkrétně se tyhle Ocean 100 korporace realizují. V současnosti ale prakticky kontrolují příbřežní a mořskou těžbu ropy a zemního plynu, zaoceánský transport zboží, podmořské telekomunikace, výrobu a zpracování potravin s původem v mořích, produkci energie z příbřežních větrných elektráren, zámořskou lodní turistiku, výrobu a údržbu lodí, provoz přístavů. Jsou to prostě zásadní klíčoví hráči, bez jejichž pomoci se přes vodu (nebo z vody) nedostanete. Proč? Protože žijeme v čase nebývalé konjuktury oceánské ekonomiky, v éře modré akcelerace.

Kontrola mnoha v rukou mála

Objem potravin pocházejících z mořských farem a akvakultur meziročně narůstá o 5 %. Produkční kapacita příbřežních větrných elektráren narostla za poslední dvě dekády o 400 %. Objem přepravované tonáže na palubách kontejnerových lodí se od roku 2000 znásobil čtyřikrát a také bylo položeno na milion kilometrů délky podmořských kabelů. Podmořské těžbě zemního plynu a ropy bylo postoupeno 1,4 milionu kilometrů čtverečních mořského dna. A zatímco v roce 2000 se počet biotechnologií odvozených od mořských organismů limitně blížil nule, dnes už je patentově chráněno přes 13 000 genetických sekvencí. Dá se tedy bez nadsázky říct, že společnostem v Ocean 100 doba přeje a čekají je ještě dlouhé světlé zítřky.

Na jedné straně je to pozitivní: když potřebujete chránit oceány, víte, na koho se obrátit. Pokud přimějete k nějaké pozitivní změně korporace z Ocean 100, máte prakticky hotovo. Na tom se ostatně shodují všichni badatelé z týmu Johna Virdina, který aktivity oceánských konglomerátů zmapoval.

„Netvrdíme, že jsou apriori špatní nebo zlí. Řídí se jen logikou trhu a pracují v mezích nastavených zákony. Možná by se ale právě oni mohli jednou stát těmi uvědomělými ochránci oceánů. Podstatné je, že teď už je známe a díky tomu víme, kdo by nám měl mezi prvními ukázat cestu k zelenější modré planetě,“ říká Viridin s kolegy.
„Netvrdíme, že jsou apriori špatní nebo zlí. Řídí se jen logikou trhu a pracují v mezích nastavených zákony. Možná by se ale právě oni mohli jednou stát těmi uvědomělými ochránci oceánů. Podstatné je, že teď už je známe a díky tomu víme, kdo by nám měl mezi prvními ukázat cestu k zelenější modré planetě,“ říká Viridin s kolegy.

Horší je, že síla peněz a moci stojící za zmíněnými korporacemi může snadno korumpovat celé vlády. Třeba k tomu, aby nechvátaly s nějakou regulací průmyslových oblastí, kterým dominují. Ať už jde třeba o povolené emise skleníkových plynů, výši mezd či daňové odvody, vyhlašování mořských rezervací a bezlovných teritorií nebo environmentální legislativu. A také, že ze své majoritní pozice mohou snadno potlačit inovace v celém sektoru, anebo narušit přístup ke zdrojům všem, kteří je dosud třeba na tradiční bázi obhospodařovali.

Viridin spolu s kolegy říká, že: „Nepřicházíme s receptem, jak tyto korporační leviatany zkrotit. Ani netvrdíme, že jsou apriori špatní nebo zlí. Řídí se jen logikou trhu a pracují v mezích nastavených zákony. Možná by se ale právě oni mohli jednou stát těmi uvědomělými ochránci oceánů. Podstatné je, že teď už je známe a díky tomu víme, kdo by nám měl mezi prvními ukázat cestu k zelenější modré planetě.“

Toto optimistické poselství poněkud naráží na to, že ona moc a peníze, která za desítkou největších gigantů z Ocean 100 stojí, velmi rychle narůstá, zatímco prostředky, jak je legálně přivést „na světlou stranu síly“, se tenčí. Důvod k pochybnostem o budoucnosti oceánů zavdává i prostý výčet těchto nejmovitějších modrých hospodářů. Jsou jimi (sestupně) společnosti: Saudi Aramco, Petrobas, National Iranian Oil Company, Pemex, ExxonMobil, Royal Dutch Shell, Equinor, Total, A.P. Moller-Maersk a BP. Tedy samé známé firmy.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

15.3.2021 07:36
Ty společnosti řídí lidé. Pokud je ve společnosti už zakotveno ekologické myšlení (naštěstí mezi ně nepatří firmy z ropáckých zemí), tak je velká šance, že i tyhle firmy se budou chovat ekologicky. A výhoda je, že jsou bohaté. Bída na ekologii nehledí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2021 08:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Všechno špatně, každá firma hledí pouze a jen na maximalizaci zisku.
Jestli je to oceán, brazilský prales anebo půda a lesy je jim absolutně ukradené.
Bez změny společenského paradigmatu nazírání na životní prostředí to bude jen horší.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

15.3.2021 09:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak - neoliberální korporativní kapitalismus s jedinou hodnotou - zisk - řízený hrstkou diskrétní elity (oligarchové, jejichž jména nejsou veřejně známa, tzn. nelze na nich nic vymáhat...neplést s Bezosem, Muskem či Gatesem), je finální stadium kapitalismu. To bohužel majorita českých ovčanů nepochopila ani po 30 letech demokratury a stále věří Klausovi pohádce o hodné a neviditelné ruce trhu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.3.2021 10:43 Reaguje na Pavel Karel
A takových Pavlů Hanzlů, Slovanů, Lukášů Kašpárků a podobných těch "oných", co by na ten ekologický kapitalismus přísahali, je mezi Čechy vícero. Při tom je pravděpodobnější existence roznášení vánočních dárků Ježíškem, než existence ekokapitalismu. I v obchodním zákoníku je napsáno, že akciové společnosti vznikají za účelem tvorby zisku, nikoliv za účelem ochrany životního prostředí a zachování rozmanitosti přírody.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 10:56 Reaguje na Jiří Daneš
Když postupně pořádně globálně zpoplatníme plundrování planety, začnou pro maximalizaci zisku automaticky fungovat mnohem ekologičtěji.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

15.3.2021 12:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Údajně za účelem ochrany klimatu jsme zavedli emisní povolenky. Vydělává na nich klima nebo někdo jiný?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2021 17:43 Reaguje na Karel Tejkal
Emisní povolenky pomohly rozvji OZE, dvěmna způsoby. Jednak zdražují fosilní energie a jsou příjem státu, který je normálně investuje do ekologie (ne u nás).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 21:13 Reaguje na Karel Tejkal
Emisní povolenky jsou složitý byrokratický systémem bez jasných pravidel pokrývající jen nepatrnou část světových emisí. Nádherně nahrávají korupci. Klima na nich rozhodně nevydělává, takový systém ochranu klimatu značně diskredituje.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

15.3.2021 22:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Osobně se obávám, že "pořádně globálně zpoplatnit plundrování planety" bude stále pro ty stejné typy lidí příležitostí k osobnímu obohacení, aniž by to mělo jakýkoli pozitivní vliv na planetu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.3.2021 09:34 Reaguje na Karel Tejkal
Já vám vaše obavy nedokážu vyvrátit.

Pokud ale ani nedokážeme globálně zpoplatnit těžbu ve výši, na které se dohodneme, a vybrané peníze plošně rozdat dospělým lidem, aniž by vznikly významné příležitosti k osobnímu obohacení, pak je něco špatně na mnohem obecnější úrovni.

Proč by toto nemělo mít jakýkoliv pozitivní vliv na planetu? Doměnky byste měl mít nějak racionálně podloženy.
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

16.3.2021 10:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Ekonomové tomu říkají "náklady obětované příležitosti". Například - což se aktuálně děje - když výnosy ekologických či jiných daní rveme do šrajtoflí solárním baronům, přestože existují mnohem racionálnější možnosti, např. rozvoj jádra včetně modulárních reaktorů.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

16.3.2021 20:15 Reaguje na Karel Tejkal
Ale toto přece nemá se zpoplatněním těžby a rozdání vybraných peněz všem dospělým na světě cokoliv společného. Zkuste vytýkat mému konceptu něco, co se ho opravdu týká. Moc bych to ocenil!
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.3.2021 11:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
A ta změna se právě odehrává. Přístup mění už nejen velké firmy, ale už i banky a další v řetězci... sice pozdě, ale přece.

To samozřejmě neplatí pro firmy jako je Agrofert. Ty jsou známy spíš svou nezodpovědností jak k ŽP, tak ke svým vlastním zaměstnancům... a tyto firmy razí spíše cestu "vytřískej z toho co to jde, dokud to jde"... ale ono už to dlouho nepůjde. Lidé na celé planetě již dnes mnohem více vidí do toho jak to ve světě businessu chodí, a tak si tyto hovádka už více hlídají.

Firma, která dnes reálně nezohledňuje své ovlivňování ŽP a zdraví lidí je již dnes skoro nekonkurenceschopná a ceny jsou dnes již tak neudržitelně nízké, že uplácet občany jejím snižováním už moc nejde. Budou se muset přizpůsobit novým trendům nebo zaniknou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.3.2021 11:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Anebo se nebudou se muset přizpůsobit novým trendům a zanikne naše společnost jak ji známe.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.3.2021 11:27 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všechno je možné. Je na každém z nás, aby jsme VYŽADOVALI zodpovědnější přístup jakékoliv firmy nebo instituce světa. Firmy a instituce vždy dělají jen to co jim občané dovolí. DŮLEŽITÉ JE POUZE TO, ABY SE JEDNA ČÁST POPULACE NENECHALA KOUPIT A POŠTVAT NA ZBYTEK POPULACE, PROTOŽE POTOM SE DVA PEROU A TŘETÍ (NĚJAKÁ FIRMA) SE SMĚJE A RADUJE.

Proto je potřeba společnost spojovat a od mala lidi informovat o realitě. Aby se většina spojila proti opravdovému a reálnému nepříteli. Nepříteli, který si svou cestu vybral sám, tím, že si zvolil špatný a neudržitelný business plan.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.3.2021 07:11 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No právě. U nás to jede přesně naopak, společnost je systematicky rozeštvávaná a dnes je už tak rozdělená, že se neschodne ani na nejdůleržitějších věcech. Třeba jestli chceme jít na Západ nebo ne Východ.
Velmi podobná situace nastala u nás po válce a víme všichni, jak to dopadlo.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.3.2021 11:20 Reaguje na Lukáš Kašpárek
O firmách v ČR ve vlastnictví státu (LČR, povodí, ŘSD,....) se s nějakým reflektováním reality a dnešních poznatků vůbec nepočítá a podle toho vidíme jejich přístup. Takhle udělat nějakou PR kampaň, ve které se taková státní firma jeví jako osvícená a modernistická jsou opravdu jen PR články sloužící k vylepšení image této společnosti/státu, ale ve skutečnosti jsou tyto firmy vývojem tak někde možná v 90. letech. A u některých ani to ne...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

15.3.2021 12:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Greenwashing v těchto firmách jen kvete a vás to zjevně uspokojuje. To jste hodně nenáročný!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.3.2021 17:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je názor ryze komunistický a stačí se podívat na životní protředí v bolševických zemích a zemí kapitalistických. Zláště je to vidět ve Švýcarsku, které je nejpravicovější a nejkapitalističtější zemí Evropy.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist