Lidé se někdy setkávají s požadavkem, aby před povolením stavby na pozemku do vzdálenosti 30 metrů od okraje lesa podepsali dohodu s Lesy ČR. V ní se vzdávají práva domáhat se náhrady škody. Dohoda má být navíc zapsána do katastru nemovitostí. Ombudsman upozorňuje, že takové dohody nejsou podmínkou pro vydání povolení. Je jen na člověku, zda je uzavře.

Jak vlastně chovatel pozná, že je jím opečovávané zvíře spokojené? Jedním z určujících a základních pilířů celé koncepce welfare, dobrých životních podmínek živočicha, je možnost projevovat své přirozené chování. A k tomu, ať už se nám to líbí či nikoliv, patří i sexuální chování.

Při rozsáhlém developerském projektu pod Rozkošskou ulicí v Havlíkově Brodě byla zbourána nevyužívaná hospodářská budova, kterou obývalo několik párů vlaštovek. Na doporučení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR byla investorovi uložena povinnost kompenzačního opatření, které spočívalo ve vybudování náhradního hnízdiště. V polovině května vlaštovky nový „vlaštovčí dům“ objevily, v současné době již sedí na snůšce.

O vyšším využití douglasky tisolisté v evropském i českém lesnictví se již dlouhou dobu diskutuje. Důvodem je její mimořádný produkční potenciál objemový i hodnotový, stabilizační funkce v porostech i relativně jednoduchý způsob pěstování, v podstatě srovnatelný se smrkem ztepilým.

Zámecké krajinářské zahrady nejsou jen kulturním dědictvím, ale mají i značný význam pro ochranu přírody. Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) prokázali, že tyto historické areály mohou uchovávat cenné přírodní biotopy, které jsou v intenzivně využívané krajině stále vzácnější, a tím významně přispívat k ochraně biodiverzity.

Dnes začíná celostátní Týden invazních druhů (8.–14. června 2026) vyhlášený AOPK ČR, jehož cílem je upozornit veřejnost na nepůvodní rostliny a živočichy, kteří se v české krajině rychle šíří a představují vážnou hrozbu pro původní přírodu, ekonomiku i v některých případech lidské zdraví. Správa Krkonošského národního parku při této příležitosti připomíná zejména invazní rostliny, které se vyskytují na území Krkonoš a jejichž šíření je třeba aktivně omezovat.

Do oblasti mezi Ovčárnou a Petrovými kameny v chráněné krajinné oblasti Jeseníky míří stovka ovcí. Jejich volnou pastvu tu již druhým rokem zajišťuje spolek Stránské, z.s. Celé léto se zvířata budou pást nad hranicí lesa a napomohou tak k udržení druhové rozmanitosti zdejších alpínských trávníků.

V přírodním areálu Zoo Ostrava se vyskytují oba druhy našich šoupálků – dlouhoprstý i krátkoprstý. Hojnější je určitě šoupálek dlouhoprstý. Oba druhy se podle vzhledu určují nesnadno, jistější je rozlišení podle hlasových projevů. Zajímavý je jejich způsob pohybu po kmenech stromů i sběr potravy velmi tenkým zobákem. Neméně zajímavé je robněž hnízdění šoupálků.

Český svaz ochránců přírody vykupuje další přírodně zajímavou lokalitu. Leží na okraji Českého středohoří nedaleko Bíliny, má přes tři hektary a je mimo jiné domovem několika velmi vzácných druhů motýlů. Příspěvkem na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu může s výkupem pomoci i veřejnost.

Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život.