Velké obavy o osud Jiřické nádrže (Pohořského rybníka) v jádrové části Přírodní památky Novohradské hory mají hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích spolu s dalšími odborníky a veřejností. Tento jedinečný horský ekosystém malé říčky (Pohořský potok) a přibližně dvě stě let starého rašelinného rybníka se ještě donedávna vyznačoval čistou vodou a neporušenými přírodními poměry s původními druhy vzácných živočichů, včetně ohrožené střevle potoční. Komerční rybolov a vysazování velkých dravců, které se v nádrži v současné době provozuje, však významně ničí původní společenstva ryb i obojživelníků. Odborníci proto apelují na Krajský úřad Jihočeského kraje, aby Jiřická nádrž získala patřičnou ochranu a byla zahrnuta do připravované Přírodní památky Pohoří na Šumavě. K tomu založili také petici a ePetici, v níž se mohou vyjádřit svým podpisem i občané.

Olympijské hry s železnou pravidelností ekonomicky ruinují své pořadatele, zanechávají za sebou narušenou krajinu, horu odpadků a nesplněných slibů. Hry v Paříži roku 2024 mají být jiné, udržitelné. A taky mají naplnit slib, na který Pařížané už hezkých sto let čekají. V Seině se prý má znovu dát koupat.

Ornitologové ptáky kroužkují, aby se dozvěděli kudy a kam odlétají, odkud pocházejí a kde zimují. Většina ornitologických kroužků zůstane navždy ztracena, ale občas se některý najde nebo ho někdo odečte a potom vznikne příběh o putování konkrétního jedince. Jedním z nich je i racek bělohlavý se žlutým odečítacím kroužkem a kódem PKHU.

Borovice lesní je v České republice druhým nejrozšířenějším jehličnanem. V roce 2020 byl její podíl na skladbě lesů 16,1 %. Přibližně od počátku druhého desetiletí 21. století lze v mnoha oblastech pozorovat zhoršování zdravotního stavu borových porostů, a to v souvislosti s vývojem klimatu spojeným s nerovnoměrnou distribucí srážek a pozvolným zvyšováním průměrných teplot vzduchu, čímž narůstá frekvence period půdního sucha.

Nejprve ty dobré zprávy: strašák suchomoru, tedy akutního nedostatku pitné vody, se za poslední dekády umenšil. Že nějakých 74 % obyvatel planety Země dnes má zajištěný přístup k bezpečné, pitné vodě potvrzuje i OSN. Za posledních dvacet let je to zlepšení o 10 procent.

Pro ukrajinské ochránce přírody zůstává jednou z největších starostí osud světoznámé přírodní rezervace Askanija-Nova. Ještě nedávno byla tato stepní oblast jakýmsi ukrajinským ostrůvkem v Ruskem okupovaném území. 20. března ale Rusové dosadili svého ředitele a fakticky převzali správu nad krajinou, která nemá z přírodního hlediska obdoby.

V průběhu dvou let prozkoumali dobrovolníci v rámci projektu Honba za petrklíči více než 900 tisíc květů prvosenek jarních a vyšších po celé Evropě. Výsledky pozorování poukázaly na nerovnováhu mezi dvěma typy květů, která může vést k jejich ohrožení v přírodě. Kampaň, kterou v ČR koordinuje Botanický ústav AV ČR a Český svaz ochránců přírody, bude proto pokračovat i v tomto roce. Botanici navíc výzkum rozšířili o studium opylovačů, kteří jsou pro rozmnožování rostlin klíčoví, a o studium dalších lučních druhů.

Po zimní pauze, kdy byly některé zavřeny kvůli ochraně hibernujících netopýrů, je od víkendu otevřeno všech 14 zpřístupněných jeskyní v České republice. V některých jeskyních připravují pro letošní sezonu v prohlídkách novinky.

Desítky kusů cvičné munice z éry působení sovětské armády dnes odstranil přivolaný pyrotechnik z rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. „Šlo o plánovanou akci. Jak zvířata spásají vysoké porosty, dostává se na světlo množství různé pyrotechniky z doby výcviku sovětských vojsk,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci v roce 2015 ve spolupráci s vědci založila.

Začíná období hnízdění sokolů stěhovavých, kriticky ohrožených dravců. Na Troskách, symbolu Českého ráje, naposledy úspěšně zahnízdili v roce 1957. Až v roce 2019 se k Troskám vrátili, zatím ale byly jejich pokusy o vyvedení mláďat neúspěšné. Jedním z hlavních důvodů je pravděpodobně rušení drony. Jejich přelety nad Troskami jsou totiž téměř každodenní záležitostí, informuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.