https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/to-ze-ma-vice-lidi-na-svete-pristup-k-pitne-vode-neni-dobra-zprava.zizen-totiz-hasi-balena-voda
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

To, že má více lidí na světě přístup k pitné vodě není dobrá zpráva. Žízeň totiž hasí balená voda

13.4.2023 05:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Komerční distribuce balené vody zlepšuje přístup lidem k pitné vodě jen naoko.
Komerční distribuce balené vody zlepšuje přístup lidem k pitné vodě jen naoko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | vlad_k / Depositphotos
Nejprve ty dobré zprávy: strašák suchomoru, tedy akutního nedostatku pitné vody, se za poslední dekády umenšil. Že nějakých 74 % obyvatel planety Země dnes má zajištěný přístup k bezpečné, pitné vodě potvrzuje i OSN. Za posledních dvacet let je to zlepšení o 10 procent.
 

Sice to má pořád k dokonalosti daleko – stále tu jsou dvě miliardy lidí, kteří takový přístup k bezpečné pitné vodě zajištěný nemají – ale je to rozhodně patrný posun k lepšímu. Ne až tak dobrou zprávou je, že to zlepšení má velmi relativní podobu. Za lepším přístupem k pitné vodě totiž nestojí lokální rozšiřování vodovodní sítě, potrubí, vrtů, úpraven vod a čističek, ale vyšší prodeje balené vody.

Kamiony, naložené balíky PET lahví s vodou, dnes mnohem častěji zajíždí i do izolovaných regionů v rozvojových zemích, kde vodovodní systém pořád ještě nemají. Díky tomu tam lidé pitnou vodu mohou mít.

Z původní dobré zprávy dělá špatnou právě fakt, že pitnou vodu ti lidé mohou mít jen tehdy, pokud si za ni mohou dovolit platit.

Balená voda je přitom o dost dražší, než voda z kohoutku, vodovodního řadu. Asi 150–1000x, podle té které konkrétní oblasti.

Dobré skutky nejsou zadarmo

Vzít si skoro zadarmo vodu z podzemí, naplnit s ní lahve a ty prodat s takovým ziskem je osnovou pro perfektní byznys. Obchod s balenou pitnou vodou je extrémně výnosný také proto, že přináší na trh produkt, který v neztenčené míře každý den potřebují všichni – a který jinde obvykle neseženou.

Z pohledu producenta balené vody, nějaké soukromé společnosti (obvykle se zahraničním kapitálem), je přitom vše v nejlepším pořádku. V cílové zemi koupí pozemky poblíž akviferů, zvodnělých vrstev. Pořídí si od státu licenci k odběru podzemní vody. Investuje do stavby čerpací stanice, čistící jednotky, stáčírny a balírny. A pak už jen smluvně zařídí distribuci vody s pomocí nákladních aut do těch nejzapadlejších krajů. Prakticky za každý z těch po sobě jdoucích kroků sklidí producent slávu a chválu: přináší do rozvojové země investice, technologii. Nabízí zaměstnání místním.

A hlavně, přináší lidem dar nezávadné, pitné vody, čímž umenšuje globální krizi.

Na první pohled to vypadá opravdu dobře, skoro jako že se v daném regionu skrze distribuci balené vody zvyšuje kvalita života obyvatel, a že se postupně daří i plnění jednoho z nejkomplikovanějších cílů udržitelného rozvoje – do roku 2030 dosáhnout zajištění všeobecného přístupu k bezpečné a pitné vodě. To je ten slibný nárůst a desetiprocentní zlepšení, zmíněné v úvodu.

Realita je ale taková, že komerční distribuce balené vody zlepšuje přístup lidem k pitné vodě jen naoko.

Přístup k ní určitě není všeobecný, mají ho jen ti, co za ni mohou platit. A kdyby se z jakéhokoliv důvodu rozhodl producent balené vody ukončit čerpání, přeložit distribuci jinam, budou místní v té samé situaci, jako před dvěma dekádami. Na suchu a bez pitné vody.

Byznys s živou vodou

Vykrývat ve vyprahlých regionech nedostupnost pitné vody zavážením vody balené je tedy nevýhodné pro spotřebitele, a extrémně výhodné pro producenta. V roce 2016 činil globální obrat obchodu s balenou vodou 270 miliard dolarů, zobchodováno bylo nějakých 350 miliard litrů pitné vody. A zpráva UN University počítá s tím, že nejpozději do roku 2030 naroste obrat na 500 miliard.

Takže kšefty s balenou vodou jsou dnes z hlediska svého obratu i trendů růstu do budoucna tím nejvýnosnějším segmentem potravinářského průmyslu.

Vzniká tím prostor pro vytvoření paradoxní situace, kdy si mnohé suchem a žízní ohrožení komunity fakticky nemohou dovolit zainvestovat výstavbu vlastního vrtu či vodovodu, protože veškeré své dostupné zdroje utratí za nákup vody balené. Prodej balené vody tak pro sebe vytváří a udržuje režim trhu řízený závislostí.
Vzniká tím prostor pro vytvoření paradoxní situace, kdy si mnohé suchem a žízní ohrožení komunity fakticky nemohou dovolit zainvestovat výstavbu vlastního vrtu či vodovodu, protože veškeré své dostupné zdroje utratí za nákup vody balené. Prodej balené vody tak pro sebe vytváří a udržuje režim trhu řízený závislostí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Spotřeba balené vody přitom není po světě distribuována rovnoměrně – o 60 % obratu se starají zisky z prodeje balené vody v zemích globálního jihu, na blízkém východě, v Africe, Tichomoří. Je přitom téměř univerzálním pravidlem, že tam, kde je pitná voda stále silně nedostatkovým zbožím, se zatím lépe prosazuje model prodeje vody balené, než budování funkční vodovodní sítě.

Vzniká tím prostor pro vytvoření paradoxní situace, kdy si mnohé suchem a žízní ohrožení komunity fakticky nemohou dovolit zainvestovat výstavbu vlastního vrtu či vodovodu, protože veškeré své dostupné zdroje utratí za nákup vody balené. Prodej balené vody tak pro sebe vytváří a udržuje režim trhu řízený závislostí.

Do zajištění regulérního přístupu k pitné vodě v rozvojových zemích, budování vodovodních sítí, se investoři moc nehrnou. Návratnost vložených peněz je malá. Na rozdíl od projektů distribuce balené vody, která je výnosná.

Podle OSN by zajištění přístupu k pitné a bezpečné vodě pro všechny obyvatele planety Země na jeden rok přišlo na 114 miliard dolarů. Takové peníze nikdo dohromady nejspíš nedá. Ale 270 miliard dolarů na nákup vody balené jsou.

Balená voda není výhra

Relativní zvýšení dostupnosti pitné vody v rozvojových zemích, dané rostoucími prodeji vody balené, tedy není zrovna dobrou zprávou.

Je jen signálem toho, že se vlády těchto zemí zatím nepřiblížily k řešení problému s nedostatkem pitné vody a vykrývají ho zástupnou variantou. Která je od skutečného řešení problému oddaluje. Na prohlubování závislosti a umělém udržování rozvojových zemí v bídě také nic udržitelného není. Od původních myšlenek plnění rozvojových cílů je to na hony vzdálené.

Další komplikací je, že v zemích globálního jihu je byznys s balenou vodou silně neregulovaný. Nekontrolovatelné čerpání podzemní vodu může vést k přetížení místních zdrojů, k regionálnímu poklesu hladiny podzemní vody a ohrožení zemědělství. Uhašení žízně balenou vodou tak může přinést hladomor. Nikdo přitom negarantuje, že voda čerpaná z jedné lokality není výrobcem preferenčně prodávána v jiném regionu či dokonce státu, kde jsou pro ni marže příhodnější, vyšší.

Zapeklité je to i s kvalitou balené vody. Zpravidla má být hygienická, splňovat veškeré normy a limity, zkrátka – být onou zdravější alternativou. Ale ne vždy tomu tak skutečně je. Dozor nad kvalitou vody je prakticky nevymahatelný. Teoretická snaha žalovat producenta balené vody za sníženou kvalitu může vyústit i v to, že v zavře krám a celá oblast zůstane na suchu. Do takového rizika většinou nikdo nejde, a vzniká tak obtížně kontrolovatelný monopol, s výsadními právy.

A samozřejmě, prodej 350 miliard litrů balené vody je třeba chápat taky jako vznik 600 miliard PET lahví, nějakých 25 milionů tun plastového odpadu ročně. Odpadu, o jehož recyklaci se v rozvojových zemí nikdo nestará, protože na to nejsou kapacity, a k němuž se žádný producent balené vody nehlásí.

Hašení žízně balenou vodou tak vede ke vzniku odpadů, které znesnadňují dosažení dalších cílů udržitelného rozvoje. I když má dnes nějakých 74 % obyvatel planety Země zajištěný přístup k bezpečné, pitné vodě, v řešení problému s nedostatkem pitné vody jsme se moc neposunuli. Jen se pomalu dostáváme do slepé uličky.

Francouzská anomálie

Spotřeba balené vody po celém světě narůstá, ale není to jen záležitost zemí globálního jihu. Příkladem zajímavé anomálie je Francie. Stát, kde má 100 % obyvatel zajištěn stabilní přístup k „laciné“ a nezávadné pitné vodě z kohoutku. A přesto tu lidé preferují vodu balenou. Ve čtyřicátých letech tu spotřeba balené – převážně minerální – vody dosahovala 6 litrů na osobu. V roce 2015 to bylo už 140 litrů. To je nárůst o 2350 %. Stojí za tím podmanivý marketing, vykreslující balenou vodu jako luxusní a nezbytnou komoditu. Společnosti ve vedení stáčíren - Nestlé, Danone, Group Castel/Alma (Neptune) - si prodejem stáčené vody ve Francii vydělaly dost na to, aby mohly rozjet neméně výnosná schémata, jen s trochu odlišnou marketingovou strategií, prodeje balené vody v Africe.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

13.4.2023 05:59
Tak nějak vypadá komunistický pohled na svět okolo. Podnikatel zákazníkům přináší produkt, o který mají zákazníci zájem, ale dělá to pro zisk (lump jeden!). Navíc zabednění zákazníci dávají přednost jeho produktu namísto toho, aby si produkt obstarali sami - v tomto případě třeba vybudováním komunitní studny.
I u nás se setkáváme s podobným pohledem: Zlý (nadnárodní) kapitalista nám dodává žádaný, ale nekvalitní produkt (potravinu, průmyslový výrobek) a tím brání komunitní výrobě toho samého, ale v lepší kvalitě. Proto je potřeba toho kapitalistu nějak potrestat - cla, daně, ... .
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2023 07:26 Reaguje na Richard Vacek
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

13.4.2023 07:27
Musí starat,
tak jako my tady a ne jenom čekat s nataženou rukou na milodary !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.4.2023 09:19
Organizace vzniku sítě energií, vody a stok byl vždy obor státu, nikoli malých soukromníků. Kanalizaci budoval už Řím. Už v 18. století byli v Evropě městští fyzikové, nařízení císaře atd.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.4.2023 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vodovody a kanalizaci...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.4.2023 14:12
Na příkladu té F je vidět absurdnost dnešní doby, kdy místo toho, aby si človíček naplnil čutoru/petku doma z kohoutku, váží cestu do krámu, a po použití ji často odhodí někde v lese či u/do vody. Lidstvo je v tomto směru (udržitelnosti) nepoučitelné a nenapravitelné. Prostě horší jak ta prasata...
Odpovědět
Pe

Petr

13.4.2023 17:40
I zde se v diskuzích často objevuje názor, že vše má řídit trh.
Toto je hezká ukázka jak to dopadá, když něco řídí trh - po nás potopa, ale prachy jsou.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

13.4.2023 18:42 Reaguje na Petr
Pramen: § 2 zákona č. 183/2006 Sb.h Trh může řídit to, kde jde o konkurenci. No ale o infrastruktuře musí vždy musí rozhodovat stát. Tam není konkurence na nic.

Veřejná infrastruktura
stavební zákon:
pozemky, stavby, zařízení, a to
1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;
2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;
3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

14.4.2023 10:11 Reaguje na Petr
Toto je hezká ukázka, jak trh funguje.
1/ Pořiďte si náklaďák a vlastní stáčírnu a vozte lidem vodu za nižší cenu, než je aktuální. Že to nedokážete? To ovšem znamená, že lidé mají nejlevnější vodu, jaká je k mání. Trh funguje.
2/ Otevřete si obchod s filtry a domácími čističkami, ať si lidé nabírají vodu v loužích a přecedí ji pro vlastní potřebu. Že je to drahé a nikdo to nekoupí? To ovšem znamená, že lidé mají nejlevnější vodu, jaká je k mání. Trh funguje.
3/ Postavte vodovod, pro začátek ústící do kašny na návsi. Za své ho asi stavět nebudete, takže budete za vodu vybírat; něco. Buď budete levný a vyhrál jste, nebo budete dražší než balená voda, To ovšem znamená, že lidé mají nejlevnější vodu, jaká je k mání. Trh funguje.
Příklad z českých luhů a hájů: v Praze na Proseku, kdo zná, tak v oblouku Vysočanské estakády, mají rybníček. Bývaly doby, kdy se k němu scházeli lidé, že aby si nabrali vodu. Nic příjemného asi, zpátky na Prosek je to docela do kopce. I jednoho dne se z vojny vrátili dva vysloužilci a vidouce tuto bídu nezaplakali, nýbrž si vzpomněli, co viděli v Alpách, pořídili dva oslíky a jali se vodu rozvážet. Nějak mi nejde na rozum, proč bych je měl mít za padouchy vydělávající - skrze balenou vodu, byť asi ne v PET lahvích - na bídě ostatních.
Chybu dělá každý, kdo vidí trh JEN jako prostředek k vydělávání peněz. Důležité je také to, že je to prostředek, jak si KAŽDÝ může pořídit to nejlepší, co si může dovolit. U nás a v současnosti má voleb několik, od vody z kohoutku přes balenou vodu z Francie. O pivu z Mexika a vínu z Austrálie nemluvě.

Odpovědět
JO

Jarka O.

14.4.2023 13:18 Reaguje na Ladislav Pícha
Ano, ale možná jde o to, jestli je na prodej vody monopol, který svádí k předražování a závislosti. Je otázka, proč se ty státy nerozhoupou k vlastním stavbám vodní infrasktrukury. A řeč je asi jen o některých hodně chudých státech. Např. Kaddáfí zásobování vodou řešil a stavěl ze zisku za ropu vodovod pod Saharou. Není ze známých důvodů dokončený. Ten článek je varovný, o obchod s vodou bude boj.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.4.2023 19:18 Reaguje na Jarka O.
Vodovody, kanalizace atd. jsou přirozené monopoly a ty musí řešit stát, jak jsem psal, už od Sumerů přes Egypt, Řím až dodnes, viz stavební zákon nahoře. Balená voda je jen podpůrná služba, neb zde není monopol. Nechápu, proč prodej balené vody kritizovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

15.4.2023 09:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano, mate pravdu. Stavba vodovodů v řídce obydlených krajích asi není jednoduchá, ale studny a přehrady by měly jít. Možná p. Dohnal sděluje, že více fandí tomu než balené vodě pochybného původu, ceny a kvality. Já třeba taky fandím místním zásobárnám vody:-) Něco jako tento projekt, což je i komunitní ekonomika, to si myslím, dává u nich smysl:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/cesi-s-nemci-postavili-v-mali-prehradu-slouzi-zemedelcum-i-proti-povodnim
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.4.2023 07:59 Reaguje na Jarka O.
To se mi moc nelíbí. Každá infrastruktura potřebuje údržbu a pokud to není organizováno, zůstane to na jakési komunitě, dojde na komunitní nezodpovědnost.
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.4.2023 14:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale vysychavá lokální nádrž přece není tak náročná na údržbu. Třeba tam občas nechají i napást kravku nebo tak... Třeba afričani nejsou jako my.
Odpovědět

Viktor Šedivý

17.4.2023 21:51 Reaguje na Jarka O.
Problém monopolu se týká "velkých" vodovodů, ne prodeje balené vody, kopání studní, stavbu lokálních rozvodů.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.4.2023 09:11 Reaguje na Viktor Šedivý
Já přece nekritizuji, na rozdíl od autora, balenou vodu. Ale ani nepodporuji. Ale kopání studní a rozvody vody je věc státu potažmo nižších institucí.
Odpovědět
JT

Juraj Tabiczký

16.4.2023 18:29
Voda a sanitácia , patrí medzi základne ľudské práva , príjalo to OSN ako aj EU a musia to transponovať do svojho práva všetky štáty EU. Otázka je prečo si ľudia kupujú balenú vodu napriek tomu že musí mať prístup k verejnej vodovodnej sieti a samozrejme je niekoľkonásobne drahšia. Napriek tomu že voda z verejnej siete splňa všetky kvalitatívne parametre na pitné účely je volená preto , lebo minerálky lepšie chutia. Mám k tomu jednu výhradu , že balená do PET fliaš nemá originálnu chuť , je kontaminovaná mikroplastami a pri recyklácii ,ešte viac ako z panenského plastu. Sklenený obal je bezkonkurenčný.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.4.2023 06:49 Reaguje na Juraj Tabiczký
Slova "práva" a "musí" jsou tam nějak mimo mísu. Nikdo jim v tomto právu přece nebrání. Jde však o organizaci a investice, a oni si nezvolili, či nemají takovou vládu, aby to zařídila. Budete tuto povinnost plnit vy?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist