Jsou studie přelomové, které s trochou nadsázky dokáží měnit běh světa. A pak ty ostatní. Experiment, realizovaný psychology z univerzity v britském Derby, k těm mimořádným zásadním spíš patřit nebude. Rozhodně je ale zajímavá. Je totiž o hodnocení lidského uspokojení ze sledování ptactva na zahradě.

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR připravili detailní mapy lesního mikroklimatu pro území národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Oproti doposud používaným klimatickým datům zahrnují nové mapy informace o důležitých lokálních efektech. Poskytují tak správám parků mnohem přesnější podklady pro ochranu ohrožených druhů i samotných lesních ekosystémů, protože teplotní a vlhkostní podmínky konkrétní lokality mají zásadní vliv na prosperitu rostlin na stanovišti. Informuje o tom Botanický ústav AV ČR.

Klimatická změna, která se projevuje větrnými i hmyzími kalamitami a dlouhotrvajícím suchem, významným způsobem ovlivňuje ekologickou stabilitu lesních ekosystémů. Většina lesů v Česku i na Slovensku jsou obhospodařovány schematicky, rozděleny do věkových tříd po dvaceti letech. Využívání lesů jako komplexního adaptivního systému však poskytuje lepší alternativu pro lesy s dominantní produkční funkcí, ochranné lesy a pro zabezpečení trvale udržitelného lesního hospodářství.

Běžkaři, kteří opouštějí vyznačené trasy a vyrážejí do lesních porostů, nejčastěji na backcountry lyžích, nevratně poškozují lesy obnovené po imisní a kůrovcové kalamitě. Informují o tom Lesy ČR.

Pracovníci Zoo Praha ve spolupráci se svými mongolskými kolegy a partnery ukončili výběr území pro plánovanou reintrodukci koní Převalského na východ Mongolska. Po dlouhotrvajícím procesu, který zahrnul metody dálkového průzkumu země, ale i řadu návštěv vytipovaných území a jejich botanický, zoologický a parazitologický průzkum, zvolili Údolí klášterů (Sümín chóloj). Území o ploše 1700 km2 se z velké části nachází uvnitř Přísně chráněné oblasti (SPA) Nömrög. Informuje o tom Zoo Praha.

Zraněný vlk, který byl v září nalezen po srážce s autem u Horní Blatné a po několika operacích znovu vypuštěn v Krušných horách v lednu tohoto roku, se úspěšně začlenil do místních lesů. Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vlkovi nasadili telemetrický obojek, přinášející pravidelně data o jeho poloze. Odborníci v terénu ověřovali lokality jeho předchozího výskytu, pátrali po zbytcích kořisti, stopních drahách nebo trusu. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny, Mendelova univerzita a Český svaz ochránců přírody ve společné tiskové zprávě.

Dnes vstupuje v platnost nařízení Evropské unie, podle kterého se na mokřadech nesmí k lovu používat olověné broky. Na otravu jedovatým olovem v Evropě každoročně zahyne odhadem milion ptáků. To se díky nařízení má změnit. Členské státy a lovci měli dva roky na to, aby se na změnu připravili. O zákazu používání olova na mokřadech v EU informuje Česká společnost ornitologická.

Mořští biologové a odborníci na ochranu mořských korálů, ornitologové, geologové, rybáři a podnikatelé, kteří nabízejí vyjížďky lodí za pozorováním delfínů. Vypadá to jako dost nesourodý shluk profesionálů z různých nesouvisejících oborů. Zvlášť když si v jejich čele představíme i zaměstnance ministerstva zemědělství. Ale přesně tahle různorodá sestava se před lety pustila na malém sopečném ostrůvku do boje s hlodavci. A nakonec vyhrála.

Kdyby les pořádal soutěž krásy svých stromů, tyto by to asi nevyhrály. Ukazují totiž spíš originální charakter, než pro daný druh typické vlastnosti. Stojí křivě, mají rozpraskanou kůru posetou vydlabanými dutinami, ztrouchnivělé větvě. Mnohdy už ani nežijí. Byť jsou plné života. Tyto tzv. biotopové stromy jsou ale pro lesy v Německu důležité.

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují?