Vlk, který byl v září nalezen sražený v silničním příkopu poblíž Horní Blatné v Krušných horách, byl po rekonvalescenci vypuštěn do přírody. Tomuto rozhodnutí předcházelo detailní zhodnocení zdravotního stavu veterináři, konzultace jeho chování s experty na obdobné případy ze zahraničí a analýza DNA k určení příslušnosti ke konkrétní krušnohorské smečce. Vlkovi byl nasazen telemetrický obojek, který umožňuje sledování jeho pohybu. Před vypuštěním zvířete byl informován uživatel honitby a orgán státní správy myslivosti. Celá akce proběhla v úzké součinnosti Národní sítě záchranných stanic, Mendelovy univerzity v Brně a státní Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která koordinuje Program péče o vlka obecného v ČR.

Za nejvražednější a také nejničivější bouři posledních dekád je považován orkán Lothar z roku 1999. Prohnal se západní Evropou, zpustošil Německo a Francii. Nechal za sebou 110 mrtvých a škodami na majetku a infrastruktuře vystavil účet ve výši necelých jedenácti miliard eur.

Úbytek biologické rozmanitosti je vážný problém. Součástí možných řešení může být i zeleň vysazovaná ve městech. Pokud se bude řídit principy udržitelné výsadby. Tyto principy je nutné v prvé řadě dostat k projektantům. Ti totiž s oblibou dávají do svých návrhů druhy nepůvodní.

Rok 2023 vyhlásil Český svaz ochránců přírody Rokem konikleců. Chce jím upozornit nejen na tyto krásné jarní květiny, ale i na ohrožení a ochranu lokalit, kde rostou, tedy hlavně stepí a lesostepí.

V České republice žijí hlodavci, kteří mají černý proužek na zádech. Černý pruh v jinak hnědé srsti se táhne od čela až po ocásek a je natolik výrazný, že jej nelze přehlédnout. Má to ale háček. Takový proužek totiž u nás mají dva druhy, a ač jsou na první pohled velmi podobné, jedná se o nepříbuzné druhy. A jeden z nich dokonce ani mezi myši nepatří.

Máme za sebou další novoroční oslavy, tentokrát za účelem příchodu roku 2023. Tak jako každý rok, se podívejme na to, co to znamenalo z pohledu znečištění ovzduší. Zmíníme i další aspekty odpalování ohňostrojů a vysvětlíme si i něco z teorie.

Boj proti klimatickým změnám je dnes v rozvinutých zemích prioritou. V zemích rozvojových ale mají priority nastavené jinak. Studie z Jihoafrické republiky shrnuje, jaké problémy chtějí mít tamní lidé vyřešeny dříve, než se pustí do boje proti klimatickým změnám.

Načervenalé dřevo stromu cabreúva je mezi domorodci oblíbeným materiálem. Je tvrdé, odolné hnilobám. A hezky voní. Však se mu také česky říká vonodřev peruánský. Pro vysoký obsah aromatických pryskyřic si v 17. století našlo cestu z jihoamerických džunglí do evropských apoték. Jak ale naznačuje současný výzkum kosmanovitých opic, zvířata z pralesů se s pomocí vonodřevu léčí už dávno.

Evropská unie ocenila způsob, jakým Vojenské lesy a statky ČR hospodaří ve středočeských Brdech, a zařadila je letos v rámci adaptace krajiny na klimatickou změnu jako jedinou lesnickou oblast z České republiky do mezinárodního projektu LIFE zaměřeného na udržení pestré krajiny přírodě blízkými, tradičními způsoby péče. Informují o tom Vojenské lesy a statky ČR.

V roce 2021j vysázely krajské správy silnic ve 12 krajích 10 348 stromků. A 17 344 stromů vykácely. Za tři pokácené stromy se do krajiny podél silnic vrátily sotva dva mladé stromky. Trend se od roku 2003 nemění, přes různé proklamace politiků i příslušných ministerstev, přes vyhlašované dotační programy na ochranu krajiny i přes ojedinělé zvraty k lepšímu v některých krajích. O situaci kolem českých silnic informuje spolek Arnika.