Zprávy
 Na hřebenech Krkonoš dnes shořela Petrova bouda. Šlo o první moderní stavbu v Krkonoších, architektonický unikát zapsaný na seznam kulturních památek. V posledních letech bouda chátrala a odborníci vyzývali k její záchraně dřív, než bude zcela zničena. Z boudy, v níž už jednou hořelo před čtrnácti dny, zůstávají jen zdi. Podle předběžných závěrů vyšetřovatele byl požár založen úmyslně. 
![Soška E.ON Energy Globe Award, neboli "eko Oskar". Zdroj: www.energyglobe.cz](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/eko_oskar_424.jpg&w=424 "Soška E.ON Energy Globe Award, neboli "eko Oskar". Zdroj: www.energyglobe.cz") V první srpnový den byli představeni vítězové sedmi kategorií v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2011. Je mezi nimi například bytový dům na Roli, domácí stanice na CNG či dům z přírodních materiálů. Vyhlášením vítězů kategorií ale vše nekončí. Vybírá se celkový vítěz, který pak bude ČR reprezentovat na mezinárodním klání. Do rozhodování se může zapojit i veřejnost.
 Při „zátahu“ v soukromé zoo v thajské provincii Chaiyaphum objevili policisté osm velkých šelem, které nebyly registrovány. Podle serveru TerraDaily, který zprávu agentury AFP v polovině července uveřejnil, se pravděpodobně jednalo o součást promyšleného plánu pašeráků, jak zvířata „legalizovat“ a propašovat přes hranice.
 Opravdu velmi jednoduše se těžařská společnost Maple Energy vypořádala s únikem ropných látek do řeky Mashira v Amazonii, k němuž došlo 10. července. Na odstranění znečištění najala místní domorodé obyvatele, kteří likvidovali následky škod s pomocí kbelíků, lopat a hadříků. Proti takovému počínání se ohradila nevládní organizace Amazon Watch (AW), která bojuje za práva domorodých etnik v Peru, informuje server Mongabay.
 Asi 200 obyvatel Šumavy se dnes zúčastnilo pochodu na podporu současného vedení správy parku a kácení v lesích na Ptačím potoce. Svaz šumavských obcí zároveň zveřejnil výzvu politikům, aby na Šumavě skončili s "nebezpečným přírodovědným experimentem". Pokud se nebudou kácet kůrovcové stromy, chtějí prý obce národní park raději zrušit. Naopak několik desítek vědců a osobností veřejného života dnes vyzvalo ministra Chalupu a ředitele parku Stráského, aby kácení na Ptačím potoce okamžitě ukončili.
 I v evropské přírodě čeká na vědce nejedno překvapení. Přesvědčili se o tom badatelé, kteří rozlouskli jednu „motýlí“ záhadu v Severním Irsku. Díky náhodě a s pomocí genetiky odhalili druh běláska, který vypadá prakticky stejně jako dva jiní, za sebe se maskující motýli, píše server Guardian.
 Ministr životního prostředí vydal dnes první oficiální prohlášení k blokádě na Šumavě. Ta na lokalitě Ptačí potok běží již třináct dní. Podle ministra nelze ponechat Šumavu na pospas kůrovci, jak to prý činili jeho zelení předchůdci.
 Somálsko, Etiopii a severní Keňu zasáhlo nejhorší sucho za posledních 60 let. Deset milionů lidí je kvůli němu ohroženo smrtí v důsledku hladu. Desítky tisíc z nich opustilo své domovy, aby šli hledat vodu a potravu. Stovky tisíc hospodářských zvířat zemřelo, píše server independent.co.uk
 Správa Národního parku Šumava chce v některých lokalitách kácet stromy harvestory. Podle ní se totiž blíží okamžik, kdy se kůrovec vyrojí, vylétne a napadne další stromy. Situace na místě blokády se podle informací Hnutí Duha vyostřuje. Těžaři prý dostali instrukce, aby aktivisty klidně bili. Že se situace vyostřuje, potvrzuje i redaktor Českého rozhlasu, kterého si těžaři spletli s aktivistou a srazili jej k zemi.
 Z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young vyplývá, že obnovitelné zdroje energie mohou být do deseti let konkurenceschopné i bez dotací, píše deník Guardian.
 Policisté dnes opět zasahují v šumavské lokalitě Na Ztraceném u Modravy proti ekologickým aktivistům, kteří se pokoušejí bránit kácení stromů napadených kůrovcem. Policie vyvedla nejméně dva lidi, kteří se ke stromům opakovaně připoutali řetězy, řekla ČTK policejní mluvčí Dana Ladmanová. Přivazováním ke stromům chtěli aktivisté kácení a policejní zákrok co nejvíc zdržet. Zákrok policie nabývá na brutalitě, tvrdí mluvčí blokády Mojmír Vlašín. Přiznal, že ubránit stromy před těžbou se nedaří, neboť je policie v přesile.
 Co zničilo Olympii, jedno ze slavných center starověkého Řecka? Německý profesor Andreas Vött se domnívá, že smrtící zásah městu zasadila vlna tsunami. A nebyla jen jedna, podle jeho výzkumu bylo toto město se slavnou svatyní zasaženo za uplynulých několik tisíc let vlnami vícekrát. Několikrát se z ničivých přívalů dokázalo vzpamatovat, poslední zásah město ovšem navždy smazal z povrchu zemského.
 Obce trápí stále vyšší účty za elektřinu i vytápění. Na otázku, jak ušetřit energie, a tím i peníze, existují nejrůznější recepty. Podle konference Energetický management 2011, kterou v červnu pořádal B.I.D Services, je například využití odpadů jako paliva pro výrobu elektřiny a tepla výhodné nejen pro obecní kasu, ale i pro životní prostředí.
 Patrola thajských strážců parku narazila při pravidelné obchůzce před několika týdny na skupinu pytláků. Strhla se krátká přestřelka, po níž se pytláci dali na kvapný útěk. Na místě pak strážci nalezli mimo jiné mobil, na který se pytláci nafotili nad uloveným tygrem, píše server Mongabay.
 Tropické ještěrky jsou možná trochu „pomalejší“, ale rozhodně nejsou tupé. Výzkum Dukeovy univerzity prověřil kognitivní (rozpoznávací) schopnosti ještěrkovitých anolisů (Anolis evermanii) testem užívaným pro hodnocení inteligence ptactva či drobných savců. Ukázalo se, že ještěři jsou schopni řešit úkoly stejně kvalitně jako „o poznání chytřejší“ ptáci. Zpráva uveřejněná na serveru ScienceDaily popisuje sérii jednotlivých testů, kterými vedoucí výzkumu Manuel Leal a jeho studenti potrápili mozek a paměť ještěrek při hledání potravy.
 Pokud se budete po setmění procházet přírodou v jižní Tanzánii, podívejte se na měsíc. Bude-li v úplňku a v plném svitu, jste v relativním bezpečí. Ale v dalších dnech riziko rychle stoupne – právě v období těsně po úplňku totiž lvi útočí na lidi nejčastěji. Vyplývá to z nové studie publikované v časopise PloS ONE. Jejím hlavním autorem je Craig Parker, globálně respektovaný odborník na chování lvů, jímž se zabývá více než 30 let.
 Blokáda v šumavských lesích se snaží zabránit kácení zdejší stromů napadených kůrovcem. Podle aktivistů je jedním z jejích důvodů porušení zákonných povinností ze strany parku. Jednou z nich je posouzení vlivu kácení na evropsky chráněné území Natura 2000. Podle parku není vůbec potřeba.
 Staré přísloví, že dobré ploty dělají dobré sousedy, rozhodně neplatí pro populace živočichů na pomezí mexicko-americké hranice. Studie univerzity v texaském Austinu ukázala, že zvířata žijící poblíž hranice USA s Mexikem v oblasti Mexického zálivu a Kalifornie často patří mezí nejvíce ohrožené, píše ScienceDaily.
Téměř přesně pět měsíců stojí Jan Stráský v čele Národního parku Šumava. Pro něj i jeho tým je hlavním cílem zachovat zdejší prosty lesa zelené. Proto se park prý nenechá blokádou zastrašit a označené stromy u Ptačího potoka padnou do čtrnácti dní. Podle Stráského je správa neustále kritizována za nedodržování zákona o ochraně přírody. Jenže ten jde prý dodržovat jen tak, že bude neustále porušován.
 Znovuotevření restaurace McDonald's v Praze na Václavském náměstí nastolilo mimo jiné otázku, jak se firma staví ke snižování své ekologické stopy a zda se v tomto ohledu liší od dalších prodejců rychlého občerstvení. Nabízí řetězce biopotraviny? Třídí odpad? A jaké ekologické technologie používají? A mohou být fastfoody vůbec šetrné, když nabízí jednorázové nádobí?
 Kůrovcem napadené stromy začneme kácet tento týden, říká správa Národního parku Šumava v dnešním tiskovém prohlášení. Podle ní jsou aktivisté na místě nelegálně a sami porušují zákon o ochraně přírody tím, že zde pořádají organizovanou akci. A pro ni by měli požádat o výjimku ze zákona.
 Španělsko patří mezi země nejvíce postižené půdní erozí a rozšiřováním pouští. Téměř polovina jeho rozlohy trpí těmito jevy, informuje server Ecologiaverde.com.
Patnáct aktivistů blokuje na Šumavě oblast Ptačího potoka, kde jsou vyznačené tisíce stromů ke kácení. Jaromír Bláha z Hnutí Duha tvrdí, že kácení by bylo nelegální. Správa národního parku Šumava naopak za nelegální označuje blokádu a chce povolat policii, aby zjednala pořádek. Nakonec policii do horského lesa přivolali aktivisté z Hnutí Duha. Důvodem je podle nich nelegální těžba, včetně řady pokácených stromů, které vůbec nebyly napadeny kůrovcem. Policie zdokumentovala pokácené stromy a odjela pokračovat v šetření.
 Jací jsou šimpanzi? Mnozí by nejspíš řekli, že jsou to krásné a hodné opice, které mají rádi lidi, vypadají spokojeně a dokáží se o sebe skvěle postarat a je jich na světě dost.
15.7.2011 01:04 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)  Každoročně umírají miliony ryb, které rybáři lovit nechtějí, ale které přesto uváznou v jejich sítích. Skoncovat by s tím mohl nový druh sítí nazývaný Safety Net, jenž by měl malým rybkám umožnit ze sítě uniknout a tak napomoci k udržitelnosti rybolovu, informuje server Ecologiaverde.com.
Aktivisté se svolávají k blokádě Šumavy, aby předešli kácení, které se podle nich chystá v dosud bezzásahové oblasti Ptačího potoka na Modravě. Vyplývá to z emailu, který má redakce serveru Ekolist.cz k dispozici.
 Pokud se nepodaří zvrátit trend změn globálního klimatu, až deset procent rostlinných a živočišných druhů se může dostat na pokraj vyhynutí. Vyplývá to z výzkumu vědců Exeterské univerzity, jehož výsledky otiskl respektovaný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
14.7.2011 01:30 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)  Amazonský prales byl v roce 2010 zasažen vlnou sucha, ze které se ještě nevzpamatoval. To spolu s bezohledným kácením stromů může vést k zániku jednoho z největších světových pralesů, který funguje jako plíce Země a zároveň na sebe váže značné množství uhlíku. Sucho z loňského roku je považováno za nejhorší v historii, informuje server Climaticocambio.com.
 Kokosové palmy provázejí lidstvo odpradávna a není divu. Lidem dokáží poskytnout vysoce kalorickou potravu, zdroj tekutiny, ale také vlákna na výrobu provazů či tvrdou "slupku", z níž se dá pálit i dřevěné uhlí.
 Britským výzkumníkům univerzity v Exeteru se povedl husarský kousek. Podařilo se jim označit vysílači celou lokální, „americkou“ populaci mořských želv, karet obecných. Nyní mohou sledovat krok za krokem každodenní pohyb hejna želv v masách oceánu, píše ScienceDaily.
|
27.5.2025 | Martina Skohoutilová
26.5.2025 | Zdeňka Vítková
|
