Zprávy
 Příroda je v neustálém pohybu. Činí tím planetu obyvatelnou. Kromě případů, kdy přírodní děje Země smetou její obyvatele, píše server Christian ScienceMonitor. 
 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje prolomit územní limity těžby, které dvacet let chrání ložiska hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Důvodem je nedostatek energetické suroviny pro teplárny, hnědé uhlí podle ministerstva nemůže nahradit ani biomasa, ani zemní plyn. Prolomení limitů se nelíbí ochráncům životního prostředí, ale ani Věcem veřejným (VV). Pokud by vláda měla o prolomení hlasovat, využijí prý VV právo veta.
 Josef Sklenář z biofarmy Sasov vyhrál ceny Biopotravina roku už v roce 2004 za biouherák. Včera dostal tuto cenu znovu, za lovečák vyráběný z kanců, tedy prasat, která nebyla kastrována. „Ušetřili jsme zvíře zbytečného drastického zákroku,“ říká farmář.
 Každý o tom někdy slyšel: žít v Kalifornii znamená čekat, že v budoucnosti přijde „Big One“ - tedy ničivé zemětřesení nebývalého rozsahu. Předpovídají ho generace geologů, je zřejmé, že jednou živly udeří. Jen není jasné, kdy.
 Jaký je rozdíl mezi švédskými a českými hokejisty? Ti švédští podle šéftrenéra Českého svazu ledního hokeje Slavomíra Lenera jezdí na tréninky a zápasy na kolech. „Nedovedu si představit, že by hokejista Sparty nebo Slávie přijel na zápas na kole,“ říká Lener, který sám kolo jako dopravní prostředek hodně využíval při svém pobytu v Kanadě. Nyní se rozhodl podpořit soutěž Auto*Matu „Do práce na kole“, která má lidi nalákat k tomu, aby tento dopravní prostředek zkusili používat.
 O nákupu nových tramvají Škoda T15 se v Praze říká, že skončí skandálem, prohlásil ve vysílání Radiožurnálu zastupitel hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09). Podle magistrátní opozice byly smlouvy na nákup 250 souprav až za 20 miliard korun šité na míru jedné firmě a jsou prakticky nevypověditelné.
 Co přesně pohání vpřed unikátní a zdánlivě dobře známý proces kvetení lilie? Harvardští matematici se nyní pokusili aplikovat své postupy na popis otevírání květu těchto květin. Zjistili překvapivý fakt: hlavní roli v tom hraje růst okrajových částí okvětních lístků, a ne tedy, jak se předpokládalo, růst partií uprostřed lístků.
 Tři čtvrtiny Čechů kupují balenou vodu, ač mají k vodě z vodovou pozitivní vztah. Vyplývá to z výzkumu zveřejněném agenturou Synovate, který vznikl v rámci projektu Česko pije vodovodu. A přestože by čtyři pětiny zákazníků vodu z kohoutku v restauraci uvítali, obsluhu o ní nepožádají.
 Skupina odborníků rozklíčovala nebývalou otázku: Co činí šarpeje šarpejem, nebo-li co způsobuje charakteristické „vrásky“ tohoto plemena psů. Biologové ve spolupráci s lékaři zjistili, že za vším stojí genetická mutace související s onemocněním zvaným syndrom periodických horeček.
 Žádný hluk, žádný benzín a žádné emise – nová generace motokár je šampionem ohledně své stopy na životním prostředí, píše deník Guardian.
 V El Doradu nekončí staré pneumatiky na skládkách, bylo pro ně nalezeno několik zajímavých využití: materiál z nich se dá například používat do pogumovaného asfaltu na silnicích. O nakládání s pneumatikami informoval server The Sacramento Bee.
 Podle japonské vlády se v potravinách v okolí jaderné elektrárny Fukušima objevila ve zvýšená radiace. Konkrétně jde o mléko a špenát na farmách v blízkém okolí poškozeného zařízení, stopy zvýšené radiace ale našli kontroloři na místech vzdálených sto kilometrů. Podle vlády naměřené hodnoty překročily hygienické normy.
 Železniční doprava prý v dnešní době zažívá renesanci, hovoří se o vysokorychlostních vlacích, kolejová vozidla navíc šetří energii i místo. Jan Horčík z internetového serveru o alternativní dopravě Hybrid udělal rozhovor s šéfem české divize Mobility společnosti Siemens Janem Majem.
 Loňská vlna horkého počasí v Rusku a východní Evropě byla podle nové vědecké studie mimořádnější, než se původně zdálo. Vědecký časopis Science ve svém dnešním čísle citoval vědce, podle nichž je opakování takových vln velmi nepravděpodobné po několik desítek let a nejspíš nepřijde dříve než v druhé poloviny 21. století.
 Každého 5. června, kdy je vyhlášen Světový den životního prostředí, se v Peruánském regionu Cuzca na chvíli zastaví automobilový provoz. Řidiči automobilů na dobu deseti minut vypnou své motory, aby tak přispěli ke zmírnění dopadů klimatických změn, a tak i k ochraně planety, informuje server Andina.com.
 Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala před zveličováním "japonské hrozby" s tím, že zatím neexistují důkazy o významnějším šíření radioaktivity. Ekolist se zeptal českých expertů, do jaké míry může mít tato havárie dopad na životní prostředí. Shodují se v tom, že kontaminace potravin či výrazné enviromentální dopady jsou zatím vyloučené. Avšak zdůrazňují, že na celkové hodnocení je zatím brzy a že mají z Japonska příliš málo informací, aby mohli být konkrétnější.
 V loňském roce byla zaznamenána rekordní spotřeba pěnového polystyrenu (EPS) v ČR. Kromě stavebnictví je polystyren používaný také jako obal pro křehké výrobky nebo potraviny. Lidé jsou však málo uvědomělí a nepomáhají recyklaci, téměř polovina plně recyklovatelného polystyrenu pak u nás končí na skládkách. Informoval o tom předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene na tiskové konferenci počátkem března.
 Přicházejí ze vzdálených končin, nemají u nás přirozené nepřátele, a tak nemají zjevně nic lepšího na práci, než se zběsile množit a škodit. Ano, invazivní rostlinné druhy mají obecně takovou pověst. Vědci zkoumali, zda je tomu tak oprávněně, píše ScienceDaily.
15.3.2011 16:09 | PRAHA
(Ecomonitor)
Na chlazení zničených reaktorů jaderné elektrárny Fukušima se používá mořská voda. Jak pro RT řekl Christopher Simons, profesor International Christian University v Tokiu, je pro zajištění stálého chlazení potřeba dostatek pohonných hmot pro čerpadla. Postižená oblast se však možná začíná potýkat s jejich nedostatkem.
15.3.2011 09:01 | PRAHA
(Ekolist/ČTK)
 Situace v Japonsku se dramatizuje: jadernou elektrárnu Fukušima 2 zasáhl další výbuch a japonské úřady připouštějí, že tentokrát byly vůbec poprvé porušeny ochrané vrstvy kolem vlastního reaktoru. Radiace se dostala přímo do ovzduší a podle japonského premiéra Naoto Kana je pravděpodobnost dalších úniků "velmi vysoká".
Lidé často žijí v zónách, v nichž hrozí ničivá zemětřesení či erupce vulkánů. Na tom není na první pohled nic zvláštního. Jenže nyní vědci zjišťují, že to není náhoda. Usidlování lidských civilizací v těchto zónách se nedá vysvětlit pouhou náhodou, ale tyto zóny naše předky něčím přitahovaly. A nejde jen o zjevné příklady jako třeba San Francisco, Neapol či Instanbul.
 Začátkem dubna minulého roku jezdila skupinka čtyř řidičů terénních motocyklů na pásech nejcennějšími partiemi Krkonošského národního parku. Nelegálně. Díky velkému úsilí strážců a policistů se čtveřici řidičů terénních motocyklů, kteří si „užívali“ jízdu skoro po celých Krkonoších a to včetně Krakonošovy zahrádky pod Studničnou horou, podařilo dostihnout a v následných správních řízeních byla každému z provinilců uložena pokuta ve výši 100 000 Kč.
V noci oznámily japonské úřady, že v jaderné elektrárně Fukušima došlo k dalšímu výbuchu. Na jednotce Fukušima 3 explodoval vodík. Technici se snaží chladit reaktory, které v pátek poškodilo zemětřesení a následně vlna cunami.
 Během minulého týdne Evropská komise představila Plán přechodu ke konkurenceschopné nízkouhlíkové ekonomice do roku 2050. Dokument přijel do Prahy představit jeden z tvůrců, Němec Torsten Wöllert z Generálního ředitelství pro oblast klimatu Evropské komise.
 Brazílie je od roku 2000 největším vývozcem hovězího masa na světě. Důsledky tohoto ekonomického primátu se však nepřímo podílejí i na odlesňování Amazonie a produkcí CO2 přispívají ke klimatickým změnám, píše server ScienceDaily.
 Přibližně 130 kilometrů od východního pobřeží japonského ostrova Honšú došlo včera ráno k zemětřesení o síle 8,9 stupňů Richterovy stupnice. Následně na pobřeží dorazila mohutná tsunami, místy vysoká až deset metrů. V sobotu ráno japonská média informovala, že v jaderné elektrárně Fukušima 1 došlo k explozi.
![Oblast "Beanka", známá v domorodé malagaštině jako „tsingy“. Foto: Moq / Wikimedia Commons](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/Tsingy_de_Bemaraha_424.jpg&w=424 "Oblast "Beanka", známá v domorodé malagaštině jako „tsingy“. Foto: Moq / Wikimedia Commons") Příroda Madagaskaru je „bohatší“ o další endemický druh. Nelétavý, pestře vybarvený pták z rodu Mentocrex, vzdáleně podobný našemu chřástalovi, dostal své druhové jméno „Beanka“ podle místa svého nálezu, neprostupné oblasti suchých lesů a vápencových bradel, píše server ScienceDaily.
10.3.2011 04:00 | ARC-EN-BARROIS/HODONÍN
( Ecomonitor)  Pokud se v lese přemnoží divoká prasata, srnci a jeleni, znamená to pro les škody na křovinách a mladých stromech. Ale také obohacení, co se týče většího výskytu travin a bylin, píše server ScienceDaily.
 Španělsko bylo v minulých letech opakovaně varováno, aby dodržovalo kvóty na lov makrel. Loni lov makrel opět překročil povolenou úroveň. Evropská unie kvůli ochraně udržitelného rybolovu proti Španělsku zakročila, píše server ECOticias.com.
 V posledních létech se množily spekulace, jestli bude Masarykovo nádraží zrušeno nebo zůstane zachováno. Těm je teď konec, alespoň jak tvrdí developer. Masarykovo nádraží v Praze se rušit nebude, slíbil Tomáš Kadeřábek ze společnosti Masaryk Station Development na veřejné diskuzi, kterou na konci února pořádal Ústav pro ekopolitiku spolu s občanským sdružením Arnika.
|
19.12.2025 | Radomír Dohnal
16.12.2025 | Sdružení vlastníků obecních, soukromých a obecních lesů v ČR
24. prosince 2025 (středa) 10:00
Štědrý den v zoo
(Festivaly a slavnosti, Tábory, výlety a pobytové akce, Praha 7 )
|
