Před třemi roky proběhl v Jihlavě první seminář Počítáme s vodou. Společně s odborníky v této oblasti jsme se bavili o tom, jaké problémy řeší (nejen) Jihlava a jakou cestu vidíme do budoucna. Letos jsme se sešli na navazujícím semináři. Do Jihlavy přijeli ti, kdo patří k největším odborníkům v této oblasti, David Stránský z fakulty stavební ČVUT, Jiří Vítek, dlouhodobě uznávaný odborník v oblasti decentralizovaného nakládání s dešťovou vodou a David Hora, který má velké zkušenosti s uplatňováním modrozelené infrastruktury.

Fakulta životního prostředí ČZU v Praze se stala hrdým vlastníkem a správcem přírodní rezervace V Bahnách u obce Třtice na Džbánsku. Ve středních Čechách jde o unikátní území s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů vázaných na rašeliniště. Nejcennějším místem rezervace je slatinná louka v jižní části, nejvzácnější rostlinou kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh, vyskytující se na lokalitě v počtu několika jedinců. Rezervace o rozloze 8,63 hektaru byla vyhlášena na počátku 50. let 20. století. Fakulta převzala vlastnictví a správu rezervace v roce 2021 od pana Ivana Kasalického, jehož rodina pozemek získala po pozemkové reformě z roku 1925. Rezervace poslouží jako demonstrační lokalita k výchově studentů přímo v terénu nebo pro vzdělávání veřejnosti.

Vlci a rysi v Beskydech jsou, přítomnost medvědů se nepotvrdila. Takové jsou výsledky únorového mapování výskytu velkých šelem v Beskydech, které pravidelně organizuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Správa CHKO Beskydy. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce a v CHKO Bílé Karpaty. Potvrdila se přítomnost rysů a vlků, pobytové znaky medvěda se nalézt nepodařilo. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Na konci června 1908 došlo uprostřed Sibiře v dnešním Krasnojarském kraji (Ruská federace) k mohutné explozi, která zničila 2000 km2 místní tajgy. Dodnes se vede debata o příčinách této exploze, nicméně její možné environmentální důsledky byly dosud opomíjeny. Týmu složenému převážně z pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se podařilo zjistit, že tato tzv. tunguská událost měla vliv na charakter místních vodních ekosystémů. Prvními autory nové studie jsou Radana Kavková z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky a Daniel Vondrák z Ústavu pro životní prostředí. O tématu informuje Univerzita Karlova.

Letošní rok v obou návštěvnických centrech Národního parku Šumava nezačal šťastně. Ve výběhu rysů v Návštěvnickém centru Kvilda uhynul rys David a na konci dubna byla ve vlčím výběhu na Srní nalezená mrtvá vlčice – samice Pandora, která odchovala několik generací vlčat. Přesné příčiny úhynu by se měly zjistit z pitvy. Informuje o tom Správa Národního parku Šumava.

Ochránci přírody vypustili zpět do přírody 45 zachráněných netopýrů rezavých. Jednalo se o zvířata z Plzeňska, která na podzim omylem zalétla do soukromého bytu, kde shodou okolností na delší dobu uvízla. Díky spolupráci správce budovy, záchranné stanice DESOP Plzeň a České společnosti pro ochranu netopýrů (ČESON) se po zimě strávené v umělém zimovišti podařilo tyto výkonné lovce hmyzu navrátit do volnosti.

Nahlédnout pomocí fotopastí do života rysů v česko-rakouském pohraničí umožnil projekt RysLuchs.

Jednou z nejdůležitějších funkcí lesů je jejich úloha při tvorbě klimatu. Lesy mají vysokou schopnost vyrovnávat teploty (snižovat i zvyšovat) ve svém okolí, a to v závislosti na meteorologických podmínkách, dostupnosti vody a zdravotním stavu. Jejich chladicí účinek se projevuje zejména v teplých bezoblačných dnech. Vertikální patrovitost lesních porostů způsobuje inverzi teploty a umožňuje udržovat vlhkost. Klimatická funkce lesů se však po kůrovcové kalamitě výrazně zhoršuje.

Vakoplch trpasličí patří k nejvíce ohroženým vačnatcům Austrálie. Jeho situaci ještě zhoršily rozsáhlé požáry na přelomu let 2019 a 2020. Na pomoc zvířatům postiženým těmito požáry zaslala česká veřejnost na účet Zoo Praha postupně více než 23 milionů korun – a za část těchto prostředků bylo v Lithgow v Novém Jižním Walesu vybudováno speciální chovné centrum pro vakoplchy trpasličí. O Velikonocích ho otevřeli velvyslanec České republiky v Austrálii Tomáš Dub a ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Informuje o tom Zoo Praha.

Zaměstnanci Správy KRNAP několik desetiletí provádí pravidelný monitoring sněhové pokrývky na trvalých plochách a transektech ve vrcholových partiích Krkonoš.