V přírodním areálu Zoo Ostrava se vyskytují oba druhy našich šoupálků – dlouhoprstý i krátkoprstý. Hojnější je určitě šoupálek dlouhoprstý. Oba druhy se podle vzhledu určují nesnadno, jistější je rozlišení podle hlasových projevů. Zajímavý je jejich způsob pohybu po kmenech stromů i sběr potravy velmi tenkým zobákem. Neméně zajímavé je robněž hnízdění šoupálků.

Český svaz ochránců přírody vykupuje další přírodně zajímavou lokalitu. Leží na okraji Českého středohoří nedaleko Bíliny, má přes tři hektary a je mimo jiné domovem několika velmi vzácných druhů motýlů. Příspěvkem na konto veřejné sbírky Místo pro přírodu může s výkupem pomoci i veřejnost.

Šakal obecný se během několika posledních desetiletí rychle šíří Evropou a proniká i do oblastí, kde se dříve nikdy nevyskytoval. Nová mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že za expanzí stojí kombinace klimatických změn, proměny krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Klíčovou roli přitom hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život.

Lesní porosty se v některých oblastech našeho státu již dostávají v důsledku letního sucha, teplot a dalších změn mimo své klimatické optimum. Očekávaná proměna biodiverzity může směřovat až ke vzniku nových společenstev. V lesním hospodářství mají největší význam rostoucí teploty v jarním a letním období, pokles letních srážek, zvýšená evapotranspirace, vznik půdního sucha, zvýšení frekvence a intenzity požárů aj. Současně se budou dále měnit i nároky na obhospodařovaní lesů, kde začínají hrát stále významnější roli uplatňování přírodních procesů a diverzifikace struktury porostů.

V pátek 22. května byla v chráněné krajinné oblasti Brdy navrácena do přírody mladá rysí samice. Jako osiřelé kotě byla odchycena na Šumavě, podařilo se ji téměř bez kontaktu s lidmi rehabilitovat a po půl roce vrátit do přírody. Na akci spolupracovaly AP Lesnická, Správa NP Šumava, pod kterou spadá záchranná stanice Klášterec, Správa NP Bavorský les a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Lesní ekosystémy ve středoevropském prostoru procházejí v posledních dekádách bezprecedentní dynamickou změnou, jejímž nejviditelnějším projevem je rozsáhlý rozpad smrkových monokultur v důsledku gradace podkorního hmyzu, především lýkožrouta smrkového.

Jarní záchranářská sezóna je v plném proudu a každý den řešíme nějaké to mládě. O tom, že to v našem lidském světě nemají volně žijící živočichové vůbec jednoduché a že civilizační nástrahy zejména na nezkušená mláďata číhají na každém kroku, se přesvědčujeme čím dál častěji.

Největší zubří stádo v České republice je geneticky ještě pestřejší. Skupina zubrů evropských v milovické rezervaci velkých kopytníků se včera rozšířila o pětiletou samici jménem Cvijana, kterou rezervaci daroval Podkrušnohorský zoopark Chomutov.

Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Tradiční kvetoucí louky patří k druhově nejrozmanitějším místům naší planety, z české krajiny se však vlivem intenzivního hospodaření na mnoha místech vytratily. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se v rámci programu Obnova tradičních luk věnuje jejich návratu a odborné péči. Právě nyní, kdy louky rozkvétají, začínají ochránci mapovat nové lokality vhodné pro zařazení do databáze zdrojových lučních ploch. Zároveň spustili veřejnou darovací kampaň „Pojďme navrátit loukám jejich barevnou krásu“ na portálu Darujme.cz.