Před nedávnem jsme do Třeboňské záchranné stanice přijali orla mořského, který uvízl v meliorační skruži na poli. Zcela náhodou jej objevil agronom při kontrole noční orby.

Přírodovědci připravili interaktivní webovou prezentaci, pomocí níž chtějí ukázat, jak se za posledních 150 let proměnila krajina na Ašsku a jak tyto změny ovlivňují tamní přírodu. Po dva roky (2020–2022) zkoumali ašskou vegetaci, mapové podklady, odebírali vzorky půdy z mokřadních ploch. Výsledná webová prezentace umožňuje veřejnosti nahlédnout proměny krajiny našeho nejzápadnějšího regionu optikou několika vědních disciplín.

S babím létem přijde i invaze migrujícího hmyzu do našich domácností. Invazní slunéčka východní, zlatoočky, různé druhy ploštic i mouchy se chystají za teplého slunečného počasí přesunout ze žloutnoucí a opadávající vegetace do bezpečných zimních úkrytů - do štěrbin a dutin, kde budou mít přes zimu sucho a kde nehrozí mráz. A takovými úkryty jsou také naše domy, upozorňuje Biologické centrum Akademie věd ČR.

V Novém Lískovci bylo letos otestováno poválení trávníků nožovým válcem. Jde o určitý druh konzervování stávajícího stavu trávníku, o šetrný zásah. V rámci ČR šlo o premiéru.

Ačkoli jsou města často považována za místa, která mají negativní dopad na rozmanitost původního rostlinného společenství, nedávné analýzy ukázaly, že jsou schopná podporovat překvapivě bohaté spektrum rostlin. Pestrost rostlin se významně zvětšuje směrem k okrajovým částem měst. Obecně vzato je vegetace měst o to cennější, oč více dominují ve skladbě jejich rostlin původní druhy. Jak ukazuje příklad Nového Lískovce, může být město dokonce útočištěm pro vzácné, chráněné a kriticky ohrožené druhy rostlin, které mají omezenou perspektivu v okolní zemědělské krajině.

Amazonie, Borneo, Kongo, australské Daintree. Známe názvy míst, kde se rozkládají mnohé z největších nebo nejznámějších deštných pralesů na světě. A mnozí z nás vědí také o největší lesní ploše v podobě tajgy táhnoucí se od Ruska až po Kanadu. Ale kolik z nás by dokázalo jmenovat podmořský les? napsal zpravodajský server The Conversation.

Mars je prozatím nejzazším bodem vesmíru, o němž ještě pořád můžeme s trochou realističnosti snít. Plány na jeho kolonizaci lidmi jsou sice víc než hodně nadsazené, ale už nyní jsme schopni s pomocí sond a družic fyzicky mapovat povrch Rudé planety. Je to první krok na cestě dlouhé v průměru 125,9 milionů kilometrů. Ze snového režimu vědeckofantastické fikce nás k Zemi může znovu připoutat informace, že už nyní jsme na Marsu nechali něco bytostně lidského. Odpady.

Extrémní sucho v posledních letech a s ním spojené přemnožení podkorního hmyzu vedlo k dramatickému nárůstu kalamitních těžeb a ke vzniku rozsáhlých holin. České lesnictví se tak ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy je nutné na velkém území založit nové lesní porosty odolné předpokládaným změnám klimatu a zároveň plnící všechny ekosystémové i hospodářské funkce. Dosud používané postupy jsou za těchto okolností jen těžko aplikovatelné.

Jedinečnou příležitost pozorovat přeměnu bývalého pole na okraji milovické rezervace velkých kopytníků mají vědci z Jihočeské univerzity. Devítihektarový pozemek, který se k rezervaci připojil v roce 2018, se postupně mění v druhově bohatou pastvinu.

Drábské světničky čeká záchranný projekt, který připravují Lesy České republiky coby správci této národní kulturní památky. Ta je zatím pro veřejnost uzavřená. V září se začalo s přípravou projektové dokumentace. Návštěvníci by se zřejmě mohli znovu podívat do skalního hradu v roce 2025.